SP ČR: Největší překážkou v zaměstnávání uprchlíků je jazyková bariéra

České firmy od začátku války na Ukrajině zaměstnávají uprchlíky a i nadále jsou připraveny jim práci nabízet. Největší překážkou je nyní pro podniky jazyková bariéra. Svaz proto požaduje, aby stát zajistil plošnou výuku češtiny.

Firmy začaly ukrajinské uprchlíky zaměstnávat již od prvních týdnů války. Na začátku března zaměstnávání Ukrajinců podle firem nejvíce komplikovaly administrativní překážky. Zatímco před schválením Lex Ukrajina činila náročná administrativa problémy necelé polovině dotázaných firem, ke konci dubna na ně naráželo 17 procent podniků. Nyní je pro podniky největší překážka jazyková bariéra. Ta komplikuje zaměstnávání uchazečů z Ukrajiny 60 procentům firem, které Svaz průmyslu oslovil.

„Lex Ukrajina zjednodušil zaměstnávání Ukrajinců. Je to dobrá zpráva, firmám se v tomto směru znatelně ulevilo. Například odpadla zátěž s vyřízením žádostí o povolení k zaměstnání a povinnost hlásit volné místo na úřady práce. Nyní nám nejčastěji sdělují, že jim zaměstnávání komplikuje jazyková vybavenost Ukrajinců či Čechů,” říká viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jan Rafaj.

Podle názoru zaměstnavatelů je nyní potřeba věnovat zvýšenou pozornost výuce češtiny pro dospělé uprchlíky, protože ji potřebují nejen v každodenní komunikaci, ale je zásadní také pro vykonávání většiny profesí - ať už jde o pochopení instrukcí, návodů a postupů, vnitrofiremních předpisů, ale také pro zajištění bezpečnosti práce. „I když se firmy snaží své nové zaměstnance neformálně v češtině vzdělávat, měla by jazyková výuka z pohledu Svazu průmyslu a dopravy být plošná, kvalitní a dostupná pro kohokoli, kdykoli a kdekoli, tedy s možností přehrávání ze záznamu. Stát by měl využít celoplošné veřejnoprávní sdělovací prostředky tak, jak to učinil například na začátku pandemie při výuce dětí na dálku,“ pokračuje viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jan Rafaj.

Kromě jazykové bariéry řeší podniky i další problémy

Dotázaným firmám se podařilo od začátku konfliktu zaměstnat již stovky ukrajinských uprchlíků, většinou žen. V oslovených převážně výrobních a strojírenských firmách nejvíce požadují profese převážně střední a nižší kvalifikace v oblasti výroby a dopravy, ale nabízejí se i práce výše kvalifikované, jako například obchodní asistent/ka, procesní technik, pozice v marketingu, obchodu i vývoji.

Zaměstnavatelé také narážejí na problémy při zajištění péče o předškolní děti ukrajinských uprchlíků. Některé se aktivně rozhodly problém řešit například spoluprací s místními neziskovými, humanitárními a občanskými organizacemi a zakládají či rozšiřují dětská centra a dětské koutky.

Kromě nutnosti jazykových kurzů by podniky v tuto chvíli uvítaly od vlády podporu takových programů, které by zajistily příliv kvalifikované pracovní síly do České republiky. „Chápeme, že v současné uprchlické krizi není čas řešit další témata. Jakmile se ale situace jen trochu uklidní, bude nutno řešit i pracovní migraci z ostatních zemí. Víme, že kvalifikace uprchlíků nemůže uspokojit dlouhodobou poptávku firem,” popisuje Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Nejedná se ale pouze o nízko a středně kvalifikované zaměstnance, podniky mají velký zájem i o vysoce specializované odborníky např. z oblasti IT, kde je řada bariér pro jejich zapojení. Demografická křivka jasně ukazuje, že bez dalších zdrojů v podobě vyššího zapojení cizinců se dlouhodobě neobejdeme a s ohledem na proměnu ekonomiky by vysoce kvalifikovaní odborníci přinesli do Česka i cenné know-how.

Svaz průmyslu bude i nadále o těchto tématech jednat s vládou a odbory na tripartitě a průběžných pracovních poradách.