Martin Gürtler: Ekonomice se prozatím daří, rizikem je však druhá vlna koronaviru

Tuzemské hospodářství podle finálního odhadu Českého statistického úřadu pokleslo v druhém čtvrtletí mezičtvrtletně o 8,7 %, v porovnání s loňským rokem pak odepsalo 10,9 %. Ve srovnání s předchozím odhadem ze začátku září došlo tudíž k jen nepatrné revizi meziročního poklesu z původních 11,0 %, mezičtvrtletní tempo zůstalo beze změny.

Nadále tak platí, že pokles české ekonomiky byl v druhém čtvrtletí historicky nejhlubší. Důsledky koronavirové pandemie se podepsaly na téměř všech složkách HDP a téměř všech odvětvích. Dna ekonomika dosáhla v dubnu, poté však již docházelo k jejímu oživení s tím, jak se postupně rozvolňovala restriktivní vládní opatření.

Jedinou výdajovou složkou hrubého domácího produktu, která v druhém čtvrtletí nepůsobila na prohloubení poklesu ekonomiky byly fixní investice. Ty oproti prvnímu čtvrtletí mírně vzrostly o 0,9 %. Jak ukazují dnes zveřejněná data sektorových účtů, za mezičtvrtletním nárůstem celkových fixních investic stály především investice vlády, které tak zhruba kompenzovaly svůj pokles z prvního čtvrtletí. Soukromé investice po výrazném propadu z prvního čtvrtletí o více než 8 % mezičtvrtletně, svůj pokles již v druhém čtvrtletí dále neprohlubovaly. S očekáváním závažných dopadů koronavirové pandemie na chod ekonomiky, tak podnikatelské subjekty zřejmě pozastavily velkou část investičních projektů ihned po jejím propuknutí. V meziročním vyjádření tak celkové fixní investice setrvaly ve výrazném poklesu i v druhém čtvrtletí, a to zhruba o 5 %.

Míra investic nefinančních podniků měřená podílem fixních investic na přidané hodnotě v tomto sektoru oproti prvnímu čtvrtletí mírně vzrostla na 29,2 %. To bylo dáno především výrazným mezičtvrtletním poklesem přidané hodnoty nefinančních podniků o 6,5 %. Jejich investice však i přesto mezičtvrtletně vzrostly o 1,6 %. Tento údaj tak může být příslibem pro třetí čtvrtletí letošního roku. V sektoru nefinanční podniků pokračoval pokles míry zisku, když snížení příjmů z prodeje zboží a služeb bylo rychlejší, než pokles mzdových nákladů. Ty se snížily mezičtvrtletně o zhruba 4 %.

Zpět na nohy se hospodářství stavělo v uplynulých měsících rychleji, než se původně čekalo, a platilo to velmi pravděpodobně i v průběhu třetího čtvrtletí. Nad očekávání dobře se vedlo především průmyslu, jehož produkce se podle posledních dostupných dat za červenec snížila v uvozovkách již jen o pět procent, zatímco v dubnu byla oproti loňsku nižší zhruba o jednu třetinu. K dobrým červencovým číslům sice dopomohlo odlišné čerpání celozávodních dovolených a za srpen lze tak očekávat jejich částečnou korekci, i přesto je však oživení ve výrobním sektoru prokazatelné. To potvrzuje i index nákupních manažerů, který se v září po téměř dvou letech dostal nad hranici 50 bodů. K oživení ve výrobním sektoru napomohlo především obnovení poptávky ze zahraničí, na níž jsou exportně zaměřené průmyslové podniky závislé. Překvapivě rychle vzrostla i poptávka po automobilech, předkrizové úrovně však stále nedosahuje.

Některé průmyslové podniky se tak paradoxně dostaly opět do situace, kdy řeší nedostatek zaměstnanců. Chybí jim totiž pracovníci ze zahraničí, kteří se ani po otevření hranic v plném rozsahu zpět do ČR nevrátili. Tuzemská míra nezaměstnanosti přitom zůstává s ohledem na aktuální situaci i nadále poměrně nízká, a to také vlivem vládního programu Antivirus. Ten sice na jednu stranu brání ztrátě pracovních míst, na tu druhou však zároveň omezuje rozvoj perspektivnějších odvětví.

Pozitivní vývoj prozatím pokračuje i ve spotřebitelském sektoru, což potvrzují maloobchodní prodeje, které se již dokonce vrátily k meziročnímu růstu. Oživily i tržby v oblasti služeb, avšak v o poznání menším rozsahu. Oproti loňsku tak zůstávají zhruba o deset procent nižší. Je zřejmé, že domácnosti z obav ze ztráty zaměstnání svou spotřebu v průběhu druhého čtvrtletí výrazně omezily, a to i přesto, že jejich příjmy současnou krizí prozatím významně zasaženy nebyly. Výsledkem je tak výrazný nárůst míry úspor na historicky nejvyšší úroveň 18,5 %.

V důsledku dosavadního příznivého vývoje měsíčních indikátorů tak pro třetí čtvrtletí letošního roku očekáváme nárůst tuzemské ekonomiky mezičtvrtletně o 4,3 %, což by v meziročním vyjádření znamenalo zmírnění poklesu na 7,6 %. Jedná se však o předběžný odhad, který budeme s přibývajícími daty ještě zpřesňovat. Výrazně více nejistý je však vývoj v posledním letošním čtvrtletím, a to s ohledem na probíhající druhou vlnu koronaviru.

Není zřejmé, jak moc omezující budou opětovně zaváděná vládní opatření, případně po jak dlouhou dobu budou v platnosti. My i nadále v naší prognóze počítáme s poklesem ekonomiky za celý letošní rok o 5 %, rizikem je však hlubší pokles.