Martin Gürtler: Tuzemská inflace v červnu mírně zpomalila

Martin Gürtler: Tuzemská inflace v červnu mírně zpomalila

Inflace v ČR v červnu podle našeho odhadu zpomalila z 2,9 % na 2,6 %. To však bylo dáno především vyšší srovnávací základnou loňského roku, když v meziměsíčním vyjádření očekáváme naopak vyšší cenovou dynamiku. Růst spotřebitelských cen by měl nepatrně zvolnit také v USA, a to z 5,0 % na 4,9 %. Zde budou tento týden zveřejněny i červnové statistiky maloobchodních tržeb a průmyslové produkce. Pozornost finančních trhů přitáhne rovněž asijský kontinent, když Čína zveřejní výsledky své ekonomiky za druhé čtvrtletí. Růst tamního HDP by měl sice zrychlit v mezičtvrtletním vyjádření z 0,6 % na 1,0 %, ani tak však nepůjde o úplně oslnivý výsledek.

Výkon čínské ekonomiky nebyl v 2Q nikterak oslnivý

Ostře sledovanými ekonomickými ukazateli jsou poslední dobou míry inflace, které v průběhu koronavirové krize zaznamenaly vzestup ve většině zemí světa. Tento týden se dozvíme hodnoty za červen, a to hned pro několik ekonomik, včetně té české. Tuzemská inflace, která bude zveřejněna zítra, podle našeho odhadu zpomalila v meziročním vyjádření z 2,9 % na 2,6 %. Směrem dolů ji však pomohla především vyšší srovnávací základna loňského roku. V meziměsíčním vyjádření totiž podle nás došlo k nárůstu dynamiky spotřebitelských cen z 0,2 % na 0,4 % (po sezonním očištění z 0,1 % na 0,3 %). Podílel se na tom zejména rychlejší růst jádrové složky a odeznění předchozího poklesu cen potravin. Oproti loňsku by však potraviny měly zůstat v průměru zhruba o procento levnější a jádrová inflace by měla v meziročním srovnání stagnovat na 3,1 %. Na meziroční růst spotřebitelských cen stále velmi silně působily také o přibližně pětinu vyšší ceny pohonných hmot, jejich vliv by již ale měl postupně slábnout. Celkově je však nutné přiznat, že o překvapení z hlediska tempa růstu cen, ať už spotřebitelských nebo výrobních, není v současné nejisté době nouze. Posledním příkladem je červnová inflace v Maďarsku, která podle dat z minulého týdne zrychlila z 5,1 % na 5,3 %, ač se očekávalo její zpomalení na 4,9 %.

Inflace bude tento týden nejsledovanějším indikátorem také v USA. Meziroční růst amerických spotřebitelských cen podle nás v červnu nepatrně zpomalil z 5,0 % na 4,9 %. Na neobvykle vysokou dynamiku cen působily i zde především vyšší ceny u čerpacích stanic, ovšem nejen ty. V předchozích měsících jsme byli v USA svědky strmého nárůstu cen ojetých vozů (v dubnu a květnu se na meziměsíční inflaci podílely přibližně z poloviny), když na trhu z důvodu omezené produkce chyběly vozy nové. Ač pravděpodobně v červnu zůstaly ceny ojetin vysoké, k jejich dalšímu významnému růstu již nejspíše nedocházelo. Minimálně touto optikou se zdá být současná výrazná inflace v USA pouze dočasného charakteru, když vliv vyšších cen pohonných hmot bude, jak již bylo zmíněno i v případě ČR, ve zbytku roku pravděpodobně odeznívat a s obnovenou produkcí nových vozů by měly klesat i ceny ojetin.

Stejně tak v případě cen služeb nelze očekávat, že jejich rychlé růstové tempo, jenž jsme mohli sledovat krátce po opětovném otevření ekonomiky, přetrvá po delší dobu. Za oceánem tento týden zveřejní také červnové maloobchodní tržby a průmyslovou produkci. Celkové maloobchodní prodeje nejspíše zaznamenají další meziměsíční pokles, který odhadujeme ve výši 0,3 %. Důvodem jsou zejména klesající prodeje nových vozů. Bez zahrnutí těchto prodejů by měly maloobchodní tržby oproti květnu vzrůst o 0,8 %. Pomoci by měly i útraty v opětovně otevřených restauracích, jež jsou v USA také zahrnovány do maloobchodních tržeb. V případě průmyslové produkce očekáváme mírné zpomalení meziměsíčního růstu z 0,8 % na 0,6 %.

