Martin Gürtler: Americká inflace překvapivě zrychlila nad 4 %

Martin Gürtler: Americká inflace překvapivě zrychlila nad 4 %

Evropská komise dnes zveřejnila svou novou prognózu, ve které pro letošní rok očekává růst ekonomiky EU o 4,2 % a v roce příštím její mírné zrychlení na 4,4 %. Obdobně by se měla vyvíjet také ekonomika eurozóny (4,3 %, resp. 4,4 %). Oproti předchozí prognóze se tak jedná o zlepšení výhledu, když ještě v únoru komise předpovídala růst evropské ekonomiky v obou zmíněných letech pod 4 %. Její významnější oživení by mělo nastat v druhé půli letošního roku, kdy by již měla být proočkována velká část populace. I přesto, že ekonomiky jednotlivých států EU porostou různými tempy, Evropská komise očekává, že do konce příštího roku všechny dosáhnou své předkrizové úrovně.

Pomoci by k tomu měly i finanční prostředky z evropského Fondu obnovy (RRF), které se podle komise odrazí ve výrazném nárůstu vládních investic, jejichž podíl na evropském HDP by v roce 2022 měl dosáhnout nejvyšší úrovně za poslední dekádu. Evropská inflace se podle prognózy EK letos dočasně zvýší ke 2 %, v roce příštím by však již mělo dojít k jejímu opětovnému zpomalení mírně nad 1 %. Pro Českou republiku komise předpovídá růst HDP v letošním roce o 3,4 % a jeho zrychlení na 4,4 % v roce příštím, což je v souladu s naší prognózou. Podle prognózy EK bude ČR v příštím roce zároveň patřit mezi pět zemí s nejvyšším deficitem veřejných financí.

Březnová průmyslová produkce v eurozóně mírně zaostala za očekáváními, když vzrostla meziměsíčně o 0,1 %, zatímco se čekal nárůst o 0,8 %. V Itálii a Španělsku výroba oproti únoru klesla o 0,1 %, v Německu a Francii naopak mírně rostla (o 0,8 %, resp. 0,7 %).

Americké spotřebitelské ceny vzrostly v dubnu meziměsíčně o 0,8 % a překvapily tak trh, který očekával jejich nárůst pouze o 0,2 %. Meziroční inflace se zvýšila z 2,6 % na 4,2 % s tím, že významný vliv měly vyšší ceny pohonných hmot. Na meziměsíční inflaci však velmi silně působily vyšší ceny automobilů, především pak těch ojetých, jenž vzrostly o 10 %. Zde se zřejmě projevil vliv nedostatku některých komponent, a tedy i omezené výroby nových automobilů. To, že dubnová inflace v USA nebyla pouze o vlivu vyšších cen pohonných hmot, dokazuje i ukazatel jádrové inflace. Ta zrychlila meziročně z 1,6 % na 3,6 %, zatímco analytici očekávali 2,3 %. Po uvolnění restrikcí rostly ceny letenek (meziměsíčně o 10 %), ubytovacích služeb (+7,6 %), ale i nájmů (+0,2 %).

Koruna v prostředí nižší obchodní aktivity dnes v podstatě stagnovala mírně nad 25,50 CZK/EUR, kam se dostala po jestřábím vyznění posledního zasedání ČNB a po vyšších číslech včerejší tuzemské inflace za duben. Koruna je tak nejsilnější od vypuknutí pandemie. Významnější pohyb po většinu dnešního evropského obchodování nezaznamenal ani kurz eura k dolaru, který setrval poblíž 1,213 USD/EUR. Lze však předpokládat, že překvapení ve formě vyšší inflace v USA by mohlo v průběhu amerického obchodování posunout dolar k slabším úrovním. Vyšší inflace totiž zvyšuje šance na to, že by Fed mohl začít se zpřísňováním měnové politiky dříve a tlačí tak dolarové sazby směrem vzhůru.

Zdroj informací

Martin Gürtler, Economist, Investment Banking, Komerční banka, a.s.

Datum

12. května 2021

Diskuse

Žádný komentář dosud nebyl vložen

Sociální sítě NejBusiness.cz

Přihlášení

Přihlášení
E-mail:
Heslo:

Reklama

Page generated in 2.1341 seconds.
Redakční systém teal.cz naprogramoval Vítězslav Dostál