Michal Brožka: Průmysl roste, i když chybí výrobní vstupy

Průmyslová produkce v březnu meziměsíčně expandovala nad odhady navzdory omezeným dodávkám výrobních komponent. Meziroční srovnání je navíc umocněno loňským propadem. Pozitivní vývoj ve výrobě se přelévá i do rychlého růstu vývozu i dovozu ze zahraničí. Stavebnictví v březnu potěšilo díky infrastrukturním investicím.

Průmyslová výroba v ČR v březnu meziměsíčně po očištění o sezónní a kalendářní vlivy vzrostla o 3,2 %. My jsme počítali s pomalejším nárůstem kolem 2 %. Nicméně i tak výkon průmyslu v březnu přebil všechny odhady analytiků. Průměrný odhad meziročního růstu činil 12,1 % a skutečnost ukázala 18,2 %. Po očištění o vliv počtu pracovních dnů to znamená meziroční expanzi o 14,9 % (náš odhad činil 12,0 %). To, že vidíme dvouciferná meziroční tempa růstu, není až takový důvod k radosti jako fakt, že průmysl dokáže expandovat i ve srovnání s předchozími měsíci navzdory problémům s dodávkami komponent potřebných při výrobě. Připomeňme, že některé automobilky v březnu oznámily omezení výroby.

Je logické, že k meziročnímu růstu nejvíce přispívají ta odvětví, která vloni šla do největšího útlumu. Výroba motorových vozidel tak například vykazuje mamutí meziroční růst o 47 % a podílí se tak na celé polovině meziročního růstu průmyslu. Výroba pryžových a plastových výrobků rostla o 22,4 % a k celkové expanzi přispěla 1,6 procentními body. Výroba elektrických zařízení rostla o 18,1 % a přispívá tak 1,3 pb. K meziročnímu poklesu naopak dochází tam, kde tak silný či dokonce žádný útlum vloni nenastal. Tím je například farmacie či potravinářství. Výrazný útlum trvá ve výrobě oděvů, kde produkce meziročně klesá o 18,9 %.

S expanzí průmyslu v březnu jsme počítali především z důvodu oživení zahraniční poptávky. S tímto předpokladem konvenuje i vývoj zakázek. Hodnota nových zakázek ze zahraničí v březnu meziročně rostla o 30,4 %, zatímco domácí „pouze“ o 8,8 %.

O lepšícím se prostředí v průmyslu svědčí i vývoj zaměstnanosti a mezd. Meziroční pokles zaměstnanosti se dále snížil na 2,8 % z předchozího poklesu o 3,3 %. Růst průměrné mzdy v průmyslu zrychlil na 5,5 % y/y z předchozích 0,9 % y/y, což je pouze z části dáno zpomalením růstu mezd v loňském březnu.

Pro letošek počítáme s expanzí průmyslu kolem 9 %. To sice vypadá jako raketový růst, ale k tomu stačí jen udržení současné výkonnosti. Pokud by průmysl netížil nedostatek komponent, mohl by jeho letošní růst snadno překonat 10 % a březnová data dávají naději, že se to možná i stane. Nedostatečná poptávka se pro letošek stane méně důležitou bariérou růstu výroby a stane se jí nedostatek komponent materiálu. Podniky letos pravděpodobně dál bude trápit nedostatek kvalifikované pracovní síly.

Zahraničnímu obchodu oživení zahraniční poptávky pomáhá

Bilance zahraničního obchodu skončila v březnu přebytkem 18,5 mld. Kč, tedy o 5 mld. větším, než jsme čekali. To koresponduje i s lepším výsledkem průmyslové výroby. Meziměsíčně se po sezónním očištění zvýšil vývoz o 7,0 % a dovoz o 7,1 %. Na datech se navíc výrazně projevuje vliv nízké srovnávací základny loňského jara, kdy domácí ekonomiku zasáhla první vlna pandemické krize. Vývoz meziročně vzrostl o 29,2 %, dovoz pak o 22,8 %. Automobilový průmysl byl loni touto dobou v lockdownu. Přebytek obchodu s motorovými vozidly byl ve srovnání s loňským rokem o 20,9 mld. Kč vyšší, jejich vývoz byl pak meziročně silnější o 37,4 mld. Kč. I přes nedostatek některých výrobních komponent očekáváme, že automobilový průmysl bude k příznivému vývoji zahraničního obchodu přispívat i nadále. Dle Sdružení automobilového průmyslu byla výroba automobilů v březnu ve srovnání s loňským rokem o 50 % vyšší. K optimismu přispívá i rostoucí zahraniční poptávka.

