Martin Gürtler: Americká centrální banka ponechá nastavení měnové politiky beze změny

Hlavní událostí dneška je zasedání americké centrální banky. Ta podle nás bude pokračovat v dosavadní výrazně uvolněné měnové politice, když tamní trh práce je stále na míle vzdálen od cíle plné zaměstnanosti. Je však pravděpodobné, že v rámci dnešního měnově politického jednání budou pokračovat interní diskuze o plánu na postupné snižování nákupů aktiv. Jeho skutečnou realizaci však čekáme až od začátku příštího roku. K prvnímu zvýšení sazeb Fedu podle nás dojde v druhé polovině roku 2023.

Snižování nákupů aktiv čekáme na začátku roku 2022

Událostí číslo jedna dnešního dne je zasedání americké centrální banky. Ta podle nás ponechá současnou velmi uvolněnou měnovou politiku beze změny. Inflace sice dosahuje v USA rekordních hodnot, když v červnu vyšplhala na 5,4 %, podle Fedu se však jedná pouze o dočasný výkyv, který by měl postupně odeznít. Fed navíc usiluje nejen o cenovou stabilitu, ale také o dosažení cíle plné zaměstnanosti. K tomu má však americký trh práce ještě daleko, když podle červnových údajů na něm oproti loňskému únoru chybělo 6,8 milionu pracovních míst a míra nezaměstnanosti byla o 2,4 pb vyšší. Stejně tak vysokofrekvenční indikátor týdenního počtu nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti zůstává oproti předkrizovému období zhruba dvojnásobný. Mimo agregátních statistik americká centrální banka sleduje v poslední době i to, zda se oživení na trhu práce týká všech skupin zaměstnanců (v rámci tzv. inkluze na trhu práce). Cíl plné zaměstnanosti je tak aktuálně pro Fed hlavním důvodem pro pokračování výrazně uvolněné měnové politiky.

Poslední zasedání však ukázalo, že některé představitele FOMC nenechává současná inflace úplně v klidu. Ti po červnovém jednání očekávali v průměru dvě zvýšení úrokových sazeb v roce 2023, zatímco ještě v březnu předpokládali jejich pokračující stabilitu na současných úrovních až do konce zmíněného roku. Ještě více jestřábím dojmem působila skutečnost, že 7 z 18 členů FOMC výboru očekávalo první zvýšení úrokových sazeb před koncem roku 2022. Naše prognóza předpokládá dvojí zvýšení amerických úrokových sazeb v druhé polovině roku 2023. S postupným přibližováním okamžiku jejich prvního zvýšení se blíží i chvíle, kdy Fed začne snižovat objem nákupů aktiv. Interní diskuze o tomto tématu již probíhaly na červnovém zasedání a budou zřejmě pokračovat i dnes. První oficiální zmínky o plánu na snižování množství nakupovaných aktiv bychom mohli od představitelů Fedu slyšet již na konci léta, ideální příležitostí může být konference v Jackson Hole. Jeho oficiální ohlášení čekáme na podzim. K samotným nižším nákupům by pak mělo docházet od počátku příštího roku, rizikem je však i poslední čtvrtletí roku letošního.

Maďarská centrální banka dále zpřísňuje měnovou politiku

Maďarská centrální banka pokračovala ve zpřísňování měnové politiky i na včerejším zasedání, když zvýšila základní úrokovou sazbu z 0,90 % na 1,20 %, což bylo o desetinu více než trh čekal. Za poslední dva měsíce jde již o druhé zvýšení, které vedlo k tomu, že základní úroková sazba je nyní oproti začátku června dvojnásobná. Centrální banka již dříve oznámila, že je připravena zvyšovat úrokové sazby s měsíční frekvencí s cílem dostat inflaci zpět na tříprocentní cíl. Ta se v červnu pohybovala výrazně nad ním, když dosáhla 5,3 %. Zvýšena byla také jednodenní depozitní sazba z -0,05 % na 0,25 %. Podle viceguvernéra maďarské centrální banky bude utahování tamní měnové politiky pokračovat až do té doby, kdy bude zřejmé, že se inflace vrací zpět k cíli. Forint reagoval na včerejší měnově politické rozhodnutí posílením o cca 0,7 %.

Americké počty objednávek dlouhodobé spotřeby v červnu zaostaly za očekáváními. Meziměsíční růst celkových objednávek zpomalil z 3,2 % na 0,8 %, zatímco analytici počítali s mírnějším zpomalením na 2,2 %. Obdobně zklamaly i objemy nezahrnující objednávky dopravních prostředků. Pozitivní zprávou však je, že výše zmíněná květnová dynamika zahrnuje oproti původnímu odhadu revizi směrem vzhůru o zhruba 1pb. Z hlediska struktury rostly především objednávky letadel. Důvěra amerických spotřebitelů podle Conference Board a sentiment v tamním zpracovatelském průmyslu podle indikátoru richmondského Fedu v červenci mírně vzrostly a držely se tak i nadále poblíž vysokých hodnot. Trh na druhou stranu v obou případech očekával mírné snížení.

Tuzemská měna včera oscilovala kolem 25,70 CZK/EUR a oproti předchozímu dni byla o přibližně 0,1 % slabší. Korunový trh vyčkává především na blížící se zasedání ČNB, které se koná příští čtvrtek, případně na vyjádření tuzemských centrálních bankéřů před započetím mediální karantény. V červených číslech se včera pohybovaly také akciové trhy, které ztrácely v rozsahu 0,5 % až 1,0 %.