Aleš Michl: Nebojte se inflace, chce to teď klid

Aleš Michl: Nebojte se inflace, chce to teď klid

Pokud vás vystrašil aktuální rychlý růst cen, tak buďte v klidu. Spotřebitelská inflace by měla být do konce příštího roku nižší, než bude ve druhém pololetí tohoto roku.

Vysvětlím to na dřevě a kečupu. Stavební dřevo stálo na burze v Chicagu dva roky před covidem v průměru 416 dolarů za zhruba 2,4 krychlového metru dřeviny. Během první vlny covidu, v první polovině roku 2020, se předpokládal kolaps produkce ve stavebnictví. Vlastně se čekala zkáza celého světa. Pily omezily výrobu nebo úplně zavřely. Cena prken tak na začátku dubna 2020 klesla až na 260 dolarů.

Zatímco svět bojoval s dalšími vlnami covidu, ekonomika se díky mezinárodnímu obchodu a státním investicím rychle probrala. Psal jsem o tom již v květnu 2020, že kvartál po prvním lockdownu čekejme rychlé probuzení ekonomiky a nejrychlejší mezičtvrtletní růst HDP v historii. Zatímco se plnily nemocnice po dalších vlnách covidu, mezinárodní obchod jel, stavělo se, lidem neklesly příjmy (hlavně na vrub státního dluhu), poptávka v hodně oborech zůstala.

A když už jsme u těch prken, tak ta začala docházet. Výrobci totiž nedokázali hned rozjet výrobu, doplnit zásoby. Cena prken proto vystřelila, postupně až na 1 600 dolarů v květnu 2021. Již dvakrát, letos v květnu a v červenci, jsem ve svém pondělním sloupku v MF DNES přirovnal pocovidový chod ekonomiky ke kečupu v lahvi s úzkým hrdlem. To dřevo je další příklad.

Když koupíte láhev s kečupem a chcete ho z ní dostat, v první fázi se stane, že se v tom úzkém hrdle vytvoří jakási pevná hmota. Kečup rychle neteče. Musíte zatřást sklenicí. Bouchat do ní. Ve druhé fázi se vám stane, že kečupu na talíř vyteče najednou strašně moc. Až zbytečně. Na talíři budete mít nadměrnou nabídku. Až pak, ve třetí fázi, už kečup teče celkem rovnovážně.

Dostat se z úzkého hrdla
V ekonomice i běžném životě jsme teď stále většinou v první fázi. Jak najednou začali všichni znovu rychle objednávat, prochází průmysl úzkým hrdlem. Světoví dodavatelé nestačí vyrábět dost čipů, polovodičů, plastů, prostě součástek. To vše dohromady jsou pak důvody, proč vyskočila spotřebitelská inflace. Pokud si někdo myslí, že tato nákladová inflace se dá zkrotit zvýšením domácích úrokových sazeb, je to chyba.

Ti dřevorubci ale jako by byli už ve druhé fázi. S tím, jak pily začaly chrlit dřevo, i cena prken teď už jde dolů. Nyní ta halda stojí na burze 517 dolarů. U dřeva se s výrobními kapacitami dá hýbat relativně snáze než u výroby čipů. U jiných odvětví jsou nutné na zvýšení výroby nové investice. Aby je firma provedla, musí věřit, že nárůst poptávky je trvalý. To je možná důvod, proč problémy v nabídce trvají a budou trvat dlouho. Proces přizpůsobení je prostě někde mnohem pomalejší než u produkce dřeva. Škodovka má kvůli nedostatku čipů hromadu nedodělaných aut...

Kdybychom za inflaci vzali jen cenu dřeva za duben 2020, vyjde meziroční pokles o 9 %. Novinový titulek by mohl být: „Pozor, deflace!“ Kdybychom za inflaci vzali jen cenu dřeva za květen 2021, vyjde meziroční nárůst o 330 %. Novinový titulek by mohl být: „To je ohromná inflace, dělejte s tím něco!“ Nyní je cena dřeva již o 33 % meziročně níže. Hypoteticky, kdyby cena dřeva zůstala nadále stabilní na hodnotě kolem 500 dolarů, pak bychom v příštím květnu pozorovali meziroční pokles ceny o 65 %. A opět by mohl být titulek: „Pozor, deflace, dělejte s tím něco!“

Když koupíte kečup a chcete ho dostat z lahve, v úzkém hrdle se nejdřív vytvoří pevná hmota.

Proto má logika, co se týče úrokových sazeb, byla: v únoru 2020 jsem byl proti dalšímu zvyšování sazeb, neb průmysl již byl v recesi. Začátkem března 2020 jsem jako první z bankovní rady ČNB navrhl, že je potřeba naopak sazby dočasně snížit. Nikdy jsem ale nechtěl nulové nebo záporné sazby, jako má Eurozóna, ani na moment jsem nepřemýšlel o nesmyslné devalvaci měny ve stylu roku 2013. Chtěl jsem reposazbu snížit na 0,5 % a nechat ji tam, dokud covid nebude pod kontrolou. Dát ekonomice stabilitu a klid.

Poptávka po surovinách a dodávkách je zčásti díky oddálení spotřeby z loňska a zčásti nová. Až se tím úzkým hrdlem protlačíme úplně, přijde druhá fáze. Poptávka se normalizuje, ale nabídky bude najednou moc (ceny surovin se sníží, jako teď u dřeva). Pak se ve třetí fázi přizpůsobí i nabídka. A až se pak naučíme s covidem žít, pracovat a podnikat, až pak se normalizuje ekonomický růst a inflace. Jestli to bude trvat půl roku, rok nebo dva, to dnes neví nikdo.

Na každém jednání v ČNB o sazbách teď říkám: Nezvyšujme úroky, dokud covid nebude pod kontrolou. Ekonomika je ještě pod potenciálem. Nechme v klidu a přirozeně lidi, firmy, zdravotnictví, ekonomiku, trh najít si rovnováhu. To všechno neznamená, že nevidím problém. A tím jsou masivní nákupy státních dluhopisů centrálními bankami – politika, kterou ČNB nedělala, a dokud já budu v bankovní radě, dělat snad nebude. Tato politika umožňuje politikům daleko snáze a levněji se zadlužovat, než může třeba česká vláda. V delším pohledu ale dělá jak ČNB, tak i stát politiku daleko kredibilnější než ostatní.

Problémem je růst množství peněz v oběhu po celém světě a přelévání se nikoliv do spotřebitelských cen, ale do cen aktiv – do růstu cen nemovitostí, dluhopisů nebo akcií. Proto od května navrhuji spíše vzdělávat lidi, naučit je, že třeba u hypotéky by měl dát každý minimálně 20 % ze svého a až na zbytek si půjčit. Proto teď od září během příštích dvanácti měsíců navštívím se svými přednáškami 24 škol. A proto příští rok máme nachystané překvapení pro vás všechny – otevřeme velké Návštěvnické centrum: zajdete tam s rodinkou a zlepšíte si finanční gramotnost.

Zdroj informací

Aleš Michl (Mladá fronta DNES 10. 9. 2021 strana 8, rubrika Názory)

Datum

10. září 2021

Sociální sítě NejBusiness.cz

Přihlášení

Přihlášení
E-mail:
Heslo:

Reklama

Page generated in 1.86 seconds.
Redakční systém teal.cz naprogramoval Vítězslav Dostál