Martin Gürtler: Americká inflace překvapivě zrychlila nad 4 %

Evropská komise dnes zveřejnila svou novou prognózu, ve které pro letošní rok očekává růst ekonomiky EU o 4,2 % a v roce příštím její mírné zrychlení na 4,4 %. Obdobně by se měla vyvíjet také ekonomika eurozóny (4,3 %, resp. 4,4 %). Oproti předchozí prognóze se tak jedná o zlepšení výhledu, když ještě v únoru komise předpovídala růst evropské ekonomiky v obou zmíněných letech pod 4 %. Její významnější oživení by mělo nastat v druhé půli letošního roku, kdy by již měla být proočkována velká část populace. I přesto, že ekonomiky jednotlivých států EU porostou různými tempy, Evropská komise očekává, že do konce příštího roku všechny dosáhnou své předkrizové úrovně.

Pomoci by k tomu měly i finanční prostředky z evropského Fondu obnovy (RRF), které se podle komise odrazí ve výrazném nárůstu vládních investic, jejichž podíl na evropském HDP by v roce 2022 měl dosáhnout nejvyšší úrovně za poslední dekádu. Evropská inflace se podle prognózy EK letos dočasně zvýší ke 2 %, v roce příštím by však již mělo dojít k jejímu opětovnému zpomalení mírně nad 1 %. Pro Českou republiku komise předpovídá růst HDP v letošním roce o 3,4 % a jeho zrychlení na 4,4 % v roce příštím, což je v souladu s naší prognózou. Podle prognózy EK bude ČR v příštím roce zároveň patřit mezi pět zemí s nejvyšším deficitem veřejných financí.

Březnová průmyslová produkce v eurozóně mírně zaostala za očekáváními, když vzrostla meziměsíčně o 0,1 %, zatímco se čekal nárůst o 0,8 %. V Itálii a Španělsku výroba oproti únoru klesla o 0,1 %, v Německu a Francii naopak mírně rostla (o 0,8 %, resp. 0,7 %).

Americké spotřebitelské ceny vzrostly v dubnu meziměsíčně o 0,8 % a překvapily tak trh, který očekával jejich nárůst pouze o 0,2 %. Meziroční inflace se zvýšila z 2,6 % na 4,2 % s tím, že významný vliv měly vyšší ceny pohonných hmot. Na meziměsíční inflaci však velmi silně působily vyšší ceny automobilů, především pak těch ojetých, jenž vzrostly o 10 %. Zde se zřejmě projevil vliv nedostatku některých komponent, a tedy i omezené výroby nových automobilů. To, že dubnová inflace v USA nebyla pouze o vlivu vyšších cen pohonných hmot, dokazuje i ukazatel jádrové inflace. Ta zrychlila meziročně z 1,6 % na 3,6 %, zatímco analytici očekávali 2,3 %. Po uvolnění restrikcí rostly ceny letenek (meziměsíčně o 10 %), ubytovacích služeb (+7,6 %), ale i nájmů (+0,2 %).

Koruna v prostředí nižší obchodní aktivity dnes v podstatě stagnovala mírně nad 25,50 CZK/EUR, kam se dostala po jestřábím vyznění posledního zasedání ČNB a po vyšších číslech včerejší tuzemské inflace za duben. Koruna je tak nejsilnější od vypuknutí pandemie. Významnější pohyb po většinu dnešního evropského obchodování nezaznamenal ani kurz eura k dolaru, který setrval poblíž 1,213 USD/EUR. Lze však předpokládat, že překvapení ve formě vyšší inflace v USA by mohlo v průběhu amerického obchodování posunout dolar k slabším úrovním. Vyšší inflace totiž zvyšuje šance na to, že by Fed mohl začít se zpřísňováním měnové politiky dříve a tlačí tak dolarové sazby směrem vzhůru.