Stavební zákon - zákon č. 183/2006 Sb.

Stavební zákon - zákon č. 183/2006 Sb.

Zákon č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)   

 

 

 
   183/2006 Sb.
 
   ZÁKON
 
   ze dne 14. března 2006
 
   o územním plánování a stavebním řádu
 
   (stavební zákon)
 
   Změna: 68/2007 Sb.
 
   Změna: 191/2008 Sb.
 
   Změna: 223/2009 Sb.
 
   Změna: 345/2009 Sb.
 
   Změna: 379/2009 Sb.
 
   Změna: 227/2009 Sb.
 
   Změna: 424/2010 Sb.
 
   Změna: 281/2009 Sb.
 
   Změna: 420/2011 Sb.
 
   Změna: 142/2012 Sb., 167/2012 Sb.
 
   Změna: 350/2012 Sb.
 
   Změna: 257/2013 Sb.
 
   Změna: 39/2015 Sb.
 
   Změna: 91/2016 Sb.
 
   Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
 
   ČÁST PRVNÍ
 
   ÚVODNÍ USTANOVENÍ
 
   § 1
 
   Předmět úpravy
 
   (1)  Tento  zákon  upravuje ve věcech územního plánování zejména cíle a
   úkoly  územního plánování, soustavu orgánů územního plánování, nástroje
   územního  plánování,  vyhodnocování  vlivů  na udržitelný rozvoj území,
   rozhodování  v  území,  možnosti sloučení postupů podle tohoto zákona s 
   postupy  posuzování  vlivů  záměrů  na  životní prostředí, podmínky pro
   výstavbu,  rozvoj území a pro přípravu veřejné infrastruktury, evidenci
   územně plánovací činnosti a kvalifikační požadavky pro územně plánovací
   činnost.
 
   (2)  Tento  zákon upravuje ve věcech stavebního řádu zejména povolování
   staveb   a   jejich   změn,  terénních  úprav  a  zařízení,  užívaní  a
   odstraňování  staveb,  dohled  a  zvláštní  pravomoci stavebních úřadů,
   postavení  a  oprávnění  autorizovaných inspektorů, soustavu stavebních
   úřadů, povinnosti a odpovědnost osob při přípravě a provádění staveb.
 
   (3)  Tento  zákon  dále  upravuje  podmínky  pro  projektovou činnost a
   provádění  staveb,  obecné  požadavky  na  výstavbu, účely vyvlastnění,
   vstupy  na pozemky a do staveb, ochranu veřejných zájmů a některé další
   věci související s předmětem této právní úpravy.
 
   § 2
 
   Základní pojmy
 
   (1) V tomto zákoně se rozumí
 
   a)  změnou  v  území  změna  jeho využití nebo prostorového uspořádání,
   včetně umisťování staveb a jejich změn,
 
   b)  stavebním pozemkem pozemek, jeho část nebo soubor pozemků, vymezený
   a určený k umístění stavby územním rozhodnutím anebo regulačním plánem,
 
   c)   zastavěným   stavebním   pozemkem  pozemek  evidovaný  v  katastru
   nemovitostí  jako  stavební parcela a další pozemkové parcely zpravidla
   pod   společným   oplocením,   tvořící  souvislý  celek  s  obytnými  a
   hospodářskými budovami,
 
   d)  zastavěným územím území vymezené územním plánem nebo postupem podle
   tohoto   zákona;  nemá-li  obec  takto  vymezené  zastavěné  území,  je
   zastavěným  územím  zastavěná  část  obce  vymezená  k  1.  září 1966 a
   vyznačená v mapách evidence nemovitostí (dále jen "intravilán"),
 
   e) nezastavitelným pozemkem pozemek, jenž nelze zastavět na území obce,
   která nemá vydaný územní plán, a to
 
   1. pozemek veřejné zeleně a parku^1) sloužící obecnému užívání;
 
   2.  v intravilánu lesní pozemek nebo soubor sousedících lesních pozemků
   o výměře větší než 0,5 ha,
 
   f)  nezastavěným územím pozemky nezahrnuté do zastavěného území nebo do
   zastavitelné plochy,
 
   g) plochou část území tvořená jedním či více pozemky nebo jejich částí,
   která  je  vymezena  v  politice  územního  rozvoje,  zásadách územního
   rozvoje nebo územním plánu, popřípadě v územně plánovacích podkladech s 
   ohledem  na  stávající  nebo  požadovaný  způsob  jejího využití a její
   význam,
 
   h)  plochou  nadmístního, popřípadě republikového významu plocha, která
   svým   významem,  rozsahem  nebo  využitím  ovlivní  území  více  obcí,
   popřípadě území více krajů; v případě hlavního města Prahy se za plochu
   nadmístního významu považuje plocha celoměstského významu,
 
   i)  koridorem  plocha vymezená pro umístění vedení dopravní a technické
   infrastruktury nebo opatření nestavební povahy,
 
   j)  zastavitelnou  plochou  plocha vymezená k zastavění v územním plánu
   nebo v zásadách územního rozvoje,
 
   k) veřejnou infrastrukturou pozemky, stavby, zařízení, a to
 
   1.  dopravní  infrastruktura,  například  stavby  pozemních komunikací,
   drah, vodních cest, letišť a s nimi souvisejících zařízení;
 
   2.  technická  infrastruktura,  kterou  jsou  vedení  a stavby a s nimi
   provozně související zařízení technického vybavení, například vodovody,
   vodojemy,  kanalizace,  čistírny  odpadních  vod,  stavby  ke snižování
   ohrožení  území  živelními nebo jinými pohromami, stavby a zařízení pro
   nakládání  s  odpady,  trafostanice,  energetické  vedení,  komunikační
   vedení  veřejné  komunikační  sítě  a elektronické komunikační zařízení
   veřejné komunikační sítě, produktovody;
 
   3.  občanské  vybavení, kterým jsou stavby, zařízení a pozemky sloužící
   například  pro  vzdělávání  a výchovu, sociální služby a péči o rodiny,
   zdravotní  služby,  kulturu,  veřejnou správu, ochranu obyvatelstva; 4.
   veřejné prostranství^1),
 
   zřizované nebo užívané ve veřejném zájmu,
 
   l) veřejně prospěšnou stavbou stavba pro veřejnou infrastrukturu určená
   k rozvoji nebo ochraně území obce, kraje nebo státu, vymezená ve vydané
   územně plánovací dokumentaci,
 
   m)  veřejně prospěšným opatřením opatření nestavební povahy sloužící ke
   snižování  ohrožení  území  a  k  rozvoji  anebo  k ochraně přírodního,
   kulturního  a  archeologického  dědictví,  vymezené  ve  vydané  územně
   plánovací dokumentaci,
 
   n) územně plánovací dokumentací
 
   1. zásady územního rozvoje;
 
   2. územní plán;
 
   3. regulační plán.
 
   (2) V tomto zákoně se dále rozumí
 
   a)  pořizovatelem příslušný obecní úřad, krajský úřad, Ministerstvo pro
   místní rozvoj (dále jen "ministerstvo") nebo Ministerstvo obrany, který
   pořizuje  územně  plánovací  podklady,  územně  plánovací  dokumentaci,
   vymezení zastavěného území nebo politiku územního rozvoje,
 
   b)  stavebním  podnikatelem osoba oprávněná k provádění stavebních nebo
   montážních  prací  jako předmětu své činnosti podle zvláštních právních
   předpisů^2),
 
   c)  stavebníkem  osoba,  která pro sebe žádá vydání stavebního povolení
   nebo  ohlašuje  provedení stavby, terénní úpravy nebo zařízení, jakož i 
   její  právní  nástupce, a dále osoba, která stavbu, terénní úpravu nebo
   zařízení  provádí,  pokud  nejde o stavebního podnikatele realizujícího
   stavbu  v  rámci  své podnikatelské činnosti; stavebníkem se rozumí též
   investor a objednatel stavby,
 
   d)  stavebním  dozorem  odborný  dozor  nad prováděním stavby svépomocí
   vykonávaný  osobou,  která  má  vysokoškolské  vzdělání stavebního nebo
   architektonického  směru  nebo  střední  vzdělání  stavebního  směru  s 
   maturitní zkouškou a alespoň 3 roky praxe při provádění staveb,
 
   e) obecnými požadavky na výstavbu obecné požadavky na využívání území a
   technické požadavky na stavby stanovené prováděcími právními předpisy a
   dále  obecné  technické  požadavky zabezpečující užívání staveb osobami
   pokročilého  věku,  těhotnými  ženami,  osobami  doprovázejícími dítě v 
   kočárku, dítě do tří let, popřípadě osobami s mentálním postižením nebo
   osobami   s   omezenou   schopností  pohybu  nebo  orientace  stanovené
   prováděcím právním předpisem (dále jen "bezbariérové užívání stavby").
 
   (3)  Stavbou  se  rozumí veškerá stavební díla, která vznikají stavební
   nebo  montážní  technologií,  bez  zřetele na jejich stavebně technické
   provedení,  použité  stavební  výrobky, materiály a konstrukce, na účel
   využití  a dobu trvání. Dočasná stavba je stavba, u které stavební úřad
   předem  omezí  dobu  jejího  trvání. Za stavbu se považuje také výrobek
   plnící  funkci stavby. Stavba, která slouží reklamním účelům, je stavba
   pro reklamu.
 
   (4)  Pokud  se v tomto zákoně používá pojmu stavba, rozumí se tím podle
   okolností i její část nebo změna dokončené stavby.
 
   (5) Změnou dokončené stavby je
 
   a) nástavba, kterou se stavba zvyšuje,
 
   b)  přístavba, kterou se stavba půdorysně rozšiřuje a která je vzájemně
   provozně propojena s dosavadní stavbou,
 
   c)  stavební  úprava, při které se zachovává vnější půdorysné i výškové
   ohraničení  stavby; za stavební úpravu se považuje též zateplení pláště
   stavby.
 
   (6)  Změnou  stavby  před  jejím dokončením se rozumí změna v provádění
   stavby oproti jejímu povolení nebo dokumentaci stavby ověřené stavebním
   úřadem, nebo autorizovaným inspektorem.
 
   (7)  Zastavěná  plocha  pozemku  je  součtem  všech  zastavěných  ploch
   jednotlivých   staveb.  Zastavěnou  plochou  stavby  se  rozumí  plocha
   ohraničená  pravoúhlými  průměty  vnějšího  líce  obvodových konstrukcí
   všech  nadzemních  i  podzemních  podlaží  do  vodorovné roviny. Plochy
   lodžií a arkýřů se započítávají. U objektů poloodkrytých (bez některých
   obvodových stěn) je zastavěná plocha vymezena obalovými čarami vedenými
   vnějšími  líci  svislých konstrukcí do vodorovné roviny. U zastřešených
   staveb   nebo  jejich  částí  bez  obvodových  svislých  konstrukcí  je
   zastavěná  plocha  vymezena  pravoúhlým  průmětem střešní konstrukce do
   vodorovné roviny.
 
   § 3
 
   (1)  Terénní  úpravou  se  pro účely tohoto zákona rozumí zemní práce a
   změny  terénu,  jimiž  se podstatně mění vzhled prostředí nebo odtokové
   poměry, těžební a jim podobné a s nimi související práce, nejedná-li se
   o   hornickou  činnost  nebo  činnost  prováděnou  hornickým  způsobem,
   například skladovací a odstavné plochy, násypy, zavážky, úpravy pozemků
   pro zřízení hřišť a sportovišť, těžební práce na povrchu.
 
   (2)  Zařízením  se pro účely tohoto zákona rozumí informační a reklamní
   panel,  tabule,  deska  či  jiná konstrukce a technické zařízení, pokud
   nejde  o  stavbu  podle  §  2  odst. 3. V pochybnostech, zda se jedná o 
   stavbu nebo zařízení, je určující stanovisko stavebního úřadu. Zařízení
   o celkové ploše větší než 8 m2 se považuje za stavbu pro reklamu.
 
   (3)  Staveništěm  se  rozumí  místo,  na  kterém se provádí stavba nebo
   udržovací   práce;   zahrnuje  stavební  pozemek,  popřípadě  zastavěný
   stavební pozemek nebo jeho část anebo část stavby, popřípadě, v rozsahu
   vymezeném  stavebním úřadem, též jiný pozemek nebo jeho část anebo část
   jiné stavby.
 
   (4)  Údržbou  stavby se rozumějí práce, jimiž se zabezpečuje její dobrý
   stavební  stav tak, aby nedocházelo ke znehodnocení stavby a co nejvíce
   se prodloužila její uživatelnost.
 
   (5) Pokud se v tomto zákoně používá pojmu stavební záměr, rozumí se tím
   podle   okolností  stavba,  změna  dokončené  stavby,  terénní  úprava,
   zařízení nebo údržba.
 
   ČÁST DRUHÁ
 
   VÝKON VEŘEJNÉ SPRÁVY
 
   HLAVA I 
 
   ÚVODNÍ USTANOVENÍ
 
   § 4
 
   (1)  Orgány  územního  plánování  a stavební úřady přednostně využívají
   zjednodušující  postupy  a  postupují  tak,  aby  dotčené osoby byly co
   nejméně  zatěžovány  a aby v případě, kdy lze za podmínek tohoto zákona
   vydat   v  dané  věci,  zejména  u  jednoduchých  staveb,  pouze  jedno
   rozhodnutí,  upustily  od  dalšího povolování záměru. Pokud je spolu se
   stavbou  hlavní předmětem žádosti nebo ohlášení soubor staveb, stavební
   úřad  všechny  stavby  projedná  v režimu stavby hlavní. Stanoví-li tak
   tento zákon, mohou orgány územního plánování a stavební úřady uzavřít s 
   žadatelem  veřejnoprávní smlouvu místo vydání správního rozhodnutí. Tím
   nesmí  být  dotčena  práva  a  oprávněné  zájmy  dotčených osob a zájmy
   dotčených orgánů^3).
 