Naopak nepříznivě se na bilanci zahraničního obchodu v březnu projevily stoupající ceny na komoditních trzích i větší dovezený objem zemního plynu. Pasivum komoditní bilance se tak prohloubilo o 3,7 mld. Kč. Další růst cen ropy ale v letošním roce, ani v tom příštím, již nepředpokládáme, takže tento negativní vliv bude postupně slábnout.

V loňském roce dosáhl zahraniční obchod České republiky rekordního přebytku 184 mld. Kč. Pro letošek počítáme s výraznějším oživením ekonomiky ve druhé polovině roku, což se postupně odrazí i ve zrychleném růstu dovozu. To by mělo vést ke snížení přebytku zahraničního obchodu pod 150 mld. Kč.

Stavebnictví v březnu potěšilo

Oproti loňskému březnu byla stavební produkce pouze o 3,1 % nižší, ještě v únoru byl přitom propad dvouciferný (-11,0 %). A to byl loňský březen jeden z nejsilnějších měsíců loňského roku, když stavebnictví doplatilo na šíření pandemie koronaviru až se zpožděním. Oproti únoru byl v letošním březnu dokonce zaznamenán vzestup o silných 3,1 %, když pomohlo výrazně lepší počasí, které odstartovalo stavební práce.

V útlumu nadále zůstává pozemní stavitelství. To jednoznačně souvisí s pandemickou krizí a nižší investiční aktivitou na straně firem. Ve srovnání s loňským březnem byla produkce tohoto segmentu o 5,7 % nižší.

Inženýrské stavitelství za březen potěšilo meziročním růstem o vysokých 6,5 %, jeho váha je však ve srovnání s pozemním stavitelstvím nižší. Inženýrský segment táhnou zejména velké infrastrukturní zakázky financované z veřejných peněz. Ve státním rozpočtu jsou pro letošní rok naplánovány investiční výdaje v nominálně rekordní výši (187,5 mld. CZK).

Ani březnové statistiky nic nemění na tom, že pandemická recese stavební aktivitu výrazně negativně ovlivnila, což se projevilo i ve statistice zaměstnanosti. Ta byla v březnu meziročně nižší o 2,0 %. Na straně druhé firmy ale reportují žalostný nedostatek pracovníků. Meziroční nominální růst mezd ve stavebnictví činil v březnu 4,6 %.

Oživení v sektoru bude hodně pozvolné a bude i nadále taženo spíše veřejnými investicemi a inženýrským segmentem. Teprve ve druhé polovině roku v souvislosti s oživením privátních investic čekáme mírně vyšší stavební aktivitu. Počet a objem v březnu vydaných stavebních povolení jsou toho příslibem. Stavební úřady vydaly meziročně o 19,5 % stavebních povolení více a orientační hodnota těchto povolení vzrostla o 25,8 %. Ani to ale nebude pravděpodobně stačit na to, aby stavební produkce jako celek letos vzrostla. Po loňském propadu o 5,1 % čekáme pro letošek pokles o 1,1 %.

Dnes zveřejněné indikátory z výrobního sektoru potvrzují probíhající oživení české ekonomiky a pomáhají porozumět tomu, proč byl pokles HDP v prvním čtvrtletí jen mírný. V prognóze ČNB je v tomto světle odhad HDP příliš nízko, takže reálná data spíše indikují potřebu rychlejšího utažení měnové politiky. Nicméně krátkodobý výhled je stále velmi nejistý a ČNB pravděpodobně bude vyčkávat na další vývoj a významnější ústup rizik souvisejících s pandemií.