Michal Brožka: Nejistota kolem zvýšené inflace přetrvává

Michal Brožka: Nejistota kolem zvýšené inflace přetrvává

Statistiky za srpen dnes pravděpodobně ukážou na pokračující zdražování na straně výrobců v USA. V ČR očekáváme od spotřebitelských cen signál přetrvávajících zvýšených inflačních tlaků, nicméně oproti ostatním analytikům vidíme za srpen šanci na stabilitu meziročního růstu cen na 3,4 %. V EU zasednou ministři financí.

 

Inflační tlaky zůstávají zvýšené

Dnešní kalendář nabízí především další doplnění inflačního obrázku v USA i v ČR. Ceny výrobců v USA překvapily minulý měsíc vyšším růstem, a i pro srpen se čeká výrazné meziměsíční zdražení o 0,7 %. To by znamenalo zvýšení meziročního růstu cen nad 8 %. V ČR získá velkou pozornost zveřejnění vývoje spotřebitelských cen za srpen. I zde došlo v červenci k výraznému překvapení směrem vzhůru. Otázkou je především vývoj jádrové inflace. Zde čekáme spíše pozvolné zpomalení zrychlených meziměsíčních nárůstů, což by v srpnu znamenalo zrychlení meziročního tempa na 3,9 % z předchozích 3,8 %. V souhrnu počítáme s meziměsíční stagnací spotřebitelských cen díky sezónnímu zlevnění potravin, které bude kompenzovat zdražení ve službách a také se stagnací meziročního tempa inflace na úrovni 3,4 %. Nejistota cenového vývoje zůstává zvýšená, o čemž svědčí i rozmezí odhadů inflace na srpen v pásmu 3,1 % - 3,7 % y/y. Mediánem je 3,6 %.

Dnes rovněž proběhne schůze ministrů financí eurozóny, kde se bude řešit ekonomický výhled a Covid, Euro, posun k „zeleným“ tématům a konvergence v rámci skupiny.

ECB se drží opatrného postoje

Evropská centrální banka na včerejším zasedání v souladu s očekáváním ponechala výši nastavení úrokových sazeb bez změny, ale rozhodla se oznámit budoucí omezování nouzového programu nákupu aktiv. ECB se zjevně snaží být opatrná a hovoří tak pouze o „mírně nižším“ měsíčním objemu nákupu v rámci pandemického záchranného programu PEPP. Hlubší diskuze nad tímto programem prý proběhne v prosinci.

ECB jasně ocenila probíhající oživení ekonomiky, ale varovala před riziky varianty delta. Prezidentka ECB Lagardeová uvedla, že poptávkové inflační tlaky zůstávají slabé. Pro blízké období ECB sice prognózu inflace zvýšila z důvodu přechodných jevů, ale ve středně dlouhém horizontu se stále prognóza nachází pod inflačním cílem. ECB tak pro letošní rok zvýšila prognózu inflace o 30 bp na 2,2 % z předchozí 1,9 %, pro rok 2022 o 20 bp na 1,7 % a pro rok 2023 o 10 bp na stále slabých 1,5 %. Prognóza HDP byla zvýšena především pro letošní rok na 5,0 %, zatímco prognóza na příští a přespříští rok zůstaly téměř beze změny na 4,6 % respektive 2,1 %.

Dle názoru ECB zůstávají finanční podmínky příznivé a umožňují tak opatrné snižování objemů v rámci pandemického programu nákupu aktiv. K růstu úrokových sazeb Lagardeová uvedla, že ten je věcí vzdálené budoucnosti. S ohledem na citlivost tématu ústupu z extrémně uvolněné měnové politiky ECB, lze označit za příznivou dnešní relativně malou reakci trhu. Euro krátce po oznámení výsledku zasedání mírně posílilo, ale během tiskové konference oslabilo zpět k 1,182. Německé dluhopisové výnosy dokonce mírně klesly a evropský akciový trh povyrostl. V souhrnu tak lze vyznění konference ECB označit za holubičí.

Česká koruna včera dopoledne posílila k 25,38 CZK/EUR, ale později oslabila k 25,45 CZK/EUR. Polský zlotý i maďarský forint oslabovaly. Polskému zlotému neprospěla tisková konference s guvernérem centrální banky Glapinského, který obhajoval uvolněnou měnovou politiku, když současné vzedmutí inflace je podle něj způsobeno „šokem na straně nabídky“.

Zdroj informací

Michal Brožka, Senior Economist, Investment Banking, Komerční banka

Datum

10. září 2021

Sociální sítě NejBusiness.cz

Přihlášení

Přihlášení
E-mail:
Heslo:

Reklama

Page generated in 1.6374 seconds.
Redakční systém teal.cz naprogramoval Vítězslav Dostál