   (2)  Orgány  územního  plánování a stavební úřady postupují ve vzájemné
   součinnosti   s   dotčenými   orgány  chránícími  veřejné  zájmy  podle
   zvláštních právních předpisů^4). Dotčené orgány vydávají
 
   a)  závazná  stanoviska^5)  pro  rozhodnutí a pro jiné úkony stavebního
   úřadu   nebo  úkony  autorizovaného  inspektora  podle  tohoto  zákona,
   nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak,
 
   b)  stanoviska, která nejsou samostatným rozhodnutím ve správním řízení
   a jejichž obsah je závazný pro politiku územního rozvoje a pro opatření
   obecné povahy podle tohoto zákona.
 
   (3)   Obsahuje-li  posuzovaný  návrh  varianty  řešení,  dotčený  orgán
   posuzuje každou variantu samostatně.
 
   (4)  Dotčený  orgán  je vázán svým předchozím stanoviskem nebo závazným
   stanoviskem.  Navazující  stanoviska nebo navazující závazná stanoviska
   mohou  dotčené  orgány  v  téže  věci  uplatňovat pouze na základě nově
   zjištěných  a doložených skutečností, které nemohly být uplatněny dříve
   a  kterými  se  podstatně  změnily  podmínky,  za  kterých bylo původní
   stanovisko  vydáno,  nebo skutečností vyplývajících z větší podrobnosti
   pořízené územně plánovací dokumentace nebo podkladů pro rozhodnutí nebo
   jiný  úkon orgánu územního plánování nebo stavebního úřadu podle tohoto
   zákona, jinak se k nim nepřihlíží.
 
   (5)  V  řízeních  podle  části  čtvrté  tohoto  zákona  se nepřihlíží k 
   závazným  stanoviskům  dotčených  orgánů  ve  věcech,  o  kterých  bylo
   rozhodnuto  ve  vydaném  regulačním  plánu, v územním rozhodnutí nebo v 
   územním  opatření o stavební uzávěře anebo v územním opatření o asanaci
   území,   nejde-li  o  závazné  stanovisko  uplatněné  na  základě  nově
   zjištěných a doložených skutečností podle odstavce 4.
 
   (6)   Stanoví-li  dotčené  orgány  ve  svém  stanovisku  nebo  závazném
   stanovisku  podmínky,  a  stanou-li  se tyto podmínky součástí výrokové
   části  rozhodnutí,  nebo  součástí  opatření  obecné povahy nebo jiného
   úkonu  orgánu  územního  plánování  nebo  stavebního úřadu podle tohoto
   zákona, mohou dotčené orgány kontrolovat jejich dodržování.
 
   (7)  Je-li  dotčeným  orgánem podle zvláštních právních předpisů tentýž
   orgán  veřejné správy, vydává koordinované stanovisko nebo koordinované
   závazné  stanovisko,  zahrnující  požadavky  na ochranu všech dotčených
   veřejných  zájmů, které hájí. Koordinované stanovisko nebo koordinované
   závazné  stanovisko  lze  vydat pouze v případě, nejsou-li požadavky na
   ochranu  dotčených veřejných zájmů v rozporu. Ustanovení správního řádu
   o společném řízení^6) se použijí přiměřeně.
 
   (8) Orgány územního plánování a stavební úřady projednávají protichůdná
   stanoviska   nebo  protichůdná  závazná  stanoviska  dotčených  orgánů.
   Dojde-li  k  rozporu  mezi  příslušnými  orgány  podle  tohoto zákona a
   dotčenými  orgány, jakož i mezi dotčenými orgány navzájem, postupuje se
   podle správního řádu.
 
   HLAVA II
 
   PŮSOBNOST VE VĚCECH ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ A STAVEBNÍHO ŘÁDU
 
   § 5
 
   Působnost ve věcech územního plánování
 
   (1)   Působnost  ve  věcech  územního  plánování  podle  tohoto  zákona
   vykonávají  orgány  obcí  a  krajů,  ministerstvo a na území vojenských
   újezdů Ministerstvo obrany.
 
   (2)  Orgány  obce  a  kraje  vykonávají  působnost  ve  věcech územního
   plánování  podle  tohoto zákona jako působnost přenesenou, nestanoví-li
   zákon, že o věci rozhoduje zastupitelstvo obce nebo kraje.
 
   (3)  Orgány  obce  zajišťují  ochranu a rozvoj hodnot území obce, pokud
   nejsou  svěřeny  působnosti v záležitostech nadmístního významu orgánům
   kraje nebo na základě zvláštních právních předpisů dotčeným orgánům.
 
   (4)  Orgány kraje zajišťují ochranu a rozvoj hodnot území kraje, přitom
   mohou  zasahovat  do  činnosti  orgánů  obcí  jen v zákonem stanovených
   případech,  a  to  pouze v záležitostech nadmístního významu; postupují
   přitom v součinnosti s orgány obcí.
 
   (5) Ministerstvo může zasahovat do působnosti orgánů krajů a obcí jen v 
   zákonem stanovených případech, a to pouze v záležitostech týkajících se
   rozvoje  území  státu;  postupuje přitom v součinnosti s orgány krajů a
   dotčených obcí.
 
   (6)  Obce  a  kraje  jsou povinny soustavně sledovat uplatňování územně
   plánovací  dokumentace  a vyhodnocovat je podle tohoto zákona. Dojde-li
   ke změně podmínek, na základě kterých byla územně plánovací dokumentace
   vydána,   jsou   povinny   pořídit  změnu  příslušné  územně  plánovací
   dokumentace.
 
   § 6
 
   Orgány obce
 
   (1)  Obecní  úřad obce s rozšířenou působností (dále jen "úřad územního
   plánování") v přenesené působnosti
 
   a) pořizuje územní plán a regulační plán pro území obce,
 
   b) pořizuje územně plánovací podklady,
 
   c)  pořizuje územní plán, regulační plán a územní studii na žádost obce
   ve svém správním obvodu,
 
   d)  pořizuje vymezení zastavěného území na žádost obce ve svém správním
   obvodu,
 
   e)  je  dotčeným orgánem v územním řízení z hlediska uplatňování záměrů
   územního plánování, pokud nevydává územní rozhodnutí,
 
   f)  je  dotčeným orgánem v řízení podle zvláštního právního předpisu, v 
   němž se rozhoduje o změnách v území,
 
   g) podává návrh na vložení dat do evidence územně plánovací činnosti,
 
   h) vykonává další činnosti podle tohoto zákona.
 
   (2)  Obecní  úřad,  který  zajistí splnění kvalifikačních požadavků pro
   výkon  územně  plánovací  činnosti  podle  §  24,  vykonává  přenesenou
   působnost  podle  odstavce  1  písm.  a),  d), g), h) a pořizuje územní
   studii;  na  základě  veřejnoprávní smlouvy vykonává tuto působnost pro
   obec ve stejném správním obvodu obce s rozšířenou působností.
 
   (3) Stavební úřad
 
   a) vydává územní rozhodnutí, není-li dále stanoveno jinak,
 
   b) vydává územní souhlas,
 
   c)  poskytuje  informace  pro  pořizování územně plánovacích podkladů a
   územně plánovací dokumentace,
 
   d) vykonává další činnosti podle tohoto zákona.
 
   (4)  Obecní  úřad,  který  nevykonává  působnost podle odstavců 1 až 3,
   poskytuje informace pro zpracování územně plánovacích podkladů a územně
   plánovací dokumentace.
 
   (5) Zastupitelstvo obce
 
   a)  rozhoduje  v  samostatné  působnosti  o  pořízení  územního plánu a
   regulačního plánu,
 
   b)  schvaluje  v  samostatné  působnosti  zadání,  případně  pokyny pro
   zpracování návrhu územního plánu,
 
   c) vydává v samostatné působnosti územní plán,
 
   d) vydává regulační plán,
 
   e)  projednává  v  samostatné  působnosti zprávu o uplatňování územního
   plánu,
 
   f) vykonává další činnosti podle tohoto zákona.
 
   (6) Rada obce a v obcích, kde se rada nevolí, zastupitelstvo obce
 
   a) vydává vymezení zastavěného území,
 
   b)  schvaluje  žádost  obce o pořizování podle odstavce 1 písm. c) nebo
   podle  odstavce  2  anebo  uzavření  smlouvy s právnickou nebo fyzickou
   osobou oprávněnou k výkonu územně plánovací činnosti (§ 24 odst. 1),
 
   c)  vydává  územní  opatření  o  asanaci  a  územní opatření o stavební
   uzávěře,
 
   d) uplatňuje v samostatné působnosti námitky k zásadám územního rozvoje
   a připomínky k územnímu plánu sousední obce,
 
   e) vykonává další činnosti podle tohoto zákona.
 
   § 7
 
   Orgány kraje
 
   (1) Krajský úřad v přenesené působnosti
 
   a)  pořizuje  zásady územního rozvoje a v zákonem stanovených případech
   regulační plán pro plochy a koridory nadmístního významu,
 
   b) pořizuje územně plánovací podklady,
 
   c)  je  dotčeným  orgánem  v územním řízení a v řízení podle zvláštních
   právních  předpisů,  v  nichž  se rozhoduje o změnách v území, které se
   dotýkají více správních obvodů obcí s rozšířenou působností,
 
   d) vydává územní rozhodnutí v zákonem stanovených případech,
 
   e)   určuje  stavební  úřad  příslušný  k  územnímu  řízení  v  zákonem
   stanovených případech,
 
   f)  vkládá  data  do evidence územně plánovací činnosti za svůj správní
   obvod,
 
   g) vykonává další činnosti podle tohoto zákona.
 
   (2) Zastupitelstvo kraje
 
   a) vydává v samostatné působnosti zásady územního rozvoje,
 
   b)  schvaluje  v  samostatné  působnosti  zadání,  případně  pokyny pro
   zpracování návrhu zásad územního rozvoje,
 
   c)  schvaluje  v  samostatné  působnosti  zprávu  o  uplatňování  zásad
   územního rozvoje,
 
   d) vydává regulační plán v zákonem stanovených případech,
 
   e) vykonává další činnosti podle tohoto zákona.
 
   (3) Rada kraje
 
   a)  uplatňuje  v  samostatné  působnosti  stanovisko  k návrhu politiky
   územního rozvoje,
 
   b)  vydává  v zákonem stanovených případech územní opatření o asanaci a
   územní opatření o stavební uzávěře.
 
   § 8
 
   Zvláštní působnost na území hlavního města Prahy
 
   Pořizuje-li  územní  plán  pro  území  hlavního  města  Prahy Magistrát
   hlavního   města   Prahy^7),   vykonává   působnost   krajského   úřadu
   ministerstvo. Pořizuje-li územní plán pro vymezenou část území hlavního
   města  Prahy  úřad  městské  části,  vykonává působnost krajského úřadu
   Magistrát hlavního města Prahy.
 
   § 9
 
   zrušen
 
   § 10
 
   Ministerstvo obrany
 
   (1) Ministerstvo obrany pro území vojenských újezdů
 
   a) vydává územní plán a regulační plán,
 
   b) projednává územně analytické podklady a územní studie,
 
   c) podává návrh na vložení dat do evidence územně plánovací činnosti.
 
   (2) Újezdní úřad pro území vojenského újezdu
 
   a) pořizuje územní plán, regulační plán a územní studii,
 
   b) pořizuje územně analytické podklady,
 
   c) poskytuje územně plánovací informace,
 
   d)  připravuje  návrh  na  vložení  dat  do  evidence  územně plánovací
   činnosti.
 
   Ministerstvo
 
   § 11
 
   (1)  Ministerstvo  je  ústředním  správním  úřadem  ve  věcech územního
   plánování a
 
   a) vykonává státní dozor ve věcech územního plánování,
 
   b)  pořizuje  politiku  územního  rozvoje  a  k  tomu  potřebné  územně
   plánovací podklady,
 
   c) vede evidenci územně plánovací činnosti,
 
   d) vykonává další činnosti podle tohoto zákona.
 
   (2)  Ministerstvo  zajišťuje  metodickou  podporu uplatňování soudobých
   poznatků   územního   plánování,  urbanismu,  architektury  a  poznatků
   stavebně   technických,   jakož   i   veřejných  zájmů  ve  výstavbě  a
   stavebnictví,  zejména  v  ochraně  životů  a  zdraví, v péči o životní
   prostředí   a   v  ochraně  kulturního,  archeologického  a  přírodního
   dědictví.
 
   (3)  Ministerstvo zřizuje organizační složku státu k řešení koncepčních
   otázek   teorie  a  praxe  v  oboru  územního  plánování,  urbanismu  a
   architektury.  Touto  činností  může  pověřit  již  existující  odborně
   způsobilou organizační složku státu.
 
   § 12
 
   (1) Ministerstvo je ústředním správním úřadem ve věcech stavebního řádu
   a
 
   a) vykonává státní dozor ve věcech stavebního řádu,
 
   b)  vede systém stavebně technické prevence, v němž sleduje a analyzuje
   závažné nebo opakující se vady ve výstavbě, kterým je třeba ve veřejném
   zájmu předcházet, a navrhuje opatření k zabránění jejich opakování,
 
   c)  sleduje  účinnost  technických  předpisů  pro stavby a dbá o jejich
   rozvoj,
 
   d)  navrhuje  úpravy požadavků na stavby, jejich části, funkce, prvky a
   stavební  výrobky  a  může  dávat  podněty k úpravě Českých technických
   norem  nebo  certifikace  stavebních  výrobků  anebo  k  jiným stavebně
   technickým opatřením,
 
   e)  koordinuje vzájemnou součinnost obecných, speciálních, vojenských a
   jiných stavebních úřadů při výkonu státní správy podle tohoto zákona,
 
   f) vykonává dozor nad činností autorizovaných inspektorů.
 
   (2) Ministerstvo
 
   a)  může  pro  sebe  vyhradit  zjišťování  stavebně  technických příčin
   havárií  staveb  nebo  účast  při  něm,  pokud  se  svým  rozsahem nebo
   opakovanými důsledky ve značné míře dotýkají veřejných zájmů,
 
   b)  může  v  součinnosti  s  jinými  stavebními  úřady a autorizovanými
   inspektory provádět kontrolní prohlídky staveb,
 
   c)  může  pověřit  provozováním  systému  stavebně  technické  prevence
   organizační složku státu.
 
