Globální ekonomický kalendář dnes nenabídne data, která by obchodování na finančních trzích nějak zasáhla. Platí to jak pro srpnovou stavební výrobu v eurozóně, tak americké statistiky z rezidenčního sektoru za září. Zajímavější bude pohled na region. Polské zářijové statistiky potvrdí utaženost tamního trhu práce, maďarští centrální bankéři pak opět rozhodnou o zvýšení úrokových sazeb.
Evropská stavební produkce od dubnového vrcholu zpomaluje tempo svého meziročního růstu, když důvodem je zejména statistická základna. Na tom se zřejmě nic nezměnilo ani během srpna. Vybrané ukazatele z amerického rezidenčního trhu za září potvrdí, že celkově zůstává tento sektor robustní. Globální trhy vstupují do dnešní evropské seance optimisticky, když asijská seance se nesla ve znamení rostoucích akciových indexů, zejména technologických. Tato konstelace pak pomáhá posilovat euru na úkor dolaru. To by měl být pro dnešek hlavní faktor brzdící oslabování měn středoevropských měn.
Z regionu se dnes dočkáme dalších solidních dat z polského trhu práce v podobě zaměstnanosti a mzdového vývoje. Maďarská centrální banka by dnes měla opět přikročit ke zvýšení úrokových sazeb. V souladu s tržním konsenzem předpokládáme zvýšení klíčové sazby o 15 bb na 1,80 %. Dalších +30 bb předpokládáme v listopadu a +15 bb v prosinci. To by mělo maďarskému forintu pomoci k posílení do koridoru 350-355 HUF/EUR. Rizikem tohoto scénáře je zhoršení covidové situace.
Zářijový vývoj cen v tuzemských primárních okruzích potvrdil, že vysokoinflační prostředí s významným příspěvkem nákladových faktorů pokračuje, riziko přelití do dalších cen zůstává vysoké. Detailní informace k zářijovému vývoji cen v průmyslu, zemědělství, stavebnictví a službách jsou k dispozici v komentáři zde https://bit.ly/2YWBqZc. Přes nedávné zvyšování úrokových sazeb stále uvolněná měnová politika tak bude muset opět reagovat. Na listopadovém zasedání bankovní rady ČNB předpokládáme další zvýšení úrokových sazeb, a to o 50 bb.
Problém vlínající inflace je do určité míry globálního charakteru a podepisuje se na vzestupu inflačních očekávání i tržních úrokových sazeb. Důvodem jsou sílící očekávání, že období globálně velmi uvolněné měnové politiky se chýlí ke konci. To samozřejmě příliš netěší akciové tituly, kterým extrémně nízké úrokové sazby významně pomáhaly a na akciových titulech během včerejší evropské seance panovala spíše pochmurná nálada. Přes včerejší mírné posilování eura vůči dolaru na globálním devizovém trhu tak středoevropské měny spíše oslabovaly. Kurz české měny se tak z ranních kotací pod hladinou 25,40 CZK/EUR postupně vyšplhal až nad 25,45 CZK/EUR.
Jan Vejmělek, Hlavní ekonom, Vedoucí odboru Ekonomický a strategický výzkum, Komerční banka
19. října 2021