Michal Brožka: Auta potápí průmysl, inflace zůstává vysoká

Průmyslová výroba za srpen ukáže výrazný pokles především kvůli propadu produkce automobilů. Maloobchodní tržby bez zahrnutí motoristického segmentu by měl naopak ukázat na pokračující expanzi, kterou indikuje i srpnový růst spotřebitelské důvěry. Prodej aut ale pravděpodobně opět klesal. V případě inflace sice čekáme zpomalení meziměsíčního cenového růstu ale na stále relativně rychlé tempo. V meziročním srovnání se inflace bude pravděpodobně dále zvyšovat.

Průmyslová výroba: Problémy s dodávkami komponent neutuchají, což vede k částečnému uzavírání některých provozů, a o to většímu vybírání dovolených. Dochází k hromadění zásob nedodělaných produktů. Není náhodou, že pro letošek bude tvorba zásob dle naší prognózy hlavním tahounem růstu HDP. V samotném srpnu došlo k meziměsíčnímu poklesu produkce automobilů přes 60 %. I v meziročním srovnání to představuje hluboký zápor 57 %. Scénář slušně rostoucí poptávky a nestíhající strany nabídky tak pokračuje. V srpnu odhadujeme meziměsíční pokles průmyslové produkce o výrazných 3,2 %. V meziročním srovnání by to znamenalo růst ve výši 4,3 %, nicméně po očištění o kalendářní výhodu jednoho pracovního dne navíc již střízlivějších 1,9 %. Slabý průmysl je také konsistentní s očekáváním zhoršení obchodní bilance. Z vývoje průmyslové výroby v letních měsících není dobré činit velké závěry. Nicméně i pro další měsíce je na místě očekávat rozkolísaný vývoj průmyslové výroby a v průměru spíše stagnaci či menší růst. Náš celoroční odhad průmyslové výroby činí i nadále 10,8 %.

Maloobchodní tržby: Tržby maloobchodníků od dubna vykazují slušné meziměsíční nárůsty, ovšem s výjimkou prodeje aut. Jejich dostupnost je snížena. A podobný příběh pravděpodobně uvidíme na údajích za srpen. Registrace prodejů automobilů v srpnu meziměsíčně klesly téměř o 10 % (SA). Naopak spotřebitelská důvěra po mírném červencovém zakolísání opět vzrostla. Zatímco v případě maloobchodních tržeb bez zahrnutí motoristického segmentu odhadujeme slušný růst o 1,5 %, u prodejů aut čekáme naopak výrazný pokles o 3,0 % m/m. V meziročním srovnání by to znamenalo expanzi 8,2 % bez a 6,0 % se zahrnutím prodeje aut. Po očištění o kalendářní vlivy by to znamenalo 7,4 % y/y bez a 4,3 % y/y s auty. Efekt postcovidové eurforie a nárůstu z velmi nízké srovnávací základny je nicméně asi za námi a prostor pro expanzi v dalších měsících se snížil. I pokles spotřebitelské důvěry v září, která souvisí se zrychlením inflace a zřejmě i obav z delta varianty, indikuje možnost slabších výsledků v nejbližších měsících.

Spotřebitelské ceny: Tempo růstu spotřebitelských cen v minulém měsíci opět nečekaně zrychlilo, když hlavním důvodem bylo zvyšování nákladů spojených s bydlením. Výrazné bylo zejména zdražení imputovaných nájmů odvozených od cen nemovitostí. V září očekáváme v průměru meziměsíční pokles spotřebitelských cen o 0,3 %, jehož důvodem jsou ale sezónní důvody, zejména zlevnění rekreací. Nicméně po očištění o sezónní vlivy pravděpodobně uvidíme další zdražení, a to jak v případě cen u čerpacích stanic, energií a potravin, tak v především v případě jádrové inflace, která výše zmíněné vlivy nezahrnuje. V případě meziměsíčních sezónně očištěných změn čekáme u jádrové inflace zdražení o 0,6 %, což je oproti srpnu zhruba poloviční tempo. I tak by to znamenalo zvýšení meziroční jádrové inflace na 5,1 % z předchozích 4,8 %.

Pro celkovou inflaci by to znamenalo další zvýšení meziročního tempa na 4,4 % z předchozích 4,1 %. V průběhu čtvrtého čtvrtletí se do cen začne silněji promítat zdražování energií. Hlavní nejistota ale tkví v ostatních položkách spotřebitelského koše zejména v již zmíněné jádrové inflaci. Od té čekáme zpomalení meziměsíčních temp, ale i tak na konci roku čekáme meziroční míru inflace nad 5 % a teprve poté její postupné snižování. Řada firem navíc často vyčkává se změnami cen na začátek roku, takže inflace v lednu 2022 může výrazně překvapit.