   (3) Ministerstvo zřizuje odbornou organizační složku státu k navrhování
   technických  požadavků  na  stavby,  k jejich soustavné aktualizaci a k 
   vyhodnocování příčin havárií staveb.
 
   § 13
 
   Obecné stavební úřady
 
   (1) Obecným stavebním úřadem je
 
   a)   ministerstvo,   které  je  ústředním  správním  úřadem  ve  věcech
   stavebního řádu,
 
   b) krajský úřad,
 
   c) obecní úřad obce s rozšířenou působností^8),
 
   d) pověřený obecní úřad^8),
 
   e)  městský  a  obecní  úřad, který tuto působnost vykonával ke dni 31.
   prosince 2012.
 
   (2)  Ministerstvo vykonává působnost stavebního úřadu k vydání územního
   rozhodnutí  u  staveb  souvisejících  s  úložišti radioaktivních odpadů
   obsahujících  přírodní radionuklidy a u staveb náležejících k provozním
   celkům,  jejichž  součástí je jaderné zařízení, a u staveb zařízení pro
   přenos  elektřiny,  zařízení pro přepravu plynu, pokud je územní řízení
   vedeno  pro  celou  stavbu elektrického vedení nebo plynovodu, a dále u 
   staveb  zařízení  pro  uskladňování  plynu  nebo  výrobny  elektřiny  o 
   celkovém instalovaném elektrickém výkonu 100 MW a více^10).
 
   (3)  Kraj  může  na žádost obce po projednání s ministerstvem nařízením
   určit  obecní  úřad obecným stavebním úřadem, pokud bude tuto působnost
   vykonávat  pro ucelený správní obvod. Obecným stavebním úřadem může být
   určen  jen  obecní  úřad,  který  bude  s ohledem na rozsah a složitost
   výstavby  v  uvažovaném  správním  obvodu  způsobilý  vykonávat správní
   agendu v souladu s tímto zákonem a zvláštními právními předpisy. Obecný
   stavební úřad lze určit nařízením kraje ke dni 1. ledna.
 
   (4)   Kraj  může  po  projednání  s  ministerstvem  nařízením  odejmout
   působnost  stavebního úřadu obecnímu úřadu uvedenému v odstavci 1 písm.
   e)  nebo  určenému podle odstavce 3, pokud nebude splňovat podmínky pro
   řádný  výkon  této  působnosti.  Zároveň určí, který stavební úřad bude
   vykonávat působnost ve správním obvodu zaniklého stavebního úřadu.
 
   (5)  Působnost  podle tohoto zákona vykonávají stavební úřady uvedené v 
   odstavci 1 písm. b) až e) a v odstavci 3 jako působnost přenesenou.
 
   (6)  Jde-li  o opatření nebo stavbu, která se má uskutečnit ve správním
   obvodu   dvou  nebo  více  stavebních  úřadů,  provede  řízení  a  vydá
   rozhodnutí   nejbližší  společně  nadřízený  stavební  úřad.  Ten  může
   stanovit,  že  řízení  provede  a rozhodnutí vydá některý ze stavebních
   úřadů, v jehož správním obvodu se má stavba nebo opatření uskutečnit.
 
   (7)  Kraj  je  povinen ohlásit změny územní působnosti stavebních úřadů
   správci    základního    registru    územní   identifikace,   adres   a
   nemovitostí^59).
 
   (8)  K  vedení řízení podle tohoto zákona, které je navazujícím řízením
   podle  zákona  o  posuzování  vlivů  na  životní prostředí, je v prvním
   stupni  příslušný  obecní úřad obce s rozšířenou působností. Ustanovení
   odstavce  2  není  dotčeno.  Obecní  úřad  obce s rozšířenou působností
   vykonává rovněž pravomoc podle § 120, 122, 123 a 124.
 
   § 13a
 
   Kvalifikační požadavky pro výkon činnosti na obecném stavebním úřadu
 
   (1)  Obecný  stavební  úřad  uvedený  v  § 13 vykonává činnost na úseku
   územního  rozhodování  a  stavebního  řádu  prostřednictvím zaměstnanců
   splňujících kvalifikační požadavky podle tohoto zákona; jde-li současně
   o  úředníka  územního samosprávného celku, musí splňovat také požadavky
   podle zvláštního právního předpisu^17).
 
   (2)  Kvalifikační  požadavky  vzdělání  a  praxe splňuje fyzická osoba,
   která má
 
   a)  vysokoškolské  vzdělání  v  magisterském nebo bakalářském studijním
   programu   ve   studijním   oboru  stavebního,  architektonického  nebo
   právnického směru,
 
   b)  vyšší  odborné vzdělání v oboru stavebnictví a 2 roky praxe v oboru
   stavebnictví, nebo
 
   c)  střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru stavebnictví a 3 roky
   praxe v oboru stavebnictví.
 
   (3)  Úředník  splňující kvalifikační požadavky podle tohoto zákona, ale
   nesplňující  požadavky  podle  zvláštního  právního  předpisu^17), může
   vykonávat  činnost  na  úseku  územního  rozhodování a stavebního řádu,
   pokud  je  zajištěno,  že  bude  do  doby  splnění  uvedených požadavků
   vykonávat  tuto  činnost  pod  odborným  vedením  úředníka  splňujícího
   kvalifikační požadavky podle tohoto zákona a požadavky podle zvláštního
   právního předpisu^17), maximálně však po dobu 18 měsíců.
 
   § 14
 
   (1) Jestliže si ministerstvo vyhradí působnost podle § 12 odst. 2 písm.
   a),  stavební  úřad  a  správní  orgány zúčastněné na šetření poskytují
   zaměstnancům   ministerstva   nebo   osobám   ministerstvem   pověřeným
   součinnost a napomáhají k objasnění příčin havárie.
 
   (2)  Stavební úřady v rámci spolupráce při provozování systému stavebně
   technické  prevence  ministerstva předávají ke zpracování provozovateli
   systému  informace o výskytu závady, poruchy nebo havárie stavby, pokud
   jsou jim takové informace předávány nebo pokud je zjistí v rámci výkonu
   své  činnosti.  Rozsah  a  způsob  předávání informací podle věty první
   provozovateli systému stanoví prováděcí právní předpis.
 
   § 15
 
   Speciální stavební úřady
 
   (1) Působnost stavebního úřadu, s výjimkou pravomoci ve věcech územního
   rozhodování, vykonávají u 
 
   a) staveb leteckých,
 
   b) staveb drah a na dráze, včetně zařízení na dráze,
 
   c)  staveb  dálnic,  silnic,  místních komunikací a veřejně přístupných
   účelových komunikací,
 
   d) vodních děl
 
   orgány vykonávající státní správu na uvedených úsecích podle zvláštních
   právních předpisů (dále jen "speciální stavební úřady").
 
   (2)  Speciální  stavební  úřady  postupují  podle  tohoto zákona, pokud
   zvláštní  právní  předpisy pro stavby podle odstavce 1 nestanoví jinak.
   Povolení  pro  stavby  mohou vydat jen se souhlasem obecného stavebního
   úřadu  příslušného k vydání územního rozhodnutí, který ověřuje dodržení
   jeho  podmínek; souhlas není správním rozhodnutím. Jestliže se nevydává
   územní  rozhodnutí  ani  územní  souhlas,  postačí  vyjádření  obecného
   stavebního  úřadu  o  souladu  navrhované  stavby  se  záměry  územního
   plánování.
 
   (3)  V  pochybnostech, zda se v konkrétním případě jedná o stavbu podle
   odstavce 1, nebo o stavbu v působnosti obecného stavebního úřadu, platí
   stanovisko příslušného speciálního stavebního úřadu.
 
   § 16
 
   Vojenské a jiné stavební úřady
 
   (1)  Působnost  stavebních  úřadů na území vojenských újezdů vykonávají
   újezdní úřady.
 
   (2) Působnost stavebních úřadů, s výjimkou pravomoci ve věcech územního
   rozhodování, vykonávají podle tohoto zákona dále
 
   a)  Ministerstvo obrany u staveb důležitých pro obranu státu mimo území
   vojenských  újezdů, které slouží nebo mají sloužit k zajišťování obrany
   státu  a jsou zřizovány Ministerstvem obrany nebo právnickou osobou jím
   zřízenou nebo založenou,
 
   b) Ministerstvo vnitra u staveb pro bezpečnost státu, kterými se rozumí
   stavby  nebo  jejich části sloužící k plnění úkolů Ministerstva vnitra,
   organizačních  složek  státu  zřízených  Ministerstvem  vnitra, Policie
   České   republiky,   Policejní  akademie  České  republiky,  Hasičského
   záchranného  sboru  České  republiky,  Úřadu  pro  zahraniční  styky  a
   informace  a  Bezpečnostní  informační  služby  s  výjimkou staveb nebo
   jejich  částí  převážně  užívaných pro účely bytové nebo rekreační, a u 
   staveb sloužících k plnění úkolů Národního bezpečnostního úřadu,
 
   c)  Ministerstvo  spravedlnosti  u  staveb  pro účely Vězeňské služby a
   jejích organizačních jednotek,
 
   d) Ministerstvo průmyslu a obchodu u staveb k účelům těžby, zpracování,
   transportu  a  ukládání  radioaktivních surovin na území vyhrazeném pro
   tyto  účely,  u  staveb  souvisejících s úložišti radioaktivních odpadů
   obsahujících  přírodní radionuklidy a u staveb náležejících k provozním
   celkům,  jejichž  součástí je jaderné zařízení, a u staveb zařízení pro
   přenos   elektřiny,   zařízení   pro   přepravu   plynu,  zařízení  pro
   uskladňování  plynu  nebo  výrobny  elektřiny  o  celkovém instalovaném
   elektrickém výkonu 100 MW a více^10).
 
   (3)  Působnost  stavebních  úřadů  v  dobývacích  prostorech vykonávají
   obvodní  báňské  úřady,  jde-li  o  stavby, které mají sloužit otvírce,
   přípravě  a dobývání výhradních ložisek, jakož i úpravě a zušlechťování
   nerostů  prováděných  v  souvislosti  s jejich dobýváním, včetně staveb
   úložných  míst  pro těžební odpad, a skladů výbušnin, s výjimkou staveb
   náležejících  do  působnosti  Ministerstva  průmyslu  a  obchodu  podle
   odstavce 2 písm. d) a staveb vodních děl.
 
   (4) Stavební úřady uvedené v odstavci 2 mohou vydat povolení pro stavby
   v  uzavřených  prostorech  existujících  staveb bez územního rozhodnutí
   nebo  územního souhlasu, pokud se nemění výškové uspořádání prostoru. U 
   ostatních  staveb  zajistí  stavební úřad vyjádření obecného stavebního
   úřadu o souladu navrhované stavby se záměry územního plánování.
 
   (5)  V  pochybnostech, zda se v konkrétním případě jedná o stavbu podle
   odstavce  2  nebo  3, platí stanovisko příslušného ústředního správního
   úřadu, jehož působnosti se stavba týká.
 
   § 17
 
   Vyhrazení pravomoci stavebního úřadu
 
   (1)  Nadřízený stavební úřad si může vyhradit pravomoc stavebního úřadu
   prvního   stupně   u   jednotlivých  technicky  zvlášť  obtížných  nebo
   neobvyklých  staveb  nebo  u opatření s rozsáhlejšími účinky na životní
   prostředí,  kulturní památku, památkovou rezervaci nebo památkovou zónu
   v  jejich okolí. Pokud si vyhradí pravomoc ve věcech upravených v části
   čtvrté hlavě I dílu 1, vykonává rovněž pravomoc podle § 120, 122, 123 a
   124.
 
   (2)  Vyhradí-li  si  krajský  úřad  podle  odstavce 1 pravomoc k vydání
   územního  rozhodnutí  v případě záměru posuzovaného z hlediska vlivu na
   životní  prostředí  podle  zvláštních  právních  předpisů^11), vykonává
   rovněž  pravomoc  podle části čtvrté hlavy I dílu 1 a podle § 120, 122,
   123 a 124 tohoto zákona.
 
   (3)  Ministerstvo  si  může vyhradit pravomoc stavebního úřadu k vydání
   územního  rozhodnutí  u  staveb přesahujících hranice kraje, u staveb s 
   mimořádnými  negativními  vlivy  na  životní  prostředí nebo u staveb s 
   vlivem na území sousedních států.
 
   ČÁST TŘETÍ
 
   ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ
 
   HLAVA I 
 
   CÍLE A ÚKOLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ
 
   § 18
 
   Cíle územního plánování
 
   (1) Cílem územního plánování je vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro
   udržitelný  rozvoj  území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro
   příznivé  životní  prostředí,  pro  hospodářský rozvoj a pro soudržnost
   společenství   obyvatel  území  a  který  uspokojuje  potřeby  současné
   generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích.
 
   (2)  Územní plánování zajišťuje předpoklady pro udržitelný rozvoj území
   soustavným   a  komplexním  řešením  účelného  využití  a  prostorového
   uspořádání  území s cílem dosažení obecně prospěšného souladu veřejných
   a  soukromých zájmů na rozvoji území. Za tím účelem sleduje společenský
   a hospodářský potenciál rozvoje.
 
   (3)  Orgány  územního plánování postupem podle tohoto zákona koordinují
   veřejné  i  soukromé  záměry  změn  v  území,  výstavbu a jiné činnosti
   ovlivňující   rozvoj  území  a  konkretizují  ochranu  veřejných  zájmů
   vyplývajících ze zvláštních právních předpisů.
 
   (4)  Územní  plánování  ve  veřejném  zájmu  chrání a rozvíjí přírodní,
   kulturní   a   civilizační   hodnoty   území,   včetně  urbanistického,
   architektonického  a  archeologického  dědictví.  Přitom chrání krajinu
   jako  podstatnou  složku  prostředí  života  obyvatel  a  základ jejich
   totožnosti.  S  ohledem  na to určuje podmínky pro hospodárné využívání
   zastavěného   území   a   zajišťuje   ochranu   nezastavěného  území  a
   nezastavitelných  pozemků. Zastavitelné plochy se vymezují s ohledem na
   potenciál rozvoje území a míru využití zastavěného území.
 
