Evžen Korec: Zelené střechy klimatickou změnu nezastaví, výrazně ale zkomplikují opravy střech

Střechy velkých budov celé pokryté hustou zelení se v posledních letech staly snem a mantrou mnoha ekologických aktivistů. O zavedení povinnosti je budovat uvažuje už více měst. Nejdále zatím zašly středočeské Říčany, kde zastupitelé v rámci změnu územního plánu rozhodli, že všechny nové budovy se střechou větší než 300 metrů čtverečních musí mít takzvané zelené střechy, uvádí oficiální web říčanské radnice. Osobně si myslím, že jde spíše o ekologický aktivismus než řešení problému.

Zelená střecha totiž představuje zásadní problém v okamžiku, kdy dojde k poruše izolace a střechou začne zatékat do níže položených bytů. V případě jednoduché opravy u běžné střechy vzniká u zelených střech složitý problém nalézt místo, kudy zatéká. Výrazně se prodlouží čas opravy a náklady na odstranění závady. Proto lze očekávat výrazně snížený zájem o koupi bytů v nejvyšším patře, které budou mít přímo nad sebou zelenou střechu. Zvýší se i náklady na pořízení nemovitosti i provozní náklady vzhledem k tomu, že o zelenou střechu musí někdo trvale pečovat.

Jedním z hlavních argumentů propagátorů zelených střech je, že tyto sníží teplotu rozpálených center měst a pomohou zpomalit klimatické změny. To je však velmi zavádějící. Zatravnění střech pouze u nově vznikajících budov problém přehřívání měst v žádném případě neřeší.

Pokud by přece jen chtěl někdo nařizovat, že všechny nové stavby musí mít zelenou střechu či dokonce fasádu, zasadil by další výraznou ránu trhu s bydlením. Opět by se totiž o něco zvýšily stavební náklady, což by se promítlo do konečné ceny nového bytu. Nehledě na to, že údržba zelené střechy něco stojí a musí se o ni někdo starat. Vzhledem k tomu, že společenství vlastníků jednotek (SVJ) v současnosti často nezvládá ani péči o společné prostory domu, tak moc nevěřím tomu, že u zatravněných střech by to bylo jiné.

Ostatně pro důkazy svého tvrzení nemusím chodit příliš daleko. U jednoho z našich bytových projektů jsme v minulosti podobný experiment zkoušeli. Střechu krytých parkovacích stání jsme osázeli vhodnými rostlinami. Dokud jsme dům spravovali my, tak to bylo bez problémů. Jakmile ale správa přešla na nově založené SVJ, tak to šlo z kopce. O zelenou střechu se přestali majitelé bytů starat a rostliny postupně uschly. Místo krásné přírodní plochy zůstala jen vysušená holina, z níž sebemenší poryv větru vháněl přeschlou hlínu lidem přímo do oken. Po tomto nevydařeném experimentu jsme myšlenku budovat zelené střechy u bytových domů definitivně opustili.

Mnohem lepším způsobem, jak snížit teplotu v centru města, je udržet tam dostatek zelených ploch a stromů. Právě různé zatravněné proluky a parčíky jsou cestou, jak ve městě udržet vláhu a příjemnější prostředí k životu. I proto jsou stávající ostrůvky zeleně tak vyhledávané k odpočinku a krátkému zastavení. Jejich masivního rušení by litovali nejen majitelé pejsků, ale všichni, kteří se chtějí alespoň na chvíli schovat před rozpálenými ulicemi v posledních zbytcích přírody přežívajících v jinak nehostinném městském prostředí.