Michal Brožka: Rostou ceny i mzdy a ČNB zvyšuje sazby

Michal Brožka: Rostou ceny i mzdy a ČNB zvyšuje sazby

Data zveřejněná v průběhu září ukáží na rostoucí mzdy po pandemii a mírné navýšení průmyslové výroby a maloobchodních tržeb na začátku léta. Od spotřebitelských cen čekáme za srpen jejich meziměsíční stagnaci, nicméně meziroční dynamika pravděpodobně zůstane stále vysoko. Ještě silněji to bude platit v případě cen v průmyslu. Česká národní banka bude pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb po 25 bodových krocích.

Mzdy: Růst průměrné mzdy podle našeho odhadu v letošním druhém čtvrtletí zrychlil v meziročním vyjádření z 3,2 % na 8,4 %. Významný podíl na tom měla nízká srovnávací základna loňského roku. Mzdy však pravděpodobně rostly svižným tempem také oproti prvnímu čtvrtletí, a to jak v soukromém, tak i ve veřejném sektoru. Na vyšší růst mezd v soukromém sektoru působilo zejména téměř úplné otevření ekonomiky, ke kterému v průběhu druhého čtvrtletí v ČR došlo. Stále větší počet zaměstnavatelů navíc hlásí problémy s nedostatkem volných pracovních sil. Oživení mzdové dynamiky potvrzují již dostupná měsíční data z průmyslu, která po sezonním očištění indikují mezičtvrtletní nárůst tamní průměrné mzdy o 2,6 %.

Zvýšení mezd ve veřejném sektoru pak z velké části souviselo s výplatou v pořadí již druhých mimořádných odměn ve zdravotnictví. Skutečnost, že část zdravotníků obdrží odměny zřejmě až během třetího čtvrtletí, může tento vliv mírně tlumit. Oproti druhému čtvrtletí roku 2019 by námi očekávaná úroveň celkové průměrné mzdy v ČR měla být vyšší o 7,8 %. Nárůst mzdové dynamiky v reálném vyjádření však tlumila vyšší inflace. Meziroční růst reálné průměrné mzdy tak podle nás ve druhém čtvrtletí zrychlil z 1,0 % na 5,5 %.

Průmyslová výroba: Letošním prázdninovým příběhem českého průmyslu pravděpodobně bude silný růst poptávky a přetrvávající potíže v subdodávkách materiálů a komponent do výroby. Standartní údaje o produkci automobilů, které trápí nedostatek polovodičů, nejsou za měsíc červenec k dispozici. Nicméně zprávy o omezené produkci ze strany automobilek přetrvávají a lze tak čekat pokračující slabší výsledky. Na druhou stranu předstihové ukazatele stále indikují rostoucí produkci ve výrobních firmách. Po květnovém překvapivě silném meziměsíčním poklesu průmyslové výroby o 3,6 % následoval její mírnější růst v dalším měsíci. Za červenec pak čekáme střízlivý meziměsíční růst o 0,3 % (očištěno o sezónní a kalendářní efekty). V meziročním vyjádření by to bez zahrnutí kalendářních efektů znamenalo zpomalení růstu na 6,1 % z předchozího tempa 11,4 %. Nicméně s ohledem na meziroční kalendářní nevýhodu bude výsledek bez očištění o tyto vlivy ukazovat dle našeho odhadu pouze 0,4 %.

Růst průmyslové výroby o 10,8 %

Letní měsíce mají s ohledem na čerpání dovolených menší váhu v celoročním vývoji produkce a letošek navíc vnáší ještě zvýšenou nejistotu s ohledem na stále nestandartní situaci po Covidu, která může mimo jiné vést i k rozdílnému čerpání dovolených. Průmysl ve zbytku roku pravděpodobně i nadále bude trápit nedostatek komponent do výroby, zatímco poptávka poroste. V meziměsíční dynamice tak očekáváme ve druhé polovině roku rozkolísaný vývoj a v průměru jen slabý růst. I tak za celý letošní rok 2021 odhadujeme růst průmyslové výroby o 10,8 %. Vysoké číslo je důsledkem nízké srovnávací základny minulého roku, kdy se aktivita části průmyslu na určitou dobu zastavila. Nebýt chybějících komponent, byl by podle našeho odhadu pro letošek reálně dosažitelný i růst průmyslu blízko 20 %.

Maloobchodní tržby: Tržby maloobchodníků v posledních měsících ukázaly solidní růst, který předčil odhady. Týkalo se to především tržeb bez zahnutí motoristického segmentu, kde pozorujeme meziměsíční navyšování, zatímco v případě prodejů aut vidíme meziměsíční poklesy. V případ prodejů aut bychom v červenci čekali mírnou meziměsíční korekci nahoru o 1,2 % (SA), nicméně s ohledem na menší počet pracovních dnů bude výsledek prodejů slabší a v meziročním srovnání čekáme jejich tempo pouze 2,5 %. Spotřebitelská důvěra po předchozím silném nárůstu sice v červenci mírně klesla, ale stále byla na úrovních indikující oživení maloobchodních tržeb, přičemž stále lze čekat určité pozitivní efekty pocovidového otevření služeb a obchodů. Pro červenec tak odhadujeme meziměsíční zvýšení tržeb bez prodejů aut o 0,2 % a zpomalení meziročního růstu na 3,0 % po předchozích 7,2 %. Růst celkových tržeb maloobchodu by pak měl dosáhnout 2,8 %. Zpomalení z předchozích vysokých temp je dáno rostoucí srovnávací základnou z léta minulého roku.

