Jana Steckerová: Americký HDP vykáže nejvyšší růst v historii

Jana Steckerová: Americký HDP vykáže nejvyšší růst v historii

Americká centrální banka bude ve středu pokračovat v úvahách nad omezováním nákupů aktiv. Na konkrétní oznámení je ale podle našeho názoru ještě brzo. Dalším dílkem do skládanky, kdy utahování měnové politiky nastane, bude i vývoj HDP za druhý kvartál. Ten by měl růst historicky nejrychlejším tempem a vrátit americkou ekonomiku na předkrizovou úroveň. Oživení za druhé čtvrtletí vykáže i eurozóna, její výsledek však tak oslnivý nebude. Jádrová inflace v eurozóně pravděpodobně mírně ubere na tempu. Ta celková se naopak posune na úroveň 2 % y/y. Jak již ale víme z minulého týdne, z hlediska politiky ECB to nic neznamená. Zveřejněna bude tento týden i další várka předstihových indikátorů. Zatímco důvěra v eurozóně je už zřejmě na svých maximech, německé IFO má našlápnuto k dalšímu růstu. V regionu maďarská centrální banka sáhne k dalšímu zvýšení úrokových sazeb. Solidní růst HDP by měl v takovémto kroku utvrdit i Českou národní banku. Na její zasedání si ale budeme muset počkat až do příštího týdne.

S konkrétními oznámeními Fed zatím nepřijde

Americká centrální banka podmínila ukončování nákupů aktiv dosažením podstatného pokroku v dosažení inflačního cíle i cíle na poli zaměstnanosti. Zatímco první úkol by se vzhledem k červencové inflaci dal považovat za splněný, v tom druhém ekonomika stále ještě pokulhává. Ve srovnání s předpandemickou situací na trhu práce 6,8 milionu pracovních míst chybí. To je podle našeho názoru důvod, proč s konkrétními oznámeními týkajícími se omezování QE Fed vyčká až na své zářijové či listopadové zasedaní. Na tom středečním tak rétoriku týkající se „taperingu“ zostří zřejmě jen mírně. Z amerických dat bude jednoznačně nejzajímavější páteční statistika HDP za druhé čtvrtletí. Ten by měl růst nejrychlejším tempem v historii (9,2 % q/q). Pomoci by mu k tomu měly především spotřebitelské výdaje a obnovování stavů zásob. Celkově je oživení americké ekonomiky rychlejší, než jsme předpokládali. Významně k tomu pomohl fiskální stimul na konci roku 2020 i na začátku toho letošního, ale i ochota spotřebitelů, co nejrychleji se vrátit k normálu. To je dobrá zpráva i ve světle hrozby pramenící s varianty covidu Delta.

HDP za eurozónu již tak oslnivé výsledky nepřinese. I tak ale po propadu o 0,3 % q/q v prvním kvartále očekáváme růst o 1,2 %. Stát by za ním měla především spotřeba domácností, která podle našeho odhadu vzrostla mezikvartálně o 3 %. Oživení by měly předvést i investice. Druhé čtvrtletí bylo ale přece jen ještě poznamenáno covidovými restrikcemi. Rychlejší dynamiku HDP tak uvidíme až ve třetím a čtvrtém čtvrtletí letošního roku. Na předkrizové úrovně by se pak ekonomika eurozóny měla dostat z kraje příštího roku. Zveřejněna bude tento týden i inflace. Její jádrová složka zvolní z červnových 0,9 % y/y na červencových 0,7 %. Jedná se však o důsledky v posunutí sezónnosti (ve Francii a Itálii začaly loni výprodeje o měsíc později), přičemž ceny v cestovním ruchu v červenci propadly (což považujeme za přechodné). V následujících měsících se tak jádrová inflace vrátí zřejmě k růstu. V tom bude už v červenci pokračovat celková inflace, když se posune na 2 % y/y. V srpnu jí čekáme na úrovni 2,5 % y/y, kde by měla setrvat až do konce letošního roku. Z předstihových indikátorů stojí za zmínku indikátor ekonomického sentimentu (ESI). Ten ale svého vrcholu již pravděpodobně dosáhl, a tak ho v červenci čeká mírná korekce. Naopak německý IFO index má našlápnuto k dalšímu růstu a dostane se tak pravděpodobně na nejvyšší úroveň od Q3 2018.