   (5)  V  nezastavěném  území  lze v souladu s jeho charakterem umisťovat
   stavby,  zařízení,  a  jiná  opatření pouze pro zemědělství, lesnictví,
   vodní  hospodářství,  těžbu nerostů, pro ochranu přírody a krajiny, pro
   veřejnou  dopravní a technickou infrastrukturu, pro snižování nebezpečí
   ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků,
   a  dále  taková technická opatření a stavby, které zlepší podmínky jeho
   využití  pro  účely  rekreace a cestovního ruchu, například cyklistické
   stezky,  hygienická  zařízení,  ekologická a informační centra. Uvedené
   stavby,   zařízení   a  jiná  opatření  včetně  staveb,  které  s  nimi
   bezprostředně  souvisejí  včetně  oplocení,  lze  v  nezastavěném území
   umisťovat  v  případech, pokud je územně plánovací dokumentace výslovně
   nevylučuje.
 
   (6)  Na  nezastavitelných  pozemcích  lze  výjimečně umístit technickou
   infrastrukturu způsobem, který neznemožní jejich dosavadní užívání.
 
   § 19
 
   Úkoly územního plánování
 
   (1) Úkolem územního plánování je zejména
 
   a)  zjišťovat  a  posuzovat  stav  území,  jeho  přírodní,  kulturní  a
   civilizační hodnoty,
 
   b)  stanovovat  koncepci  rozvoje území, včetně urbanistické koncepce s 
   ohledem na hodnoty a podmínky území,
 
   c) prověřovat a posuzovat potřebu změn v území, veřejný zájem na jejich
   provedení,  jejich  přínosy,  problémy,  rizika  s ohledem například na
   veřejné  zdraví,  životní  prostředí, geologickou stavbu území, vliv na
   veřejnou infrastrukturu a na její hospodárné využívání,
 
   d)  stanovovat  urbanistické,  architektonické a estetické požadavky na
   využívání  a  prostorové  uspořádání  území a na jeho změny, zejména na
   umístění, uspořádání a řešení staveb,
 
   e)  stanovovat  podmínky  pro  provedení  změn v území, zejména pak pro
   umístění a uspořádání staveb s ohledem na stávající charakter a hodnoty
   území, f) stanovovat pořadí provádění změn v území (etapizaci),
 
   g)  vytvářet  v  území  podmínky pro snižování nebezpečí ekologických a
   přírodních  katastrof  a pro odstraňování jejich důsledků, a to přírodě
   blízkým způsobem,
 
   h)   vytvářet  v  území  podmínky  pro  odstraňování  důsledků  náhlých
   hospodářských změn,
 
   i)  stanovovat  podmínky  pro  obnovu  a rozvoj sídelní struktury a pro
   kvalitní bydlení,
 
   j)  prověřovat  a  vytvářet v území podmínky pro hospodárné vynakládání
   prostředků z veřejných rozpočtů na změny v území,
 
   k) vytvářet v území podmínky pro zajištění civilní ochrany,
 
   l)  určovat  nutné  asanační,  rekonstrukční  a  rekultivační zásahy do
   území,
 
   m)  vytvářet  podmínky  pro  ochranu  území  podle  zvláštních právních
   předpisů^4),  ^12)  před  negativními vlivy záměrů na území a navrhovat
   kompenzační opatření, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak,
 
   n) regulovat rozsah ploch pro využívání přírodních zdrojů,
 
   o)   uplatňovat  poznatky  zejména  z  oborů  architektury,  urbanismu,
   územního plánování a ekologie a památkové péče.
 
   (2) Úkolem územního plánování je také posouzení vlivů politiky územního
   rozvoje,  zásad  územního  rozvoje  nebo  územního  plánu na udržitelný
   rozvoj  území  (§ 18 odst. 1). Pro účely tohoto posouzení se zpracovává
   vyhodnocení  vlivů  na  udržitelný  rozvoj území. Jeho součástí je také
   vyhodnocení  vlivů  na  životní  prostředí s náležitostmi stanovenými v 
   příloze  k  tomuto zákonu, včetně posouzení vlivu na evropsky významnou
   lokalitu nebo ptačí oblast.
 
   HLAVA II
 
   OBECNÁ USTANOVENÍ A SPOLEČNÉ POSTUPY V ÚZEMNÍM PLÁNOVÁNÍ
 
   § 20
 
   Zveřejňování písemností
 
   (1) Příslušný správní orgán musí veřejnosti a dotčeným orgánům zajistit
   možnost  seznámit  se s návrhy zadání územně plánovací dokumentace nebo
   zprávy o jejím uplatňování ode dne vyvěšení veřejné vyhlášky.
 
   (2) Písemností se rozumí i výkresy, schémata a jiná zobrazení.
 
   § 21
 
   Územně plánovací informace
 
   (1)  Krajský  úřad,  úřad  územního plánování, obecní úřad pověřený pro
   výkon  činnosti  pořizovatele  a  stavební  úřad  poskytují v rámci své
   působnosti jako předběžné informace^13) územně plánovací informace o 
 
   a)  podmínkách  využívání území a změn jeho využití, zejména na základě
   územně plánovacích podkladů a územně plánovací dokumentace,
 
   b)  podmínkách  vydání  regulačního  plánu, územního rozhodnutí, včetně
   seznamu dotčených orgánů,
 
   c)  podmínkách  vydání  územního souhlasu v případech, kdy je možno jím
   nahradit územní rozhodnutí, včetně seznamu dotčených orgánů.
 
   (2) Žadatel o územně plánovací informaci musí v žádosti uvést konkrétní
   požadavky na informaci v souvislosti se svým záměrem na změnu v území a
   konkrétní  údaje  o  svém  záměru,  zejména  účel a technické provedení
   stavby nebo jiného opatření v území.
 
   (3)  Poskytnutá  územně  plánovací informace platí 1 rok ode dne jejího
   vydání,  pokud v této lhůtě orgán, který ji vydal, žadateli nesdělí, že
   došlo  ke  změně  podmínek,  za kterých byla vydána, zejména na základě
   provedení   aktualizace   příslušných   územně  analytických  podkladů,
   schválení  zprávy  o  uplatňování  zásad  územního  rozvoje  a zprávy o 
   uplatňování územního plánu.
 
   (4)  Obsahové  náležitosti žádosti o územně plánovací informaci stanoví
   prováděcí právní předpis.
 
   § 22
 
   Veřejné projednání
 
   (1)  Veřejné  projednání  při  pořizování  územně plánovací dokumentace
   nařizuje  pořizovatel.  Je-li  to  účelné  nebo  vyžaduje-li  to rozsah
   řešeného  území,  nařídí  pořizovatel  více veřejných projednání na jím
   určených místech. Pro počítání lhůt stanovených zákonem je rozhodný den
   konání posledního veřejného projednání.
 
   (2) O průběhu veřejného projednání vede pořizovatel písemný záznam.
 
   (3)  Při  veřejném  projednání  se  stanoviska,  námitky  a  připomínky
   uplatňují  písemně a musí být opatřeny identifikačními údaji a podpisem
   osoby,  která  je uplatňuje, a připojí se k záznamu o průběhu veřejného
   projednání.  Stanoviska,  námitky  a  připomínky  podané  písemně  před
   veřejným  projednáním  se  v  záznamu uvedou s odkazem na jejich znění,
   které se k záznamu připojí.
 
   (4)  Pořizovatel  vždy  při veřejném projednání zajistí ve spolupráci s 
   fyzickou   osobou  oprávněnou  podle  zvláštního  právního  předpisu  k 
   projektové  činnosti  ve  výstavbě^14)  (dále  jen "projektant") výklad
   územně plánovací dokumentace.
 
   § 23
 
   Zástupce veřejnosti
 
   (1)   Veřejnost   může  být  při  pořizování  návrhu  územně  plánovací
   dokumentace zastupována zmocněným zástupcem veřejnosti.
 
   (2)  Zástupcem  veřejnosti  může  být fyzická nebo právnická osoba plně
   způsobilá  k  právním  úkonům. Zástupce veřejnosti musí zmocnit nejméně
   jedna  desetina  občanů obce s méně než 2000 obyvateli nebo nejméně 200
   občanů  příslušné  obce,  kteří  uplatňují  věcně  shodnou připomínku k 
   návrhu  územně  plánovací dokumentace. Zástupce veřejnosti může zmocnit
   rovněž  nejméně  500  občanů  kraje  nebo nejméně jedna desetina občanů
   kterékoli  obce  na  území kraje s méně než 2000 obyvateli nebo nejméně
   200 občanů obce na území kraje, pokud podali věcně shodnou připomínku k 
   návrhu zásad územního rozvoje.
 
   (3)  Zmocnění  zástupce veřejnosti se dokládá seznamem občanů obce nebo
   kraje  nebo  obyvatel  podle  zvláštních  právních  předpisů^15), kteří
   uplatňují  věcně  shodnou  připomínku,  a podpisovou listinou, v níž je
   uvedeno  jméno  a  příjmení,  trvalý pobyt nebo pobyt, popřípadě adresa
   místa  pobytu  v  zahraničí a podpis osob s prohlášením, že jmenovaného
   zástupce  veřejnosti  zmocňují k podání námitky na základě věcně shodné
   připomínky   a  k  projednání  této  námitky  podle  tohoto  zákona,  a
   prohlášením  zástupce  veřejnosti.  Toto  prohlášení  obsahuje  jméno a
   příjmení zástupce veřejnosti, jeho trvalý pobyt nebo pobyt a podpis, že
   toto zmocnění přijímá.
 
   (4) O tom, zda osoba splňuje podmínky podle odstavců 1 až 3, rozhodne v 
   případě   pochybností  správní  orgán  postupem  podle  správního  řádu
   usnesením^16),  které  se  oznamuje  pouze  této osobě; do pravomocného
   rozhodnutí  o  této  věci má tato osoba všechna procesní práva zástupce
   veřejnosti.
 
   § 24
 
   Kvalifikační požadavky pro územně plánovací činnost
 
   (1)  Krajský  úřad  a úřad územního plánování vykonává územně plánovací
   činnost  podle  §  6  odst. 1 nebo § 7 odst. 1 prostřednictvím úředníků
   splňujících kvalifikační požadavky pro výkon územně plánovací činnosti.
   Obecní  úřad,  který  není  úřadem  územního plánování, vykonává územně
   plánovací  činnost podle § 6 odst. 2 prostřednictvím úředníka nebo jiné
   fyzické  osoby,  kteří  splňují kvalifikační požadavky pro výkon územně
   plánovací  činnosti.  Kvalifikační požadavky pro výkon územně plánovací
   činnosti  splňuje  úředník  nebo  fyzická  osoba,  která  má  osvědčení
   zvláštní  odborné způsobilosti podle zvláštního právního předpisu^17) a
   splňuje  kvalifikační  požadavky  vzdělání a praxe podle tohoto zákona;
   ustanovení  zvláštního  právního  předpisu^17)  o  vydávání osvědčení o 
   uznání rovnocennosti vzdělání se nepoužije.
 
   (2)  Kvalifikační  požadavky  vzdělání  a  praxe  splňuje  autorizovaný
   architekt,  kterému  byla  udělena autorizace pro obor územní plánování
   nebo bez specifikace oboru podle zvláštního právního předpisu^14).
 
   (3) Kvalifikační požadavky vzdělání a praxe splňuje dále fyzická osoba,
   která má
 
   a)   vysokoškolské  vzdělání  uznané  pro  autorizaci  v  oboru  územní
   plánování  a  nejméně  18  měsíců  praxe  při  výkonu  územně plánovací
   činnosti ve veřejné správě (dále jen "odpovídající praxe"), nebo
 
   b)  vysokoškolské  vzdělání příbuzného oboru, uznaného pro autorizaci v 
   oboru   územní  plánování  nebo  vysokoškolské  vzdělání  se  stavebním
   zaměřením a nejméně 3 roky odpovídající praxe.
 
   (4)  Úředník  nesplňující  kvalifikační požadavky může vykonávat územně
   plánovací činnost podle odstavce 1, pokud je zajištěno, že bude do doby
   splnění uvedených požadavků vykonávat tuto činnost pod odborným vedením
   úředníka  splňujícího kvalifikační požadavky pro výkon územně plánovací
   činnosti, nejvýše však po dobu 3 let.
 
   HLAVA III
 
   NÁSTROJE ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ
 
   Díl 1
 
   Územně plánovací podklady
 
   § 25
 
   Územně  plánovací  podklady  tvoří  územně  analytické  podklady, které
   zjišťují  a  vyhodnocují  stav  a  vývoj  území  a územní studie, které
   ověřují  možnosti  a  podmínky  změn  v  území;  slouží  jako podklad k 
   pořizování  politiky  územního  rozvoje,  územně plánovací dokumentace,
   jejich změně a pro rozhodování v území.
 
   § 26
 
   Územně analytické podklady
 
   (1)  Územně analytické podklady obsahují zjištění a vyhodnocení stavu a
   vývoje  území,  jeho  hodnot,  omezení  změn  v  území z důvodu ochrany
   veřejných  zájmů, vyplývajících z právních předpisů nebo stanovených na
   základě  zvláštních  právních  předpisů nebo vyplývajících z vlastností
   území  (dále  jen  "limity  využití území"), záměrů na provedení změn v 
   území,  zjišťování  a vyhodnocování udržitelného rozvoje území a určení
   problémů  k  řešení  v  územně  plánovací dokumentaci (dále jen "rozbor
   udržitelného rozvoje území").
 
   (2)  Náležitosti  obsahu územně analytických podkladů stanoví prováděcí
   právní předpis.
 
