Petr Král: Inflace v září 2021 vysoko nad prognózou ČNB a horní hranicí tolerančního pásma cíle

Petr Král: Inflace v září 2021 vysoko nad prognózou ČNB a horní hranicí tolerančního pásma cíle

Podle dnes zveřejněných údajů vzrostla v září 2021 cenová hladina meziročně o 4,9 %. Inflace tak dále zrychlila a nacházela se vysoko nad horní hranicí tolerančního pásma cíle ČNB. Po očištění o primární dopady změn nepřímých daní spotřebitelské ceny v září meziročně vzrostly o 4,7 %.

Zářijový meziroční růst spotřebitelských cen byl výrazně rychlejší, než předpovídala letní prognóza ČNB připravená během července. Odchylka pozorovaného cenového vývoje od této prognózy, patrná již v srpnu, se v září dále rozšířila. Dominantně k ní přispěla nečekaně prudká akcelerace jádrové inflace a znatelně rychlejší růst cen potravin. O něco vyšší než v prognóze však byl i růst regulovaných cen a cen pohonných hmot.

K rychlému a plošnému růstu domácích spotřebitelských cen nadále nejvíce přispívá jádrová složka, v rámci níž se na růstu významně podílejí náklady vlastnického bydlení (tzv. imputované nájemné). Ty mají v tuzemském indexu spotřebitelských cen – na rozdíl např. od eurozóny – poměrně vysokou váhu a odrážejí déletrvající rychlý růst cen nemovitostí a cen ve stavebnictví.

Zvyšování inflace je vedle toho v tuzemských podmínkách, podobně jako v jiných zemích, odrazem vzedmutí spotřebitelské poptávky po odbourání protiepidemických opatření. To vede k prudkému zdražování v sektoru služeb, znatelně se však zrychlil i růst cen zboží. Zvýšením cen si prodejci zboží a poskytovatelé služeb částečně kompenzují nízké či nulové tržby z dob uzavírek, stejně jako růst nákladů. Ten přitom plyne jak z tuzemské ekonomiky, kterou charakterizuje opětovné narůstání napětí na trhu práce a silný spotřebitelský apetit, tak ze zahraničí. V druhém případě jde zejména o vysoký růst cen průmyslových výrobců ve světě daný výpadky v dodavatelských řetězcích, k němuž se přidává výrazné zdražování mnoha surovin a materiálů. Také růst cen potravin v září zesílil, když odrážel růst cen ovoce, nealkoholických nápojů a rovněž další zdražení tabáku. Vedle toho přetrvávají meziročně výrazně dražší pohonné hmoty v návaznosti na vývoj světové ceny ropy a nízkou srovnávací základnu. Dynamika regulovaných cen zatím zůstává relativně utlumená, ale s prudkým zdražováním elektřiny a zemního plynu na komoditních burzách lze i v tomto cenovém okruhu v nejbližších měsících očekávat zesílení růstu.

Letní prognóza ČNB očekávala, že se inflace ve druhé polovině letošního roku zvýší výrazně nad horní hranici tolerančního pásma dvouprocentního inflačního cíle v důsledku zrychlení růstu cen potravin při nadále vysoké jádrové inflaci, silné dynamice cen pohonných hmot a následném příspěvku růstu regulovaných cen. Podle stávající prognózy budou od konce letošního roku silné celkové inflační tlaky postupně zmírňovat díky zvolnění růstu dovozních cen. Domácí cenové tlaky budou ještě nějakou dobu mírně narůstat, a to zejména v souvislosti se zvýšenou spotřebitelskou poptávkou a postupným zrychlováním mzdové dynamiky, která bude začátkem příštího roku podpořena dalším znatelným zvýšením minimální mzdy. V příštím roce se inflace bude vracet směrem k dvouprocentnímu cíli, a to s přispěním přísnějších měnových podmínek.

Zveřejněná data svědčí o nečekaně silných a plošných inflačních tlacích z domácí i zahraniční ekonomiky, které představují výrazné proinflační riziko stávající prognózy ČNB. Situace se vyvíjí ve směru mnohem rychlejšího zvyšování úrokových sazeb, než předpokládala letní prognóza. Na toto riziko ČNB již reagovala zvýšením úrokových sazeb o tři čtvrtě procentního bodu na zářijovém měnověpolitickém jednání a komplexně jej vyhodnotí v připravované podzimní prognóze.

Zdroj informací

Petr Král, ředitel sekce měnové, Česká národní banka

Datum

11. října 2021

Sociální sítě NejBusiness.cz

Přihlášení

Přihlášení
E-mail:
Heslo:

Reklama

Page generated in 1.6934 seconds.
Redakční systém teal.cz naprogramoval Vítězslav Dostál