Jan Vejmělek: Zasedání FOMC toho mnoho nového nepřinese

Jan Vejmělek: Zasedání FOMC toho mnoho nového nepřinese

Ekonomický kalendář tohoto týdne je poměrně bohatý, když přinese jak první odhady výkonnosti klíčových ekonomik na obou stranách Atlantického oceánu během Q4 20, tak i aktuální sentiment indikátory hodnotící spotřebitelskou a podnikatelskou důvěru. Americká ekonomika v závěrečném čtvrtletí loňského roku rostla, hospodářskému poklesu se zřejmě na rozdíl od Francie či Španělska vyhnulo Německo. Aktuální sentiment indikátory ale budou negativně ovlivněny probíhající pandemickou vlnou, která vlády opět nutí k restriktivním opatřením. Ve vleku vývoje covid-19 jsou i američtí centrální bankéři. Ti na středečním zasedání potvrdí ochotu ekonomiku dále podporovat, žádnou změnu v nastavení měnové politiky ale na tomto jednání nečekáme.

Tento týden přinese první odhady HDP za Q4 20

Závěr loňského roku pro klíčové ekonomiky vůbec nedopadl špatně. Americký HDP zaznamenal podle našeho odhadu mezikvartální anualizovaný vzestup o 4,3 %. Spotřeba domácností by měla vzrůst o 3,9 %, silným tahounem by ale měly být investice, nerezidenční podle nás dosáhly 12% růstu, rezidenční dokonce cca 40%. Celým jedním procentním bodem k celkovému růstu podle nás přispělo obnovování vypleněných zásob na straně firem. Q4 20 je ale minulost, vstup do letošního roku kvůli pandemické situaci tak růžově nevypadá. Klíčové bude, jak rychle se podaří implementovat fiskální impuls. Za této konstelace nepřepokládáme, že by američtí centrální bankéři přišli tento týden s nějakou akcí. Pro ně je klíčové udržet klid na finančních trzích, nákupy aktiv budou ze strany Fedu probíhat i po celý letošní rok. Podpora ze strany měnové i fiskální politiky a zejména ukončení nejistoty v souvislosti s předáním moci nově zvolenému prezidentovi by se mělo projevit na lepší náladě amerických domácností.

Evropské ekonomiky se v závěru roku 2020 rozcházely. Zatímco například francouzská či španělská ekonomika zřejmě kvůli uzavření ekonomik zaznamenaly mezičtvrtletní pokles, německá ekonomika byla v listopadu a prosinci uzavřena pouze částečně. V kombinaci s relativně příznivou situací v tamním průmyslu to naopak znamená, že se poklesu německá ekonomika vyhnula (podle našeho odhadu tamní HDP mezičtvrtletně stagnoval). Nicméně vstup do roku 2021 už byl i v Německu ve znamení tvrdšího lockdownu. Poprvé po šesti měsících zřejmě v lednu vzrost počet nezaměstnaných Němců, zhoršení nálady spotřebitelů by měl potvrdit únorový GfK, na straně podnikatelů se obáváme horšíc lednových Ifo indexů, které budou zveřejněny dnes; obecně zhoršení nálady v celé eurozóně potvrdí lednové indikátory důvěry z dílny Evropské komise.

Nálada spotřebitelů a podnikatelů na počátku roku 2021 bude v podobě lednového konjunkturálního průzkumu dnes zveřejněna za Českou republiku. Hráče na trhu bude zajímat, jak na sentiment obou skupin dopadá současná pandemická situace. V případě domácností bude zajímavé, zda budou výsledky ovlivněny fiskálním stimulem – rouškovným pro důchodce či zrušením superhrubé mzdy a snížením daní z příjmu fyzických osob.

Celkově se obáváme, že zveřejněná data, zejména ta hodnotící aktuální situaci či majíc vpředhledící schopnost, příliš nepotěší, což většímu příklonu k investování do rizikovějších aktiv nahrávat nebude. Významnějších zisků na euru bychom se tak dočkat neměli, což by se mělo projevit i na středoevropských měnách. Koruna sice ve druhé polovině minulého týdne testovala hodnoty těsně pod 26,10 CZK/EUR, nakonec ale pod touto úrovní týden nezakončila. Proti jejímu znatelnějšímu oslabení ale stojí úrokový diferenciál. Stále více se začíná debatovat, zda ČNB letos začne s normalizací sazeb. Viceguvernér ČNB M. Mora v pátečním rozhovoru pro Reuters uvedl, že čelíme velké nejistotě, nicméně jakmile nejistota pomine, nebude otálet s tím měnověpolitické sazby zvýšit. Pozitivní zpráva přišla v pátek po zavření trhu od ratingové agentury Fitch. Ta v souladu s naším očekáváním potvrdila českým veřejným financím čtvrtý nejvyšší rating AA- se stabilním výhledem.

Pod 26,10 CZK/EUR se koruna neudržela, zůstává ale silná

Po celotýdenním velmi opatrném posilování eura byl závěr týdne ve znamení zastavení tohoto trendu a jeho stabilizace v pásmu 1,2150-90 USD/EUR. Na trzích panovala lehce negativní nálada, která byla patrná především na akciových trzích, kde americké a evropské indexy mírně klesaly. Předběžné lednové PMI ukázaly ve srovnání s konsensem na mírně nižší hodnotu pro německý průmysl, i tak ale aktivita v tomto sektoru výrazně roste. Pod tlakem naopak zůstává kvůli boji s pandemií a restriktivním omezením německý sektor služeb. Tady ale naopak výsledek mírně tržní očekávání překonal. Data za celou eurozónu podávají obdobnou zprávu. Bez odezvy trhu zůstaly silné PMI indikátory z USA, které byly zveřejněny v pátek odpoledne. Oproti Evropě se přeci jen jedná o méně sledované indikátory, tamní ISM indexy mají mnohem větší váhu.

V závěru týdne se promítla zvýšená averze k riziku na globálních trzích i do vývoje středoevropských měn, které měly tendenci spíše mírně oslabovat. Stejně na tom byla i česká koruna. Ta se celý čtvrtek držela těsně pod 26,10 CZK/EUR, kam se dostala v závěru středeční seance. Své zisky ale neudržela a během páteční seance korigovala nad 26,15 CZK/EUR, aby svou celotýdenní pouť uzavřela těsně nad 26,10 CZK/EUR. To tedy nic nemění na tom, že koruna zůstává relativně silná.

Zdroj informací

Jan Vejmělek, Hlavní ekonom, Vedoucí odboru Ekonomický a strategický výzkum, Komerční banka

Datum

25. ledna 2021

Pozvánka na konferenci

Přihlášení

Přihlášení
E-mail:
Heslo:

Reklama

Facebook

Page generated in 1.7703 seconds.
Redakční systém teal.cz naprogramoval Vítězslav Dostál