Martin Gürtler: Průmyslová výroba je i nadále omezována nedostatkem výrobních materiálů

Statistiky z průmyslu za srpen budou zřejmě negativně ovlivněny přetrvávajícím nedostatkem výrobních materiálů, který se v tuzemsku odrazil ve výrazném poklesu produkce automobilů. Očekáváme tak pokles průmyslové produkce meziměsíčně o 3,2 %. V Německu odstávky výroby nebyly tak významné a tamní průmyslová produkce by tak podle nás měla pokračovat v meziměsíčním růstu, avšak výrazně pomalejším tempem ve výši 0,5 %. Trh však počítá dokonce s poklesem. Slabá výroba automobilů se v ČR promítá v pokračujícím poklesu jejich prodejů, zbylá část maloobchodního segmentu podle nás vykáže za srpen meziměsíční nárůst o 1,5 %. V USA budou sledovány především zářijové údaje o zaměstnanosti.

Tuzemská výroba aut v srpnu výrazně klesla

Tento týden budou zveřejněny statistiky průmyslové produkce za srpen, a to jak v ČR, tak také v Německu. Ani v jednom případě to však pěkný pohled nebude. Výrobní sektor totiž stále trápí problémy s nedostatkem materiálů. Ten je kritický zejména v automobilovém průmyslu, kde chybí především čipy. Řada výrobců tak byla v uplynulých měsících donucena přistoupit k částečnému omezení nebo dokonce úplnému přerušení produkce. To se podle našeho odhadu odrazí v číslech za srpen, kdy podle údajů Sdružení automobilového průmyslu došlo v ČR k meziměsíčnímu poklesu výroby osobních aut o 35 % a v meziročním srovnání byla tato výroba nižší o téměř 60 %.

Podle našeho odhadu tak tuzemská průmyslová produkce klesla po sezónním očištění v srpnu meziměsíčně o 3,2 %. Odhad meziročního růstu o 4,3 % je silně ovlivněn výhodou jednoho pracovního dne navíc a po o očistění o rozdílný počet pracovních dní oproti loňsku se tak údaj rázem smrskne na 1,9 %. V Německu by sice průmyslová produkce mohla pokračovat v meziměsíčním růstu, když rozsah odstávek výroby nebyl tak rozsáhlý jako v ČR, avšak jen velmi pozvolným tempem 0,5 %. Tržní konsensus je oproti našemu odhadu pesimističtější, když hovoří o poklesu o 0,5 %. Zároveň je však nutné dodat, že letní měsíce bývají z hlediska průmyslových dat ve znamení větší míry volatility ve spojení s celozávodními dovolenými.

V ČR budou zveřejněny také srpnové maloobchodní tržby a zářijový podíl nezaměstnaných osob. Tržby maloobchodníků od dubna vykazují slušné meziměsíční nárůsty, ovšem s výjimkou prodeje aut. Ne, že by o ně nebyl zájem, to spíše naopak, vázne však jejich nabídka v důsledku výše uvedených problémů s jejich produkcí. V srpnu tak čekáme meziměsíční nárůst maloobchodních prodejů bez zahrnutí motoristického segmentu o 1,5 %, v případě prodejů aut však očekáváme meziměsíční pokles o 3,0 %. Podíl nezaměstnaných osob se pak podle našeho odhadu snížil o jednu desetinu na 3,5 %.

V USA budou v tomto týdnu sledovány v prvé řadě údaje o počtu nově vytvořených pracovních míst v nezemědělském sektoru. Růst tamní zaměstnanosti podle nás v září pokračoval oproti předchozímu měsíci dvojnásobným tempem. Očekáváme tak, že na americkém trhu práce vzniklo 470 tis. nových pracovních míst, zatímco v srpnu to bylo 235 tis. Za vyšším tempem růstu zaměstnanosti by měl stát především obnovený nábor zaměstnanců v sektoru stravování, který se v srpnu zastavil. Zářijový návrat dětí do škol a s tím spojená větší koncentrace lidí ve městech by však restauracím mohl přinést nové zákazníky. I tak platí, že oblast stravování zůstává z hlediska americké zaměstnanosti i nadále nejvíce zasažená, když zde oproti únoru 2020 byl v srpnu 2021 počet zaměstnanců nižší skoro o jeden milion. Míra americké nezaměstnanosti by měla klesnou o desetinu na 5,1 %.

Hodnocení aktivity v českém průmyslu se dále mírně zhoršilo

Růst výrobní aktivity v českém průmyslu v září podle indexu PMI mírně zpomalil. Ukazatel klesl z předchozích 61,0 b. na 58,0 b., což bylo v podstatě v souladu s tržním odhadem, který činil 58,3 b. Ač jde o třetí pokles v řadě z červnových maxim mírně nad 60 b., zůstává hodnocení ekonomického situace tuzemskými průmyslníky i nadále nadprůměrně dobré. Za sestupným trendem posledních měsíců stojí především problémy s nedostatkem výrobních vstupů, které významně omezují objem průmyslové produkce. Nedostatek vstupů tlačí jejich ceny stále rychle vzhůru, tempo zdražování však v září mírně zvolnilo.

Český stát hospodařil v prvních devíti měsících letošního roku se schodkem 326,3 mld. Kč, což bylo o necelých 30 mld. více něž v srpnu. Ve srovnání s plánem Ministerstva financí však hospodaření státu dopadlo výrazně lépe. I nadále si tak myslíme, že za celý letošní rok skončí státní rozpočet se schodkem 400 mld. Kč, tedy menším než schválených 500 mld. Kč. Za příznivějším vývojem stojí vyšší výběr daní (především těch příjmových) související s oživením ekonomiky, ale i nižší výdaje spojené s řešením pandemie. O výsledném číslu za celý rok rozhodne především vývoj vládních investic ve zbytku roku, které prozatím mírně zaostávají za očekáváními.

První odhad inflace v eurozóně za září ukázal na její další nárůst z 3,0 % na 3,4 % y/y. To však bylo zhruba v souladu s tím, co trh čekal (3,3 % y/y). V růstu pokračovala také jádrová inflace, a to z 1,6 % na 1,9 % y/y, i to však bylo v souladu s tržním odhadem. Za celý rok 2021 očekáváme v eurozóně celkovou inflaci ve výši 2,2 %. ISM index hodnotící aktivitu v americkém průmyslu vzrostl z 59,9 b. na zářijových 61,1 b., zatímco se čekal mírný pokles na 59,5 b.

Na korunovém trhu koncem minulého týdne doznívalo čtvrteční překvapivé rozhodnutí České národní banky, která zvýšila základní repo sazbu o výrazných 75 bb, zatímco se čekalo zvýšení o 50 bb. Koruna na toto rozhodnutí centrální banky okamžitě reagovala poměrně silným posílením z 25,50 CZK/EUR mírně nad 25,30 CZK/EUR. V průběhu pátku tuto hranici několikrát testovala, výrazně pod ní se však nedostala.