K jednacímu stolu v úterý zasedne maďarská centrální banka. Ta s největší pravděpodobností zvýší klíčovou tříměsíční depozitní sazbu o 30 bb na 1,20 %, přičemž jednotýdenní depozitní sazbu upraví na stejnou úroveň v tendru ve čtvrtek. Do konce roku pak podle našeho odhadu zvýší klíčovou tříměsíční sazbu na 1,5 %, v příštím roce pak na 2,25 %. Z utahování měnové politiky by měl profitovat maďarský forint, jehož kurz v polovině příštího roku vidíme na úrovni 325 HUF/EUR.

I v Česku bude zveřejněn HDP za druhý kvartál. Ten by měl přidat 2,1 % q/q po propadu o 0,3 % v Q1. Polovinu z mezikvartálního růstu tvořila podle našeho odhadu spotřeba domácností, která ožila v důsledku rozvolnění restriktivních opatření. Zlepšila se ale i investiční aktivita. Naopak čisté exporty zřejmě byly brzdou. V meziročním srovnání by měla dynamika dosáhnout 9,4 %, z podstatné časti vlivem nízké srovnávací základny.

Koruna doplatila na propad úrokových sazeb

Společná evropská měna se minulý týden pohybovala vůči dolaru převážně pásmu 1,175-1,180 USD/EUR. K výraznějším pohybům jí nepřimělo ani zasedání ECB, ani výrazně lepší předstihové indikátory. Zasedání Evropské centrální banky dopadlo vesměs tak, jak se čekalo. Novinkou je, že k tomu, aby banka zvýšila úrokové sazby, bude třeba, aby se inflace nacházela na úrovni 2 % dostatečně dlouhé období před koncem prognózovaného horizontu. Celkově tak nová „forward guidance“ vyzněla ve prospěch spíše ještě delšího období uvolněné měnové politiky. Ani tak ale společná evropská měna nereagovala. Z prázdninové letargie jí nevyvedly ani evropské indikátory PMI. Ty dopadly ještě lépe, než se čekalo a stále se tak pohybují na historických maximech. Jejich úroveň však s reálnými daty v průmyslu v posledních měsících příliš nekoresponduje, což může být důvod, proč tyto ukazatele ignorovala i společná evropská měna.

České koruně se minulý týden příliš nedařilo. Pondělí sice ještě zahájila na úrovni 25,55 CZK/EUR, v průběhu týdne však oslabila až na 25,70 CZK/EUR. Výrazné ztráty utrpěl i polský zlotý, který je však zkorigoval. V pátek se tak jeho kurz nacházel už na úrovni 4,569 PLN/EUR, tedy o 0,3 % níže, než před týdnem. Regionální měny trpěly především pod tíhou vývoje tržních úrokových sazeb. Ty se v České republice propadly na nejnižší hodnoty od konce června, což koruně neprospělo. Naději v tomto směru slibuje srpnové zasedání České národní banky, které s největší pravděpodobností přinese další utažení měnové politiky. To by mohlo kurzu koruny pomoci vrátit se zpět na posilující trajektorii. V tomto duchu v pátek pro agenturu Reuters vystoupil Vojtěch Benda. Vyjádřil se ve smyslu, že si na srpnovém zasedání dokáže představit i razantnější zpřísnění měnových podmínek, přičemž tolerovat dočasně vyšší inflaci se mu jeví jako riskantní přístup.

Zdroj informací

Jana Steckerová, Ekonomický a strategický výzkum, Komerční banka, a.s.

Datum

26. července 2021

Pozvánka na konferenci

Přihlášení

Přihlášení
E-mail:
Heslo:

Reklama

Facebook

Page generated in 1.8937 seconds.
Redakční systém teal.cz naprogramoval Vítězslav Dostál