Vojtěch Benda: Konec znehodnocování vašich úspor

Vojtěch Benda: Konec znehodnocování vašich úspor

Česká národní banka zvýšila svoji klíčovou úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu. Není to moc? Když už ČNB stahuje pomyslnou nohu z plynu uvolněné měnové politiky, neslušelo by se zvyšovat sazby hezky legato, pozvolně, po čtvrtce procenta, jak je přece dobrým zvykem?

Připomeňme si však loňské jaro. Tehdy v reakci na rostoucí rizika z covidové pandemie ČNB neváhala bleskově srazit úrokové sazby o celé dva procentní body během pár týdnů: první březnové snížení o půlku procentního bodu následovala v rychlém staccatu dvě další snížení o 0,75 procentního bodu. Loňský razantní pokles sazeb ukazuje, že pravidlo pouze mírných změn o „čtvrtky“ je mýtus.

O co tedy centrální bance jde dnes? Především jde o návrat k normálnímu stavu, kdy úspory jsou odměňovány, a ne trestány. Spousta lidí si na to už zvykla, ale nebývalo běžné, aby sazby ze spořicích vkladů byly dlouhodobě přikovány k nule. Je normální a fajn, když vám vaše životní úspory přinášejí nenulový výnos.

Sazby blízko nule plní svou roli v obdobích hospodářských krizí, kdy kvůli nedostatku poptávky firmy propouštějí, mzdy stagnují či klesají a hrozí deflační spirála. V takové situaci je na místě povzbudit ekonomiku ke spotřebě a investicím nízkými sazbami, na úkor úspor. Dnešní stav tuto situaci přes všechny covidové karamboly nepřipomíná.

Problémem dneška není nedostatečná poptávka (vzpomeňme třeba na trh nemovitostí), ale z různých důvodu omezená nabídka, která celkem slušnou poptávku nestíhá pokrývat. Výslednicí je inflace. Ta v září dosáhla 4,9 % a jde napříč všemi možnými kategoriemi spotřeby, od bydlení přes potraviny, ceny energií a pohonných hmot po účty v restauracích a ceny dovolených.

Vedle donedávna nízkých sazeb ani inflace neodměňuje ty, kteří si zodpovědně spořili. Nikdo nevidí rád, když si za své úspory může koupit čím dál tím méně. Dlouhodobé zaostávání úrokových sazeb za inflací navíc tlačí střadatele do produktů, které sice nabízejí výnos nad inflací, avšak za cenu výrazně vyššího rizika ztráty investice. Normální stav by přitom měl být takový, že výnosy z úspor alespoň pokrývají inflaci nebo vedou k mírnému zhodnocení. I přes nedávné zvýšení sazeb tam zdaleka ještě nejsme. A v této fázi, jak ukazuje i poslední, zářijové číslo inflace 4,9 procenta, je třeba zvyšovat úrokové sazby poměrně svižně.

Vyšší sazby mají navíc jednu pěknou vlastnost, která dává úsporám další hodnotu. A tou je silnější koruna. Již v okamžité reakci na rozhodnutí ČNB o zvýšení sazeb koruna posílila vůči euru o 25 haléřů. Od začátku letošního roku pak naše měna získala vůči euru celou korunu. Nejenže si můžeme více dovolit o zahraničních dovolených, ale i zboží z dovozu může zlevnit či alespoň méně zdražovat.

Pojďme opět odměňovat úspory. Bude to mít mimo jiné také efekt na zklidnění trhu nemovitostí. Při nízkých sazbách spořicích účtů není divu, že řada lidí své úspory převáděla do „hmatatelných“ nemovitostí. Vyšší úrokové sazby mají potenciál zbrzdit další růst cen bydlení s tím, jak trochu znevýhodní nákupy bytů „na investici“, které doposud šroubovaly ceny nemovitostí do výšky.

Úspory, které konečně budou vynášet, nízká inflace a silná koruna. To je cesta, kterou chce Česká národní banka jít.

Zdroj informací

Vojtěch Benda, člen bankovní rady ČNB

Datum

13. října 2021

Sociální sítě NejBusiness.cz

Přihlášení

Přihlášení
E-mail:
Heslo:

Reklama

Page generated in 0.977 seconds.
Redakční systém teal.cz naprogramoval Vítězslav Dostál