Globální ekonomika v karanténě


Globální ekonomika v karanténě

Globální ekonomika se kvůli pandemii koronaviru ocitla v karanténě. Její růst tak letos výrazně zpomalí. Zatímco náš předchozí odhad počítal s dynamikou na úrovni 2,4 %, nyní je to už jen 0,6 %. Zkušenosti z Číny naznačují, že současná situace by měla trvat 4-8 týdnů. Poté by se měla začít stabilizovat. Jak rychle se ekonomiky budou zotavovat, bude záležet i na situaci na trhu práce. Tam čekáme výrazný nárůst nezaměstnanosti.

Centrální banky i vlády přispěchaly postiženým ekonomikám na pomoc s gigantickými balíčky. Jejich vliv ale uvidíme spíše, až současná krize opadne. Kde ale jejich dopad bude patrný velmi brzo, budou deficity veřejných financi.

Globální ekonomiku zasáhla pandemie koronaviru mnohem více, než s čím počítal náš původní odhad. Odstávky výroby i výpadky v sektoru služeb jsou mnohem dramatičtější, přičemž zatím stále není jasné, jak dlouho ochromení světové ekonomiky bude trvat. Náš odhad pro růst světové ekonomiky ze 17. března se tak snížil z původních 2,4 % na současných 0,6 %. Současná krize je atypická tím, že je nejvíce zasažen sektor služeb. To je vidět i na indikátorech důvěry, které se propadají mnohem více ve službách, než v průmyslu.

Negativní dopady tak nejvíce pocítí země, které jsou na poskytování služeb orientované. Mezi  ty patří například USA, Španělsko či Velká Británie. Naopak více průmyslové země by mohly být paradoxně zasaženy méně. Mezi ty patří například Německo, Čína nebo Japonsko. To, že je primárně zasažen sektor služeb, se také zřejmě projeví výrazným růstem nezaměstnanosti.

Ve Spojených státech to podle nás bude o 3 pb, v eurozóně pak o 2 pb. Míra zasažení trhu práce bude mít následně vliv na to, jak rychle se jednotlivé ekonomiky budou z poptávkového šoku vzpamatovávat.

Otázkou samozřejmě je, jak dlouho bude současná situace trvat. Pokud budeme vycházet ze zkušeností Číny, mělo by se jednat o 4-8 týdnů. Rizika se ale koncentrují ve směru ještě delší lhůty. Ekonomická aktivita by se tedy měla podle našich odhadů po období jednoho až dvou měsíců pohybovat na zhruba 60 % své obvyklé úrovně, poté by se však měla rychle vracet k normálu. Pokud tedy bude vývoj podobný jako v Číně, kde výkonnost ekonomiky koncem března již dosahovala 90 % své obvyklé úrovně.

Centrální banky i vlády přispěchaly na pomoc s gigantickými balíčky. Jejich vliv ale uvidíme spíše až po opadnutí současné krize, kdy by měly přispět k rychlému nastartování růstu. Co ale uvidíme zcela jistě, budou jejich dopady do veřejných financí. V Americe vyskočí v letošním roce deficit o 5 pb na 10 % HDP, v eurozóně na 4,6 %, v Německu pak na 5,5 %.

V příštím roce by se však deficity měly opět normalizovat. Německo dokonce předpokládá návrat k vyrovnanému rozpočtu již v příštím roce. Narůst deficitu veřejných financí se pak odrazí i ve vyšší úrovni dluhu (v eurozóně o 8 pb). I zde by se však v příštím roce měla situace začít vracet k normálu.

Vliv pandemie na inflaci nebude jednostranný. V první fázi bude zřejmě nabídkový šok tlačit ceny směrem nahoru. Poptávkový šok však bude ceny poté redukovat. Svůj vliv může sehrát i nedostatek zahraničních pracovníků, kteří budou chybět především při sezónních pracích v zemědělství. To by tlačilo ceny potravin vzhůru. Zapomínat však nesmíme ani na výrazný propad cen ropy, který z letošní inflace ukrojí podstatný kus.


Psát příspěvky smějí jen přihlášení
Žádný komentář dosud nebyl vložen

Sociální sítě NejBusiness.cz

Doporučujeme

Přihlášení

Přihlášení
E-mail:
Heslo:

Reklama

Page generated in 1.1697 seconds.
Redakční systém teal.cz naprogramoval Vítězslav Dostál