Martin Gürtler: Růst výrobních cen v březnu výrazně zrychlil

Zveřejněn dnes bude březnový vývoj průmyslových cen v ČR a Německu. Jejich meziroční růst pravděpodobně dále povyskočí, a to vlivem vyšší ceny ropy na světových trzích. Ta se vrátila zpět nad 60 USD za barel, zatímco loni v březnu se po vypuknutí pandemie propadla k 20 USD. Konečné ceny průmyslového zboží mohou vzhůru tlačit také dražší vstupy do výroby v důsledku narušení dodavatelských řetězců. Meziroční růst tuzemských výrobních cen by tak podle nás měl zrychlil z 1,4 % na 2,6 %, v případě Německa se pak očekává obdobné zrychlení z 1,9 % na 3,3 %.

Vyšší cena ropy vedla ke zdražení průmyslové výroby

Dnešní kalendář makroekonomických dat toho moc nenabídne, když budou zveřejněny pouze statistiky o vývoji cen v průmyslu, a to jak v ČR, tak i v Německu. Ty již v předchozích měsících zaznamenaly zvýšení s tím, jak v druhé polovině loňského roku došlo k výraznému oživení průmyslové výroby. Počátkem letošního roku vývoj v průmyslu negativně ovlivnilo narušení dodavatelských řetězců, a to jak z hlediska problémů v přepravě v důsledku protiepidemických omezení, tak také vlivem nedostatku některých výrobních vstupů. Příkladem může být nedostatek čipů v automobilovém průmyslu. Jak vyplývá z různých dotazníkových šetření ve výrobním sektoru, vedly tyto problémy k významnému růstu cen vstupů. Lze tak očekávat, že se tento nárůst bude postupně promítat i do konečných cen průmyslového zboží.

Nejvýznamnější vliv na meziroční vývoj průmyslových cen však v březnu zřejmě měla vyšší cena ropy. Ta se totiž za poslední rok zhruba ztrojnásobila. Zatímco loni v březnu se ropa na světových trzích obchodovala mírně nad 20 USD za barel, letos už stojí více než 60 dolarů. Úplně tak odezněl propad, který nastal v důsledku nižší poptávky způsobené pandemií a cena ropy se tak vrátila zpět na předkrizové úrovně. Ve výsledku tak očekáváme, že meziroční růst tuzemských cen v průmyslu zrychlí z 1,4 % na 2,6 %. V Německu trh očekává obdobný nárůst dynamiky z 1,9 % na 3,3 %.

Evropské stavebnictví se nachází ve výrazném útlumu

Včerejšek byl na nová data velice chudý, zveřejněna byla pouze bilance běžného účtu eurozóny a vývoj tamní stavební výroby. Přebytek běžného účtu se v únoru snížil o přibližně 10 mld. na 25,9 mld. EUR. Významný vliv zde zřejmě měla nižší exportní výkonnost evropského průmyslu v důsledku chybějících vstupů do výroby. Evropské stavebnictví podle včera zveřejněných čísel v únoru výrazně prohloubilo svůj meziroční pokles z 2,6 % na 5,8 %. V oblasti pozemního stavitelství klesla produkce o 4,8 %, v inženýrském stavitelství pak dokonce o 10,4 %. Na negativním vývoji se sice podepsala letošní chladná zima, i bez tohoto vlivu však stavebnictví v eurozóně zůstává i nadále ve výrazném útlumu. Neprospívá mu především přetrvávající vysoká míra nejistoty, která odrazuje firmy od náročnější investic do rozšiřování výroby. Zlepšení by v tomto ohledu mohla přinést druhá půle letošního roku, kdy už by mohla být pročkována větší část evropské populace. Zvyšovat by se průběžně mohly také vládní investice, a to s ohledem na čerpání fondů EU.

Euro včera vůči dolaru výrazněji posílilo o zhruba 0,3 % a dostalo se až nad hranici 1,20 USD/EUR, kde se naposledy nacházelo začátkem března. Od počátku dubna, kdy započal současný posilující trend, si euro připsalo zhruba 2,5 %. Společné evropské měně pomáhá zejména pokles rizikové averze na finanční trzích, který souvisí s ústupem pandemie a se zvyšujícím se podílem proočkováné populace v jednotlivých zemích. Významný vliv má v tomto ohledu zejména vývoj americké ekonomiky, která je podle dostupných indikátorů na cestě k silnému oživení. Optimismus se odráží také ve vývoji akciových trhů, které den co den lámou historické rekordy. Tuzemská měna včera posílila vůči americkému dolaru a obchodovala se mírně nad 21,50 CZK/USD, vůči euru však koruna uzavírala mírně nad 25,90 CZK/EUR, tedy poblíž pátečních hodnot.