Martin Gürtler: Americký maloobchod by měla podpořit zlepšující se epidemická situace

Regionální a evropský kalendář je dnes téměř prázdný a trh tak bude čekat až na odpolední data z USA. Ta přinesou výsledky amerických maloobchodních tržeb a průmyslové produkce. Po slabém prosincovém výkonu by lednové maloobchodní prodeje měly podle nás vzrůst meziměsíčně o 1,4 %. Pomoci by v tom měla i zlepšující se epidemická situace v USA. Meziměsíční nárůst produkce o 0,7 % by podle našeho odhadu měl vykázat i tamní průmysl. Americký Fed dnes zveřejní zápis z posledního zasedání.

Americký výrobní sektor naváže na růst z předchozích měsíců

Dnešek nabídne především data z USA, kde budou zveřejněny lednové údaje o vývoji maloobchodních tržeb a průmyslové produkce. V případě obou statistik očekáváme jejich meziměsíční nárůst. Maloobchodní tržby by měly podle našeho odhadu po slabých prosincových výsledcích v lednu vzrůst meziměsíčně o 1,4 %, bez prodejů automobilů pak dokonce o 1,7 %. Prodeje v oblasti maloobchodu by měla podpořit i zlepšující se epidemická situace, když denní počet nových případů nemoci covid-19 se ve Spojených státech za poslední měsíc snížil o cca 200 tis. na současných zhruba 50 tis. V americkém výrobním sektoru bude podle nás i nadále pokračovat expanze a tamní produkce vzroste meziměsíčně o 0,7 %. Oproti předchozímu měsíci však půjde o nižší růst, když růstový potenciál se v americkém průmyslu po předchozích nárůstech z časti vyčerpal.

Ve večerních hodinách americký Fed zveřejní zápis ze svého posledního zasedání, na kterém však nastavení měnové politiky neměnil. Pozornost tak bude směřovat především na hodnocení aktuálního vývoje americké ekonomiky ze strany centrálních bankéřů, případně na jejich očekávání pro následující měsíce.

HDP eurozóny poklesl na konci roku mezičtvrtletně o 0,6 %

Zpřesněný odhad vývoje evropské ekonomiky v posledním čtvrtletí loňského roku přinesl nepatrné vylepšení čísel ze začátku měsíce. HDP eurozóny se tak snížil mezičtvrtletně o 0,6 % a meziročně klesl o 5,0 %, zatímco předchozí odhad hovořil o -0,7 %, resp. o -5,1 %. V případě celé EU jsou obě zmíněná čísla ještě o dvě desetiny lepší. Ze států, pro které jsou již údaje za čtvrté čtvrtletí k dispozici, klesl HDP nejvíce v Rakousku (mezičtvrtletně -4,3 %), Itálii (-2,0 %) a Francii (-1,3 %). Většina ostatních ekonomik zaznamenala naopak mírný nárůst ekonomické aktivity, včetně váhově nejvýznamnějšího Německa (+0,1 %). Výsledky evropské ekonomiky jako celku tak byly ve čtvrtém čtvrtletní výrazně lepší, než se čekalo, a to i přesto, že řada zemí byla v průběhu posledních dvou měsíců loňského roku nucena znovu zavést přísná protiepidemická opatření.

K dobrým výsledkům pomohl evropské ekonomice především příznivý vývoj v průmyslových odvětvích, který pravděpodobně i přispěl k pokračujícímu růstu evropské zaměstnanosti. Ta v posledním čtvrtletí loňského roku vzrostla mezičtvrtletně o 0,3 %. S délkou trvání protiepidemických opatření se však začínají množit obavy o výkon průmyslu v prvním čtvrtletí letošního roku, a to především s ohledem na dostupnost vybraných vstupů do výroby. Tuto skutečnost jen umocňuje uzavírání hranic z obav před šířením nakažlivějších forem koronaviru, kterého jsme byli svědky v průběhu několika posledních dní. Ve výsledku tak může dojít k tomu, že průmyslové podniky budou muset přistoupit k přerušení výroby, tak jako tomu bylo na jaře (ač příčina byla tehdy jiná).

V regionu byly včera zveřejněny výsledky maďarské a slovenské ekonomiky, z nichž první vzrostla ve Q4 20 mezičtvrtletně o 1,1 % a ta druhá o 0,2 %. Nejhůře z regionu V4 tak dopadlo Polsko, jehož hospodářství ve čtvrtém čtvrtletí pokleslo mezičtvrtletně o 0,7 %. Česká republika vykázala srovnatelné výsledky jako Slovensko, když tuzemská ekonomika vzrostla oproti třetímu čtvrtletí o 0,3 %.

Důvěra v německou ekonomiku podle ZEW indexu v lednu výrazně vzrostla. Složka hodnotící očekávání analytiků pro následujícího půl roku zaznamenala výrazný nárůst z 61,8 b. na 71,2 b., zatímco trh naopak čekal mírný pokles.

Koruna včera korigovala zisky z předchozího dne a obchodování uzavírala poblíž 25,80 CZK/EUR. Hlavní důvod hledejme v oslabení eura k dolaru, ke kterému došlo i přes včerejší příznivá data z evropské ekonomiky a které tak bylo spíše technického rázu. To se pak odrazilo i ve vývoji maďarského forintu a polského zlotého, jenž včera také oslabily.