Martin Gürtler: Tuzemská inflace na začátku roku zřejmě zpomalila pod 2 %

Nejočekávanější makroekonomickou událostí tohoto týdne je v tuzemsku beze sporu dnešní zveřejnění lednové inflace. Ta podle našeho odhadu pokračovala v poklesu, a to z prosincových 2,3 % na 1,7 %, což je také průměr tržních očekávání a zároveň i prognóza centrální banky. S ohledem na neobvykle vysokou míru nejistoty je pásmo tržních odhadů až překvapivě úzké, když sahá od 1,5 % do 1,8 %.

Leden bývá běžně ve znamení výraznějších pohybů spotřebitelských cen, když velká část prodejců nastavuje své ceny právě na začátku roku. Nyní, kdy je ekonomika již několik měsíců uzavřená a nikdo v tuto chvíli neví, jak dlouhou dobu tento stav ještě potrvá, není zřejmé, zdali prodejci obvyklé přecenění na začátku letošního roku opravdu provedli, či ho odložili až na pozdější dobu. I kdyby však k přecenění nakonec v lednu došlo, tak není zcela jasné, jakým směrem. Na vývoj spotřebitelských cen totiž působí dva protichůdné vlivy spočívající na jedné straně v nižší poptávce, na straně druhé však také ve vyšších nákladech, které plynou z protiepidemických opatření. Ve výsledku tak lednová inflace může překvapit oběma směry. Nejistota pak i nadále panuje kolem toho, jak spolehlivá aktuální data inflace jsou, neboť statistický úřad pravděpodobně musí velkou část cen spotřebního koše pouze odhadovat, když z důvodu uzavřených provozoven se některé zboží a především služby v současnosti vůbec neprodávají.

Podle naší prognózy na nižší meziroční inflaci v lednu působila její jádrová složka, jejíž růst zpomalil z 3,6 % na 3,3 %. To však bylo zejména výsledkem vyšší srovnávací základny loňského ledna a v meziměsíčním vyjádření tak jádrová inflace zůstala podle našeho odhadu poblíž 0,2 % (po sezonním očištění). Pomalejší růst v meziročním vyjádření by měly vykázat i regulované ceny. Po poklesu na konci loňského roku ceny potravin zřejmě v lednu opět vzrostly. V meziměsíčním růstu pak s největší pravděpodobností pokračovaly také ceny u čerpacích stanic. V souhrnu spotřebitelské ceny podle naší prognózy vzrostly oproti prosinci o 0,9 %, po vyloučení sezonního vlivu však meziměsíčně stagnovaly. Pro celý rok 2021 očekáváme inflaci ve výši 1,8 %.

Dnešní zveřejnění dat inflace má potenciál významně ovlivnit dění na korunovém trhu. Investoři nyní sázejí na minimálně dvojí zvýšení úrokových sazeb ČNB v letošním roce, což se odráží ve vyšších tržních sazbách a silnější koruně. V těchto očekáváních je utvrdila poslední prognóza centrální banky, která i nadále počítá s trojím zvýšením a pro trh je tak významným jestřábím signálem. ČNB dnes navíc zveřejní zápis z posledního jednání bankovní rady, který nabídne pohledy jednotlivých centrálních bankéřů. Bankovní rada jako celek byla doposud zdrženlivější, když čeká oproti prognóze ČNB pozvolnější nárůst úrokových sazeb, stejně jako my. V důsledku zveřejnění ČNB minutes a lednové inflace tak na korunovém trhu dnes můžeme být svědky vyšší míry aktivity i volatility. Jednoznačný směr, kterým by se tržní úrokové sazby a kurz koruny mohly po zveřejnění těchto informací vydat je však velmi těžké odhadnout.

Evropská komise čeká růst české ekonomiky o 3,2 %

Evropská komise včera zveřejnila svou aktualizovanou prognózu, podle které česká ekonomika v letošním roce vzroste o 3,2 %. V prvním letošním čtvrtletí by tuzemské hospodářství mělo podle Evropské komise zaznamenat mezičtvrtletní pokles v důsledku přetrvávajících protiepidemických omezení, od druhého kvartálu by však podle jejího názoru mělo docházet k postupnému oživení. Jeho hlavním zdrojem bude spotřeba domácností podpořená nadále příznivou situací na českém trhu práce, nižším zdaněním příjmů fyzických osob i odloženou poptávkou z předchozích čtvrtletí. Pomoci by měly tuzemské ekonomice také prostředky z evropského fondu obnovy, jejichž dopad Evropská komise vyčíslila na 0,2 % letošního HDP.

Zvyšování investiční aktivity bude podle Evropské komise naopak pomalé. Vyšší růst české ekonomiky tak čeká až v roce 2022, a to ve výši 5 %. V případě harmonizované inflace Evropská komise očekává její zpomalení v letošním roce na 2,5 %, v roce příštím pak na 2,2 %. Působit bude především nižší jádrová inflace, ale i pomalejší růst cen potravin a regulovaných cen. Ekonomika celé Evropské unie vzroste podle prognózy Evropské komise v roce 2021 o 3,7 % a v roce 2022 o 3,9 %, v případě eurozóny pak o 3,8 % v obou zmíněných letech. Při srovnání s minulou prognózou tak evropské hospodářství poroste podle Evropské komise letos pomaleji a v příštím roce naopak o něco rychleji. Své předkrizové úrovně však do konce roku 2022 nedosáhne.

Tradiční čtvrteční data z amerického trhu práce ukázala na mírně vyšší počet nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti v minulém týdnu, než trh čekal (793 tis. vs 760 tis.), a mírně směrem vzhůru byl revidován také předchozí údaj. Tato čísla však z hlediska očekávaného vývoje americké ekonomiky nic nemění a kurz eura k dolaru tak zůstal relativně stabilní a pohyboval se v pásmu 1,212 až 1,215. Regionální kalendář byl včera úplně prázdný a v podobném duchu se tak neslo i včerejší obchodování s korunou, která oscilovala kolem 25,80 CZK/EUR.