Jan Vejmělek: Tuzemská inflace za srpen hodně napoví ohledně další akce ze strany ČNB

Tento týden přinese téměř všechna domácí ekonomická data. Červencové statistiky z reálné ekonomiky ukážou na mírné navýšení průmyslové produkce i maloobchodních tržeb. Srpnová inflace zůstane relativně vysoká, nad předpokladem ČNB. Významně napoví, co od bankovní rady na konci září čekat. ECB může na svém čtverečním zasedání oznámil záměr postupně ukončovat program pandemického odkupu aktiv (PEPP). Podmínky financování na trzích zůstávají příznivé. Mírně vzestupnou revizi předpokládáme u druhého čtení HDP eurozóny za Q2 21. V závěru týdne se sejdou ministři financí eurozóny na neformálním summitu Euroskupiny a budou debatovat ekonomický výhled, euro, zelenou tranzici a konvergenci uvnitř měnové oblasti.

ECB začne trhy připravovat na tapering

Zatímco z pohledu dolarové strany bude ekonomický kalendář tohoto týdne chudý, eurová strana nabídne celou řadu zajímavých čísel a zasedání ECB. Euro má potenciál si tak během toho týdne vůči zeleným bankovkám polepšit. Na rozdíl od tržního konsensu očekáváme dnes zveřejnění meziměsíčního vzestupu důvěry investorů (Sentix), zítřek pak přinese zlepšení dat HDP za Q2 21, a to díky spotřebě služeb (celková spotřeba rostla podle nás tempem 3,6 % q/q) a silným irským datům (+6,3 % q/q). Povzbudivé předpokládáme i zítra zveřejňované německé statistiky červencové průmyslové produkce, i když dnešní podnikové objednávky zřejmě nijak neoslní. Čtvrteční zasedání ECB by mělo přinést ocenění lepšící se ekonomické situace a pozitivnějšího výhledu a začít tak trhy připravovat na začátek taperingu, který předpokládáme v průběhu příštího roku. Již v během letošního čtvrtého kvartálu ale může ECB díky příznivým podmínkám financování na trhu začít utlumovat pandemický program odkupu aktiv (PEPP).

ČSÚ zveřejní tento týden z pohledu budoucí reakce ČNB i dalšího vývoje na finančních trzích důležité ekonomické indikátory z reálné ekonomiky (průmyslová a stavební produkce, zahraniční obchod a maloobchodní tržby za červenec) a srpnovou inflaci. Podrobně naše očekávání rozebíráme v reportu Měsíční předpovědi – září 2021 zde https://bit.ly/3gXSc01. Klíčová bude podle nás páteční inflační statistika. Vzhledem k předpokladu ČNB ve výši 3,1 % představuje naše prognóza ukazující na 3,4 % (a tržní konsensus se nachází ještě o 0,2 pb výše) riziko ve směru vyšších úrokových sazeb a potažmo silnější koruny. Z technického pohledu čeká trh na impuls, který by kurz dostal pod 25,30 CZK/EUR, tedy pod hodnotu z počátku června.

J. Rusnok domácí trhy v závěru týdne nerozhodil

Uplynulý týden byl ve znamení posilování společné evropské měny. Proti dolaru si v celotýdenním hodnocení připsala dvě třetiny procenta. Z ekonomických dat stojí za zmínku pokračující zvyšování aktuálních inflačních tlaků v eurozóně, mírné zhoršení předstihových indikátorů a zklamání červencových maloobchodních tržeb. Na druhé straně Atlantiku ale výrazně zklamaly zejména páteční data ze srpnového trhu práce, a to hlavně při pohledu na slabou tvorbu pracovních míst. Hrany této nepříznivé zprávy ale obrousil pokles nezaměstnanosti a svižný růst mezd. Statistiky tak na trh vnesly volatilitu, nakonec se ale žádný zřetelný trend neprosadil. Domníváme se, že data nic nezmění na tom, že FOMC na některém z nejbližších zasedání oznámí počátek taperingu s platností od roku 2022, nevylučujeme ale, že to bude ještě letos.

Tuzemské měně se vstup do nového školního roku vydařil. Zatímco konec srpna ji zastihl ještě nad 25,50 CZK/EUR, druhý zářijový den již atakovala nejsilnější hodnotu od počátku června. Tehdy ji podporovaly spekulace na zahájení ústupu centrálních bankéřů od extrémně uvolněné měnové politiky. I nyní jsou na místě spekulace, zda ČNB v září nezvýší sazby dokonce o 50 bb. Tato očekávání povzbudila silná data z ekonomiky – vzestupně revidovaná čísla HDP za Q2 21, která navíc ukázala silnou dynamiku spotřeby domácností i investic. Vysoká zůstává též aktivita v průmyslovém sektoru měřená PMI. Více než solidní výsledek pak přinesl report o hospodaření ve státním rozpočtu ke konci srpna.

Do závěrečného obchodního dne v týdnu vykročily tuzemské finanční trhy se třemi články/ rozhovory, které poskytl guvernér ČNB J. Rusnok (všechny jsou k nalezení na www.cnb.cz). Spolu s V. Bendou se razantně postavili na obhajobou v červnu nastartovaného ústupu od extrémně uvolněné měnové politiky ve světle současného inflačního vzestupu i zvyšujících se inflačních očekáváních. V dalších článcích/rozhovorech guvernér uvedl, že zvyšování bude nadále postupné, ale kontinuální. On sám je připraven pro zvýšení sazeb zvednout ruku na všech třech řádných zasedáních, která se ještě letos uskuteční. Připustil debatu o možnosti zvýšení sazeb v jednom kroku o 50 bb, pokud by na to prognóza ukázala. On sám by se ale zřejmě přikláněl k variantě sazby zvyšovat o standardních 25 bb.

Peněžní trh i trh úrokových swapů komentáře guvernéra nijak zvlášť neovlivnily. Ve svých cenách obchodníci s trojím zvýšením (o 25bb) do konce roku vesměs počítají. Pokud jde o zasedání na konci září, je trh někde na půli cesty mezi 25 bb a 50 bb. Hodně ohledně toho napoví zveřejnění srpnové inflace v závěru tohoto týdne (viz náš komentář výše).

Vzhledem k pátečnímu pouze nepatrnému vzestupu tržních úrokových sazeb již atakování nejsilnějších korunových úrovní za poslední tři měsíce v samotném závěru týdne ustalo. Kurz koruny vůči euru po čtvrtečním atakování hladiny 25,32 CZK/EUR během páteční seance osciloval kolem 25,40 CZK/EUR. Bez výraznější tržní reakce se obešlo i zveřejnění statistik o vývoji mezd v tuzemském hospodářství během Q2 21. Ve srovnání s tržním konsensem výrazně rychlejší vzestup nominálních i reálných mezd (reálně o 8,2 % meziročně) totiž odpovídal optimistickému předpokladu ČNB. Pohled na strukturu naopak odhalil výrazný vliv mimořádných covidových odměn vyplácených ve zdravotnictví. Po očištění o tento faktor zejména mezičtvrtletní růst nijak zvlášť nenadchnul.