František Táborský: Fed opět o krok blíže oznámení konce kvantitativního uvolňování

Hlavní událostí dneška je jednoznačně zasedání americké centrální banky. Ačkoli neočekáváme oznámení konce nákupů aktiv, finanční trhy se budou soustředit na komentáře k tomuto kroku. Fed také představí novou prognózu a očekávanou trajektorii úrokových sazeb. Koruna i nadále zůstává v zajetí domácích a zahraničních faktorů. Téměř rekordní úrokový diferenciál podporuje silnější korunu. Naopak silný dolar a horší sentiment na trzích působí opačným směrem.

Nová prognóza odhalí novou trajektorii úrokových sazeb

Dnešní den bude ve znamení Fedu a vyčkávání na rozhodnutí centrálních bankéřů. Odhad, kdy Fed oznámí, že začne s omezováním nákupů aktiv, zkomplikovala poslední slabá data z amerického trhu práce a nejistý vývoj pandemické situace. Větší pozornost tak bude mít nová prognóza centrální banky včetně tradičního „dot-plotu“. Nyní se kloníme spíše k tomu, že Fed oznámí detaily ukončení programu QE až na listopadovém či prosincovém zasedání a reálně s ním začne od začátku příštího roku. Omezování programu pak bude zřejmě rychlé (o 15 mld. USD měsíčně) a skončí v polovině příštího roku. Centrální banka si totiž bude chtít vytvořit prostor, aby mohla případně zvýšit úrokové sazby už ve druhém pololetí příštího roku. Tento krok koncem programu QE totiž podmiňuje. Náš odhad nicméně počítá se zahájením cyklu utahování měnových podmínek skrze úrokové sazby až na začátku roku 2023. Pak by se podle naší prognózy měly zvyšovat každého čtvrt roku o 25 bb a to až na úroveň 2,00-2,25 %.

Koruna v zajetí domácích a globálních faktorů

Maďarská centrální banka překvapivě zvýšila své úrokové sazby „pouze“ o 15 bps, zatímco trh počítal se zvýšením o 25 bps. Zveřejněné prohlášení ukázalo, že centrální bankéři zvolili opatrnější přístup. Místo jednoho většího zvýšení tak je spíše pravděpodobná sada menších kroků. Na druhou stranu podle centrální banky jsou zde velká rizika vyšší inflace i pro následující období.

Z tuzemských centrálních bankéřů včera vystoupil Tomáš Holub, který se přidal ke svým kolegům z předchozích dní s myšlenkou zvýšit úrokové sazby o 50 bps již na zářijovém zasedání. Podle jeho slov tento krok zvažoval již v srpnu a poslední inflační čísla ho definitivně přesvědčila zvolit rychlejší utahování měnové politiky.

Finanční trhy se během úterý vzpamatovávaly z vlny negativních zpráv z Číny v čele s krachující developerskou firmou Evergrande. Evropské akciové trhy skončily s více než jednoprocentním ziskem a Amerika se pohybovala kolem nuly. Eurodolar však stále beze změny drží úrovně kolem 1,172 USD/EUR. Živější dění bylo alespoň v regionu. Maďarský forint skončil po zasedání centrální banky se ziskem 0,4 % a vrátil se tak na páteční hodnoty. Polský zlotý naopak se ztrátou 0,4 % oslabuje již desátý den v řadě. Koruna i nadále balancuje mezi téměř rekordním úrokovým diferenciálem a zhoršenými globálními podmínkami. Americký dolar se obchoduje vůči euru na nejsilnějších hodnotách za poslední měsíc, což obecně neprospívá rozvíjejícím se měnám včetně tuzemské koruny. Navíc aktuální problémy v Číně podporují spíše bezpečnější aktiva. Současné podmínky na trhu tak nenaznačují prostor pro jakýkoli pohyb. Nový impuls by tomu mohlo dodat dnešní zasedání amerického Fedu nebo zasedání ČNB příští týden.