Martin Gürtler: ČNB ponechala sazby beze změny, jak se čekalo

Česká národní banka podle očekávání na dnešním měnově politickém zasedání úrokové sazby neměnila. Základní repo sazba tak zůstává 0,25 % a změn nedoznala ani diskontní a lombardní sazba (0,05 % a 1,00 %). Hlavní důvodem pro pokračující stabilitu úrokových sazeb je i nadále nejistota ohledně dalšího vývoje pandemie a ekonomiky. Stále nízký podíl proočkované populace totiž nevylučuje výskyt další pandemické vlny. Není navíc zcela zřejmé, jak se bude vyvíjet hospodářství poté, co dojde k rozvolnění protiepidemických opatření a ke snížení podpory ze strany státu. Sami centrální bankéři již dříve uvedli, že preferují stabilitu úrokových sazeb po celé první pololetí, když nechtějí zpřísňování měnové politiky uspěchat. Předčasné zvýšení sazeb by totiž mohlo ohrozit oživení ekonomiky, které bude v prvních fázích ještě křehké.

Více než rozhodnutí o výši sazeb tak dnes pozornost upoutá zejména nová prognóza centrální banky. Ta podle našeho názoru bude zahrnovat nižší růst ekonomiky v letošním roce. Na horším výhledu by se mělo podepsat výrazné zhoršení pandemie na začátku letošního roku, s kterým únorová prognóza nepočítala. Centrální banka v únorové prognóze očekávala růst HDP v letošním roce o 2,2 % a patřila na trhu k nejpesimističtějším. V případě, že dojde k dalšímu snížení tohoto odhadu, rozdíl oproti tržnímu konsensu se ještě zvýší. Trh totiž odhaduje letošní růst ekonomiky mírně nad 3 %. Zásadní v tomto ohledu bude také skutečnost, jak dobře se centrální bance podařilo odhadnout vývoj ekonomiky v prvním letošním čtvrtletí. Pesimistická prognóza vývoje ekonomiky tak může být pro finanční trh negativním překvapením.

V případě prognózy inflace, lze naopak očekávat mírnou revizi ve směru rychlejšího růstu spotřebitelských cen v letošním roce. Ten by se tak v nové prognóze měl dostat nad 2 %. Tempo zvyšování úrokových sazeb lze však čekat obdobné a celá jejich prognózovaná trajektorie se tak pravděpodobně jen o jedno čtvrtletí posune. Nová prognóza by tak pro letošní rok mohla obsahovat o jedno zvýšení sazeb méně. Zatímco únorová prognóza ČNB předpokládala trojí zvýšení repo sazby, první z nich již v současném druhém čtvrtletí, ta květnová by mohla obsahovat pouze zvýšení dvě, a to až v druhé půlce roku.

Druhé pololetí letošního roku již pravděpodobně přinese silné oživení ekonomiky a spolu s vyšší proočkovaností populace umožní ČNB začít se zpřísňováním měnové politiky. S prvním zvýšením repo sazby počítáme i nadále v listopadu. Dřívější zvýšení již ve třetím čtvrtletí je však reálným rizikem, které by se mohlo zhmotnit v důsledku rychlé reakce ČNB na výrazně se lepšící předstihové indikátory či výrazné promítnutí zadržené poptávky do cen poté, co dojde k otevření provozoven obchodů a služeb. Proinflační rizika se nyní hromadí i ve výrobním sektoru, a to vlivem zvyšujících se cen výrobních vstupů. Další růst úrokových sazeb bude podle naší prognózy následovat v příštím roce, na jehož konci očekáváme repo sazbu ve výši 1,25 %.