Martin Gürtler: Silné oživení za námi a slabý výkon před námi

V pořadí třetí a zároveň konečný odhad vývoje HDP ve třetím čtvrtletí loňského roku potvrdil předchozí čísla, která ČSÚ zveřejnil na začátku prosince.

Česká ekonomika v průběhu krátké přestávky mezi první a druhou vlnou koronavirové pandemie zaznamenala silné oživení, když vzrostla mezičtvrtletně o výrazných 6,9 % a její meziroční pokles se zmírnil z 10,8 % ve druhém čtvrtletí na 5,0 % ve čtvrtletí třetím. Přispěly k tomu zejména velmi dobré výsledky zahraničního obchodu související s obnoveným růstem produkce v průmyslu, především pak v tom automobilovém. K rekordním přebytkům zahraničně obchodní bilance a tedy vysokému čistému exportu však trochu paradoxně dopomohla i pokračující slabá investiční aktivita tuzemských firem, která se odrazila v nižších dovozech investičního zboží.

Ve výrazném poklesu se i nadále nacházely soukromé investice, neoslnily však ani investice vlády, které z meziročního pohledu pouze stagnovaly. Významný vliv na oživení ekonomiky měla také obnovená možnost a chuť domácností utrácet, jenž vedla k nárůstu jejich spotřeby o zhruba 5 %. Míra úspor domácností tak mírně klesla z historicky nejvyšších skoro 20 % ve druhém čtvrtletí na zhruba 17 %, i tak však zůstává výše než je obvyklé. Je tedy zřejmé, že domácnosti v těchto nejistých časech tvoří opatrnostní úspory.

Slibně nastartovanou ekonomiku na podzim zabrzdil nástup druhé vlny koronaviru, která s sebou přinesla opětovné zavedení protiepidemických opatření. Uzavřena byla znovu převážná část provozoven služeb a maloobchodu. Bídnou situaci v těchto odvětvích pak jen mírně kompenzovalo částečné rozvolnění restriktivních opatření v předvánočním období. Neobyčejnou odolnost v průběhu druhé vlny prokázal výrobní sektor. Průmysl totiž znovuzavedenými restrikcemi přímo zasažen nebyl a mohl tak pokračovat v produkci, což se mu podle dostupných měsíčních indikátorů dařilo velmi dobře.

To je i hlavní důvod toho, proč výkon ekonomiky v závěru loňského roku zřejmě nebyl tak špatný, jak se původně čekalo. Za celý loňský rok naše prognóza očekává pokles ekonomiky o 7,6 %. Ve světle posledních dostupných dat to však vypadá, že výsledek by mohl být o něco lepší. Do nového roku jsme bohužel vykročili špatnou nohou a zdá se tak, že první polovina letošního roku bude rovněž ve znamení koronavirové pandemie a slabé ekonomické výkonnosti. Tuzemská ekonomika by i tak měla v letošním roce opět růst, podle nás však relativně skromným tempem ve výši 3 %.