Martin Gürtler: Zvýšení sazeb je letos jisté, otázkou zůstává jen kdy a kolik

Martin Gürtler: Zvýšení sazeb je letos jisté, otázkou zůstává jen kdy a kolik

Centrální banka dnes nepřekvapila a ponechala úrokové sazby beze změny. Hlavním důvodem zůstává nejistota ohledně dalšího vývoje pandemie a ekonomiky. Ta se však podle guvernéra Rusnoka ve srovnání s předchozími jednáními bankovní rady významně snížila. Zatímco nová prognóza zahrnující růst ekonomiky v letošním roce pouze o 1,2 % vyhlíží holubičím dojmem, vyjádření guvernéra na dnešní tiskové konferenci naplňovalo spíše jestřábí rysy, dokonce nevyloučil ani zvýšení sazeb v červnu. S tím však už nepočítá ani nová prognóza ČNB, která první zvýšení repo sazby čeká ve třetím čtvrtletí. Do konce letošního roku centrální banka i nadále počítá s trojím nárůstem sazeb, ten se však nově koncentruje pouze do druhého pololetí. Náš základní scénář stále počítá s prvním zvýšením repo sazby o 25 bb v letošním listopadu. Již před dnešním zasedáním jsme komunikovali, že rizika této prognózy jsou vychýlena ve směru dřívějšího zvýšení již ve třetím čtvrtletí a dnešní vystoupení guvernéra pravděpodobnost tohoto scénáře dále zvýšila.

Česká národní banka podle očekávání na dnešním měnově politickém zasedání úrokové sazby neměnila. Základní repo sazba tak zůstává 0,25 % a změn nedoznala ani diskontní a lombardní sazba (0,05 % a 1,00 %). Hlavní důvodem pro pokračující stabilitu úrokových sazeb zůstává nejistota ohledně dalšího vývoje pandemie a ekonomiky. Stále nízký podíl proočkované populace totiž nevylučuje výskyt další pandemické vlny. Není navíc zcela zřejmé, jak se bude vyvíjet hospodářství poté, co dojde k rozvolnění protiepidemických opatření a ke snížení podpory ze strany státu. Sami centrální bankéři již dříve uvedli, že preferují stabilitu úrokových sazeb po celé první pololetí, když nechtějí zpřísňování měnové politiky uspěchat. Guvernér Rusnok sice dnes nevyloučil ani červnové zvýšení sazeb, k vyřešení výše zmíněných nejistot však podle nás do té doby rozhodně nedojde a s takto brzkým zpřísněním měnové politiky tudíž nepočítáme.

Centrální banka dnes také zveřejnila svou novou prognózu, ve které v souladu s naším předchozím očekáváním snížila odhad letošního ekonomického růstu. Zatímco předchozí prognóza ČNB počítala se vzestupem tuzemského HDP o 2,2 %, ta nová už zahrnuje jeho zvýšení pouze o 1,2 %. Ve srovnání s naší prognózou očekávající letošní růst ekonomiky o 3,4 % je tak centrální banka o dost pesimističtější. Nad třemi procenty se přitom pohybuje i konsensus finančního trhu. Nová prognóza navíc předvídá, že výkon tuzemské ekonomiky bude horší také v komparaci s našimi obchodními partnery, když růst v efektivní eurozóně odhaduje pro letošní rok ve výši 3,1 %. Obdobného rozdílu jsme však již byli svědky i v minulé prognóze a lze tak nadále předpokládat, že růst tuzemské ekonomiky bude podle ČNB brzdit především domácí poptávka, odrážející se v jen pozvolném oživení spotřeby domácností. Je však důležité poznamenat, že vývoj českého hospodářství byl již v prvním letošním čtvrtletí o poznání lepší, než ČNB čekala. HDP se podle předběžného odhadu ČSÚ snížil meziročně o 2,1 %, zatímco dnes zveřejněná prognóza ČNB zahrnuje pokles o 3,5 %. Je zde tudíž šance, že letní prognóza už bude obsahovat citelnou revizi v opačném směru.

