Martin Gürtler: Maďarská centrální banka dnes zřejmě znovu zvýší úrokové sazby

Martin Gürtler: Maďarská centrální banka dnes zřejmě znovu zvýší úrokové sazby

Maďarská centrální banka na dnešním zasedání podle nás přistoupí k v pořadí již třetímu zvýšení úrokových sazeb o 30 bb. Základní úroková sazba by tak měla vzrůst z 1,20 % na 1,50 %. Důvodem i nadále bude především rychlý růst spotřebitelských cen, vliv však může mít i překvapivě dobrý výkon maďarské ekonomiky v prvním pololetí. Zpřesněný odhad německého HDP by měl pouze potvrdit mezičtvrtletní nárůst tamní ekonomiky o 1,5 %. Rozvolnění protiepidemických restrikcí se pravděpodobně odrazilo ve výrazném oživení spotřeby domácností, která podle našeho odhadu vzrostla o 4,3 %. V ČR bude zveřejněna srpnová důvěra v ekonomiku, která by se měla udržet poblíž předchozích vysokých hodnot.

Růst německé ekonomiky byl tažen spotřebou domácností

Maďarská centrální banka bude zřejmě na dnešním zasedání pokračovat se zvyšováním úrokových sazeb. V tomto směru jednoznačně hovoří očekávání analytiků, kteří, stejně jako my, očekávají v pořadí třetí zvýšení základní úrokové sazby o 30 bb. Ta by se tak měla zvýšit z 1,20 % na 1,50 %. Napovídají tomu i jestřábí vyjádření členů tamní bankovní rady, stejně tak zápis z jejího posledního jednání. Důvodem rychlého utahování měnové politiky je především inflace, která i přes červencové zpomalení z 5,3 % na 4,6 % zůstává i nadále nad horní hranou tolerančního pásma centrální banky. Maďarské ekonomice se navíc v prvním pololetí dařilo o poznání lepé, než se čekalo. V prvním čtvrtletí vzrostla mezičtvrtletně o 2,0 %, v tom druhém pak její růst zrychlil na 2,7 %. Domácí poptávka tak může být zdrojem dalších inflačních tlaků. Další zvýšení základní úrokové sazby, tentokrát už o standardních 25 bb, očekáváme na zasedáních centrální banky v září a prosinci.

Zpřesněný odhad německého HDP pravděpodobně pouze potvrdí předchozí údaj a pozornost by tak měla být věnována především struktuře růstu tamní ekonomiky. Ta podle předběžného odhadu vzrostla ve druhém čtvrtletí mezičtvrtletně o 1,5 % po předchozím poklesu o 2,1 %. V meziročním srovnání se růst pohyboval mírně nad 9 %, když významně působil efekt nízké srovnávací základny loňského roku. K oživení německé ekonomiky přispělo zejména rozvolnění protiepidemických restrikcí, které se podle našeho odhadu odrazilo ve výrazném mezičtvrtletním růstu spotřeby domácností o 4,3 %. Rostla zřejmě i spotřeba vlády, a to v důsledku pokračující expanzivní fiskální politiky. Nižší míra restrikcí a lepší výhled pro růst ekonomiky související s vyšší mírou proočkovanosti populace podle nás vedl také k oživení investiční aktivity. V případě fixních investic tak očekáváme mezičtvrtletní nárůst o 1,3 %. Vyšší domácí poptávka a problémy s nedostatkem výrobních vstupů v průmyslu se pak zřejmě promítly v záporném příspěvku čistého exportu. V podobné struktuře by měl růst tamní ekonomiky pokračovat také ve zbytku roku. Za celý letošní rok počítáme s růstem německého HDP o 2,8 % a s jeho zrychlením na 4,5 % v roce příštím.

V ČR budou zveřejněny výsledky srpnového konjunkturálního průzkumu ČSÚ. V důsledku předchozího v podstatě úplného uvolnění ekonomických restrikcí by důvěra v ekonomiku měla zůstat poblíž současných vysokých hodnot. Přetrvávající problémy s dostupností výrobních vstupů by se však mohly projevit ve zhoršení výhledu v případě výrobního sektoru.

Srpnové PMI zaostaly za očekáváními

PMI indexy byly v srpnu nižší, než se čekalo, a to především v německém zpracovatelském průmyslu. Celkový PMI pro Německo klesl z 62,4 b. na 60,6 b., zatímco analytici očekávali 62,0 b. Důvodem je již zmíněný zpracovatelský průmysl, kde PMI klesl z 65,9 b. na 62,7 b., což bylo oproti očekávaným 65,0 b. významně méně. Pokles lze přisoudit zejména problémům s dodávkami výrobních vstupů, které se aktuálně nejsilněji projevují v automobilovém průmyslu. V důsledku toho již řada výrobců omezila výrobu. Nyní není navíc ani jasné, jak dlouho budou tyto problémy ještě přetrvávat, a to i s ohledem na obnovené šíření koronaviru v asijských zemích. Odtud totiž významná část součástek pochází. I přes mírné snížení však zůstává aktivita v německém výrobním sektoru podle indexu PMI na vyšší úrovni, než jaké dosahovala před vypuknutím koronavirové krize. PMI v oblasti německých služeb na druhou stranu kleslo oproti očekáváním méně, když se snížilo z 61,8 b. na 61,5 b. Tržní konsensus hovořil o 61,0 b.

Stejně jako v případě Německa, za očekáváními nepatrně zaostal v srpnu také celoevropský PMI. Ten se snížil z 60,2 b. na 59,5 b., zatímco analytici čekali 59,6 b. I zde byl na vině nižší údaj pro zpracovatelský průmysl, který oproti očekáváným 62,0 b. dosáhl pouze 61,5 b. Horší výsledek ve srovnání s očekáváními zaznamenala v srpnu také evropská spotřebitelská důvěra. Ta v eurozóně klesla z červencových -4,4 b. na -5,3 b., když se čekal pokles na -4,9 b. Lze předpokládat, že za tím stojí především obavy ohledně šíření nakažlivějších mutací, které se již v řadě států naplňují. Některé z nich již přistoupily k opětovnému zpřísnění protiepidemických opatření.

Společná evropská měna i přes horší PMI a spotřebitelskou důvěru po celý včerejší den vůči dolaru mírně posilovala. V odpoledních hodinách se její kurz pohyboval poblíž 1,173 USD/EUR, což byla oproti pátku o zhruba 0,3 % silnější úroveň. Akciové trhy včera v průběhu evropského obchodování rostly přibližně o půl procenta a nepatrně se zvýšily i tržní dolarové sazby. Výraznější růst v průběhu včerejška zaznamenala cena ropy Brent, která se zvýšila o cca 3 dolary a dostala se mírně nad 68 USD/barel. Oslabující dolar se odrazil také v mírném posílení české koruny a maďarského forintu (v obou případech o cca 0,1 %). Polský zlotý na druhou stranu nepatrně oslaboval.

Zdroj informací

Martin Gürtler, Economist, Investment Banking, Komerční banka, a.s.

Datum

24. srpna 2021

Sociální sítě NejBusiness.cz

Doporučujeme

Přihlášení

Přihlášení
E-mail:
Heslo:

Reklama

Page generated in 1.1974 seconds.
Redakční systém teal.cz naprogramoval Vítězslav Dostál