Martin Gürtler: Německá inflace výrazně ožila

Německé spotřebitelské ceny na začátku roku překvapily výrazným růstem. Tamní meziměsíční inflace podle prvního odhadu dosáhla v lednu 0,8 %, zatímco trh počítal pouze s 0,4 %. Významný vliv měly daňové změny. Po dočasném snížení v červenci loňského roku se totiž na svou původní úroveň vrátily sazby daně z přidané hodnoty a od ledna letošního roku navíc německá vláda zavedla uhlíkovou daň, která se pravděpodobně odrazila ve vyšších cenách energií, pohonných hmot a dopravy.

Zvýšily se však zřejmě i ceny potravin. V meziročním vyjádření vzrostly spotřebitelské ceny o 1 %, po předchozím poklesu o 0,3 %. Harmonizovaná inflace pak dokonce vystoupala až na 1,6 %. Ceny pohonných hmot budou ve směru vyšší meziroční inflace působit také v následujících měsících, kdy odezní vliv výrazného propadu cen ropy na světových trzích z loňského jara. Slabá poptávka by se však na druhou stranu měla i nadále odrážet v utlumeném vývoji jádrové inflace.

Důvěra v evropskou ekonomiku setrvala v lednu poblíž hodnot z předchozího měsíce. Souhrnný indikátor ekonomického sentimentu z dílny Evropské komise se jen nepatrně snížil z 92,4 b. na 91,5 b. Zatímco průmysl zaznamenal mírný nárůst důvěry podnikatelů, a ta se tak v tomto sektoru již nachází na předkrizové úrovni, důvěra v oblasti služeb naopak dále klesala. Tento vývoj tak v podstatě odráží aktuální ekonomickou situaci, kdy průmyslu se daří i přes současnou situaci zvyšovat objem produkce a zakázek, zatímco služby a maloobchod dusí restriktivní vládní nařízení. K mírnému poklesu důvěry došlo v lednu i u spotřebitelů.

Americká ekonomika se v posledním čtvrtletí loňského roku vyvíjela v souladu s očekáváními a její HDP vzrostl v anualizovaném vyjádření mezičtvrtletně o 4 %. Po výrazném růstu o více než 30 % ve třetím čtvrtletí tak její oživení významně zpomalilo, a to vlivem druhé vlny koronaviru. Ta se přitom podepsala i na nižších výdajích domácností na spotřebu, jejichž mezičtvrtletní růst zpomalil na 2,5 % z předchozích 41 %. Počet nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti v USA v minulém týdnu klesl z 914 tis. na 847 tis., zatímco analytici čekali o zhruba 30 tis. žádostí více.

Po předchozích dnech spojených s vyšší mírou volatility v souvislosti s dohady ohledně dodávek vakcín proti covid-19, a na tuzemském trhu také s vyjádřeními guvernéra ČNB, se dnešní obchodování neslo v poklidnějším duchu. Kurz eura k dolaru se po celý den pohyboval poblíž 1,21 a výraznější výkyvy nezaznamenala ani česká koruna, která oscilovala kolem 26,10 CZK/EUR. Evropské akciové trhy dnes korigovaly předchozí ztráty a uzavíraly na mírně vyšších hodnotách.