   § 27
 
   Pořizování územně analytických podkladů
 
   (1)  Úřad  územního  plánování  pořizuje územně analytické podklady pro
   svůj  správní  obvod  v  podrobnosti a rozsahu nezbytném pro pořizování
   územních  plánů  a  regulačních  plánů.  Krajský  úřad  pořizuje územně
   analytické  podklady  pro území kraje v podrobnosti a rozsahu nezbytném
   pro pořizování zásad územního rozvoje.
 
   (2)  Územně  analytické  podklady  pořizuje  příslušný  pořizovatel  na
   základě  průzkumů  území  a  na  základě  údajů  o  území, kterými jsou
   informace nebo data o stavu území, o právech, povinnostech a omezeních,
   která   se  váží  k  určité  části  území,  například  ploše,  pozemku,
   přírodnímu  útvaru  nebo  stavbě,  a  která  vznikla nebo byla zjištěna
   zejména  na  základě  právních  předpisů  a  dále informace nebo data o 
   záměrech na provedení změny v území; údaje o území zahrnují i informace
   o  jejich vzniku, pořízení, zpracování, případném schválení nebo nabytí
   platnosti  a  účinnosti  (dále  jen  "údaje  o  území").  Podkladem pro
   pořízení územně analytických podkladů může být i technická mapa.
 
   (3)  Údaje  o  území  poskytuje  pořizovateli orgán veřejné správy, jím
   zřízená  právnická osoba a vlastník dopravní a technické infrastruktury
   (dále jen "poskytovatel údajů") především v digitální formě bezodkladně
   po  jejich  vzniku  nebo po jejich zjištění, přitom zodpovídá za jejich
   správnost,  úplnost  a  aktuálnost. Tyto údaje o území může pořizovatel
   použít  jen  pro  územně plánovací činnost, založení a vedení technické
   mapy  a  pro  činnost projektanta územně plánovací dokumentace a územní
   studie.
 
   (4)   Vlastník   technické   infrastruktury  poskytuje  úřadu  územního
   plánování   v   grafickém  vyhotovení  polohopisnou  situaci  technické
   infrastruktury  dokončené a zkolaudované po dni nabytí účinnosti tohoto
   zákona   v   souřadnicovém   systému   Jednotné   trigonometrické  sítě
   katastrální^18)   v   měřítku  katastrální  mapy,  případně  v  měřítku
   podrobnějším. U technické infrastruktury dokončené a zkolaudované přede
   dnem  nabytí  účinnosti tohoto zákona poskytne polohopisné údaje v jemu
   dostupném systému, pokud tento zákon nestanoví jinak.
 
   (5)  Vlastník dopravní a technické infrastruktury je oprávněn požadovat
   na  pořizovateli  úhradu  nákladů spojených s poskytnutím údajů o území
   podle  tohoto  zákona,  nejvýše však do výše nákladů na pořízení jejich
   kopií, nosičů dat a nákladů na doručení pořizovateli.
 
   § 28
 
   Aktualizace územně analytických podkladů
 
   (1)  Pořizovatel  průběžně  aktualizuje  územně  analytické podklady na
   základě  nových  údajů  o  území a průzkumu území a každé 2 roky pořídí
   jejich úplnou aktualizaci.
 
   (2)  Nejpozději 18 měsíců od pořízení územně analytických podkladů nebo
   od  jejich  poslední  úplné  aktualizace  pořizovatel pořídí návrh nové
   úplné aktualizace, doručí oznámení o aktualizaci poskytovatelům údajů a
   vyzve   je   k   potvrzení  správnosti,  úplnosti  a  aktuálnosti  jimi
   poskytnutých údajů o území ve lhůtě do 3 měsíců. Pokud tak poskytovatel
   údajů neučiní v této lhůtě, má se za to, že jejich správnost, úplnost a
   aktuálnost potvrdil.
 
   (3)  Poskytovatel  údajů,  který  nesplní povinnost podle § 27 odst. 3,
   nebo  prokáže-li  se,  že poskytovatel údajů neupozornil na nesprávnost
   údajů  o  území jím poskytnutých podle odstavce 2, je povinen uhradit z 
   toho  vyplývající  náklady  na  aktualizaci  a  změny  územně plánovací
   dokumentace a na aktualizaci územně analytických podkladů.
 
   § 29
 
   Projednání územně analytických podkladů
 
   (1)  Územně  analytické  podklady  pro  správní obvod obce s rozšířenou
   působností  a  jejich úplnou aktualizaci projedná pořizovatel v rozsahu
   určení  problémů  k řešení v územně plánovacích dokumentacích do 30 dnů
   po jejich vyhotovení s obcemi ve svém správním obvodu.
 
   (2)  Pořizovatel  upraví  územně  analytické  podklady  podle  výsledku
   projednání a bezodkladně je zašle krajskému úřadu.
 
   (3)  Územně  analytické  podklady  pro území kraje a jejich aktualizace
   pořizuje  krajský  úřad  s  využitím  územně  analytických podkladů pro
   správní obvody obcí s rozšířenou působností a předkládá je k projednání
   zastupitelstvu  kraje  v  rozsahu  a formě stanovené prováděcím právním
   předpisem.  Krajský  úřad  zašle  ministerstvu a Ministerstvu životního
   prostředí  územně  analytické  podklady  pro území kraje do 6 měsíců od
   lhůty stanovené pro jejich pořízení nebo aktualizaci.
 
   § 30
 
   Územní studie
 
   (1) Územní studie navrhuje, prověřuje a posuzuje možná řešení vybraných
   problémů,  případně  úprav  nebo  rozvoj  některých funkčních systémů v 
   území,  například  veřejné  infrastruktury, územního systému ekologické
   stability, které by mohly významně ovlivňovat nebo podmiňovat využití a
   uspořádání území nebo jejich vybraných částí.
 
   (2)  Pořizovatel  pořizuje územní studii v případech, kdy je to uloženo
   územně plánovací dokumentací, z vlastního nebo jiného podnětu. V zadání
   územní studie určí pořizovatel její obsah, rozsah, cíle a účel.
 
   (3)  Pořízení  územní studie z jiného podnětu může pořizovatel podmínit
   úplnou nebo částečnou úhradou nákladů od toho, kdo tento podnět podal.
 
   (4)  Pořizovatel  územní  studie podá poté, kdy schválil možnost jejího
   využití  podle  §  25,  návrh  na vložení dat o této studii do evidence
   územně plánovací činnosti.
 
   Díl 2
 
   Politika územního rozvoje
 
   § 31
 
   (1)  Politika územního rozvoje určuje ve stanoveném období požadavky na
   konkretizaci úkolů územního plánování v republikových, přeshraničních a
   mezinárodních  souvislostech,  zejména  s  ohledem na udržitelný rozvoj
   území,  a  určuje  strategii  a základní podmínky pro naplňování těchto
   úkolů.
 
   (2)  Politika  územního  rozvoje s ohledem na možnosti území koordinuje
   tvorbu   a   aktualizaci   zásad   územního  rozvoje,  tvorbu  koncepcí
   schvalovaných ministerstvy a jinými ústředními správními úřady a záměry
   na změny v území republikového významu a stanoví úkoly zajišťující tuto
   koordinaci.
 
   (3)  Politiku  územního  rozvoje  pořizuje  ministerstvo pro celé území
   republiky  a  schvaluje  ji  vláda. Ministerstvo zajistí, aby ve Sbírce
   zákonů bylo uveřejněno sdělení o schválení politiky územního rozvoje, a
   celý dokument zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.
 
   (4)  Politika  územního  rozvoje  je  závazná pro pořizování a vydávání
   zásad  územního  rozvoje,  územních  plánů,  regulačních  plánů  a  pro
   rozhodování v území.
 
   § 32
 
   Obsah politiky územního rozvoje
 
   (1) Politika územního rozvoje
 
   a)  stanoví  republikové  priority  územního  plánování  pro  zajištění
   udržitelného rozvoje území,
 
   b)  vymezuje  oblasti  se zvýšenými požadavky na změny v území z důvodů
   soustředění  aktivit  mezinárodního  a republikového významu nebo které
   svým  významem přesahují území jednoho kraje, to je rozvojové oblasti a
   rozvojové osy,
 
   c)  vymezuje  oblasti  se  specifickými  hodnotami  a  se  specifickými
   problémy mezinárodního a republikového významu nebo které svým významem
   přesahují území jednoho kraje,
 
   d)  vymezuje  plochy  a  koridory  dopravní  a technické infrastruktury
   mezinárodního   a   republikového  významu  nebo  které  svým  významem
   přesahují území jednoho kraje,
 
   e)  stanoví  ve  vymezených oblastech, plochách a koridorech kritéria a
   podmínky pro rozhodování o možných variantách nebo alternativách změn v 
   území  a  pro  jejich  posuzování,  zejména s ohledem na jejich budoucí
   význam, možná ohrožení, rozvoj, útlum, preference a rizika,
 
   f) stanoví úkoly podle § 31.
 
   (2)  Součástí  politiky  územního  rozvoje  je  i  vyhodnocení vlivů na
   udržitelný  rozvoj  území. Ve vyhodnocení vlivů na životní prostředí se
   popíšou  a  vyhodnotí  zjištěné  a předpokládané závažné vlivy politiky
   územního   rozvoje   na  životní  prostředí  a  přijatelné  alternativy
   naplňující cíle politiky územního rozvoje.
 
   § 33
 
   Návrh politiky územního rozvoje
 
   (1) Ministerstvo pořizuje návrh politiky územního rozvoje ve spolupráci
   s ministerstvy, jinými ústředními správními úřady a kraji. Ministerstvo
   životního  prostředí  stanoví  své  požadavky  na  vyhodnocení vlivů na
   životní prostředí.
 
   (2)  Návrh  politiky  územního rozvoje pořizuje ministerstvo zejména na
   základě
 
   a) územně plánovacích podkladů,
 
   b) dokumentů určených k podpoře regionálního rozvoje^19),
 
   c)  podkladů  a  dokumentů veřejné správy, které mají v mezinárodních a
   republikových  souvislostech  vliv  na využívání území státu, například
   politik, strategií, koncepcí, plánů, programů, generelů,
 
   d) zprávy o stavu životního prostředí^20),
 
   e)  mezinárodních  závazků  České  republiky vztahujících se k územnímu
   rozvoji.
 
   (3)   Ministerstvo  zašle  návrh  politiky  územního  rozvoje  spolu  s 
   vyhodnocením  vlivů  na  udržitelný  rozvoj  území ministerstvům, jiným
   ústředním správním úřadům a krajům, které mohou uplatnit svá stanoviska
   do  90 dnů po obdržení návrhu politiky územního rozvoje. Ke stanoviskům
   podaným po této lhůtě se nepřihlíží.
 
   (4)  Ministerstvo  zveřejní  způsobem umožňujícím dálkový přístup návrh
   politiky územního rozvoje včetně vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj
   území,  oznámí  místo a dobu konání veřejného projednání nejméně 30 dnů
   předem   a  stanoví  lhůtu  pro  podání  písemných  připomínek  obcí  a
   veřejnosti,  která  nesmí  být  kratší  než  60  dnů  ode dne veřejného
   projednání.  Připomínky  se podávají ministerstvu. K později uplatněným
   připomínkám  se  nepřihlíží.  Ustanovení  §  22 odst. 1 až 3 se použijí
   přiměřeně.
 
   (5)  Ministerstvo ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí zašle
   návrh  politiky  územního  rozvoje sousedním státům, jejichž území může
   být  uplatňováním  politiky územního rozvoje přímo ovlivněno, a nabídne
   jim  konzultace.  Pokud  sousední  stát  o  konzultace  projeví  zájem,
   ministerstvo  se  ve  spolupráci  s  Ministerstvem  zahraničních věcí a
   Ministerstvem životního prostředí konzultací účastní.
 
   (6)  Ministerstvo  zašle  kopie  stanovisek,  připomínek  a  případných
   výsledků  konzultací  podle  odstavců  3  až  5  Ministerstvu životního
   prostředí  jako podklad pro vydání stanoviska k návrhu koncepce podle §
   10g  zákona  o  posuzování  vlivů  na  životní  prostředí,  které  není
   stanoviskem  podle  §  4  odst.  2.  Ministerstvo  životního  prostředí
   stanovisko  uplatní do 30 dnů od obdržení těchto podkladů. Ze závažných
   důvodů,  které  Ministerstvo  životního  prostředí  sdělí  ministerstvu
   nejpozději  do  30  dnů  od  obdržení  podkladů, se lhůta pro uplatnění
   stanoviska  prodlužuje,  nejdéle  však  o  30  dnů.  Pokud Ministerstvo
   životního  prostředí stanovisko neuplatní ve lhůtě podle věty druhé ani
   v  prodloužené lhůtě, je možné politiku územního rozvoje schválit i bez
   jeho stanoviska.
 
   (7)  Pokud  z posouzení vlivu na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí
   oblast vyplyne, že politika územního rozvoje má významný negativní vliv
   na  příznivý  stav  předmětu  ochrany  nebo celistvost některé evropsky
   významné lokality nebo ptačí oblasti, postupuje se podle § 45i zákona o 
   ochraně  přírody  a  krajiny.  Kompenzační  opatření uvede Ministerstvo
   životního prostředí ve stanovisku podle § 4 odst. 2 písm. b).
 
   (8)  Ministerstvo  zohlední  výsledky  vyhodnocení  vlivů na udržitelný
   rozvoj  území,  stanoviska,  připomínky  obcí  a  veřejnosti a případná
   vyjádření  sousedních  států  a  výsledky  konzultací  a  upraví  návrh
   politiky  územního  rozvoje.  Tento upravený návrh projedná se zástupci
   ministerstev, jiných ústředních správních úřadů a krajů.
 
