Jan Vejmělek: Euroskupina dnes bude debatovat problematiku bankovní unie

Z geopolitiky se dnes bude pozornost soustředit na jednání Euroskupiny, kde se budou probírat sporné body v projektu bankovní unie. Pokud jde o ekonomický kalendář, z Evropy stojí za zmínku březnová statistika nově registrovaných automobilů, která je významným lakmusovým papírkem současné situace v automobilovém sektoru. Březnová inflace za eurozónu by překvapení přinést neměla, oproti předběžným číslům změnu nepředpokládáme. Odpolední americké statistiky z realitního trhu budou pozitivně ovlivněny příznivým počasím. Fiskální podpora a zlepšení pandemické situace by se mělo odrazit na zlepšení nálady amerických domácností, a tedy vyšším indexu spotřebitelské důvěry University of Michigan.

Nálada amerických spotřebitelů se zlepšuje

Ceny energií táhnou inflaci (nejenom) v eurozóně výše. Finální březnová data by měla potvrdit již zveřejněné předběžné hodnoty, když meziroční růst jádrové inflace zpomalil o 0,2 pb. na 0,9 % y/y. Důvodem byl zejména letošní jiný průběh výprodejové sezóny kvůli pandemii covidu, a to hlavně v Itálii. Celková inflace proti únoru vyskočila o 0,4 pb. na 1,3 % r/r. Hlavním důvodem je nízká srovnávací základna a vyšší ceny ropy na světových trzích. Ve výhledu dalších měsíců budou oba faktory působit ve směru další akcelerace meziroční dynamiky spotřebitelských cen. Během druhého čtvrtletí tak inflace vystoupá k 1,6 % r/r. Druhá polovina roku bude díky dočasnému snížení německého DPH a nižší statistické základny znamenat zrychlení jádrové inflace k 1,5 % r/r, což v kombinaci s vyššími cenami energií bude znamenat celkovou inflaci nad 2 %. V průměru tak letos inflace v eurozóně bude činit 1,6 % po loňských 0,3 % a jádrová složka letos přidá 1,2 % po loňských 0,7 %. Nicméně rok 2022 bude pravděpodobně znamenat návrat k nízkoinflačnímu prostředí – v průměru inflace včetně jádrové složky spadne na 1,1 %.

Obchodníci na finančních trzích vstupují do dnešního dne s lehce optimistickou náladou, kterou po včerejších silných amerických datech nerozhodila ani v noci publikovaná čínská data, i když na tržním očekáváním mírně zaostala. Protože pandemie v Číně začala již začátkem loňského roku, extrémně nízká statistická základna vedla k tomu, že byl za letošní první čtvrtletí vykázán růst reálného HDP o 18,3 %. Pohled na merzičtvrtletní dynamiku ale ukázal na výrazné zpomalení ze vzestupně revidovaných +3,2 % q/q v Q4 20 na 0,6 % q/q v Q1 20, když tržní konsensus počítal s 1,4% růstem. Nicméně samotná březnová data ukazují, že po slabších prvních dvou měsících roku začala v závěrečné třetině prvního kvartálu sílit domácí poptávka (meziroční růst maloobchodních tržeb dosáhl v březnu téměř neuvěřitelných 34,2 % oproti očekávaným 28,0 %).

Silná americká data podpořila dolar

Včerejšek byl na finančních trzích ve znamení silných amerických dat, které v odpoledních hodinách otočily trend na euro/dolarovém trhu a pomohly zeleným bankovkám, i když nakonec pouze dočasně. Významněji dolar posílil až v průběhu dnešní asijské seance. Kombinace Bidenova fiskálního balíčku, které americkým domácnostem přinesl hotovostní šeky, a zlepšení epidemické a vakcinační situace natolik, že se mohly začít otevírat obchody, se projevila v silných březnových maloobchodních tržbách. Ty překonaly veškerá očekávání a jsou příslibem toho, že odhady HDP za Q1 i Q2 21 budou revidovány dále směrem k lepšímu. Optimismus přinesly i vpředhledící indikátory podnikatelského sentimentu z New Yorku či Philadelphie. Drobným zklamáním byla statistika tamní průmyslové výroby, i tak ale během března rostla.

Povzbudivá americká data ovlivnila i českou měnu, její kurz vůči euru se tak v odpoledních hodinách na chvíli dostal pod hladinu 25,90 CZK/EUR, přestože během dopoledne měla spíše tendenci oslabovat směrem k 26,00 CZK/EUR. Naše měna tak byla nejlépe se vyvíjející v regionu. Polský zlotý stagnoval a maďarský forint dokonce lehce ztrácel.