Michal Brožka: Ekonomika roste, inflace zůstává výš a ČNB zvyšuje sazby

Michal Brožka: Ekonomika roste, inflace zůstává výš a ČNB zvyšuje sazby

Maloobchodní tržby: Poté, co maloobchodní tržby v květnu přebily odhady trhu, očekáváme i pro červen růst, i když pozvolnějším tempem. Maloobchodu svědčí efekt rozvolnění protipandemických opatření spojený s růstem důvěry spotřebitelů. Proti rychlejšímu růstu naopak působí samotný fakt, že úroveň tržeb se již zvedla na předkrizové úrovně a také skutečnost, že v reálném vyjádření z růstu ukrajuje vyšší inflace. Pomalejší expanzi rovněž indikuje míra nárůstu karetních transakcí. Za červen čekáme zvýšení tržeb maloobchodu bez zahrnutí prodeje a oprav aut o silných 0,8 % meziměsíčně (SWDA). To by s ohledem na rostoucí srovnávací základnu z minulého roku znamenalo zpomalení na meziroční tempo 5,4 % z předchozích 8,1 %.

V případě prodejů aut tentokrát očekáváme s ohledem na vývoj registrací v květnu a červnu spíše kompenzaci květnového poklesu a tedy meziměsíční růst o 1,7 % (SWDA), což by znamenalo zpomalení meziročního tempa na stále vysokých 21,3 %. V souhrnu by to pro celý maloobchod včetně motoristického segmentu znamenalo růst o 10,6 %. V dalších měsících čekáme s ohledem na dosažení předpandemické úrovně tržeb zpomalující, ale stále vzestupný trend vývoje tržeb. S ohledem na existující nejistoty ale můžeme i zde zatím stále očekávat nadprůměrnou proměnlivost údajů. Ačkoliv ekonomika rychle roste a nezaměstnanost se mírně snižuje, v posledním konjukturálním průzkumu například více respondentů vyslovilo zvýšené obavy ze ztráty zaměstnání. Naše prognóza pro letošek počítá s růstem maloobchodu bez zahrnutí prodeje aut poblíž 3 %.

ČNB: ČNB na konci června poprvé od vypuknutí koronavirové pandemie zvýšila základní repo sazbu z 0,25 % na 0,50 %. Šíření nákazy se v předchozích měsících výrazně zpomalilo a podíl proočkované populace kontinuálně roste. To přispělo k rychlému a téměř úplnému rozvolnění restrikcí, což vedlo k oživení ekonomiky v průběhu druhého čtvrtletí. S návratem hospodářství k normálu je podle centrálních bankéřů čas začít vracet také úrokové sazby zpět k běžným úrovním. Na vyšší sazby navíc tlačí také inflace, která se nad dvouprocentním cílem centrální banky pohybuje více než dva roky a ohrožuje tak ukotvenost inflačních očekávání. Současný ekonomický vývoj je navíc spjat s řadou proinflačních rizik. Červnové zvýšení úrokových sazeb tak podle nás rozhodně nebylo poslední, když letos očekáváme další tři. Repo sazba na konci roku podle naší prognózy dosáhne 1,25 % a v závěru roku 2022 by se již měla dostat nad 2 %. Na srpnovém měnově politickém zasedání očekáváme její zvýšení o dalších 25 bb.

Průmyslová výroba: Po předchozích slibných nárůstech přišel v květnu propad průmyslu o silných 3,6 % m/m. Pro červen čekáme jen mírnou korekci vzhůru a to zejména s ohledem na vysoké úrovně měkkých indikátorů důvěry, které souvisí s ústupem pandemie. Nicméně, s narůstající intenzitou rychlejší expanzi brání chybějící komponenty a materiály do výroby. Týká se to především polovodičů a v případě ČR zejména automobilového průmyslu, který má silnou váhu. Pokles produkce aut byla v květnu hlavním důvodem propadu celé průmyslové výroby. Údaje o produkci aut ukazují jejich další pokles, i když pomalejším tempem. V souhrnu tak za červen čekáme růst průmyslové výroby o 0,9 %. To by v meziročním vyjádření znamenalo stále růst lehce nad 10 %. Efekt nízké srovnávací základny z jara minulého roku ale rychle mizí a v letních měsících se meziroční dynamika pravděpodobně sníží do jednociferného teritoria. Průmysl ve zbytku roku pravděpodobně i nadále bude trápit nedostatek komponent do výroby, zatímco poptávka poroste. V meziměsíční dynamice tak očekáváme ve druhé polovině roku rozkolísaný vývoj a v průměru jen slabý růst. I tak by letošní celoroční výsledek průmyslové výroby mohl být poblíž 11 %.

