Natalie Blyth: Jak si mohou podniky vybudovat větší odolnost proti koronaviru

Natalie Blyth: Jak si mohou podniky vybudovat větší odolnost proti koronaviru

Včelí bodnutí mě jednou málem zabilo. Proto spoustu lidí překvapuje, že mezi mé vášně patří i včelařství. Při péči o úly pozoruji, jak komplexní a účinný systém vzájemné závislosti a přizpůsobivosti příroda vytvořila.

Je fascinující, jak může člověk aplikovat tato pozorování na svět byznysu. Starat se o více než 200 000 včel při mé potenciálně smrtelné alergii je o snižování rizika. Jak jsem se ale nedávno poučila, když jsem přišla o poslední úl kvůli změně životního prostředí, ekosystémy jsou obzvláště zranitelné vůči rizikům mimo naši kontrolu i sféru vlivu.

Dopad koronaviru (covid-19) na světový obchod je dalším příkladem. Systém dodavatelských řetězců spojuje společnosti po celém světě. Firmy získávají zboží a služby od dodavatelů, kteří zase získávají zdroje od ostatních. Stejně jako u včel je obchod základní službou. Přesto, když jednu část řetězce zasáhne událost, jako je covid-19, ovlivní to celý ekosystém. Žádná společnost tedy není imunní.

Stejně jako u mých včel, vzájemná závislost zefektivňuje celý systém. Znamená ale také špatně předvídatelná rizika a vyšší zranitelnost. S globálním růstem poháněným asijskými spotřebiteli se může to, co se stane na druhé straně světa, rychle rozšířit. Řetěz je tak silný, jak silný je jeho nejslabší článek, a tak mohou společnosti rychle objevit neočekávané trhliny ve svých dodavatelských řetězcích.

Jaderná katastrofa ve Fukušimě v roce 2011 znamenala pro výrobce automobilů nenadálý šok. Dodavatelské řetězce byly závislé na jediném výrobci elektroniky, který se nacházel tak blízko jaderné elektrárny ve Fukušimě, že musel ukončit činnost. Celosvětová nabídka mikrokontrolérů, typu na míru vyráběných čipů používaných v automobilech, se tak propadla přibližně o 40 procent, což přerušilo výrobu automobilů po celém světě.

Příklady, jako je tento, nám ukazují, že dodavatelské řetězce patří do oblasti strategických rozhodnutí. Jak tedy mohou firmy efektivně pracovat s rizikem neočekávaných šoků?

Hlavní prioritou je péče o zaměstnance a jejich rodiny. Včasné obousměrné sdílení informací je základem pro dodržení vládních nařízení. Ve snaze omezit nákazu covid-19 nemohli zaměstnanci v postižených zemích pracovat na svých běžných pracovištích. Umožnění práce z domova proto udrželo produktivitu. S tím se pojí mnoho dalších faktorů od těch praktických, jako např. rychlost připojení k internetu z domova, po ty osobní, jako je spokojenost zaměstnanců během dlouhého období nucené práce z domova.

Odhalení skrytých závislostí

Dalším krokem je odhalení skrytých závislostí prostřednictvím detailní revize dodavatelského řetězce. Mapování dodavatelů a odběratelů umožní firmám připravit se na narušení řetězce až na úrovni jednotlivých součástek. Jakmile silnice, přístavy a nakládací prostory ovlivní neočekávaná omezení, budou potřeba alternativní možnosti dopravy a distribuce. Měsíc po prvních cestovních omezeních kvůli covid-19 byla zrušena přibližně polovina dodávek na hlavních námořních trasách z Asie do Evropy. Firmy, které mají přehled od zajištění zdrojů po produkci a distribuci, si mohou předem připravit plán pro případ nepředvídaných událostí.

Jakmile odezní okamžité dopady, firmy se musí připravit na nahromaděnou poptávku. Toto oživení může přinést strmý nárůst objednávek vyžadující flexibilitu. Finanční připravenost firmám umožní rychle a pružně přerozdělovat zdroje, aby zvýšily svou kapacitu a zabránily zdržením.

Diverzifikace dodavatelského řetězce

Dále by měly firmy v očekávání budoucích šoků zvážit diverzifikaci dodavatelského řetězce. Větší množství dodavatelů z různých oblastí snižuje riziko při přerušení dodávek z jedné země. Stanley Black & Decker, největší výrobce nástrojů na světě, nedávno rozšířil svou výrobu v USA, aby se vyhnul závislosti pouze na jedné oblasti.

Tyto kroky dohromady budují odolnost. Ta je obzvláště důležitá, když narůstá počet šoků: ať už jde o infekční onemocnění typu SARS, eboly nebo covid-19, přírodní katastrofy, jako ve Fukušimě, finanční faktory, jako byla globální finanční krize, nebo politickou nestabilitu. Zpráva Světového ekonomického fóra o globálních rizicích vykresluje nepříliš pozitivní obraz a zdůrazňuje sílící environmentální rizika. Selhání ve snahách o zmírnění a přizpůsobení se změně klimatu je vzhledem k dopadu největším rizikem, následované ztrátou biodiverzity, což jsem nedávno pocítila i já.

Časem se mohou vzdálenosti mezi firmami a jejich dodavateli snižovat, aby se společnosti přiblížily zákazníkům a zmírnily riziko. Bylo by však krátkozraké přerušit spojení, která vedou k celosvětovému růstu. Návrh na návrat pouze k domácím dodavatelům by ve skutečnosti vedl ke snížení odolnosti. Je rozhodující mít řadu možností, protože místní zboží, služby a pracovní síla mohou být nedostupné, nekonkurenceschopné nebo nejisté. A jak příroda narušuje světový obchod, zákonodárci musí dbát na zmírnění břemene namísto přidávání dalších překážek obchodu v posledních letech.

Podniky nemohou mít pod kontrolou nestálé a nejisté vnější vlivy, ale mohou pružně reagovat. Jak se jednotlivé hrozby množí, stává se odolnost klíčovým faktorem. Firmy se tak odlišují svou připraveností vůči vnějším šokům a tím, jak jsou očkovány proti bodnutí jejich žihadel.

Zdroj informací

Natalie Blyth, ředitelka oddělení globálního obchodu a pohledávek společnosti HSBC

Datum

24. května 2020

Diskuse

Žádný komentář dosud nebyl vložen


Doporučujeme

Přihlášení

Přihlášení
E-mail:
Heslo:

Reklama

Facebook

Page generated in 1.4933 seconds.
Redakční systém teal.cz naprogramoval Vítězslav Dostál