Průzkum veřejného mínění: V Praze by se mělo více stavět, hlavně na brownfieldech

V Praze by se mělo více stavět, myslí si téměř 60 procent lidí. Stejný počet by ale byl rád, kdyby hlavní město zůstalo takové, jak ho znají. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění, který zadalo Sdružení pro architekturu a rozvoj prostřednictvím agentury Ipsos. Lidé si tedy uvědomují, že ve městě by se měla dobudovat infrastruktura a stavět nové byty, zároveň se ale obávají změn. Pražanům chybí hlavně klíčové dopravní stavby, díky jejichž absenci se kvalita života ve městě rapidně zhoršuje. Intenzivnější by také měla být podle průzkumu výstavba nových bytů.

Více stavět by se v hlavním městě mělo podle 59 procent dotázaných. Přitom 29,3 procenta rozhodně souhlasí s tím, že by se mělo stavět víc, a dalších 29,7 procenta s tím souhlasí spíše. Naopak rozhodně nesouhlasí 11 procent respondentů. Lidé by uvítali především novou dopravní a technickou infrastrukturu a další občanskou vybavenost typu školských, zdravotnických a kulturních zařízení. „Fakt, že se nadpoloviční většina dotázaných Pražanů vyslovila pro intenzivnější výstavbu ve městě, mě osobně velmi překvapil. Je zřejmé, že občané si myslí něco jiného, než nám prezentuje hrstka ukřičených aktivistů a bohužel často i média,“ shrnul výsledky průzkumu architekt a člen Sdružení pro architekturu a rozvoj Josef Pleskot.

Na druhou stranu se ale respondenti zároveň obávají, aby se Praha novou výstavbou nezměnila. Pouze třetina dotázaných si tedy uvědomuje, že město je živý organismus, který se musí výstavbou měnit. „Je vidět, že Pražanům není jasná vize budoucího rozvoje města. Je potřeba více vysvětlovat, jak mohou nové projekty vylepšit prostředí, ve kterém žijí a jasně ukázat, že bez rozvoje nebude možné udržet pozici Prahy v konkurenci ostatních měst,” řekl člen sdružení a partner nadnárodní poradenské společnosti KPMG Pavel Kliment.

Kde se má stavět?

Stavět by se mělo podle názoru Pražanů především v širším centru na brownfieldech (51 procent) nebo na okrajích města (26,3 procenta). Přes 12 procent dotázaných si myslí, že se stavět nemá nikde, naopak osm procent, že se stavět má kdekoli. Jen rozloha nevyužívaných pozemků uvnitř města dosahuje téměř tisíc hektarů. Brownfiledy jsou zároveň příležitostí, jak zahustit Prahu, která je podle dat IPR velmi „řídkým“ městem. Má hustotu 25 obyvatel na hektar, Vídeň 41, Mnichov 44 a Milán dokonce 73. Vyšší hustota výstavby totiž jednoznačně přináší efektivnější veřejnou dopravu a vyšší kvalitu služeb. Trendem současnosti je město krátkých vzdáleností.

Nejvíce lidi tíží nedostatečná dopravní infrastruktura

Po intenzivní výstavbě dopravní infrastruktury volá naprostá většina dotázaných (88,6 procenta). Bez dořešení klíčových staveb, jako je vnější a vnitřní okruh Prahy, rychlá kolejová doprava na letiště nebo pokračování metra, se totiž podle 82,7 procenta Pražanů život ve městě zhoršuje. „Stačí se podívat na jakoukoli silnici v Praze, jak je rozbitá, na ty ohromné nezastavěné brownfieldy v jádru města, které nefungují. Praha za celou jednu generaci udělala jen velmi málo pro svůj rozvoj i pro prostou obnovu,“ podotkl projektant Pavel Štěpán.

Snižování dostupnosti vlastního bydlení je velký problém

„Dostupnost bydlení se v Praze v posledních letech výrazně zhoršila a ve srovnání s okolními metropolemi je na tom Praha nejhůře. Průměrný Pražan na průměrný byt musí dát veškeré své hrubé příjmy za více než 12 let,“ řekl největší rezidenční stavitel v zemi a člen Sdružení pro architekturu a rozvoj Dušan Kunovský. Lidé si to uvědomují a snižování dostupnosti vlastního bydlení považuje za velký problém 83,6 procenta z nich. Rostoucí ceny bytů rozhodně vadí 61,7 procenta Pražanů a spíše vadí dalším 23 procentům.

Nové moderní stavby v Praze? Proč ne!

Téměř 40 procent Pražanů postrádá také architektonicky unikátní stavby od špičkových architektů. Ve městě ale za poledních deset let nevznikla žádná významná veřejná budova. Ty přitom bývají v zahraničí obvykle považovány právě za takové ikony. „Myslím si, že by v občanech byla probuzena radost, kdyby se bývala postavila Kaplického knihovna nebo třeba nová filharmonie. Kdyby se už konečně postavila nějaká trošku rozmařilejší stavba. A kdy jindy, když než teď? Daří se, jsou peníze, jak ale probudit tu radost z tvoření, jak probudit touhu budovat v celé společnosti?“ řekl Josef Pleskot, architekt a člen SAR.
Z údajů Institutu plánování a rozvoje přitom vyplývá, že Praha je nejen řídké, ale i nízké město. Více než 56 procent domů v Praze má výšku menší než 10 metrů a jen 1,2 procenta je vyšší než 35 metrů. Pražané si přitom dovedou představit, že by město na některých místech vyrostlo do výšky.

Hlavně ne u mě na dvoře!

Pražané sice nechtějí, aby rostly ceny nových bytů, a snižování dostupnosti vlastního bydlení považují za velký problém, více než polovině dotázaných by ale vadila výstavba rezidenčních budov v jejich sousedství. Více než 23 procent dotázaných by proti ní dokonce aktivně protestovalo. Kdyby ovšem bytové domy rostly o dva kilometry dál, už by protestovalo „jen“ 12 procent dotázaných. „Lidé chtějí, aby se stavělo, ale ne v blízkosti jejich bydliště. Pak by ale k rozvoji města nemohlo nikdy dojít, protože rozvoj bude vždy z pohledu obyvatel dost blízko jejich domů. Postoj NIMBY (Not in My Back Yard) je celkem přirozený, mám ale pocit, že jen u nás na rozdíl od jiných zemí vede k tomu, že se ani při splnění všech zákonných podmínek nestaví,“ soudí Renáta Pintová Králová, odbornice na stavební právo a členka SAR.