Martin Gürtler: Inflace v eurozóně pokračuje v růstu

Martin Gürtler: Inflace v eurozóně pokračuje v růstu

V tuzemsku bude tento týden zveřejněn konečný odhad vývoje HDP ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku, který by však měl pouze potvrdit mezičtvrtletní nárůst ekonomiky o 0,6 %. PMI ze zpracovatelského průmyslu i přes množící se potíže ve výrobním sektoru v březnu pravděpodobně mírně vzrostl na 58 bodů. Ze zahraničí budeme sledovat především březnovou inflaci v eurozóně, jenž se podle našeho odhadu zvýšila vlivem vyšších cen pohonných hmot na 1,3 %. Zveřejněny budou také statistiky z trhu práce. Zatímco německá nezaměstnanost bude vlivem přetrvávajících restrikcí zřejmě stagnovat, ta americká by měla pokračovat v poklesu.

Důvěra v průmyslu je i přes množící se obtíže vysoká

Na data z tuzemské ekonomiky si tento týden musíme počkat až do čtvrtka, kdy bude zveřejněn finální odhad vývoje HDP ve čtvrtém čtvrtletí a také březnový PMI. V pořadí již třetí odhad výkonnosti ekonomiky přináší jen zřídka revize dříve zveřejněných dynamik, očekáváme proto pouze potvrzení mezičtvrtletního růstu HDP ve výši 0,6 %. Beze změny by tak ve výsledku měl zůstat i celoroční pokles ekonomiky v roce 2020 o rekordních 5,6 %. PMI z českého zpracovatelského průmyslu podle našeho odhadu v březnu mírně vzrostl z předchozích 56,5 b. na 58,0 b. Stejný ukazatel pro Německo se podle předběžných dat z minulého týdne zvýšil z 60,7 b. na 66,6 b. Ve výrobním sektoru tak i nadále přetrvává optimismus, a to i přes významné problémy s dodávkami výrobních vstupů.

Meziroční růst spotřebitelských cen v eurozóně podle našeho odhadu v březnu zrychlil z 0,9 na 1,3 %. Hlavním důvodem je vyšší cena ropy na světových trzích, která se promítá do růstu cen u čerpacích stanic. Jádrová inflace podle nás o desetinu klesla na 1,0 %. Tlak na rostoucí inflaci z titulu meziročně vyšších cen pohonných hmot bude zřejmý také v následujících měsících a od července se pak přidá i vliv nižší srovnávací základny v důsledku loňského snížení sazeb DPH v Německu. Za celý letošní rok tak očekáváme nárůst evropské inflace na 1,6 %, v roce příštím se však podle naší prognózy opět sníží na 1,1 %.

Ze zahraničí budeme tento týden sledovat také březnové statistiky z trhu práce. Počet nezaměstnaných registrovaných na německých úřadech práce podle našeho odhadu klesl o 10 tis., sezonně očištěná míra nezaměstnanosti však pravděpodobně setrvala na předchozích 6 %. Německá ekonomika totiž i nadále zůstává pod vlivem silných restrikcí, jejichž platnost byla v minulém týdnu prodloužena až do 18. dubna. V USA jsou na tom s vývojem pandemie a zároveň i očkování výrazně lépe. Tamní velmi flexibilní trh práce tak v březnu nejspíše zaznamenal další zlepšení a počet pracovních míst v nezemědělském sektoru podle nás vzrostl o 615 tis. Míra nezaměstnanosti pravděpodobně pokračovala v poklesu na 6,0 %.

Koruna posílila zpět ke 26 CZK/EUR

Koruna minulý týden uzavřela obchodování mírně nad 26 CZK/EUR, v jeho průběhu však zaznamenala výraznější výkyvy a v jednu chvíli se dostala až ke 26,30 CZK/EUR. K těmto hodnotám ji vyneslo především oslabující euro k americkému dolaru, které ztrácelo v průběhu celého týdne a uzavíralo poblíž 1,18 USD/EUR. Na finančních trzích byl totiž zřejmý mírný nárůst rizikové averze, který se projevil v nižších cenách akcií, a naopak ve vyšším ocenění dluhopisů. Výnosy na dluhopisových titulech tak nepatrně korigovaly předchozí nárůst, oproti počátku letošního roku však zůstávají i nadále výrazně vyšší. Finanční trhy už totiž vyhlíží oživení globální ekonomiky a zároveň se začínají obávat nárůstu inflace, která by mohla být výsledkem uvolněních hospodářských politik. Mimo výše zmíněných globálních vlivů však na korunu působí kladný rozdíl mezi tuzemskými a zahraničními úrokovými sazbami. Ten je dán očekáváním trhu, že ČNB začne se zpřísňováním měnové politiky dříve než ECB či americký Fed. Čeští centrální bankéři stále hovoří o druhé půli letošního roku. Kladný úrokový diferenciál byl tak zřejmě hlavním důvodem, který pomohl koruně zpět k 26 CZK/EUR.

Březnový Ifo index mapující důvěru mezi německými podnikateli překonal tržní očekávání, když vzrostl z 92,7 b. na 96,6 b. Analytici přitom čekali mírnější nárůst na 93,2 b. Složka hodnotící očekávání pro následujícího půl roku se zvýšila z 95,0 b. na 100,4 b. a je tak nejvýše za přibližně poslední dva roky. Tyto výsledky jsou v souladu s předběžnými údaji německého PMI, které ukázaly na pokračující růst důvěry ve zpracovatelském průmyslu. Výrazněji se však zvýšila také důvěra ve službách a překvapivě se vyšvihla nad hranici 50 b., kde byla naposledy v září loňského roku. Přes pokračující protiepidemické restrikce a problémy s dodávkami vstupů v průmyslu tak němečtí podnikatelé hledí zřejmě kupředu a již vyhlíží pravděpodobné oživení ekonomik v druhé polovině roku.

Zdroj informací

Martin Gürtler, Economist, Investment Banking, Komerční banka, a.s.

Datum

29. března 2021

Diskuse

Žádný komentář dosud nebyl vložen

Hledáme

Přihlášení

Přihlášení
E-mail:
Heslo:

Reklama

Facebook

Page generated in 1.8445 seconds.
Redakční systém teal.cz naprogramoval Vítězslav Dostál