Stranou pozornosti globálních finančních trhů tento týden nezůstane ani Asie, když budou zveřejněny výsledky čínské ekonomiky za letošní druhé čtvrtletí. Meziroční růst tamního HDP podle našeho odhadu zpomalil z 18,3 % na 8,1 %. Dvouciferný údaj za první čtvrtletí je však navyšován skutečností, že Čína bojovala s koronavirem jako první a svého dna dosáhla na začátku loňského roku a poté již docházelo k poměrně rychlému oživení. V mezičtvrtletním srovnání růst HDP podle nás v druhém čtvrtletí zrychlil na 1 % po předchozích 0,6 %. I tak však nepůjde o úplně oslnivý výsledek, když jsme v případě čínské ekonomiky zvyklí na vyšší čísla. Především soukromá spotřeba nebyla pravděpodobně tak vysoká, jak se původně čekalo. Souviselo to s výskytem lokálních ohnisek koronavirové nákazy. Dech však ztrácel také průmyslový sektor. Tento týden zveřejněné měsíční indikátory by měly ukázat jak to s domácí poptávkou a výrobním sektorem v Číně vypadalo v červnu.

Trhy se obávají dalšího negativního vývoje pandemie

Finanční trhy minulý týden ovládly obavy ohledně možného příchodu další vlny koronaviru. Počet nových případů onemocnění totiž roste ve velkém počtu zemí, a to ještě tento vývoj nezahrnuje dopady letní turistické sezóny. Investoři se tak začínají obávat, aby tento negativní trend nezbrzdil probíhající oživení jednotlivých ekonomik.

Nejvíce je nárůst rizikové averze patrný na poklesu tržních úrokových sazeb, především pak těch s delší dobou splatnosti. Obavy o výkon ekonomik se podepsaly i na poklesu inflačních očekávání. Výnos amerického desetiletého dluhopisu tak klesl v průběhu minulého týdne z hodnot mírně nad 1,40 % až k 1,25 %, v pátek se však vrátil nad 1,30 %. Obdobně se vyvíjely i evropské sazby, kterým směrem dolů možná pomohla i ECB. Ta ve čtvrtek představila revidovanou strategii své měnové politiky, na základě které bude centrální banka nově cílovat inflaci ve výši rovných dvou procent, zatímco doposud mířila mírně pod 2 %. ECB zároveň uvedla, že bude za určitých okolností dočasně tolerovat i mírně vyšší inflaci. Pro finanční trhy se jedná o holubičí signál, že měnová politika bude na starém kontinentu pokračovat i nadále ve výrazně uvolněném módu. Na akciových trzích vlna výprodejů silná nebyla a například americký index S&P 500 ztratil během týdne necelé jedno procento.

Zákonitostí rostoucí rizikové averze je to, že jako první zpravidla zasáhne rozvíjející se trhy a středoevropský region tak nezůstal stranou. Na trhu s českou korunou jsme tak minulý týden byli svědky vyšší míry volatility, kterou s příchodem letních prázdnin ještě umocnila nižší tržní likvidita. K nižší obchodní aktivitě přispěly i dva dny státního svátku. Tuzemská měna tak vůči euru začínala zkrácený pracovní týden mírně nad 25,50 CZK/EUR, poté však na chvíli vystoupala až nad 25,90, koncem týdne nicméně nakonec zakotvila pod 25,80 CZK/EUR. Trend byl však jasný a koruna během minulého týdne ztratila zhruba 1 %. Ztrácel také maďarský forint a polský zlotý. Vyšší míru volatility zaznamenal v minulém týdnu také kurz eura k dolaru, který však uzavíral zhruba tam, kde v pondělí otevíral.

Data z tuzemské ekonomiky přinesla minulý týden smíšený obrázek. Květnové opětovné otevření obchodů se totiž projevilo ve výrazném nárůstu maloobchodních tržeb. Ty bez zahrnutí prodejů aut vzrostly meziměsíčně o 7,3 %, což bylo o poznání více, než se čekalo. Výrazně vzrostly i tržby poskytovatelů ubytovacích a stravovacích služeb, a to o 53,9 % a 37,8 %. Na druhou stranu však zklamala květnová průmyslová produkce, která zaostala za očekáváními, když se snížila oproti dubnu o 3,6 %. Vliv měly především chybějící vstupy do výroby, které v automobilovém průmyslu vedly až k zastavení výroby.

Zdroj informací

Martin Gürtler, Economist, Investment Banking, Komerční banka, a.s.

Datum

12. července 2021

Hledáme

Přihlášení

Přihlášení
E-mail:
Heslo:

Reklama

Facebook

Page generated in 1.5804 seconds.
Redakční systém teal.cz naprogramoval Vítězslav Dostál