Michal Brožka: Ekonomika na přelomu roku v oslabení

Michal Brožka: Ekonomika na přelomu roku v oslabení

Data o vývoji české ekonomiky za čtvrté čtvrtletí minulého roku potvrdí mírnou expanzi včetně zvýšení průměrné mzdy. Naopak statistiky z počátku letošního roku budou odrážet opětovné uzavření ochodů a služeb a pokles důvěry v ekonomiku. Průmysl tíží problémy se subdodávkami a komplikace v zahraničním obchodě. Navíc je zde trvající riziko nuceného uzavření výroby kvůli šířící se pandemii. Spotřebitelské ceny se pravděpodobně zvedaly mírnějším tempem, přičemž meziroční inflaci bude v dalších měsících navyšovat efekt klesající základny z minulého roku. Od ČNB na březnovém zasedání očekáváme pouze vyčkávání na další vývoj.

HDP: Česká ekonomika v posledním čtvrtletí loňského roku vzrostla podle předběžného odhadu ČSÚ mezičtvrtletně o 0,3 % a její meziroční pokles setrval na předchozím tempu -5,0 %. Zpřesněný odhad podle nás významnou revizi výše zmíněných čísel nepřinese. I nadále by tak mělo platit, že výkon hospodářství byl ve čtvrtém čtvrtletí nad očekávání dobrý, a to hlavně díky velmi dobrým výsledkům průmyslu. Ty se odrazily také v rekordních přebytcích zahraničního obchodu a lze tak předpokládat, že k mezičtvrtletnímu růstu tuzemské ekonomiky přispěl hlavně čistý vývoz. Předvánoční rozvolnění protiepidemických opatření pak zřejmě podpořilo spotřebu domácností. Investice firem i nadále trpěly přetrvávající mírou nejistoty a jejich objem tak byl i na konci roku 2020 nízký. Začátek letošního roku se nesl ve znamení přetrvávajících protiepidemických opatření a rychlého šíření nákazy.

To nakonec vedlo k jejich dalšímu zpřísnění od začátku tohoto týdne. V prvním čtvrtletí letošního roku tak tuzemské hospodářství zřejmě klesne. Služby a maloobchod zůstanou zavřené a k problémům s dodávkami výrobních vstupů v průmyslu se zřejmě přidá i zvýšený nedostatek pracovních sil, a to v důsledku plánu na vyšší míru testování a úplného uzavření škol a školek. Proces očkování je přitom na samém začátku a významnějšího oživení ekonomiky se tak nejspíše dočkáme až v druhé polovině roku. Pro celý rok 2021 očekáváme růst českého HDP o 2,6 % s tím, že rizika tohoto odhadu jsou ve světle posledního vývoje pandemie vychýlena ve směru mírně nižšího růstu.

Průměrná mzda: Vývoj mezd byl v průběhu prvních tří kvartálů roku 2020 velmi kolísavý a ani jeho poslední čtvrtletí není snadno odhadnutelné. Po propadu průměrné mzdy v reakci na první vlnu koronaviru a následném nárůstu po jejím odeznění počítáme pro čtvrté čtvrtletí s mírným mezičtvrtletním zvýšením průměrných mezd a platů. Zvyšování ukazují průmysl a stavebnictví, kde je nedostatek zaměstnanců, ovšem zde je situace jiná než v odvětví služeb, které je silně zasaženo protiepidemickými opatřeními. Daňová optimalizace u některých podniků povede k odkladu výplat prémií. Za čtvrté čtvrtletí tak počítáme s mírnějším navýšením průměrné mzdy o 2,9 % meziročně, což by znamenalo růst o 0,3 % po očištění o inflaci. Bližší informace o mzdovém vývoji přinese statistika HDP, což může vést k úpravě odhadu. Za celý loňský rok počítáme s růstem průměrné mzdy o 3,4 % a s ohledem na potíže řady firem pro letošek odhadujeme zpomalení jejího růstu na 3,0 %.

Spotřebitelské ceny: Spotřebitelské ceny na začátku roku překvapily vyšším růstem, než se čekalo, a meziroční údaj vykázal zpomalením pouze o 10 bp na 2,2 %. Pro samotný únor počítáme s mírnějším zdražením potravin a zvýšením cen u čerpacích stanic způsobené dražší ropou. V případě takzvaných jádrových cen, které nezahrnují ceny energií a potravin, počítáme jen s mírným zpomalením jejich meziměsíčního navyšování na 0,2 % (sezónně očištěno), což by znamenalo zpomalení meziroční jádrové inflace na 3,2 % z předchozího tempa 3,6 %. V průběhu roku i nadále počítáme se slábnutím jádrové inflace, ale zůstává velkou neznámou, jak se v budoucnu ve statistice projeví otevření služeb a obchodů. Pro celkovou inflaci odhadujeme pro únor růst o 0,4 m/m a mírné zrychlení meziročního tempa na 2,3 %. Snižující se srovnávací základna z minulého roku v nejbližších měsících způsobí navyšování meziroční míry inflace až na 2,6 % v květnu. Poté by se opět měla začít snižovat.

