Jan Vejmělek: Průmysl v eurozóně zůstává vůči pandemii rezistentní. Otázkou je, jak dlouho.

Jan Vejmělek: Průmysl v eurozóně zůstává vůči pandemii rezistentní. Otázkou je, jak dlouho.

Závěr týdne bude ve znamení zveřejněný lednových statistik průmyslové produkce. Přes utahování restriktivních opatření průmysl v eurozóně v lednu přidal, když meziměsíční růst zaznamenaly kromě Španělska všechny velké země. Pro naše průmyslníky by to měla být dobrá zpráva, obáváme se ale, že zaváží předzásobení před brexitem a problémy v dodavatelských řetězcích, což srazilo lednovou produkci tuzemského průmyslu proti prosinci do červených čísel.

Tuzemští průmyslníci čelí problémům v dodavatelském řetězci

Průmysl v eurozóně zůstává prozatím vůči pandemii, respektive zpřísňujícím se restriktivním opatřením imunní. Celková průmyslová produkce podle našeho odhadu zřejmě po meziměsíčním prosincovém propadu o 1,9 % v lednu o 1 % vzrostla. Nicméně další výhled je nejistý. Poslední PMI průzkumy ukázaly, že problémy s dodávkami vstupních materiálů zvyšují jejich ceny a hrozí, že obtíže s přerušenými dodavatelskými a výrobními řetězci se budou stupňovat. To by mohlo vést k omezení objemu výroby v dalších měsících. Problémy se ale nevyskytují pouze na nabídkové straně - lockdowny také zvyšují pravděpodobnost, že poptávka po některých produktech bude klesat. V ohrožení je hlavně produkce zbytných statků a produktů s dlouhou dobou spotřeby. Stačí se podívat na automobily - registrace nově prodaných aut v lednu spadly o 24 % po prosincových -3,3 %, přičemž v únoru pravděpodobně propadly o dalších 20 %.

U lednové průmyslové výroby v tuzemsku čekáme naopak její pokles. V indikátoru se zřejmě projeví problémy s dodavatelskými řetězci a na hranicích, předzásobení se Velké Británie kvůli brexitu (na příklad německý vývoz do Velké Británie klesl v lednu o 30 %) i nižší produkce automobilů. Předpokládáme tak, že výstup českého průmyslu v lednu poklesl o 1,1 % po prosincovém růstu o 1,4 %. Po očištění o meziroční nevýhodu v podobě chybějících dvou pracovních dnů by meziroční pokles průmyslu činil 1,1 % (hlavní číslo zveřejňované ČSÚ). Od průmyslové výroby pro celý letošní rok naše prognóza počítá s růstem lehce pod 10 %, a to i za předpokladu, že v samotném prvním čtvrtletí bude produkce klesat. Domácí pandemický vývoj a rostoucí problémy se subdodávkami komponent ale představují riziko pomalejšího oživení. Tragická pandemická situace navíc představuje zejména pro první polovinu roku pomyslný Damoklův meč nuceného uzavření výroby, což by naši prognózu v závislosti na délce trvání výrazně ovlivnilo.

Finanční trhy vstupují do závěrečného dne toho pracovního týdne s dobrou náladou. Asijská seance dopadla pro tamní akciové indexy více než solidně a futures naznačují, že v černých číslech by se dnes měly pohybovat i jejich evropské a americké protějšky. Z toho by měla profitovat i společná evropská měna, kde navíc sázíme ve srovnání s konsensem na lepší výsledek lednové průmyslové produkce v eurozóně, jak jsme komentovali výše. Tržní sentiment hraje i ve prospěch české koruny, tady ale průmyslová data koruně podporu zřejmě příliš neposkytnou. Pokud z trhu nepřijde nic překvapivého, měl by se kurz pro dnešek udržet mezi 26,10-26,25 CZK/EUR.

ECB vidí rizika budoucího vývoje jako vybalancovaná

Na finančních trzích včera panovala celkem optimistická nálada. Tu podpořilo středeční schválení amerického fiskálního balíku Kongresem, dnes legislativní proces svým podpisem završí prezident J. Biden. Většina Američanů tak se může těšit na přímou podporu ve výši 1400 USD z celkového balíčku ve výši 1,9 bil. USD. Akciové indexy se tak včera vydaly opět vzhůru, na devizovém trhu z vyššího apetitu po rizikovějších měnách lehce profitovalo euro. Odpolední zveřejnění výsledku jednání ECB jednoznačný trend euru nedalo, na trhu byla pouze patrná zvýšená volatilita.

ECB představila novou prognózu ukazující na zrychlení inflace. To je však do značné míry chimérou a je ovlivněno volatilní základnou pro meziroční srovnání. Cenový skok je primárně záležitostí prvního čtvrtletí. Celkově zůstává inflační vývoj spíše utlumený. Prognóza vývoje v reálné ekonomice v podstatě žádných zásadnějších změn nedoznala, rizika banka hodnotí jako vybalancovaná. Z hlediska měnové politiky zůstal beze změny objem pandemického nákupu aktiv (celkem 1 850 mld. EUR do března 2022). ECB se nicméně rozhodla, že v rámci tohoto programu (PEPP) dojde v nadcházejícím čtvrtletí ve srovnání s prvními měsíci tohoto roku k významnému uspíšení nákupů dluhopisů. Čisté nákupy aktiv v rámci programu APP ve výši 20 mld. EUR měsíčně budou pokračovat, dokud bude potřeba. Banka pak bude i nadále poskytovat bankovnímu sektoru likviditu prostřednictvím TLTRO.

Optimismus na globálních trzích se včera odrazil i na příznivé náladě na regionálních trzích. Navzdory rannímu dočasnému oslabení až téměř k 26,25 CZK/EUR nakonec koruna zaparkovala pod 26,20 CZK/EUR, když v odpoledních hodinách neúspěšně testovala úroveň 26,15 CZK/EUR. Oproti středečnímu závěru tak získala necelé dvě desetiny procenta. Králem regionu byl maďarský forint, který si připsal více než půl procenta. Naopak polský zlotý ve výsledku nepatrně ztratil.

Zdroj informací

Jan Vejmělek, Hlavní ekonom, Vedoucí odboru Ekonomický a strategický výzkum, Komerční banka

Datum

12. března 2021

Diskuse

Žádný komentář dosud nebyl vložen

Hledáme

Přihlášení

Přihlášení
E-mail:
Heslo:

Reklama

Facebook

Page generated in 1.6313 seconds.
Redakční systém teal.cz naprogramoval Vítězslav Dostál