Michal Brožka: Nejistota kolem zvýšené inflace přetrvává

Statistiky za srpen dnes pravděpodobně ukážou na pokračující zdražování na straně výrobců v USA. V ČR očekáváme od spotřebitelských cen signál přetrvávajících zvýšených inflačních tlaků, nicméně oproti ostatním analytikům vidíme za srpen šanci na stabilitu meziročního růstu cen na 3,4 %. V EU zasednou ministři financí.

Inflační tlaky zůstávají zvýšené

Dnešní kalendář nabízí především další doplnění inflačního obrázku v USA i v ČR. Ceny výrobců v USA překvapily minulý měsíc vyšším růstem, a i pro srpen se čeká výrazné meziměsíční zdražení o 0,7 %. To by znamenalo zvýšení meziročního růstu cen nad 8 %. V ČR získá velkou pozornost zveřejnění vývoje spotřebitelských cen za srpen. I zde došlo v červenci k výraznému překvapení směrem vzhůru. Otázkou je především vývoj jádrové inflace. Zde čekáme spíše pozvolné zpomalení zrychlených meziměsíčních nárůstů, což by v srpnu znamenalo zrychlení meziročního tempa na 3,9 % z předchozích 3,8 %. V souhrnu počítáme s meziměsíční stagnací spotřebitelských cen díky sezónnímu zlevnění potravin, které bude kompenzovat zdražení ve službách a také se stagnací meziročního tempa inflace na úrovni 3,4 %. Nejistota cenového vývoje zůstává zvýšená, o čemž svědčí i rozmezí odhadů inflace na srpen v pásmu 3,1 % - 3,7 % y/y. Mediánem je 3,6 %.

Dnes rovněž proběhne schůze ministrů financí eurozóny, kde se bude řešit ekonomický výhled a Covid, Euro, posun k „zeleným“ tématům a konvergence v rámci skupiny.

ECB se drží opatrného postoje

Evropská centrální banka na včerejším zasedání v souladu s očekáváním ponechala výši nastavení úrokových sazeb bez změny, ale rozhodla se oznámit budoucí omezování nouzového programu nákupu aktiv. ECB se zjevně snaží být opatrná a hovoří tak pouze o „mírně nižším“ měsíčním objemu nákupu v rámci pandemického záchranného programu PEPP. Hlubší diskuze nad tímto programem prý proběhne v prosinci.

ECB jasně ocenila probíhající oživení ekonomiky, ale varovala před riziky varianty delta. Prezidentka ECB Lagardeová uvedla, že poptávkové inflační tlaky zůstávají slabé. Pro blízké období ECB sice prognózu inflace zvýšila z důvodu přechodných jevů, ale ve středně dlouhém horizontu se stále prognóza nachází pod inflačním cílem. ECB tak pro letošní rok zvýšila prognózu inflace o 30 bp na 2,2 % z předchozí 1,9 %, pro rok 2022 o 20 bp na 1,7 % a pro rok 2023 o 10 bp na stále slabých 1,5 %. Prognóza HDP byla zvýšena především pro letošní rok na 5,0 %, zatímco prognóza na příští a přespříští rok zůstaly téměř beze změny na 4,6 % respektive 2,1 %.

Dle názoru ECB zůstávají finanční podmínky příznivé a umožňují tak opatrné snižování objemů v rámci pandemického programu nákupu aktiv. K růstu úrokových sazeb Lagardeová uvedla, že ten je věcí vzdálené budoucnosti. S ohledem na citlivost tématu ústupu z extrémně uvolněné měnové politiky ECB, lze označit za příznivou dnešní relativně malou reakci trhu. Euro krátce po oznámení výsledku zasedání mírně posílilo, ale během tiskové konference oslabilo zpět k 1,182. Německé dluhopisové výnosy dokonce mírně klesly a evropský akciový trh povyrostl. V souhrnu tak lze vyznění konference ECB označit za holubičí.

Česká koruna včera dopoledne posílila k 25,38 CZK/EUR, ale později oslabila k 25,45 CZK/EUR. Polský zlotý i maďarský forint oslabovaly. Polskému zlotému neprospěla tisková konference s guvernérem centrální banky Glapinského, který obhajoval uvolněnou měnovou politiku, když současné vzedmutí inflace je podle něj způsobeno „šokem na straně nabídky“.