František Táborský: Koruna nejslabší za poslední dva týdny

Dnešní obchodování na globálních finančních trzích nepřineslo příliš nového. Pozornost se soustředí na večerní zveřejnění záznamu z posledního jednání amerického Fedu. To by mohlo poskytnout nové informace k načasování konce nákupů centrální banky na finančních trzích a případného zvyšování úrokových sazeb. Nejbližším možným termínem oznámení by totiž mohlo být každoroční setkání centrálních bankéřů v Jackson Hole. Poslední data z ekonomiky však nahrávají oznámení až na zářijovém jednání Fedu. Načasování bude klíčové nejen pro tržní úrokové sazby, ale i pro eurodolar, a tedy potenciálně i pro korunu.

Guvernér ČNB Jiří Rusnok na Exportním fóru řekl, že se bude na dalších zasedáních rozhodovat, zda zvýšit úrokové sazby o standardních 25 bb nebo přistoupit k většímu kroku. Zároveň znovu zopakoval, že sice v srpnu hlasoval pro zvýšení úrokových sazeb o 25 bb, ale zároveň již byl blíže k tomu hlasovat i pro růst o 50 bb. Navíc se podle jeho slov změnilo riziko prognózy ČNB z mírně protiinflačního na vyrovnané. K tomu pravděpodobně přispělo překvapivě rychlé zrychlení inflace v červenci. K nastavení hypotečních limitů řekl, že sice nevidí zásadní problém na trhu, ale zároveň bude podzimní jednání o finanční stabilitě příležitostí k ladění jejich nastavení.

Koruna během dneska stagnovala mírně nad hodnotou 25,45 za euro a je tak nejslabší za posledních čtrnáct dní. Podle nás by současná úroveň úrokového diferenciálu vůči eurovým sazbám, který je nejvyšší od vypuknutí pandemie, relativně stabilní eurodolar a optimismus na finančních trzích měly brzy korunu vrátit k nedávným úrovním kolem 25,35-25,40 CZK/EUR. Nicméně druhá polovina měsíce obvykle nenabízí příliš nových lokálních impulsů k pohybu kurzu koruny a po vlně posilování v první polovině měsíce tak pravděpodobně dochází k vybírání zisků na finančních trzích, což ve spojení s nízkou letní likviditou může korunu udržet u slabších hodnot déle. V delším horizontu však předpokládáme její další posilování.