Michal Brožka: Předčasné úvahy o utahování měnové politiky

Skoro prázdný ekonomický kalendář dnes ukáže rostoucí důvěru podniků ve Francii. Promluví de Galhau z Evropské centrální banky, ale jeho preference k potřebě prozatím dál stimulovat ekonomiku uvolněnou měnovou politikou jsou známé. V ČR trh spekuluje na zvýšení úrokových sazeb na konci června, což zatím stále považujeme za předčasné.

Důvěra francouzských podnikatelů na vzestupu

Makroekonomický kalendář dnes nabídne pouze pohled na rostoucí index podnikatelské důvěry ve Francii v důsledku podstatného zmírnění epidemických restrikcí. V USA budou zveřejněny pouze druhořadé údaje. Pozornost získá vystoupení Villeroy de Galhau, člena ECB a guvernéra francouzské centrální banky ve francouzském parlamentu. Nicméně právě de Galhau včera jasně deklaroval svůj postoj k nastavení měnové politiky, když uvedl, že ECB rozhodně nespěchá se snižováním objemů nákupu aktiv. Jakákoliv slova o možnosti úpravy těchto pandemických programů označil za „čistě spekulativní“. Dokonce připomněl způsoby, jakým by ECB mohla dál uvolňovat měnovou politiku, pokud by to bylo potřeba. Navázal tak na předchozí slova šéfky ECB. S ohledem na aktuální zrychlení inflace a přesvědčení centrálních bankéřů o přechodném charakteru tohoto zrychlení uslyšíme v blízké době takových slov zřejmě více. Je pravděpodobné, že v případě světových centrálních bank bude Fed tím, kdo povede ústup z ultrauvolněné měnové politiky. ECB má důvod být se začátkem utahováním až za Fedem, když její politika měla před pandemií problém s příliš nízkou inflací, a to při záporných měnověpolitických sazbách.

ČNB je naopak v situaci, kdy má důvod očekávat návrat řady veličin zpět na předpandemické úrovně, což implikuje i vyšší úrokové sazby. Na druhou stranu současný vývoj skýtá stále velké riziko na spodní straně inflační prognózy. A argumenty o přechodném charakteru současné vlny zrychlené inflace platí i pro české prostředí. Ačkoliv je ze současného pohledu pravděpodobné, že sazby ČNB vzrostou dříve než ve čtvrtém čtvrtletí, jak ukazovala naše poslední prognóza, spekulace na červnové zvýšení nám připadají předčasné a je zřejmé, že čeští centrální bankéři v tuto chvíli nemají jasno, zda v červnu zvednou ruku pro stabilitu či zvýšení sazeb. Vedle toho se například maďarská centrální banka poměrně zřetelně připravuje na červnové zvýšení sazeb. V každém případě je pravděpodobné, že v letošním roce bude finančním trhem doma i ve světě změna politik centrálních bank silně hýbat.

Koruně současné spekulace na červnové zvýšení sazeb pomáhají a při jejím nenaplnění by mohlo dojít k jejímu krátkodobému oslabení. Nicméně je pravděpodobné, že spekulace na další zvyšování sazeb v pozdějších měsících slábnout nebudou a koruna by podporu ztratit neměla. Vzdálenějším rizikem pro ni bude výše zmíněný počátek ústupu z programu nákupu aktiv Fedu.

Německá podnikatelská důvěra na vzestupu

Nálada finančního trhu byla včera dopoledne mírně pozitivní a v odpoledních hodinách spíše smíšená. Evropské akciové trhy nepatrně vzrostly a americké skončily v malém záporu. Prvotní optimismus ještě navazoval na předchozí výroky členů Fedu, kteří vyjádřili přesvědčení o přechodnosti současného zrychleného růstu cen. Dlouhodobá inflační očekávání od minulého týdne v USA i eurozóně skutečně klesla. V Německu potěšil růst podnikatelské důvěry, který v květnu překonal odhady. Zpřesněné údaje z německé ekonomiky za první čtvrtletí včera ukázaly oproti předběžnému odhadu o desetinku hlubší pokles o 1,8 % mezikvartálně a 3,4 % meziročně. Ale pozitivním překvapením byl růst kapitálových investic. Zde se naopak čekal pokles. Naopak propad spotřeby domácností o 5,4 % q/q byl blízko našeho očekávání, ale výrazně pod odhady trhu. Spotřebitelská důvěra v USA v květnu podle publikovaných dat po předchozích nárůstech klesla mírně pod odhady, což ale po předchozím prudkém zlepšení není nikterak tragická zpráva.

Středoevropským se včera spíše nedařilo. Česká koruna lehce oslabila k 25,42 CZK/EUR. Oslaboval i maďarský forint, zatímco polský zlotý vůči euru stagnoval. Maďarská centrální banka nepřekvapila, když ponechala hlavní úrokovou sazbu na 0,6 % beze změny. Současně zopakovala svou připravenost utáhnout měnové podmínky, čímž udržela spekulace trhu, že úrokové sazby v Maďarsku porostou již příští měsíc.

Poslanecká sněmovna ČR včera definitivně schválila novelu zákona o České národní bance ve znění, které odsouhlasila 24. března 2021. Odmítla tak pozměňovací návrhy Senátu.