Směrem vzhůru centrální banka ve své prognóze naopak revidovala výhled letošní inflace, a to z předchozích 2,0 % na 2,7 %. Důvodem je jednak vyšší růst spotřebitelských cen v prvním čtvrtletí, než jaký ČNB očekávala, ale také zvyšující se ceny komodit a vstupů do výroby v důsledku narušení dodavatelských řetězců během pandemie. Příští rok by však podle ČNB měl růst spotřebitelských cen zvolnit na 2,4 %. Sám guvernér přiznává, že ČNB s letošní inflací již moc nezmůže, a to jak s ohledem na zpoždění měnové politiky, tak i na převážně exogenní charakter cenových tlaků v ekonomice. To dokazuje i současná struktura inflace, kterou vzhůru táhnou zejména ceny zboží, zatímco růst cen služeb se pohybuje mírně nad 2 %. Prognóza úrokových sazeb zůstala takřka beze změny a centrální banka očekává i nadále trojí nárůst do konce letošního roku. Nová prognóza ČNB však oproti té předchozí nečeká první zvýšení sazeb již ve druhém čtvrtletí, ale až ve čtvrtletí třetím, kdy by mělo dojít hned ke dvěma zvýšením repo sazby celkem o 50 bb. Poslední letošní zvýšení o 25 bb je pak naplánováno na čtvrtletí čtvrté.

Ač horší výhled ekonomiky z pera centrální banky může vysílat holubičí signál, vystoupení guvernéra Rusnoka na dnešní tiskové konferenci se naopak neslo v jestřábím módu. Rusnok zmiňoval především to, že nejistota kolem vývoje pandemie a ekonomiky se oproti několika předchozím jednáním bankovní rady významně snížila. Zároveň také svými slovy o počínajícím hospodářském oživení v celku diskontoval pesimistický výhled ekonomiky v prognóze ČNB. Uvedl také, že bankovní rada je s nynější trajektorií úrokových sazeb více komfortní, a to i právě s ohledem na ustupující nejistoty. Podle guvernéra letos úrokové sazby určitě vzrostou, otázkou zůstává pouze kdy a o kolik.

My v našem základním scénáři prognózy stále očekáváme první zvýšení repo sazby o 25 bb v letošním listopadu. Již před dnešním zasedáním jsme však komunikovali, že rizika tohoto odhadu jsou vychýlena ve směru dřívějšího zvýšení již ve třetím čtvrtletí. Po dnešním vystoupení guvernéra se podle našeho názoru pravděpodobnost prvního zvýšení sazeb ve třetím čtvrtletí ještě dále zvýšila. Hlavním důvodem, proč i nadále trváme na listopadovém zvýšení jsou obavy ohledně rychlého rozvolnění protiepidemických opatření, které jak se zdá, bude skutečností, a následného opětovného výskytu nové vlny nákazy. Jak již bylo řečeno, podíl proočkované populace je stále relativně nízký, aby bylo možné tuto eventualitu vyloučit. To si při svém rozhodování podle nás bude uvědomovat i samotná bankovní rada. Je navíc pravděpodobné, že na jestřábí tón guvernérova vystoupení opět zareaguje i finanční trh a tržní úrokové sazby půjdou vzhůru. To by mohlo podpořit českou korunu, jenž by tak odpracovala část plánovaného zpřísnění měnové politiky.

Zdroj informací

Martin Gürtler, Economist, Investment Banking, Komerční banka, a.s.

Datum

6. května 2021

Diskuse

Žádný komentář dosud nebyl vložen

Sociální sítě NejBusiness.cz

Přihlášení

Přihlášení
E-mail:
Heslo:

Reklama

Page generated in 1.6625 seconds.
Redakční systém teal.cz naprogramoval Vítězslav Dostál