Martin Gürtler: Vyšší úrokové sazby ČNB nejdříve v druhém pololetí

Hlavní událostí dneška je měnově politické zasedání ČNB. Ta by podle nás měla úrokové sazby nechat beze změny, když nejistota kolem pandemie zůstává i nadále zvýšená. Centrální banka dnes také zveřejní novou prognózu, jenž by ve srovnání s tou minulou měla pro letošní rok obsahovat nižší růst ekonomiky, a naopak mírně vyšší inflaci. Tuzemské maloobchodní tržby v březnu pravděpodobně meziměsíčně poklesly, když na ně negativně působilo zpřísnění protiepidemických opatření. Celoevropské prodeje v oblasti maloobchodu se naproti tomu podle očekávání trhu zvýšily. Německé tovární objednávky v březnu zřejmě pokračovaly v růstu, jenž byl podle našeho odhadu tažen zakázkami ze zahraničí.

Tuzemské maloobchodní tržby zřejmě v březnu klesly

Úrokové sazby ČNB setrvají na současné nízké úrovni až do listopadu, kdy očekáváme jejich první zvýšení. Hlavním důvodem pro jejich pokračující stabilitu po velkou část letošního roku je nejistota kolem dalšího vývoje pandemie a ekonomiky. Nízký podíl proočkované populace totiž nevylučuje výskyt další vlny nákazy. Centrální bankéři zároveň uvádějí, že se raději se zvyšováním sazeb opozdí, než aby ho naopak uspěchali. V důsledku prudkého šíření viru na začátku roku bude květnová prognóza ČNB pro letošek zřejmě počítat s pozvolnějším oživením ekonomiky a nejspíše i s pozdějším zvyšováním sazeb. ČNB tak ve výsledku může snížit i odhad růstu ekonomiky pro celý letošní rok, který již aktuálně činí pouhých 2,2 % a významně zaostává za tržním konsensem mírně přesahujícím 3 %. Výhled letošní inflace by se však na druhou stranu mohl posunout nepatrně vzhůru nad 2 %.

Silnější hospodářský růst podle nás přinese až druhá půle roku, kdy bychom mohli dosáhnout i potřebné míry proočkovanosti. Listopadové zvýšení repo sazby o 25 bb pravděpodobně odstartuje postupnou normalizaci měnové politiky, která by měla vést k vyšším sazbám také v příštím roce. Na jeho konci očekáváme repo sazbu na úrovni 1,25 %. Rizika naší prognózy měnově politických sazeb jsou však vychýlena ve směru jejich dřívějšího zvýšení, které by mohlo nastat již ve třetím čtvrtletí. Jde především o rychlou reakci ČNB na výrazně se lepšící předstihové indikátory či výrazné promítnutí zadržené poptávky do cen poté, co dojde k otevření provozoven obchodů a služeb. Proinflační rizika se nyní hromadí i ve výrobním sektoru, v důsledku zvyšujících se cen výrobních vstupů.

Na tuzemské maloobchodní tržby v březnu pravděpodobně negativně působila zpřísněná protiepidemická opatření, která mimo jiné omezila pohyb osob mezi okresy. To se podle nás podepsalo na meziměsíčním poklesu celkových maloobchodních prodejů o 0,8 % (po sezonním očištění). V meziročním vyjádření bychom však měli být svědky dvouciferného růstu, když loňský březen byl již zasažen současnou pandemií. Za meziměsíčním poklesem tržeb stály především nižší prodeje automobilů, bez nich maloobchodní tržby v březnu nejspíše stagnovaly. Zveřejněny dnes budou také maloobchodní tržby v eurozóně, které by podle očekávání trhu měly vzrůst meziměsíčně o 1,6 %. Některé evropské státy si totiž z důvodu příznivějšího epidemického vývoje mohly v březnu dovolit uvolnit některá omezení.

Německé tovární objednávky podle našeho odhadu v březnu vzrostly meziměsíčně o dalších 0,8 %. Po slabých únorových výsledcích by mělo dojít k oživení zakázek ze zahraničí (meziměsíčně o 1,3 %), zatímco hodnota domácích zakázek pravděpodobně stagnovala. Se zlepšujícími se predikcemi vývoje globální ekonomiky lze předpokládat, že růst zakázek ve výrobním sektoru bude pokračovat i v následujících měsících.

Oživení na americkém trhu práce pokračuje

Podle včera zveřejněné zprávy amerického institutu ADP se počet pracovních míst v soukromém sektoru v dubnu zvýšil o 742 tisíc, tedy nejvíce za posledních sedm měsíců. Tempo tvorby nových pracovních míst se tak oproti březnu, kdy vzniklo 565 tisíc nových pracovních míst, výrazně zrychlilo. Analytici i přesto očekávali o zhruba 100 tisíc nových pracovních míst více. Nové zaměstnance nabíraly především společnosti v oblasti pohostinství a služeb souvisejících s trávením volného času, tedy ty, které byly současnou pandemií zasaženy nejvíce a které na jejím počátku naopak zaměstnance propouštěly. Zlepšení na americkém trhu práce jednoznačně souvisí s příznivým vývojem pandemie a rychlým průběhem očkování, v důsledku čehož mohlo dojít k uvolnění protiepidemických opatření. Otevřít tak znovu mohly obchody i zmíněné restaurace. S tím, jak se rychle zlepšují očekávání ohledně ekonomického vývoje v USA lze předpokládat, že počet pracovních míst bude růst také v následujících měsících.

Data ADP institutu jsou zároveň optimistickou předzvěstí oficiálních dat z amerického trhu práce, tzv. payrolls, které budou zveřejněny v pátek. Počet pracovních míst v nezemědělském sektoru se podle našeho odhadu v dubnu zvýšil o 900 tisíc. Ve srovnání s únorem 2020, kdy trh práce v USA dosáhl vrcholu, zde i přes předchozí oživení v březnu stále chybělo zhruba 8,4 milionu pracovních míst. Míra nezaměstnanosti podle nás v dubnu klesla z 6,0 % na 5,7 %. V souladu s výše uvedeným očekáváme, že její pokles bude pokračovat také v dalších měsících a na konci letošního roku by se mohla dostat ke 4 %.

Koruna včera z velké části odmazala ztráty z předchozího dne a v odpoledních hodinách se obchodovala poblíž 25,80 CZK/EUR. O zhruba 0,2 % vůči euru posílil i maďarský forint. Měnám středoevropského regionu zřejmě pomohl obrat na akciových trzích, které po předchozím poklesu včera během evropského obchodování rostly tempem mírně přesahujícím 1 %. Výjimkou byl polský zlotý, který proti euru ztratil přibližně 0,3 %. Proti dolaru nepatrně oslabilo i euro, a to o necelých 0,1 %.