Průmyslová výroba: Předstihové indikátory ukazují na pokračování expanze výrobního sektoru, který nebyl zasažen protipandemickými opatřeními. Index nákupních manažerů v lednu setrval na předchozí úrovni 57,0 značící expanzi výroby předchozím tempem. Nicméně úroveň indexu je z části způsobena prodlužujícími se dodávkami, což není pouze výsledkem růstu objednávek, ale také problémy v subdodávkách komponent zejména v automobilovém průmyslu. K tomu se přidávají problémy na hraničních přechodech, které omezují zahraniční obchod, jenž je pro průmyslovou výrobu důležitý. Produkce směřující do Velké Británie bude pravděpodobně snížena z důvodu předchozího předzásobení kvůli finalizaci brexitu. Produkce aut na začátku ledna meziročně klesla o 11,7 % po prosincovém růstu o 9,9 %. Přispěly k tomu kalendářní vlivy, ale i po očištění činil pokles kolem 8 % y/y a 2 % m/m.

O oslabené výrobě v regionu na začátku roku svědčí i její zpomalení v sousedním Polsku na 0,9 % y/y po předchozím růstu o 11,2 % y/y. Pro tuzemskou průmyslovou výrobu tak odhadujeme za leden pokles o 1,5 % meziměsíčně a o 4,5 % meziročně. Po očištění o meziroční nevýhodu v podobě chybějících dvou pracovních dnů by meziroční pokles průmyslu činil 1,1 % (hlavní číslo zveřejňované ČSÚ). Od průmyslové výroby pro celý letošní rok naše prognóza počítá s růstem lehce pod 10 %, a to i za předpokladu, že v samotném prvním čtvrtletí bude produkce klesat. Domácí pandemický vývoj a rostoucí problémy se subdodávkami komponent ale představují riziko pomalejšího oživení. Tragická pandemická situace navíc představuje zejména pro první polovinu roku pomyslný Damoklův meč nuceného uzavření výroby, což by naší prognózu v závislosti na délce trvání výrazně ovlivnilo.

Maloobchodní tržby: Poté, co v prosinci vláda rozvolnila opatření a maloobchodní tržby silně narostly, přišlo již na konci minulého roku opětovné zavření obchodů a služeb, které pokračovalo i v prvních letošních měsících. Na transakcích platebních karet je v lednu výrazný pokles nad rámec běžného povánočního vývoje. Spotřebitelská důvěra rovněž po prosincovém zvýšení obrátila svůj směr k nižším hodnotám a její sestup pokračoval i v únoru. S ohledem na aktuální pandemický vývoj a zpřísňování opatření ani od března navzdory slibnému počasí nelze čekat zlepšení spotřebitelské důvěry. V lednu počítáme s poklesem maloobchodních tržeb bez zahrnutí segmentu aut o 4,7 % meziměsíčně, což by znamenalo opětovné sklouznutí do meziročního propadu o 6,2 %. Pokud letošní leden očistíme o meziroční nevýhodu v podobě chybějících dvou pracovních dnů činil by meziroční pokles 4,8 %.

Zahrnutí prodeje aut pak ukazuje na ještě slabší výsledek. Registrace aut se v lednu po prosincovém nárůstu o 8,7 % propadly meziročně o 22,7 %. Pro prodeje aut odhadujeme za leden propad o 5 % meziměsíčně a 11,5 % meziročně. V souhrnu by tak v lednu maloobchodní tržby klesly meziročně o 7,1 % po prosincovém růstu o 2,6 %. Výše zmíněný pokles důvěry a vývoj protipandemických opatření bohužel ukazuje, že maloobchodní tržby zůstanou na nízké úrovni celé první čtvrtletí a přispějí k recesi, ve které se česká ekonomika může nyní nacházet. Proti lock-downu bude částečně působit snížení daní a potažmo růst čistých mezd.

Zdroj informací

Michal Brožka, Senior Economist, Investment Banking, Komerční banka

Datum

1. března 2021

Pozvánka na konferenci

Přihlášení

Přihlášení
E-mail:
Heslo:

Reklama

Facebook

Page generated in 1.8962 seconds.
Redakční systém teal.cz naprogramoval Vítězslav Dostál