František Táborský: Tuzemská ekonomika se vrací k růstu

Po zklamání z amerického růstu ekonomiky dnes vykáže výsledky za druhé čtvrtletí eurozóna i Česká republika. V obou případech očekáváme silné oživení. Tomu nahrává uvolnění drtivé většiny protipandemických opatření a rekordní úrovně předstihových ukazatelů. Tržní korunové sazby pokračují před zasedáním ČNB v růstu a podporují korunu na cestě k silnějším úrovním.

Uvolnění pandemických opatření podporuje růst ekonomiky

Očekáváme, že tuzemská ekonomika v druhém čtvrtletí vzrostla o 2,1 % q/q, což znamená návrat k růstu po propadu o 0,3 % v úvodu roku. V meziročním vyjádření se tak dostane na rekordní růst o 9,4 % díky výraznému efektu nízké srovnávací základny z minulého roku. Tomu hraje do karet i rozvolňování pandemických opatření a od června v podstatě plně funkční ekonomika. Za polovinou námi očekávaného růstu by měla stát spotřeba domácností. Silný růst však vykážou i investice. Na druhou stranu negativní zprávou bude výsledek zahraničního obchodu. Pro celý letošní rok očekáváme růst o 4,2 % a pro rok příští 5,3 %.

Po propadu ekonomiky eurozóny v úvodu roku o 0,3 % očekáváme, že druhé čtvrtletí vykáže silný mezikvartální růst o 1,2 %. To v meziročním vyjádření znamená nárůst o 12,9 %. Z hlediska jednotlivých zemí očekáváme, že Německo vzrostlo mezikvartálně ve stejném období o 1,8 %, Španělsko o 2,0 %, Francie o 0,5 % a Itálie o 1,0 %. Napříč eurozónou byla většina omezení uvolněna v polovině druhého čtvrtletí i díky výraznému nárůstu míry proočkovanosti, což dovolilo začít rozpouštět naakumulované úspory domácností. To potvrzují i data z maloobchodu. Navíc silu ukazuje i PMI z průmyslu, které dosáhl svého vrcholu právě v druhém čtvrtletí. Oživení by podle nás mělo gradovat v druhé polovině roku. Pro celou eurozónu očekáváme růst o 2,0 % q/q v Q3 a o 1,3 % q/q v Q4. Za celý letošní rok by ekonomika eurozóny měla vykázat růst v průměru 4,3 % a předpandemické úrovně tak dosáhne na začátku 2022.

Koruna pokračuje v posilování

Německá inflace za červenec ukázala na růst spotřebitelských cen o 0,5 % m/m a 3,1 % y/y. Za tříprocentní inflací stálo zejména snížení DPH v červenci minulého roku a vytvoření velmi nízké srovnávací základny. Nicméně inflace by v Německu měla nadále růst k 3,4 % na konci tohoto roku. Po opadnutí zmíněného administrativního efektu by se však měla opět vrátit k 1,1 % v příštím roce.

Americká ekonomika v druhém čtvrtletí vzrostla o 6,5 % q/q anualizovaně, čímž zklamala očekávání finančních trhů. Hlavním důvodem však byl překvapivě silný pokles zásob, který ubral na růstu 1,1 pb. To by se však mělo vykompenzovat v druhé polovině roku. Podle očekávání poklesly výdaje vlády vzhledem k ukončení většiny podpůrných programů. V konečném důsledku to tak podle nás nic nezmění na směřování americké měnové politiky.

Včerejškem začala mediální karanténa členů bankovní rady ČNB. Na poslední chvíli přispěchal se svým komentářem Aleš Michl, který potvrdil, že opět bude hlasovat pro stabilitu úrokových sazeb. Podle jeho slov ekonomika ještě není stabilizovaná a nenašla svou rovnováhu. Proto by i centrální banka měla být opatrná se zvyšováním úrokových sazeb.

Na finančních trzích obecně vládla optimistická nálada. Dozvuky středečního jednání Fedu, německá inflace a zklámání z růstu americké ekonomiky pomohly euru navýšit své zisky na úkor amerického dolaru. Ten je tak nejslabší od konce června. To se pozitivně promítlo i ve středoevropském regionu. Maďarský forint si připsal 0,6 % a polský zlotý 0,5 %. Česká koruna si většinu posílení odbyla již ve středu a včera si polepšila pouze o dvě desetiny. Krom silnějšího eura ji pomohl i návrat tržních úrokových sazeb k vyšším úrovním. Úrokový diferenciál se vůči eurovým sazbám vrátil na svá maxima z poloviny měsíce, což by podle nás mohlo koruně pomoci až k úrovním na dohled 25,40 za euro. Klíčové však bude zasedání tuzemské centrální banky v příštím týdnu.