Michal Brožka: Inflace brzdí pomaleji, než se čekalo

Inflace brzdí na začátku roku pomaleji, než se všeobecně čekalo. Důvodem jsou vyšší ceny potravin. Nicméně stále vysoká zůstává jádrová složka. Inflace se v lednu se nacházela 50 bp nad prognózou ČNB, což implikuje šanci na rychlejší růst úrokových sazeb. Zvýšení sazeb ČNB nadále čekáme v Q4 2021.

Spotřebitelské ceny v ČR v lednu oproti prosinci vzrostly v průměru o 1,3 % a meziroční tempo růstu cen tak zpomalilo na 2,2 % z předchozích 2,3 %. Ovšem společně s trhem jsme počítali s 1,7 % y/y. S ohledem na přítomnou nejistotou byla vyrovnanost odhadů pozoruhodná. Inflace nicméně brzdí na začátku roku pomaleji, než se čekalo.

Ovšem hlavním důvodem pozvolnějšího poklesu inflace jsou dražší potraviny, alkohol a tabák. Nicméně i podle našeho předběžného propočtu jádrová inflace, která neobsahuje ceny potravin a energií, zrychlila na 3,8 % y/y z předchozích 3,6 % y/y. Je relevantní otázkou nakolik jsou statistiky napočítané změny cen imaginární a nakolik reálné. K inflaci stále pozitivně přispívá položka kultura a rekreace, což je v současné situaci poněkud paradoxní.

K inflaci mírně přispěly i ceny u čerpacích stanic kvůli draží ropě a také ceny související s bydlením. Vodné a stočné zdražilo meziměsíčně o 5,5 % a nájemné o 0,6 %. Naopak o 0,8 % m/m zlevnila elektřina. Ceny zboží meziměsíčně vzrostly o 1,4 % a jejich meziroční tempo růstu se snížilo na 1,9 % z předchozích 2,0 %. Ceny služeb rostly o 1,2 % m/m a jejich meziroční tempo zpomalilo na 2,6 % z předchozích 2,8 %.

Úpravy ceníků na začátku roku do značné míry nastavují úroveň inflace pro celý rok. Ale chování firem a podnikatelů během pandemie se může výrazně proměnit. Pro letošek počítáme s tím, že tlaky na růst cen budou slábnout. V eurozóně čekáme růst spotřebitelských cen v průměru lehce nad jedním procentem. Inflace bude letos vyšší kvůli rostoucím cenám ropy, protože loni byla extrémně levná. K vyšší inflaci bude působit zvýšení spotřebních daní.

Ceny potravin jsou velmi proměnlivé, ale jelikož nepočítáme s výpadky v jejich dodávkách jako v loňském roce, přičemž poptávka zůstane oslabena, tak by jejich zdražení mělo být umírněné. Vliv oslabené poptávky pak podle naší prognózy by měl v dalších měsících působit proti růstu cen a jádrová inflace by měla brzdit. Prozatím ale na zpomalování jádrové inflace stále čekáme, a riziko, že nebude výrazněji klesat, se může v letošním roce snadno zopakovat. Za celý letošní rok odhadujeme inflaci 1,8 % po loňském zdražení o 3,2 %. Na začátku roku ovšem inflace začíná o půl procentního bodu výše, než se čekalo, což indikuje riziko vyššího celoročního čísla. Na druhou stranu cenový vývoj v dalších měsících je stále značně nejistý z důvodů přetrvávajících opatření proti šíření pandemie.

Vyšší inflace implikuje větší šanci na růst úrokových sazeb, což bezprostředně vedlo k dočasnému posílení koruny. Prognóza ČNB na začátku roku rovněž počítala s meziroční inflací 1,7 %. S počátkem zvyšování úrokových sazeb počítáme ve čtvrtém čtvrtletí letošního roku.