Michal Brožka: Inflace v ČR opět zrychlila

Meziměsíční růst spotřebitelských cen byl v červenci dvakrát rychlejší, než se čekalo. Meziroční míra inflace dosáhla 3,4 % a je tak 0,4 pb nad prognózou ČNB a míří ke 4 %. Zvyšují se především ceny služeb. Obava z růstu inflačních očekávání povede ČNB k dalšímu zvyšování úrokových sazeb. Nejistota blízkého cenového vývoje zůstává zvýšená.

Spotřebitelské ceny v ČR v červenci oproti červnu vzrostly o 1,0 %, což přebilo všechny odhady. Analytici v průměru čekali zdražení o 0,5 %, náš odhad činil 0,6 %. Meziroční tempo růstu cen se zvýšilo na 3,4 % z předchozích 2,8 %. Čekalo se zrychlení na 2,9 % a prognóza ČNB počítala s rovnými 3,0 %.

Za meziměsíčním nárůstem cen stojí především zdražení rekreací, což je do značné míry běžný sezónní jev. Zdražovaly ale zřejmě i jiné služby. Celkové meziměsíční zdražení služeb činilo 1,9 %, zatímco ceny zboží vzrostly o 0,4 %. Oproti očekávání se také zvyšovaly ceny potravin, zatímco zde jsme odhadovali mírný pokles. Vyšší byly i ceny energií, takže rostly i náklady související s bydlením. Další růst cen pohonných hmot naopak nepřekvapil. Zde se ceny v červenci zvýšily o další 3 %.

Ceny v dopravě zůstávají hlavním tahounem meziroční inflace. Bez nich by meziroční míra inflace nečinila 3,4 %, ale 2,5 %. Další hlavní tahouni inflace jsou ceny cigaret a alkoholu s příspěvkem k meziročnímu růstu cen 0,6 pb, ale postupně také náklady na bydlení, když ceny nájemného meziročně rostou o 2,8 % a ceny elektřiny o 7,6 %. V meziročním vyjádření také stále větší zdražování pozorujeme v sektoru služeb, což souvisí s rozvolněním po pandemii. Ceny zboží v meziročním srovnání zdražily o 2,9 %, zatímco ceny služeb o 3,9 %.

Důležité je, že zatím stále nedochází ke zpomalení jádrové inflace, která nezahrnuje položky, na které nemá vliv měnová politika. Jádrová inflace podle našeho odhadu naopak v červenci zrychlila k 3,9 % y/y z předchozích 3,5 %.

V naší prognóze jsme počítali s tím, že inflace začne od srpna slábnout a i tak by na konci roku činila její meziroční míra 3,5 %. Nejistota cenového vývoje po pandemii je ale stále značná. Zrychlení inflace za červenec bylo v každém případě nad odhady a kdyby byl následný vývoj spotřebitelských cen takový, jaký čekáme, činila by meziroční inflace na konci letošního roku 4 %. Pokud ale v dalších měsících inflace nezpomalí, tak jak čekáme, může být na konci roku realisticky blízko 5 % y/y.

Ačkoliv se současnou mírou inflace měnová politika nic nenadělá, obava z růstu inflačních očekávání pravděpodobně povede k vyšší ochotě zvyšovat úrokové sazby. Na to nyní spekuluje i finanční trh. Na příštím zasedání v září tak počítáme s dalším zvýšením úrokových sazeb ČNB o 25 bb a opět zde můžeme počítat s diskuzí o ještě rychlejším zvyšování. Reálným rizikem je tak zvýšení hlavní repo sazby na nejbližších zasedáních po 50ti bodových krocích.