Michal Skořepa: Hypotéky budou letos zdražovat + Schodek rozpočtu skutečně může být 500 mld

Michal Skořepa: Hypotéky budou letos zdražovat + Schodek rozpočtu skutečně může být 500 mld

Sazba z nových hypotečních úvěrů se velmi věrně (se zpožděním několika měsíců) drží vývoje střednědobých tržních (neboli mezibankovních) sazeb, ty se zase drží výhledu krátkodobých tržních sazeb, a ty se drží výhledu repo sazby. Čím jistější tedy bude, že ČNB začne letos zvedat repo sazbu (a bude v tom pokračovat i v dalších letech), tím spíš lze očekávat nárůsty všech ostatních úrokových sazeb v ekonomice včetně těch hypotečních.

Titulní graf naznačuje, jak pevně je sazba z nových úvěrů na bydlení (svislá osa) navázána na střednědobé tržní sazby (vodorovná osa). Graf pokrývá měsíční data od počátku roku 2017, přičemž poslední tři známé měsíce (tj. říjen-prosinec 2020) jsou znázorněny červeně. Úměra mezi oběma typy sazeb jez grafu vcelku zřejmá.

Naše prognóza očekává na podzim tohoto roku pětiletou tržní sazbu na úrovni kolem 1,4 %. V logice výše uvedeného grafu by to znamenalo, že do konce letoška by sazby u nových hypoték mohly vystoupat z dnešní úrovně (těsně pod 2 %) na cca 2,4 %. V médiích se už objevily odhady, že by to mohlo být až kolem 3 %, což se ale ve světle výše uvedených údajů zdá být příliš vysoko.

Schodek rozpočtu skutečně může být 500 miliard

Vláda ČR včera na návrh ministryně financí schválila návrh novely zákona o státním rozpočtu na rok 2021, přičemž v tomto návrhu je jako předpokládaný konečný schodek uvedena suma 500 miliard Kč.

Je to hrozivé číslo, ale pokud vezmeme schodek 320 mld. Kč v nyní platné verzi zákona a s touto verzí paralelně schválený daňový balík a nynější zdravotní situaci v Česku jako východiska, pak už ten půlbilion není zas tak šokující a vláda v důvodové zprávě k návrhu novely zákona tu 180miliardovou změnu schodku jakžtakž věrohodně vyčísluje (sice je tam např. vyšší výběr odvodů díky lepšímu makrovývoji, ale proti tomu kromě dopadů daňového balíku ještě navíc vliv nákladů na kompenzace za delší uzávěru části ekonomiky, náklady na nákup vakcín, škrtnutí části příjmů z Nástroje obnovy a odolnosti aj.). Zde musíme mít na paměti, že sestavování onoho rozpočtu se schodkem 320 miliard korun bylo dokončeno někdy cca v půlce října, kdy ještě mnozí z nás nečekali, že přijde další vlna koronakrize a bude trvat možná až do jara.

Pokud se nám zdá těch 500 miliard jako moc, tak problém hledejme hlavně v tom, jak vzniklo oněch už nyní platných 320 miliard a jak mohlo (před dvěma měsíci) dojít ke schválení onoho daňového balíku srážejícího daňové příjmy státu o vysoké desítky miliard korun.

Je nutno zákon novelizovat? Nějaký zákon o státním rozpočtu na daný rok platit musí (jinak je nutno nasadit tzv. rozpočtové provizorium). V případě, že se skutečný schodek hospodaření během roku vyvíjí v rozporu s číslem uvedeným v platném zákoně o státním rozpočtu na daný rok, neděje se vlastně nic; rozhodně z toho vládě nebo ministerstvu financí nehrozí žádný formalizovaný postih (před 20 lety se objevil návrh na povinnost vlády v případě určité odchylky požádat Sněmovnu o vyslovení důvěry, ale tento návrh tehdy nebyl přijat). To nejhorší, co se může vládě stát, jsou lamentace opozice.

Pokud tedy vláda přichází z návrhem novely kvůli navýšení předpokládaného schodku a pokud je tento nový schodek realistický, lze takový návrh na novelizaci zákona chápat vlastně jako odraz docela solidní úrovně politické kultury: vláda tak všem (například i finančním trhům, které následně musejí být ochotny dluh vládě financovat) předem signalizuje, že dosavadní odhad konečného schodku už je mimo realitu a jaký schodek se asi tak dá na konci roku očekávat.

Největší pochybnosti bychom asi měli mít ohledně rozsahu podpůrných programů pro zasažené firmy, jako je Antivirus nebo Covid 21 (jejich rozsah se v novele navrhu zvýšit o více než 40 miliard). Pokud budou ale parametry těchto programů nastaveny správně, tj. tak, aby nesváděly firemní sektor k nadužívání, pak je všechno v pořádku a skutečný objem těchto výdajů bude nakonec prostě takový, jaký opravdu měl být.

Zdroj informací

Michal Skořepa, ekonom České spořitelny a člen Výboru pro rozpočtové prognózy

Datum

17. února 2021

Diskuse

Žádný komentář dosud nebyl vložen

Hledáme

Přihlášení

Přihlášení
E-mail:
Heslo:

Reklama

Facebook

Page generated in 1.421 seconds.
Redakční systém teal.cz naprogramoval Vítězslav Dostál