Fincentrum & Swiss Life Select: Státní medicína na COVID-19


Fincentrum & Swiss Life Select: Státní medicína na COVID-19

Motor globální ekonomiky si po nějaké době vybírá oddechový čas. Tato představa přitom byla ještě měsíc zpět žánrem sci-fi. Rostoucí světová produkce tažena tlakem na zvyšování efektivity, zrychlujícím se obchodem a rostoucí zaúvěrovaností vyžadovala ke svému přežití stále lepší výkony. Zatímco ale ekonomové sledovali její fungování přes jednotlivé ukazatele, ozubená kola nakonec zastavila hodnota nejcennější, zdraví.

Ve světě jsme nyní svědky variabilních přístupů vlád, jak se s ekonomickými dopady realizovaných opatření proti šíření nákazy vypořádat. Francie představila svůj záchranný program v hodnotě 50 miliard EUR. Počtem nakažených i ekonomicky těžce zasažené Španělsko vynaloží dokonce sumu 200 miliard EUR. V americkém Kongrese se nyní řeší podoba opatření, které přesahuje 2 biliony dolarů. Německo, jenž se v roce 2019 jen těsně vyhnulo recesi, podpoří svoji ekonomiku 350 miliardami EUR. Všechny země si pak lámou hlavu, jakým směrem by finanční prostředky měly nejefektivněji vynaložit.

„V USA se vede debata mezi republikány a demokraty o najití kompromisní rovnováhy mezi podporou podniků na jedné straně a dostatečnou ochranou zaměstnanců na straně druhé. Nový Zéland například přislíbil podnikům, které mají podle určitých kritérií újmu v souvislosti s nákazou, 585,6 dolarů na zaměstnance na jeden týden při plném pracovním úvazku. U částečného úvazku se pak jedná o 350 dolarů. Určuje se pak maximální horní hranice poskytnutí takové podpory na jednoho zaměstnavatele. Opatření tak z principu nejvíce pomůže malým a středním podnikům. U velkých společností se částečně předpokládají vyšší kapitálové rezervy,“ řekl Richard Bechník, investiční analytik Fincentrum & Swiss Life Select.

Otázkou je, jak těžce může být opatřeními zasaženo české hospodářství. Nejvíce přitom strádá část služeb jako restaurace, ubytovací zařízení nebo například kultura. K znatelnému omezování produkce dochází i v průmyslu. Mediálně nejznámější případy jsou automobilky zastavující svou výrobu. Počátkem týdne Ministerstvo financí zveřejnilo svojí první predikci vývoje HDP pro rok 2020, kdy pro svůj rozpočet počítá s poklesem - 5,1 %. Česká spořitelna ve svém makroekonomickém reportu vytvořila zajímavou statistiku. Obecně platí, čím silnější opatření, tím kratší doba stačí, a naopak.

Z reportu vychází, že v důsledku fungování ekonomiky z 60 % své kapacity po podobu 2 měsíců by HDP spadlo o – 7 %. Při 3 měsících opatření a využití 80 % ekonomiky se dostáváme na – 5 %. Z toho vyplývá velice křehká rovnováha mezi správnou volbou síly omezujících opatření a potřebnou dobou jejich platnosti. V reportu se ale neuvažovala státní finanční pomoc. S výrazně pesimističtějším scénářem přišla společnost Deloitte. Ta vyhlíží i možnost těžkého zasažení ekonomiky v podobě 10% poklesu. Za tím by především stálo dvouciferné procentuální snížení vývozu, dovozu i průmyslu.

Vláda již představila konkrétní body svého podpůrného programu. Především zkompletovala balík hlavních opatření spadajících pod tzv. „kurzarbeit“. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová za svůj rezort obhájila stěžejní návrhy pro boj s ekonomickými dopady. První dva body byly představeny již minulý týden. Jednalo se o proplácení mzdových náhrad za zaměstnance v karanténě nebo dočasné pracovní neschopnosti v souvislosti s nákazou koronaviru. V případě nuceného uzavření provozu pak má stát přispět zaměstnanci 80 % jeho průměrného výdělku. Tento příjem se pak už nedaní.

Vláda kurzarbeit doplnila dalšími formami pomoci jako 80% proplacení výdělku i v případě, kdy je v karanténě nebo na ošetřování více jak 30 % zaměstnanců společnosti. Stát dále bude například přispívat polovinou mzdových nákladů při udržení zaměstnanosti v podniku, který musel omezit výrobu z důvodu neobdržení dodávky se surovinami nebo poklesu poptávky vlivem státních opatření. OSVČ také budou osvobozeni na šest měsíců od placení povinného důchodového pojištění. To platí i pro odvody na zdravotní pojištění, a to do výše minimálních záloh. Minulý týden vláda pro OSVČ také schválila možnost čerpání ošetřovného.

Ministerstvo financí pozastavuje EET. Poplatníci tak nebudou muset evidovat své tržby. Dále budou prominuty červnové platby daňových záloh. Navíc bude možnost umořit daňové ztráty z loňských a předloňských zisků. Důležitou podporu pak představují bezúročné půjčky ve zprostředkování ČMRZR. Stát pak bude dávat i částečné garance za komerční úvěry a bude případně dotovat jejich úroky. Celková finanční podpora se odráží v navrhovaném 200miliardovém schodku státního rozpočtu. V závislosti na vývoji HDP se každopádně očekává zvýšení celkového zadlužení z 29 % předchozího roku na 34 – 37% dluhu v poměru k HDP.

„Stát cílí podporu především na udržení zaměstnanosti, a to díky formě kurzarbeit. Současně využívá forem pomoci jako úlevy na odvodech pojištění, placení náhrad, částí mezd nebo umořování daňových ztrát ze zisků předchozích let. Nejvíce z těchto opatření tedy profitují podniky, které poctivě přiznávaly mzdy a své skutečně dosažené zisky,“ řekl Richard Bechník, investiční analytik Fincentrum & Swiss Life Select.


Psát příspěvky smějí jen přihlášení
Žádný komentář dosud nebyl vložen

Sociální sítě NejBusiness.cz

Doporučujeme

Přihlášení

Přihlášení
E-mail:
Heslo:

Reklama

Page generated in 1.4781 seconds.
Redakční systém teal.cz naprogramoval Vítězslav Dostál