Martin Gürtler: Důvěra spotřebitelů v evropskou ekonomiku je stále na bodu mrazu

Ve spotřebitelském sektoru převládá podle průzkumu Evropské komise i nadále pesimismus, a to i přes mírné květnové zlepšení. Vyplývá to z dnes publikovaných dat, které ukazují na jen nepatrný nárůst indikátoru spotřebitelské důvěry z dubnových -22b na -18,8b. Analytici přitom očekávali další pokles na -23,8. Mírné zlepšení důvěry evropských spotřebitelů v květnu pravděpodobně souviselo s pozvolna ustupující koronavirovou pandemií a s tím souvisejícím očekáváním postupného návratu k normálu.

Podle dnes zveřejněných dat Eurostatu vzrostly spotřebitelské ceny v eurozóně v dubnu meziměsíčně o 0,3 % a stejný růst vykázaly také v meziročním vyjádření. Meziměsíční inflace tak oproti prvnímu odhadu z konce dubna zůstala beze změny, meziroční inflace byla revidována o 0,1 pb výše. Na meziroční nárůst spotřebitelských cen v eurozóně působily především ceny potravin, které byly vyšší o 3,6 %. Inflaci naopak brzdily ceny pohonných hmot, které poklesly o necelých 10 %. Nižší ceny pohonných hmot byly i hlavním důvodem proč celková meziroční inflace zpomalila z březnových 0,7 %. Jádrová inflace v dubnu činila 0,9 %.

Dnešek přinesl i nová data z polského trhu práce. Podle těch růst průměrné mzdy zpomalil z 6,3 % v březnu na dubnových 1,9 %. Trh přitom se zpomalením počítal, avšak v menším rozsahu, když očekával růst o 4,5 %. Meziměsíčně se průměrná mzda v Polsku snížila o 3,7 %. Současná koronavirová pandemie se již projevila také v polské zaměstnanosti, ta v dubnu meziročně poklesla o 2,1 %, když ještě v březnu rostla o 0,3 %. Trh očekával pokles zaměstnanosti pouze o 0,5 %.

Koruna dnes navázala na posilující trend z předchozích dvou dnů a získala jak vůči euru, tak i dolaru. Oproti euru přidala zhruba 1,5 %, proti dolaru pak dokonce 3,2 %. Vůči oběma měnám posílil i polský zlotý a maďarský forint. Celý region je tak i nadále ve vleku posilujícího eura k dolaru, které již od počátku tohoto týdne přidalo necelé 2 %. Důvodem může být oproti očekávání rychlejší rozvolňování restriktivních vládních opatření v jednotlivých evropských státech, které by mohlo urychlit oživení ekonomik na evropském kontinentu.