Spotřebitelské ceny: Meziměsíční tempo růstu spotřebitelských cen po rozvolnění protiepidemických opatření a s expanzí ekonomiky zrychlilo. Hlavním důvodem je jádrová inflace, ale pomáhají tomu i vyšší ceny u čerpacích stanic. Domníváme se, že i v prvním prázdninovém měsíci tento trend přetrvá. Ceny u čerpacích stanic dál vzrostly. U cen potravin počítáme s poklesem díky sezónnímu zlevnění zeleniny. Nicméně po sezónním očištění by ceny mohly korigovat předchozí pokles a mírně růst. Hlavní otázkou je vývoj cen jádrových, které nezahrnuji výše uvedená paliva a potraviny. V červenci obvykle výrazně zdražují rekreace, což je sezónní jev, u kterého ale pro letošek panuje značná nejistota, neboť standardní sezónní vývoj byl narušen. K tomu se přidává i riziko cenových nárůstů v tržních službách a kultuře.

Počítáme s tím, že meziměsíční růst jádrových cen bude v červenci i kvůli rekreacím vysoký kolem 0,9 %. Nicméně to by po sezónním očištění znamenalo zpomalení na 0,2 % m/m a zpomalení na 3,2 % by to znamenalo i při meziročním srovnání po červnovém tempu 3,5 %. V souhrnu tak čekáme meziměsíční růst cen o 0,5 % a mírné zvýšení meziroční inflace na 2,9 %. Oproti dubnové prognóze ČNB by to bylo mírně výš, nicméně ČNB se již na začátku srpna bude opírat o novou prognózu, která pravděpodobně v inflaci bude mířit trochu výš, nežli ta předchozí. V naší prognóze počítáme s tím, že v případě meziměsíční dynamiky se růst spotřebitelských cen nyní nachází na svém vrcholu a v srpnu se začne snižovat. Meziroční míra inflace i v takovém případě setrvá do konce roku poblíž současných úrovní, v závěru roku se zvýší nad 3 % a teprve v příštím roce se začne postupně snižovat ke 2 %. Nejistota ohledně dalšího vývoje cen služeb a také prosakování vyšších cen na straně výrobců do cen spotřebitelských zůstává nadále zvýšená.

HDP: Podle předběžného odhadu ČSÚ vzrostla tuzemská ekonomika ve druhém čtvrtletí letošního roku mezičtvrtletně o 0,6 % poté, co v prvním čtvrtletí o 0,3 % klesla. Trh přitom očekával výraznější oživení ekonomické aktivity v průměru 2 %. V meziročním srovnání růst dosáhl 7,8 %, což však bylo z velké části dáno nízkou srovnávací základnou loňského roku. Zpřesněný odhad je v poslední době ve znamení spíše kosmetických úprav, pokud tedy vůbec k nějakým úpravám dochází. Očekáváme tak pouze potvrzení předběžného odhadu a hlavní pozornost bude podle nás věnována zveřejněné struktuře růstu HDP. Lze předpokládat, že oživení ekonomiky souviselo především s rychlým uvolněním pandemických restrikcí.

Zatímco v květnu mohly otevřít všechny obchody a vybrané služby, v červnu již fungovala ekonomika téměř bez omezení. Spotřeba domácností tak byla pravděpodobně hlavním zdrojem mezičtvrtletního růstu HDP. Investice v prvním čtvrtletí i přes silná protiepidemická omezení vzrostly mezičtvrtletně o 0,8 % a v růstu podle nás pokračovaly i ve čtvrtletí druhém. Čisté exporty byly podle našeho odhadu naopak hlavní brzdou ekonomického růstu. Podílel se na tom jak silnější dovoz související s oživením domácí poptávky, tak ale i slabší vývoz, který byl dán především nedostupností výrobních vstupů v průmyslu. Pro celý letošní rok očekáváme růst české ekonomiky o 4,2 % a v roce příštím jeho zrychlení na 5,3 %.

Zdroj informací

Michal Brožka, Senior Economist, Investment Banking, Komerční banka

Datum

4. srpna 2021

Sociální sítě NejBusiness.cz

Přihlášení

Přihlášení
E-mail:
Heslo:

Reklama

Page generated in 2.1106 seconds.
Redakční systém teal.cz naprogramoval Vítězslav Dostál