Zejména katastrofální výsledek srpnové německé průmyslové výroby se zřejmě podepsal na poklesu produkce průmyslu v eurozóně jako celku. Důvodem je zejména nedostatek komponent v automobilovém průmyslu a obecně dražší vstupy do výroby. Přetrvávající vysokoinflační prostředí pak potvrdí odpolední americká data za září.
Průmyslová produkce eurozóny zřejmě vykázala za srpen meziměsíční pokles a z meziročního pohledu celkem významné zpomalení svého růstu. Alespoň to naznačují již zveřejněné ukazatele za velké evropské ekonomiky v čele s Německem. Tamní průmyslová produkce, ale i indikátor podnikových objednávek, zaznamenaly výrazné propady. Ukazuje se, že potíže s drahými vstupy pro výrobu, pokud jsou vůbec dostupné, produkci významným způsobem omezují. To v průzkumu Evropské komise za Q3 21 indikovalo plných 71 % německých podniků. Ve výhledu předpokládáme pouze mírné zlepšování situace na straně nabídky během Q4 21, s určitými potížemi v dodávkách komponent se pak producenti zřejmě budou potýkat až do poloviny příštího roku.
Americká inflace zůstala v září podle našich předpokladů vysoká, ale zejména při pohledu na meziměsíční vývoj zřejmě příliš nepomůže rozklíčovat hádanku, zda je současný inflační vzestup spíše dočasný či trvalý. Po třech měsících poklesu cen ojetých aut se obáváme, že září již bylo ve znamení zdražování v tomto segmentu. U energií, jejichž ceny na trzích v posledních týdnech rostou, se domníváme, že zářijové inflační statistiky je budou reflektovat pouze částečně, významnější vzestup uvidíme až ve struktuře říjnové inflace. My již na zasedání FOMC 3. listopadu předpokládáme rozhodnutí o omezování odkupovaných objemů aktiv a ukončení tohoto programu do poloviny roku 2022.
ZEW index očekávání německých finančních investorů ukázal na rychlé zhoršování nálady, a to primárně v důsledku nedostatku komponent pro výrobu, respektive jejich zdražování. K tomu se přidává razantní růst cen energií. To vše pak ohrožuje ekonomický růst největší evropské ekonomiky.
Ve světle horšího německého čísla a globálně panujících obav z vlivu dražších komponent na hospodářský růst na trzích panuje spíše obezřetná nálada. Ta se na devizovém trhu propisuje do podpory americkému dolaru jakožto měny bezpečného přístavu. Ten je navíc podporován atraktivnějším úrokovým diferenciálem. Euro tak včera atakovalo hladinu 1,153 USD/EUR, tedy nejslabší hodnotu za poslední týden.
Na domácím devizovém trhu byl včera patrný dozvuk pondělního zveřejnění zářijové inflace. Ta překonala veškerá očekávání. Jestřábí komentář ředitele sekce měnové ČNB P. Krále v kombinaci s rozhlasovým rozhovorem guvernéra J. Rusnoka, který na listopadovém zasedání nevylučuje opět výraznější zvýšení úrokových sazeb, než o standardních 25 bb, přispěly k dnešnímu dalšímu vzestupu tržních úrokových sazeb a zatraktivnění korunového úrokového diferenciálu. Kurz koruny se tak vůči euru v odpoledních hodinách stabilizoval pod 25,40 CZK/EUR.
Jan Vejmělek, Hlavní ekonom, Vedoucí odboru Ekonomický a strategický výzkum, Komerční banka
13. října 2021