Nebojme se nechat Prahu vyrůst do výšky. Ale jen někde

V souvislosti se zahájeným připomínkováním pražského Metropolitního plánu se opět diskutuje i otázka výškových omezení pro novou zástavbu. Přikláním se k tomu, že v Praze by se měly stavět i výškové budovy a je to jedna z cest rozvoje města. Musí k tomu ale docházet jen v určitých vymezených a k tomuto typu zástavby vhodných oblastech. Tyto vymezené části města bych navrhoval nesvazovat dopředu výškovými omezeními stanovenými napevno v územním plánu.

Zajímavé vůbec je, o jaké výšce se v případě Prahy bavíme, zejména ve srovnání se světem. Nejvyšší budova světa v Dubaji měří 828 metrů, nejvyšší dokončenou budovou Evropy je Věž Federace v Moskvě s 373 metry, v Západní Evropě je to londýnský The Shard s 310 metry. Geograficky a architektonicky je pak Praze bližší například Vídeň, jejíž nejvyšší budova, vyšší z dvojčat DC Tower, měří 220 metrů. Nejvyšší pražská budova má nyní 109 metrů, a že by měly být nové pražské stavby dramaticky vyšší, to se asi nedá příliš očekávat. Ve výšce budov jsme tedy stejně jen chudí příbuzní a jen těsně se dostáváme nad hranici pro mrakodrap, která bývá nejčastěji uváděna jako 100 metrů.

Výšková výstavba v Praze musí určitě probíhat v oblastech mimo historické město. Zachovalé budovy historického centra tvoří jedinečnost Prahy a díky nim je také zařazena do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Přítomnost zde má pro Prahu význam spíše symbolický, ale přesto by byla škoda o tento zápis přijít jen kvůli neuvážené výstavbě, která by narušila panorama centra. Výškovou zástavbu by naopak bylo vhodné umisťovat do velkých rozvojových území v okrajovějších částech Prahy, jako je například velké rozvojové území Štěrboholy, Dubeč, Dolní Měcholupy.

Podobný názor ostatně vyjádřili i sami Pražané ve výzkum agentury IPSOS. 57 % dotazovaných se vyjádřilo pro výškovou výstavbu ve vybraných místech a 26 % bylo pro, pokud bude probíhat mimo historické jádro. Proti výškovým stavbám postavilo pouhých 6 % dotázaných.

Co se týká účelu, jsou výškové budovy rozhodně vhodnější pro kanceláře. Zde je důležitým argumentem bezpečnost. Hasiči dokáží z vnějšku zasáhnout maximálně do výšky 50 metrů (tedy asi 16 pater), jakékoli zásahy a evakuace lidí z vyšších poschodí jsou extrémně komplikované. V kancelářích tráví lidé jen omezený čas a navíc přes den, kdy jsou ve střehu a zásah s evakuací jsou snadnější. V noci bývají tyto budovy opuštěné. Naopak noční zásah v bytovém domě plném spících lidí je extrémně náročný a vyšší počet pater tuto náročnost ještě více zvyšuje.

Důležitá je také pečlivá příprava infrastruktury v oblasti. Musí být důkladně připraveno a propočteno, že přilehlé ulice pojmou bez dopravních kolapsů zvýšený počet dojíždějících a že ti budou mít dostatek parkovacích míst pro svá auta.

Výškovým stavbám v Praze bych tedy vůbec nebránil, pokud půjde primárně o kancelářské budovy a budou zasazeny do vhodných částí města. Tyto oblasti bych dopředu nesvazoval stanovením výškových limitů pro nové stavby, ale hodnotil bych individuálně každý projekt, jeho umístění, účel a návrh vzhledu a konstrukce. Jen tak budou moci vznikat nové zajímavé architektonické dominanty, které Praha tolik potřebuje a které budou zároveň přínosem pro danou oblast i celé město.