Spotřebitelské ceny: Tempo růstu spotřebitelských cen v uplynulých měsících vykazuje rychlejší tempo, přičemž nejistota tohoto vývoje zůstává zvýšená. Tříměsíční klouzavý průměr meziměsíční inflace činí v ročním vyjádření téměř 6 % (sezónně očištěno). Jak v meziročním tak v meziměsíčním srovnání jsou tahounem růstu cen služby, zatímco růst cen zboží je v průměru mírnější. Ceny ropy rostly do začátku července a ačkoliv v meziročním srovnání působí jako jeden z hlavních proinflačních faktorů, nyní už jsou dodatečné přírůstky slabé. V minulém měsíci výraznějším růstem překvapily jinak letos celkem poklidné ceny potravin, ale v srpnu by mělo nastat spíše sezónní zlevnění. Významnější navyšování cen energií čekáme až v dalších měsících.

Otázkou je především vývoj jádrové inflace. Zde spíše počítáme s pozvolným zpomalením zrychlených meziročních nárůstů, což by v srpnu znamenalo zrychlení meziročního tempa na 3,9 % z předchozích 3,8 %. V souhrnu počítáme s meziměsíční stagnací spotřebitelských cen díky sezónnímu zlevnění potravin, které bude kompenzovat zdražení ve službách a také se stagnací meziročního tempa inflace na úrovni 3,4 %. Obecně ve prospěch růstu spotřebitelských cen hovoří oživují spotřeba domácností, utahující se trh práce a omezená nabídka v některých oblastech, které jsou postižené zpožděnými dodávkami do výroby. Nicméně stále zůstává nezodpovězenou otázkou, jaká část současných cenových pohybů je pouze přechodného charakteru a souvisí s krátkodobým cenovým přizpůsobením po pandemii. Podobou otázku si kladou v mnoha dalších zemích. Vedle výše zmíněných faktorů navíc ve směru zdražování do určité míry působí i vyšší inflační očekávání, které může mnohé obchodníky přimět ke zdražení již nyní. Nicméně působení tohoto faktoru může být rizikem i pro střednědobý horizont inflace.

Zvýšení základní úrokové sazby

ČNB: Česká národní banka (ČNB) na svém srpnovém zasedání podruhé v řadě zvýšila základní úrokovou sazbu, a to z 0,50 % na 0,75 %. Šíření nákazy se v předchozích měsících výrazně zpomalilo a podíl proočkované populace kontinuálně roste. To přispělo k rychlému a téměř úplnému rozvolnění restrikcí, což vedlo k oživení ekonomiky v průběhu druhého čtvrtletí. Na přelomu letošního a příštího roku navíc očekáváme dosažení předkrizové úrovně agregátní produkce. S návratem hospodářství k normálu je podle centrálních bankéřů čas začít vracet také úrokové sazby zpět k běžným úrovním. Na vyšší sazby navíc tlačí také inflace, která se nad dvouprocentním cílem centrální banky pohybuje více než dva roky a ohrožuje tak ukotvenost inflačních očekávání. Současný ekonomický vývoj je navíc spjat s řadou proinflačních rizik. Na konci letošního roku by podle prognózy ČNB měla dvoutýdenní repo sazba dosáhnout 1,50 %.

Guvernér Rusnok sice připouští, že bankovní rada je připravena zvyšovat úrokové sazby na každém dalším zasedání, zároveň však dodává, že růst sazeb pravděpodobně nebude tak rychlý, jak předpokládá prognóza ČNB. Bankovní rada si totiž stále uvědomuje rizika spojená s vývojem pandemie, i když už neočekává významné dopady na výkon ekonomiky. Podle slov Rusnoka centrální banka nechce dělat rázné kroky a půjde spíše cestou postupného zpřísňování měnové politiky, u kterého je menší šance udělat chybu. Podle nás ve zbytku roku dojde k dalším dvěma zvýšením repo sazby o 25 bb na zasedáních v září a listopadu. Ke konci roku by tak repo sazba měla podle naší prognózy vyšplhat na 1,25 % a s koncem roku příštího by se už měla dostat na 2,25 %. Ačkoli se nejedná o náš základní scénář, nemůžeme na následujícím zasedání bankovní rady koncem září vyloučit ani rychlejší růst úrokových sazeb o 50 bb.

Zdroj informací

Michal Brožka, Senior Economist, Investment Banking, Komerční banka

Datum

2. září 2021

Sociální sítě NejBusiness.cz

Přihlášení

Přihlášení
E-mail:
Heslo:

Reklama

Page generated in 1.8265 seconds.
Redakční systém teal.cz naprogramoval Vítězslav Dostál