   § 34
 
   Schválení politiky územního rozvoje
 
   Ke  schválení  politiky  územního  rozvoje předkládá ministerstvo vládě
   návrh  politiky územního rozvoje upravený na základě jeho projednání se
   zástupci ministerstev, jiných ústředních správních úřadů a krajů. Spolu
   s návrhem politiky územního rozvoje se předkládá
 
   a)  zpráva  o  projednání  návrhu  politiky územního rozvoje obsahující
   vyhodnocení  stanovisek ministerstev, jiných ústředních správních úřadů
   a  krajů, připomínek obcí a veřejnosti, případných vyjádření sousedních
   států a výsledků konzultací se zdůvodněním způsobu jejich zapracování,
 
   b) výsledky vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území,
 
   c)  stanovisko  Ministerstva životního prostředí k vyhodnocení vlivů na
   životní prostředí^11) se sdělením, jak bylo zohledněno,
 
   d)  sdělení, jak bylo zohledněno vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj
   území s uvedením důvodů výběru přijaté varianty řešení.
 
   § 35
 
   Aktualizace politiky územního rozvoje
 
   (1)  Ministerstvo  zpracovává  ve  spolupráci  s  ministerstvy,  jinými
   ústředními  správními  úřady  a kraji každé 4 roky zprávu o uplatňování
   politiky územního rozvoje, která má náležitosti stanovené v odstavci 2.
   První  zprávu  ministerstvo  zpracuje  do  4  let  od prvního schválení
   politiky územního rozvoje vládou.
 
   (2) Zpráva o uplatňování politiky územního rozvoje obsahuje zejména
 
   a) vyhodnocení plnění úkolů politiky územního rozvoje,
 
   b)  vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území s uvedením, zda nebyly
   zjištěny nepředpokládané negativní dopady na životní prostředí, spolu s 
   návrhy pro jejich eliminaci, minimalizaci nebo kompenzaci,
 
   c)  posouzení vlivu zásad územního rozvoje jednotlivých krajů, podkladů
   a  dokumentů veřejné správy s celostátním zaměřením, například politik,
   strategií, koncepcí, plánů, programů, generelů, na uplatňování politiky
   územního rozvoje,
 
   d) návrhy na aktualizaci politiky územního rozvoje a jejich zdůvodnění,
   popřípadě návrh a důvody na pořízení nové politiky územního rozvoje,
 
   e) stanovisko podle § 45i zákona o ochraně přírody a krajiny,
 
   f)  stanovisko  Ministerstva  životního prostředí zpracované na základě
   kritérií  podle  přílohy  č.  8  zákona  o  posuzování vlivů na životní
   prostředí  s uvedením, zda má být aktualizace politiky územního rozvoje
   posouzena z hlediska vlivů na životní prostředí,
 
   g)  návrh  opatření, která je nutno provést v územně plánovací činnosti
   krajů  a  obcí,  v činnosti ministerstev a dalších ústředních správních
   úřadů.
 
   (3)  Ministerstvo  zveřejní  způsobem umožňujícím dálkový přístup návrh
   zprávy  o  uplatňování  politiky  územního  rozvoje a stanoví lhůtu pro
   podání  písemných  připomínek obcí a veřejnosti, která nesmí být kratší
   než   30   dnů  ode  dne  zveřejnění  návrhu.  Připomínky  se  podávají
   ministerstvu. K později uplatněným připomínkám se nepřihlíží.
 
   (4)  Na  základě  zprávy  o uplatňování politiky územního rozvoje vláda
   rozhodne  o  její  aktualizaci nebo o zpracování nového návrhu politiky
   územního  rozvoje; při tom se postupuje obdobně podle ustanovení § 33 a
   34.  Vyhodnocení  vlivů  aktualizace  na  udržitelný  rozvoj  území  se
   zpracovává  jen  tehdy,  pokud  tak  stanovilo  Ministerstvo  životního
   prostředí ve stanovisku podle § 35 odst. 2 písm. f).
 
   (5)  Z  důvodu  naléhavého  veřejného  zájmu  může  vláda  rozhodnout o 
   aktualizaci  politiky  územního  rozvoje,  jejím obsahu a zkrácení lhůt
   uvedených  v § 33 bez předložení zprávy o uplatňování politiky územního
   rozvoje. Při této aktualizaci se použijí přiměřeně § 33 a 34.
 
   Díl 3
 
   Územně plánovací dokumentace
 
   Oddíl 1
 
   Zásady územního rozvoje
 
   § 36
 
   (1)  Zásady  územního  rozvoje  stanoví  zejména  základní požadavky na
   účelné a hospodárné uspořádání území kraje, vymezí plochy nebo koridory
   nadmístního  významu  a  stanoví  požadavky  na jejich využití, zejména
   plochy  nebo  koridory  pro veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná
   opatření,  stanoví  kritéria  pro rozhodování o možných variantách nebo
   alternativách  změn  v  jejich využití. Záležitosti týkající se rozvoje
   území  státu,  které nejsou obsaženy v politice územního rozvoje, mohou
   být   součástí   zásad  územního  rozvoje,  pokud  to  ministerstvo  ve
   stanovisku  podle  §  37  odst. 8 z důvodů významných negativních vlivů
   přesahujících  hranice  kraje  nevyloučí. Zásady územního rozvoje mohou
   vymezit  plochu nebo koridor a stanovit jejich využití, jehož potřebu a
   plošné  nároky  je nutno prověřit (dále jen „územní rezerva"). V územní
   rezervě  jsou  zakázány  změny v území [§ 2 odst. 1 písm. a)], které by
   mohly  stanovené využití podstatně ztížit nebo znemožnit. Změnit územní
   rezervu  na plochu nebo koridor umožňující stanovené využití lze jen na
   základě  aktualizace  zásad  územního rozvoje. Současně s návrhem zásad
   územního  rozvoje  se zpracovává vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj
   území,  stanovené  využití územní rezervy se přitom z hlediska vlivů na
   životní   prostředí  a  evropsky  významné  lokality  a  ptačí  oblasti
   neposuzuje.  Ve  vyhodnocení  vlivů  na  životní prostředí se popíšou a
   vyhodnotí zjištěné a předpokládané závažné vlivy zásad územního rozvoje
   na  životní  prostředí  a  přijatelné alternativy naplňující cíle zásad
   územního rozvoje.
 
   (2) Zásady územního rozvoje mohou ve vybraných plochách nebo koridorech
   uložit prověření změn jejich využití územní studií. V zásadách územního
   rozvoje  lze  vymezit  plochu nebo koridor, ve kterých je rozhodování o 
   změnách v území podmíněno vydáním regulačního plánu; v tomto případě je
   součástí  zásad jeho zadání a u regulačního plánu z podnětu i přiměřená
   lhůta  pro  jeho  vydání.  Vydání  regulačního  plánu jako podmínka pro
   rozhodování  marným  uplynutím  uvedené  lhůty  zaniká. Zásady územního
   rozvoje  mohou stanovit podmínku vydání regulačního plánu krajem a jeho
   zadání jen v dohodě s obcemi v řešeném území.
 
   (3)  Zásady  územního  rozvoje  v nadmístních souvislostech území kraje
   zpřesňují  a  rozvíjejí  cíle  a  úkoly  územního plánování v souladu s 
   politikou  územního  rozvoje,  určují strategii pro jejich naplňování a
   koordinují  územně  plánovací činnost obcí. Zásady územního rozvoje ani
   vyhodnocení   vlivů   na   udržitelný   rozvoj  území  nesmí  obsahovat
   podrobnosti  náležející  svým obsahem územnímu plánu, regulačnímu plánu
   nebo navazujícím rozhodnutím.
 
   (4) Zásady územního rozvoje se pořizují pro celé území kraje a vydávají
   se formou opatření obecné povahy podle správního řádu.
 
   (5)  Zásady  územního  rozvoje  jsou  závazné pro pořizování a vydávání
   územních plánů, regulačních plánů a pro rozhodování v území.
 
   (6)  Náležitosti obsahu zásad územního rozvoje stanoví prováděcí právní
   předpis.
 
   Návrh zásad územního rozvoje
 
   § 37
 
   nadpis vypuštěn
 
   (1)  Návrh zásad územního rozvoje pořídí krajský úřad na základě zadání
   nebo  zprávy  o  uplatňování  zásad  územního  rozvoje.  K návrhu zásad
   územního  rozvoje  krajský úřad zajistí vyhodnocení vlivů na udržitelný
   rozvoj území.
 
   (2)  Krajský úřad oznámí místo a dobu společného jednání o návrhu zásad
   územního  rozvoje  a  vyhodnocení  vlivů  na  udržitelný  rozvoj  území
   jednotlivě  nejméně  15  dnů  předem  dotčeným  orgánům, ministerstvu a
   sousedním  krajům. Dotčené orgány vyzve k uplatnění stanovisek ve lhůtě
   30  dnů  ode dne jednání, ve stejné lhůtě mohou sousední kraje uplatnit
   připomínky.   K   později   uplatněným  stanoviskům  a  připomínkám  se
   nepřihlíží.
 
   (3)  Krajský  úřad  doručí  návrh  zásad územního rozvoje a vyhodnocení
   vlivů  na udržitelný rozvoj území veřejnou vyhláškou. Do 30 dnů ode dne
   doručení  může  k návrhu a vyhodnocení každý uplatnit u krajského úřadu
   písemné připomínky. K později uplatněným připomínkám se nepřihlíží.
 
   (4)  Krajský úřad ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí zašle
   návrh  zásad  územního rozvoje sousedním státům, jejichž území může být
   uplatňováním  zásad  územního  rozvoje  přímo  ovlivněno, a nabídne jim
   konzultace.  Pokud  sousední  stát  o konzultace projeví zájem, krajský
   úřad se ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí a Ministerstvem
   životního prostředí konzultací účastní.
 
   (5)  Vyhodnocení  podle  odstavce  1  projedná krajský úřad se zástupci
   Ministerstva životního prostředí, Ministerstva práce a sociálních věcí,
   Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva zemědělství, Ministerstva
   dopravy,   Ministerstva  kultury,  ministerstva  a  krajské  hygienické
   stanice.   Místo   a   dobu   jednání   oznámí  krajský  úřad  uvedeným
   ministerstvům  a  krajské  hygienické  stanici  nejméně 15 dnů předem a
   vyzve  je  k uplatnění vyjádření k vyhodnocení nejpozději do 30 dnů ode
   dne   jednání.  K  později  uplatněným  vyjádřením  se  nepřihlíží.  Ve
   vyjádřeních ministerstva a krajská hygienická stanice uvedou připomínky
   k  zajištění  vyváženého  vztahu územních podmínek udržitelného rozvoje
   území a k výběru varianty řešení.
 
   (6)  Krajský úřad zašle návrh zásad územního rozvoje, vyhodnocení vlivů
   na   udržitelný  rozvoj  území,  stanoviska,  připomínky,  vyjádření  a
   případné  výsledky  konzultací  podle  odstavců  2  až  5  Ministerstvu
   životního  prostředí  jako  podklad  pro  vydání  stanoviska  k  návrhu
   koncepce  podle  §  10g zákona o posuzování vlivů na životní prostředí,
   které  není stanoviskem podle § 4 odst. 2, a ministerstvu. Ministerstvo
   životního  prostředí uplatní stanovisko do 30 dnů od obdržení uvedených
   podkladů.  Ze  závažných důvodů, které Ministerstvo životního prostředí
   sdělí  krajskému  úřadu  nejpozději  do 30 dnů od obdržení podkladů, se
   lhůta pro uplatnění stanoviska prodlužuje, nejdéle však o 30 dnů. Pokud
   Ministerstvo  životního  prostředí  stanovisko neuplatní ve lhůtě podle
   věty  druhé  ani  v prodloužené lhůtě, je možné zásady územního rozvoje
   vydat i bez jeho stanoviska.
 
   (7)  Pokud  z posouzení vlivu na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí
   oblast vyplyne, že zásady územního rozvoje mají významný negativní vliv
   na  příznivý  stav  předmětu  ochrany nebo celistvost evropsky významné
   lokality  nebo ptačí oblasti, postupuje se podle § 45i zákona o ochraně
   přírody  a  krajiny.  Kompenzační opatření uvede Ministerstvo životního
   prostředí ve stanovisku podle § 4 odst. 2 písm. b).
 
   (8)  Ministerstvo  zašle  krajskému  úřadu  stanovisko  k  návrhu zásad
   územního  rozvoje  z  hledisek  zajištění  koordinace  využívání území,
   zejména  s  ohledem  na  širší  územní  vztahy a mezinárodní závazky, a
   souladu  s  politikou  územního  rozvoje,  a  to  do 30 dnů od obdržení
   podkladů  podle  odstavce  6  věty  první.  Pokud nezašle stanovisko ve
   stanovené  lhůtě,  je  možné  zásady  územního rozvoje vydat i bez jeho
   stanoviska.
 
   (9)  V  případě, že ministerstvo upozorní ve stanovisku krajský úřad na
   nedostatky  z  hledisek  uvedených  v  odstavci 8, lze zahájit řízení o 
   zásadách  územního  rozvoje  až  na  základě  potvrzení  ministerstva o 
   odstranění nedostatků.
 
   § 38
 
   nadpis vypuštěn
 
   (1)  Krajský  úřad  vyhodnotí výsledky projednání návrhu zásad územního
   rozvoje a zajistí řešení případných rozporů (§ 4 odst. 8).
 
   (2)  Pokud  návrh  zásad  územního  rozvoje  obsahuje  varianty řešení,
   navrhne  krajský  úřad  na  základě  vyhodnocení  výsledků projednání a
   vyhodnocení  vlivů  na  udržitelný rozvoj území zastupitelstvu kraje ke
   schválení  výběr nejvhodnější varianty, který může obsahovat i podmínky
   k  její úpravě. V rozsahu, v jakém se tyto podmínky odchylují od zprávy
   o  uplatňování zásad územního rozvoje, jsou její změnou. Zastupitelstvo
   kraje  je  při  schvalování  vázáno  stanovisky  dotčených  orgánů nebo
   výsledkem  řešení  rozporů. Na základě výsledků projednání, vyhodnocení
   vlivů  na  udržitelný  rozvoj  území  a schválení nejvhodnější varianty
   krajský úřad zajistí upravení návrhu.
 
