Martin Gürtler: Růst průměrné mzdy v poslední loňském čtvrtletí překvapivě zrychlil na 6,5 %

Průměrná nominální mzda vzrostla podle dnes zveřejněných dat ČSÚ v posledním čtvrtletí loňského roku meziročně o 6,5 % a její růst tak zrychlil z předchozích 5,2 %. Po odečtení míry inflace průměrná mzda vzrostla meziročně o 3,8 %, po předchozím růstu o 1,8 %. Trh přitom očekával růst reálných mezd v průměru pouze o 1 % a dnešní data jsou tak pro něj výrazným překvapením. S takto rychlým mzdovým růstem nepočítaly ani ty nejoptimističtější odhady. Pozitivním překvapením jsou dnešní čísla z trhu práce také pro ČNB, která ve své prognóze počítala s meziročním růstem průměrné nominální mzdy o 2,2 %, v případě reálné mzdy pak s jejím poklesem o 0,5 %.

Během podzimu dopad lockdownu na mzdový vývoj nebyl tak silný jako na jaře, a to hlavně díky tomu, že k přerušení výroby nedošlo v průmyslu. Tomu se ve čtvrtém čtvrtletí podařilo obnovit produkci v takovém rozsahu, že se dostala zpět k předkrizovým úrovním, což se odrazilo i ve výplatách tamních zaměstnanců. Růst průměrné mzdy ve zpracovatelském průmyslu zrychlil z 2,4 % na 3,9 %. Oproti jaru však výši mezd podpořila také výraznější fiskální politika, která v některých případech kompenzuje až sto procent mzdových nákladů. Krácenou mzdu tak ve výsledku pobíralo méně pracovníků.

Vyšší růst mezd vykázalo také odvětví informačních a komunikačních služeb, kterým koronavirová pandemie v minulém roce zajistila dostatečný přísun zákazníků. Růst průměrné mzdy zde zrychlil z 5,3 % na 6,5 %. To rozhodně nemohou říci provozovatelé uzavřených obchodů a služeb. V nejvíce postiženém odvětví ubytovacích a stravovacích služeb průměrná mzda ve čtvrtém čtvrtletí klesla o 1,7 %, v odvětví obchodu pak růst mezd výrazně zpomalil na 0,5 %. Vyšší růst mezd i nadále vykazuje veřejný sektor, když ve zdravotnictví vrostla průměrná mzda meziročně o 31 % a ve školství o necelých 11 %.

Míra nezaměstnanosti se podle dat ČSÚ z minulého týdne zvýšila ve čtvrtém čtvrtletí z 2,9 % na 3,1 %, když o práci přicházely především ženy. Nezaměstnanost žen se zvýšila z 3,3 % na 3,9 %, zatímco nezaměstnanost mužů vzrostla jen o 0,1 p.b. na 2,6 %. Z hlediska kvalifikace lze předpokládat, že pandemie vzala práci spíše méně kvalifikovaným pracovníkům, což dokazuje výrazný pokles zaměstnanosti ve službách. Jak ženy, tak méně kvalifikovaní pracovníci však pobírají v ekonomice nižší mzdy a jejich odchod ze zaměstnání tak mohl ze statistického hlediska působit na vyšší růst průměrné mzdy.