Martin Gürtler: Za poklesem HDP stál zřejmě horší čistý vývoz a nižší spotřeba domácností

Martin Gürtler: Za poklesem HDP stál zřejmě horší čistý vývoz a nižší spotřeba domácností

Zpřesněný odhad tuzemského HDP dnes pravděpodobně potvrdí mezičtvrtletní pokles ekonomiky v prvním čtvrtletí o 0,3 %. Podle našeho odhadu se na něm podílel především slabší čistý vývoz a nižší spotřeba domácností. Důvěra v průmyslu, a to jak v českém, tak i americkém, zřejmě v květnu zůstala vysoká, dále však již nerostla. Limitujícím faktorem růstu průmyslové produkce zůstává i nadále zejména nedostatek některých výrobních vstupů. Inflace v eurozóně se v květnu podle nás poprvé od konce roku 2018 dostala na meziroční tempo 2 %.

Inflace v eurozóně se po dlouhé době dostane na 2 %

Česká ekonomika v prvním čtvrtletí letošního roku podle předběžného odhadu ČSÚ klesla mezičtvrtletně o 0,3 % po předchozím růstu o 0,6 %. V meziročním srovnání se její pokles zmírnil z -4,8 % na -2,1 %, především však vlivem nižší srovnávací základy loňského prvního čtvrtletí, které již bylo zasaženo současnou pandemií. Zpřesněný odhad HDP by měl tento vývoj potvrdit. Na mezičtvrtletním poklesu ekonomiky se podle našeho odhadu podepsalo zejména zhoršení čistého vývozu a stejně tak snižující se spotřeba domácností. Ta podle nás oproti čtvrtému čtvrtletí klesla v reakci na výrazné zpřísnění protiepidemických opatření, když kromě uzavřených provozoven obchodů a služeb byl také zakázán pohyb mezi jednotlivými okresy. Nižší přebytek čistého vývozu souvisel jednak s nižší exportní výkonností průmyslu v důsledku nedostatku některých výrobních vstupů, ale také s vyšším dovozem zásob. Fixní investice se v důsledku zvýšené nejistoty stále nacházely na velmi nízkých úrovních, jejich výše však již podle nás dále výrazně neklesala. Výraznějšímu poklesu ekonomiky podle našeho odhadu bránila i nadále spotřeba vlády, která pokračovala ve svižném růstu. Za celý letošní rok očekáváme růst českého HDP o 3,4 % a v roce příštím pak jeho zrychlení na 4,7 %.

Důvěra podnikatelů v průmyslu v květnu pravděpodobně stagnovala na vysokých hodnotách. Vyspělé ekonomiky se sice opět otevírají a roste tak globální poptávka, limitujícím faktorem však zůstává již zmíněný nedostatek výrobních vstupů. Ve výsledku tak české PMI podle našeho odhadu v květnu vzrostlo jen o desetinu na 59 bodů, americký ISM se pravděpodobně naopak o desetinu snížil na 60,6 b.

Inflace v eurozóně se v květnu podle naší prognózy výrazně zvýšila z 1,6 % y/y na 2,0 % y/y. Poprvé od konce roku 2018 by se tak měla dostat na cíl ECB. Vliv na to nicméně měl především rychlý meziroční růst cen pohonných hmot v důsledku nízké srovnávací základny loňského roku, který zřejmě bude v dalších měsících slábnout. Obdobně však v druhé polovině roku bude působit loňské snížení sazeb DPH v Německu a za celý rok 2021 tak podle naší prognózy evropská inflace dosáhne 1,8 %. V příštím roce tyto jednorázové faktory odezní a inflace by se měla snížit v průměru na 1,1 %. S otevřením obchodů a služeb by se měla zvýšit také jádrová inflace, a to z dubnových 0,7 % na 1,0 % meziročně. Za celý letošní rok očekáváme její zrychlení z 0,7 % v loňském roce na 1,2 %.

První zvýšení sazeb ČNB podle Mory nebude vyšší než 25 bb

Viceguvernér ČNB Marek Mora v rozhovoru pro Seznam Zprávy uvedl, že se již blíží okamžik, kdy centrální banka začne zvyšovat úrokové sazby. To, zda k tomu dojde v červnu nebo až v srpnu, je podle něj nyní těžké říct. Mora by přitom se zpřísňováním měnové politiky začal ve chvíli, kdy bude proočkována podstatná část obyvatelstva. Dostatečná by podle něj mohla být už první dávka vakcíny. Tu má nyní přitom zhruba 35 % české populace. Zmínil také, že první zvýšení sazeb nebude zřejmě vyšší než 25 bb. Ačkoliv by se současné otevírání ekonomik mohlo odrazit ve vyšším růstu spotřebitelských cen, ten bude podle Marka Mory pouze dočasný a s návratem ekonomik k normálu opět odezní. My očekáváme v letošním roce dvojí zvýšení sazeb v souhrnu o 50 bb, přičemž k prvnímu z nich by mělo dojít v srpnu a k druhému v listopadu.

Inflace v Německu podle předběžného odhadu za květen zrychlila v harmonizovaném vyjádření z 2,1 % na 2,4 %, zatímco tržní odhad byl o desetinu nižší. V souladu s očekáváními se vyvíjela inflace ve Španělsku, kde meziroční růst spotřebitelských cen zrychlil z 2,0 % na 2,4 %. Za očekáváními o desetinu naopak zaostala inflace v Itálii, když se zvýšila z 1,0 % na 1,3 %.

Finanční trhy včera zely prázdnotou, ve Velké Británii a Spojených státech totiž na letošní poslední květnový den připadal státní svátek. Kurz eura k dolaru zůstal přilepený poblíž hodnoty 1,219. Koruna vůči euru v dopoledních hodinách oslabila k 25,52 CZK/EUR, odpoledne však posílila zpět k 25,46 CZK/EUR. Spíše než fundamentální příčiny za těmito výkyvy tuzemské měny stála výše zmíněná nižší tržní likvidita a vliv mohl mít i efekt konce měsíce. Maďarský forint a polský zlotý se včera obchodovaly s jen minimálními pohyby kurzu.

Zdroj informací

Martin Gürtler, Economist, Investment Banking, Komerční banka, a.s.

Datum

1. června 2021

Sociální sítě NejBusiness.cz

Doporučujeme

Přihlášení

Přihlášení
E-mail:
Heslo:

Reklama

Page generated in 1.1964 seconds.
Redakční systém teal.cz naprogramoval Vítězslav Dostál