   (3)  Dojde-li  krajský úřad na základě výsledků projednání k závěru, že
   je  potřebné  pořídit nový návrh zásad územního rozvoje, navrhne pokyny
   pro  jeho zpracování. K návrhu pokynů si vyžádá stanovisko Ministerstva
   životního  prostředí  a  stanovisko  příslušného orgánu ochrany přírody
   podle  § 45i zákona o ochraně přírody a krajiny. Ministerstvo životního
   prostředí  ve  stanovisku  uvede,  zda  má  být  nový návrh posuzován z 
   hlediska  vlivů  na  životní  prostředí,  případně  stanoví podrobnější
   požadavky  podle  §10i  zákona o posuzování vlivů na životní prostředí.
   Návrh  pokynů  předloží  spolu  s  odůvodněním  zastupitelstvu kraje ke
   schválení.  V  rozsahu,  v  jakém  se tyto pokyny odchylují od zprávy o 
   uplatňování zásad územního rozvoje, jsou její změnou.
 
   Řízení o zásadách územního rozvoje
 
   § 39
 
   (1)  Upravený  a  posouzený  návrh  zásad územního rozvoje, vyhodnocení
   vlivů  na  udržitelný  rozvoj  území  a  oznámení  o  konání  veřejného
   projednání    krajský   úřad   doručí   veřejnou   vyhláškou.   Veřejné
   projednání^21)  návrhu  a  vyhodnocení  se koná nejdříve 15 dnů ode dne
   doručení.   K  veřejnému  projednání  krajský  úřad  přizve  jednotlivě
   ministerstvo,  dotčené  orgány, obce v řešeném území a obce sousedící s 
   tímto  územím  (dále jen „dotčené obce") a sousední kraje, a to nejméně
   30 dnů předem.
 
   (2)  Dotčené obce, vlastník, správce nebo provozovatel veřejné dopravní
   nebo veřejné technické infrastruktury (dále jen „oprávněný investor") a
   zástupce  veřejnosti  mohou  podat  námitky proti návrhu zásad územního
   rozvoje. Námitky s odůvodněním a vymezením dotčeného území lze uplatnit
   do  7  dnů  ode dne veřejného projednání. Dotčené orgány a ministerstvo
   uplatní  ve  stejné  lhůtě  stanoviska  k  částem řešení, které byly od
   společného  jednání  (§ 37 odst. 2) změněny. Ve stejné lhůtě může každý
   uplatnit  připomínky  k  návrhu  a  vyhodnocení.  K  později uplatněným
   námitkám,  stanoviskům  a  připomínkám  se  nepřihlíží.  Dotčené  obce,
   oprávněný  investor  a  zástupce veřejnosti musí být na tuto skutečnost
   upozorněni.
 
   (3)  Ke  stanoviskům,  námitkám a připomínkám ve věcech, o kterých bylo
   rozhodnuto při schválení politiky územního rozvoje, se nepřihlíží.
 
   (4)  Krajský úřad vyhodnotí výsledky projednání a zpracuje s ohledem na
   veřejné   zájmy  návrh  rozhodnutí  o  námitkách  a  návrh  vyhodnocení
   připomínek.  Návrhy  doručí dotčeným orgánům a ministerstvu a vyzve je,
   aby  k  nim  ve lhůtě do 30 dnů od obdržení uplatnily stanoviska. Pokud
   dotčený  orgán  nebo ministerstvo neuplatní stanovisko v uvedené lhůtě,
   má  se  za to, že s návrhy souhlasí. Pokud je to nezbytné, krajský úřad
   zajistí  úpravu  návrhu  zásad  územního  rozvoje  v souladu s výsledky
   projednání.
 
   (5)  Dojde-li na základě veřejného projednání k podstatné úpravě návrhu
   zásad  územního rozvoje, krajský úřad si vyžádá stanovisko Ministerstva
   životního  prostředí  a  stanovisko  příslušného orgánu ochrany přírody
   podle  § 45i zákona o ochraně přírody a krajiny. Ministerstvo životního
   prostředí  ve stanovisku uvede, zda podstatná úprava vyžaduje posouzení
   z  hlediska  vlivů  na životní prostředí, popřípadě stanoví podrobnější
   požadavky  podle  § 10i zákona o posuzování vlivů na životní prostředí.
   Upravený  návrh  a případně upravené nebo doplněné vyhodnocení vlivů na
   udržitelný   rozvoj  území  se  v  rozsahu  těchto  úprav  projedná  na
   opakovaném  veřejném  projednání;  přitom  se  postupuje  obdobně podle
   odstavců  1 až 3. Stanoviska dotčených orgánů, námitky a připomínky lze
   uplatnit  nejpozději při opakovaném veřejném projednání, jinak se k nim
   nepřihlíží.
 
   (6)  Je-li  na  základě  projednání  nutné  část  návrhu zásad územního
   rozvoje   zcela   přepracovat,   zahrne   krajský   úřad  požadavky  na
   přepracování do zprávy o uplatňování zásad územního rozvoje za uplynulé
   období. Část zásad územního rozvoje, která splňuje požadavky na vydání,
   je možné vydat samostatně.
 
   § 40
 
   (1) Krajský úřad přezkoumá soulad návrhu zásad územního rozvoje zejména
 
   a) s politikou územního rozvoje,
 
   b) s cíli a úkoly územního plánování,
 
   c) s požadavky tohoto zákona a jeho prováděcích právních předpisů,
 
   d)  s  požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených
   orgánů  podle  zvláštních  právních  předpisů^4), popřípadě s výsledkem
   řešení rozporů.
 
   (2)  Součástí  odůvodnění  zásad  územního rozvoje je kromě náležitostí
   vyplývajících ze správního řádu zejména
 
   a) výsledek přezkoumání podle odstavce 1,
 
   b)  základní  informace  o  výsledcích  vyhodnocení vlivů na udržitelný
   rozvoj území včetně výsledků vyhodnocení vlivů na životní prostředí,
 
   c) stanovisko podle § 37 odst. 6,
 
   d)  sdělení,  jak  bylo  stanovisko  podle  §  37 odst. 7 zohledněno, s 
   uvedením  závažných  důvodů,  pokud  některé  požadavky  nebo  podmínky
   zohledněny nebyly,
 
   e) komplexní zdůvodnění přijatého řešení včetně vybrané varianty.
 
   (3)  Dojde-li  však  pořizovatel v průběhu řízení k závěru, že je návrh
   zásad  územního rozvoje v rozporu se zákonem nebo s požadavky uvedenými
   v odstavci 1, předloží návrh na jeho zamítnutí.
 
   (4)  Náležitosti  obsahu  vyhodnocení  vlivů na udržitelný rozvoj území
   upraví prováděcí právní předpis.
 
   § 41
 
   Vydání zásad územního rozvoje
 
   (1)  Krajský  úřad předkládá zastupitelstvu kraje návrh na vydání zásad
   územního rozvoje s jejich odůvodněním.
 
   (2)  Zastupitelstvo kraje si před vydáním zásad územního rozvoje ověří,
   zda-li  nejsou  v  rozporu  s politikou územního rozvoje, se stanovisky
   dotčených  orgánů  nebo  výsledkem  řešení  rozporu  a  se  stanoviskem
   ministerstva.
 
   (3)  Dojde-li  ke  změně  nebo  zrušení rozhodnutí o námitkách, je kraj
   povinen  uvést  zásady územního rozvoje do souladu s tímto rozhodnutím;
   do  té  doby  nelze  rozhodovat  a  postupovat  podle  těch částí zásad
   územního rozvoje, které jsou vymezeny v rozhodnutí o zrušení rozhodnutí
   o námitkách.
 
   (4) Kraj je povinen uvést do souladu zásady územního rozvoje s následně
   schválenou  politikou  územního  rozvoje. Do té doby nelze rozhodovat a
   postupovat  podle  částí zásad územního rozvoje, které jsou v rozporu s 
   následně schválenou politikou územního rozvoje.
 
   (5) Zásady územního rozvoje nelze změnit rozhodnutím podle § 97 odst. 3
   správního řádu.
 
   § 42
 
   Aktualizace zásad územního rozvoje
 
   (1)  Krajský  úřad  pořídí  návrh  zprávy  o uplatňování zásad územního
   rozvoje  v  uplynulém období a zašle ho ministerstvu, dotčeným orgánům,
   sousedním  krajům, dotčeným obcím, příslušnému orgánu ochrany přírody a
   Ministerstvu  životního  prostředí.  Do 30 dnů od obdržení návrhu mohou
   uplatnit  u  krajského  úřadu ministerstvo a dotčené orgány vyjádření s 
   požadavky  na  obsah  zprávy,  obce připomínky a Ministerstvo životního
   prostředí  stanovisko  zpracované  podle kritérií přílohy č. 8 zákona o 
   posuzování  vlivů  na  životní prostředí, ve kterém uvede, zda mají být
   aktualizace nebo nový návrh zásad územního rozvoje posouzeny z hlediska
   vlivů  na  životní  prostředí, a případně stanoví požadavky podle § 10i
   zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Příslušný orgán ochrany
   přírody  doručí  stanovisko  podle  §  45i  zákona  o ochraně přírody a
   krajiny krajskému úřadu a Ministerstvu životního prostředí nejpozději 7
   dní   před  uplynutím  lhůty  pro  uplatnění  vyjádření,  připomínek  a
   stanoviska.  K  vyjádřením a připomínkám uplatněným po uvedené lhůtě se
   nepřihlíží.
 
   (2)  Krajský  úřad  doručí  návrh  zprávy  o uplatňování zásad územního
   rozvoje  veřejnou  vyhláškou.  Do  15 dnů ode dne doručení může každý k 
   návrhu uplatnit písemné připomínky. K později uplatněným připomínkám se
   nepřihlíží.
 
   (3)  Krajský  úřad  upraví  návrh  zprávy  podle  výsledků projednání a
   předloží  ho  ke  schválení zastupitelstvu kraje nejpozději do 4 let po
   vydání zásad územního rozvoje nebo jejich poslední aktualizace.
 
   (4)  Při aktualizaci zásad územního rozvoje na základě schválené zprávy
   o  jejich  uplatňování  se  v  měněných částech postupuje obdobně podle
   ustanovení  §  36  až 41 s výjimkou vyhodnocení vlivů aktualizace zásad
   územního  rozvoje  na  udržitelný rozvoj území, které se zpracovává jen
   pokud  Ministerstvo  životního prostředí ve stanovisku podle odstavce 1
   uvedlo,  že  má  být  tato  aktualizace  posouzena  z hlediska vlivů na
   životní  prostředí.  Krajský  úřad  zajistí  vyhotovení  zásad územního
   rozvoje  zahrnující  právní  stav po vydání poslední aktualizace a toto
   vyhotovení opatří záznamem o účinnosti.
 
   (5)  Na  základě  požadavku uvedeného ve zprávě může být zpracován nový
   návrh zásad územního rozvoje.
 
   (6)  Dojde-li  ke  zrušení  části  zásad územního rozvoje nebo nelze-li
   podle  nich  rozhodovat  na  základě § 41 odst. 3 a 4 anebo je-li kraji
   podán oprávněným investorem návrh na aktualizaci zásad územního rozvoje
   z  důvodu  rozvoje  veřejné dopravní nebo technické infrastruktury [§ 2
   odst.   1  písm.  k)],  zastupitelstvo  kraje  bezodkladně  rozhodne  o 
   aktualizaci zásad územního rozvoje a jejím obsahu. Zpráva o uplatňování
   zásad  územního  rozvoje se v tomto případě nepořizuje. Při aktualizaci
   se  postupuje  obdobně  podle  §  36, § 37 odst. 2 až 9 a § 38 až 41. K 
   návrhu   aktualizace   zásad  územního  rozvoje  krajský  úřad  zajistí
   vyhodnocení  vlivů  na  udržitelný  rozvoj  území.  Dojde-li ke zrušení
   celých  zásad  územního  rozvoje,  při pořizování se naváže na poslední
   úkon, který nebyl zrušením zpochybněn.
 
   (7)  Pokud  je  pořízení  aktualizace  zásad  územního rozvoje vyvoláno
   výhradní  potřebou  navrhovatele,  může  kraj  podmínit  její  pořízení
   částečnou  nebo  úplnou  úhradou  nákladů  na  její  zpracování  včetně
   vyhodnocení  vlivů na udržitelný rozvoj území a úhradou nákladů podle §
   45  odst. 2 navrhovatelem. Pokud je pořízení aktualizace zásad územního
   rozvoje   vyvoláno  schválením  politiky  územního  rozvoje  nebo  její
   aktualizace, hradí takto vyvolané náklady na aktualizaci zásad územního
   rozvoje  a  náklady  na  změny  územních  plánů Ministerstvo financí, s 
   výjimkou  případů,  kdy  příslušná  část politiky územního rozvoje nebo
   její  aktualizace,  která změnu vyvolala, je zjevně ve prospěch rozvoje
   nebo ochrany hodnot území kraje, nebo byla přijata na návrh kraje.
 
   (8)  Obsahové  náležitosti  zprávy o uplatňování zásad územního rozvoje
   stanoví prováděcí právní předpis.
 
   Oddíl 2
 
   Územní plán
 
   § 43
 
   (1)  Územní  plán stanoví základní koncepci rozvoje území obce, ochrany
   jeho   hodnot,  jeho  plošného  a  prostorového  uspořádání  (dále  jen
   "urbanistická   koncepce"),   uspořádání  krajiny  a  koncepci  veřejné
   infrastruktury;  vymezí  zastavěné  území,  plochy  a koridory, zejména
   zastavitelné  plochy  a  plochy vymezené ke změně stávající zástavby, k 
   obnově  nebo  opětovnému využití znehodnoceného území (dále jen "plocha
   přestavby"),  pro  veřejně  prospěšné  stavby,  pro  veřejně  prospěšná
   opatření  a  pro  územní  rezervy a stanoví podmínky pro využití těchto
   ploch  a koridorů. Záležitosti nadmístního významu, které nejsou řešeny
   v  zásadách  územního rozvoje, mohou být součástí územního plánu, pokud
   to  krajský  úřad  ve stanovisku podle § 50 odst. 7 z důvodu významných
   negativních vlivů přesahujících hranice obce nevyloučí.
 
