Jan Vejmělek: Ekonomika dýchá, vyhráno však nemá

Jan Vejmělek: Ekonomika dýchá, vyhráno však nemá

Česká ekonomika se pomalu dostává z recese, kam ji uvrhla vládní opatření v boji proti šíření nemoci covid-19. Paralýza ekonomiky byla nejvýraznější v průběhu dubna, od května pozorujeme postupné rozvolňování opatření a návrat ekonomické aktivity. Navzdory zhoršující se epidemiologické situace se bude ekonomický život pomalu, ale jistě vracet, dosažení úrovně z období před koronavirem předpokládáme koncem příštího roku.

Česká ekonomika by měla mít to nejhorší za sebou za předpokladu, že se nebude opakovat dubnový rozsah restriktivních opatření v reakci na další případné zhoršení epidemiologické situace v dalších měsících. Jako celek letos tuzemské hospodářství zaznamená v reálném vyjádření podle čerstvé prognózy Komerční banky pokles o 5,0 %. To bude znamenat nejhlubší pokles v novodobé historii České republiky od roku 1993. Oproti předchozí prognóze z počátku června se ale jedná o vylepšení o 1,8 pb. „Dílčí měsíční data za duben a květen z průmyslu, stavebnictví či exportu nakonec nedopadla tak katastrofálně, jak jsme se obávali“, zdůvodňuje zlepšení prognózy Jan Vejmělek, hlavní ekonom Komerční banky.

Nejistota spojená s makroekonomickou prognózou zůstává extrémně vysoká. Stále není zřejmé, z jakého dna se ekonomika odráží. První odhad HDP za druhé čtvrtletí zveřejní ČSÚ oproti minulosti o dva týdny dříve, tedy již tento pátek. „Případné překvapivé číslo má potenciál s celoročními odhady významně zamávat“, uvádí Martin Gürtler, ekonom Komerční banky. Další vlna nejistoty je spojená s vnějším prostředím. „Ekonomická aktivita ve Spojených státech i eurozóně se sice postupně vrací k normálu, na úroveň před koronavirovou krizí se ale ještě dlouho nedostane,“, dodává Jana Steckerová, ekonomka Komerční banky. „V neposlední řadě představuje zdroj rizika vývoj epidemiologické situace v tuzemsku i zahraniční a reakce vlád na ni“, doplňuje Vejmělek.

Zatímco produkční sektor v současné recesi trpí, spotřebitelská poptávka je zatím relativně resistentní. Březnové vypnutí celých částí ekonomiky dopadlo primárně na sektor služeb, zejména těch spojených s ubytováním a turismem, dramaticky se promítlo i na produkci automobilového průmyslu. Poněkud překvapivě odolává spotřeba domácností. Květnové maloobchodní tržby byly dokonce v reálném vyjádření vyšší než před rokem. Spotřebitelský apetit domácností je oslaben relativně málo díky tomu, že se trh práce rovněž zhoršil jen málo. „Vládní program Antivirus a předchozí přebytek volných pracovních míst výrazně utlumily růst nezaměstnanosti“, vysvětluje Michal Brožka, ekonom Komerční banky. „Otázkou je, na jak dlouho“, doplňuje. Prognóza počítá s prodloužením programu minimálně do konce roku, což bude vzestup nezaměstnanosti dále limitovat. Kulminaci předpokládáme na počátku příštího roku nad 5 %.

Recese je v ekonomice tradičně spojena s trendem snižující se inflace, ta ale ve druhém čtvrtletí zůstala zvýšená. Ekonomický výkon rychle klesal, inflace se ale v červnu dokonce vrátila nad toleranční pásmo ČNB, když vystoupala na 3,3 %. Překvapením bylo zejména zrychlení jádrové složky, která vystoupala na 3,5 %. Podle Michala Brožky k vyšší inflaci přispěly významně vyšší ceny dovozu. „Letošní očekávanou inflaci jsme tak museli revidovat z původních 2,4 % na 3,0 %. Příští rok již ale bude inflace v průměru mírně pod cílem ČNB“, předpovídá Brožka. „Aktuální vysoká inflace tak nebude pro centrální banku zcela jistě důvodem pro zvýšení sazeb na srpnovém zasedání“, dodává Martin Gürtler.

Klíčová sazba centrální banky zůstane na současné nízké úrovni až do konce příštího roku. Stále ale vnímáme riziko, že měnovou politiku bude potřeba ještě více uvolnit, na což může mít vliv i opětovně posilující česká koruna“, upřesňuje Martin Gürtler. „V tom případě by však už ČNB musela využít nestandardních nástrojů, např. opětovně zavést kurzový závazek“, dodává. Kurzu koruny v posledních týdnech pomáhá odražení se tržních úrokových sazeb ode dna a pozitivní sentiment finančních trhů vůči měnám rozvíjejících se zemí. „Tento trend podle nás bude pokračovat a koruna tak má našlápnuto k dalšímu posílení“, upřesňuje kurzový výhled stratég Komerční banky František Táborský.

Státní rozpočet skončí letos s lepším výsledkem než vládou předpokládaným schodkem 500 mld. korun, a to hlavně kvůli nižšímu objemu investic. „Ty letos narazí na omezené kapacity ekonomiky, nepřipravenost projektů a nedostatek času na jejich realizaci“, doplňuje František Táborský.

Hlavní ekonomické proměnné

 

2019

2020

2021

HDP (reálný růst, y/y v %)

2,5

-5,0

6,0

Spotřeba domácností (reálný růst, y/y v %)

3,0

-3,5

2,5

Fixní investice (reálný růst, y/y v %)

2,7

-14,3

0,5

Zahraniční obchod (mld. CZK)

142

122

153

Průmyslová výroba (reálný růst, y/y v %)

-0,1

-15,2

12,1

Maloobchodní tržby (reálný růst, y/y v %)

4,9

-3,2

2,2

Mzdy (nominální růst, y/y v %)

6,4

4,5

3,8

Podíl nezaměstnaných (MPSV, v %)

2,8

4,1

4,9

Inflace (y/y, v %)

2,8

3,0

1,7

3M PRIBOR (průměr)

2,1

0,9

0,5

2W Repo (průměr)

1,9

0,8

0,25

EUR/CZK (průměr)

25,7

26,5

25,9

Zdroj informací

Komerční banka, a. s.

Datum

29. července 2020

Diskuse

Žádný komentář dosud nebyl vložen


Doporučujeme

Přihlášení

Přihlášení
E-mail:
Heslo:

Reklama

Facebook

Page generated in 1.5684 seconds.
Redakční systém teal.cz naprogramoval Vítězslav Dostál