   (2)  V  územním  plánu  lze  vymezit  plochu  nebo  koridor,  v němž je
   rozhodování  o změnách v území podmíněno smlouvou s vlastníky pozemků a
   staveb,  které  budou  dotčeny navrhovaným záměrem, jejímž obsahem musí
   být  souhlas s tímto záměrem a souhlas s rozdělením nákladů a prospěchů
   spojených s jeho realizací (dále jen „dohoda o parcelaci"), zpracováním
   územní  studie  nebo  vydáním  regulačního  plánu.  V případě podmínění
   rozhodování  územní  studií  jsou  součástí územního plánu podmínky pro
   její pořízení a přiměřená lhůta pro vložení dat o ní do evidence územně
   plánovací  činnosti (§ 30 odst. 4); marným uplynutím lhůty omezení změn
   v  území  zaniká.  V případě podmínění rozhodování regulačním plánem je
   součástí  územního plánu zadání regulačního plánu a u regulačního plánu
   z  podnětu přiměřená lhůta pro jeho vydání. Podmínka vydání regulačního
   plánu  z  podnětu  pozbývá  platnosti  marným  uplynutím uvedené lhůty.
   Podmínka  vydání regulačního plánu na žádost pozbývá platnosti, pokud k 
   vydání  nedojde  do 1 roku od podání úplné žádosti v souladu se zadáním
   regulačního plánu.
 
   (3)  Územní plán v souvislostech a podrobnostech území obce zpřesňuje a
   rozvíjí  cíle a úkoly územního plánování v souladu se zásadami územního
   rozvoje   kraje  a  s  politikou  územního  rozvoje.  Územní  plán  ani
   vyhodnocení   vlivů   na   udržitelný   rozvoj  území  nesmí  obsahovat
   podrobnosti  náležející  svým  obsahem  regulačnímu  plánu nebo územním
   rozhodnutím.
 
   (4)  Územní  plán  se  pořizuje  a vydává pro celé území obce, pro celé
   území hlavního města Prahy, popřípadě pro celé území vojenského újezdu.
   Na  pořizování  územního  plánu vojenského újezdu se vztahují přiměřeně
   ustanovení  § 43 až 47, § 50 až 55 a § 57. Územní plán může být pořízen
   a  vydán též pro vymezenou část území hlavního města Prahy. Územní plán
   se vydává formou opatření obecné povahy podle správního řádu.
 
   (5)  Územní  plán  je  závazný  pro pořízení a vydání regulačního plánu
   zastupitelstvem  obce,  pro  rozhodování  v území, zejména pro vydávání
   územních  rozhodnutí. Poskytování prostředků z veřejných rozpočtů podle
   zvláštních  právních  předpisů  na  provedení  změn v území nesmí být v 
   rozporu  s  vydaným územním plánem. Územní plán hlavního města Prahy je
   závazný  též  pro  územní plán vydaný pro vymezenou část území hlavního
   města Prahy.
 
   (6)  Náležitosti  obsahu územního plánu a obecné požadavky na využívání
   území stanoví prováděcí právní předpis.
 
   § 44
 
   Pořízení územního plánu
 
   O pořízení územního plánu rozhoduje zastupitelstvo obce
 
   a) z vlastního podnětu,
 
   b) na návrh orgánu veřejné správy,
 
   c) na návrh občana obce,
 
   d)  na  návrh  fyzické  nebo  právnické osoby, která má vlastnická nebo
   obdobná práva k pozemku nebo stavbě na území obce,
 
   e) na návrh oprávněného investora.
 
   § 45
 
   Úhrada nákladů na pořízení územního plánu
 
   (1)  Náklady na zpracování územního plánu projektantem a na vyhodnocení
   vlivů na udržitelný rozvoj území hradí obec, která rozhodla o pořízení.
 
   (2)  Pokud  pořízení  změny  územního  plánu  vyplývá ze zásad územního
   rozvoje nebo z jejich aktualizace, hradí takto vyvolané náklady kraj, s 
   výjimkou   případů,  kdy  příslušná  část  aktualizace  zásad  územního
   rozvoje,  která  změnu  územního plánu vyvolala, byla vydána na základě
   výhradní potřeby dotčené obce.
 
   (3)  Náklady  spojené  s  projednáním územního plánu hradí pořizovatel.
   Náklady  na  nezbytné  mapové podklady uhradí obec, pro kterou pořizuje
   územní plán úřad územního plánování, pokud se obce nedohodnou jinak.
 
   (4)  Pokud  je pořízení změny územního plánu vyvoláno výhradní potřebou
   navrhovatele,  může  obec  podmínit její pořízení částečnou nebo úplnou
   úhradou  nákladů na její zpracování, na vyhodnocení vlivů na udržitelný
   rozvoj území a na mapové podklady navrhovatelem.
 
   § 46
 
   Návrh na pořízení územního plánu
 
   (1)  Návrh na pořízení územního plánu se podává u obce, pro jejíž území
   se územní plán pořizuje, a obsahuje
 
   a)  údaje  umožňující  identifikaci  navrhovatele,  včetně uvedení jeho
   vlastnických nebo obdobných práv k pozemku nebo stavbě na území obce,
 
   b) údaje o navrhované změně využití ploch na území obce,
 
   c) údaje o současném využití ploch dotčených návrhem navrhovatele,
 
   d) důvody pro pořízení územního plánu nebo jeho změny,
 
   e) návrh úhrady nákladů na pořízení územního plánu.
 
   (2)  Pořizovatel  po převzetí návrhu na pořízení územního plánu posoudí
   úplnost  návrhu, jeho soulad s právními předpisy a v případě nedostatků
   vyzve  navrhovatele,  aby je v přiměřené lhůtě odstranil. Neodstraní-li
   navrhovatel  nedostatky  požadovaným  způsobem  a  ve  stanovené lhůtě,
   pořizovatel   návrh  odmítne,  sdělí  tuto  skutečnost  navrhovateli  a
   předloží  o  tom  informaci  zastupitelstvu  obce  příslušnému k vydání
   územního plánu.
 
   (3)  Splňuje-li  návrh  všechny  stanovené náležitosti, pořizovatel jej
   posoudí  a  se  svým  stanoviskem  bezodkladně  předloží  k  rozhodnutí
   zastupitelstvu  obce  příslušné  k  vydání  územního  plánu. O výsledku
   jednání  zastupitelstva  informuje obec bezodkladně navrhovatele a úřad
   územního plánování.
 
   § 47
 
   Zadání územního plánu
 
   (1)  Na  základě  rozhodnutí  zastupitelstva  obce  o pořízení územního
   plánu,   na   základě   územně   analytických  podkladů  a  s  využitím
   doplňujících  průzkumů  a  rozborů, pořizovatel ve spolupráci s určeným
   členem  zastupitelstva  (dále  jen  „určený zastupitel“) zpracuje návrh
   zadání  územního plánu. V návrhu zadání stanoví hlavní cíle a požadavky
   na  zpracování  návrhu  územního  plánu, případně vymezí řešené území u 
   územního plánu pro vymezenou část území hlavního města Prahy.
 
   (2)  Pořizovatel  zašle  návrh  zadání územního plánu dotčeným orgánům,
   sousedním  obcím,  krajskému úřadu. V případě pořizování územního plánu
   jiným  obecním  úřadem  zašle  pořizovatel  návrh  zadání též obci, pro
   kterou ho pořizuje. Pořizovatel doručí návrh zadání veřejnou vyhláškou.
   Do  15  dnů ode dne doručení může každý uplatnit u pořizovatele písemné
   připomínky.  Do 30 dnů od obdržení návrhu zadání mohou dotčené orgány a
   krajský úřad jako nadřízený orgán uplatnit u pořizovatele vyjádření, ve
   kterém  uvedou požadavky na obsah územního plánu vyplývající z právních
   předpisů  a  územně  plánovacích podkladů. V téže lhůtě uplatní krajský
   úřad jako příslušný úřad u pořizovatele stanovisko, sousední obce mohou
   uplatnit  podněty.  Nejpozději  7  dní před uplynutím této lhůty doručí
   příslušný  orgán  ochrany  přírody  pořizovateli  a  příslušnému  úřadu
   stanovisko   podle  §  45i  zákona  o  ochraně  přírody  a  krajiny.  K 
   připomínkám,  vyjádřením  a podnětům uplatněným po uvedených lhůtách se
   nepřihlíží.
 
   (3)  Krajský  úřad  jako  příslušný úřad ve stanovisku podle odstavce 2
   uvede,  zda  má  být návrh územního plánu posuzován z hlediska vlivů na
   životní  prostředí,  případně stanoví podrobnější požadavky podle § 10i
   zákona  o  posuzování  vlivů  na  životní prostředí. Pokud má být návrh
   územního  plánu  posuzován  z  hlediska vlivů na životní prostředí nebo
   pokud  příslušný orgán ochrany přírody ve stanovisku podle § 45i zákona
   o  ochraně  přírody  a  krajiny  nevyloučil  významný  vliv na evropsky
   významnou  lokalitu  či  ptačí oblast^11), doplní pořizovatel do návrhu
   zadání požadavek na vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území.
 
   (4)  Na základě výsledků projednání pořizovatel ve spolupráci s určeným
   zastupitelem upraví návrh zadání a předloží jej ke schválení.
 
   (5)  Zadání  územního  plánu  schvaluje  zastupitelstvo obce, pro jejíž
   území je územní plán pořizován. V odůvodněných případech nebo z podnětu
   dotčeného   orgánu^11),   ^12)   zastupitelstvo  obce  uloží  v  zadání
   zpracování variantního řešení návrhu územního plánu.
 
   (6)  Náležitosti  obsahu zadání územního plánu stanoví prováděcí právní
   předpis.
 
   nadpis vypuštěn
 
   § 48
 
   zrušen
 
   § 49
 
   zrušen
 
   Návrh územního plánu
 
   § 50
 
   nadpis vypuštěn
 
   (1)  Na  základě  schváleného  zadání  územního  plánu nebo schválených
   pokynů pro zpracování návrhu územního plánu pořizovatel pořídí pro obec
   zpracování  návrhu  územního  plánu  a  vyhodnocení vlivů na udržitelný
   rozvoj území, pokud se zpracovává. Náležitosti obsahu vyhodnocení vlivů
   na  udržitelný  rozvoj  území  v rozsahu § 19 odst. 2 stanoví prováděcí
   právní předpis.
 
   (2)  Pořizovatel oznámí místo a dobu konání společného jednání o návrhu
   územního  plánu  a  vyhodnocení  jeho vlivů na udržitelný rozvoj území,
   pokud se zpracovává, nejméně 15 dnů předem jednotlivě dotčeným orgánům,
   krajskému úřadu, obci, pro kterou je územní plán pořizován, a sousedním
   obcím; krajskému úřadu zároveň předá návrh územního plánu pro posouzení
   podle  odstavců  5  až  7 spolu s vyhodnocením jeho vlivů na udržitelný
   rozvoj  území,  pokud  se  zpracovává. Dotčené orgány vyzve k uplatnění
   stanovisek  ve  lhůtě  30  dnů  ode  dne jednání. Ve stejné lhůtě mohou
   sousední  obce  uplatnit připomínky. K později uplatněným stanoviskům a
   připomínkám se nepřihlíží.
 
   (3)  Pořizovatel doručí návrh územního plánu a vyhodnocení vlivů návrhu
   územního  plánu  na  udržitelný  rozvoj  území,  pokud  se  zpracovává,
   veřejnou  vyhláškou.  Do  30 dnů ode dne doručení může každý uplatnit u 
   pořizovatele  písemné  připomínky.  K později uplatněným připomínkám se
   nepřihlíží.
 
   (4)  Pokud  je  ve  vyhodnocení  vlivů návrhu územního plánu na životní
   prostředí  zjištěn  významný  negativní vliv na území sousedního státu,
   pořizovatel ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí zašle návrh
   územního  plánu  příslušným  orgánům sousedního státu, jehož území může
   být   uplatňováním   územního  plánu  přímo  ovlivněno,  a  nabídne  mu
   konzultace.  Pokud  tyto orgány o konzultace projeví zájem, pořizovatel
   se  ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí konzultací účastní;
   k účasti přizve Ministerstvo životního prostředí a krajský úřad.
 
   (5)  Pokud se zpracovává vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný
   rozvoj  území,  pořizovatel  zašle  stanoviska,  připomínky  a výsledky
   konzultací  podle  odstavců  2  až 4 příslušnému úřadu jako podklad pro
   vydání  stanoviska  k  návrhu  koncepce podle § 10g zákona o posuzování
   vlivů  na  životní prostředí, které není stanoviskem podle § 4 odst. 2.
   Příslušný  úřad  stanovisko  uplatní  do  30  dnů  od  obdržení  těchto
   podkladů.  Ze závažných důvodů, které příslušný úřad sdělí pořizovateli
   nejpozději  do  30  dnů  od  obdržení  podkladů, se lhůta pro uplatnění
   stanoviska  prodlužuje,  nejdéle  však  o  30 dnů. Pokud příslušný úřad
   stanovisko neuplatní ve lhůtě podle věty druhé ani v prodloužené lhůtě,
   je možné územní plán vydat i bez jeho stanoviska.
 
   (6)  Pokud  z posouzení vlivu na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí
   oblast  vyplyne,  že územní plán má významný negativní vliv na příznivý
   stav   předmětu  ochrany  nebo  celistvost  některé  evropsky  významné
   lokality  nebo  ptačí oblasti, který nebyl předmětem posouzení vydaných
   zásad  územního  rozvoje  z hlediska těchto vlivů, postupuje se podle §
   45i  zákona  o  ochraně  přírody  a krajiny. Kompenzační opatření uvede
   příslušný  orgán  ochrany přírody ve stanovisku podle § 4 odst. 2 písm.
   b).
 
   (7)  Krajský úřad zašle pořizovateli stanovisko k návrhu územního plánu
   z  hledisek  zajištění  koordinace  využívání  území s ohledem na širší
   územní  vztahy,  souladu  s  politikou  územního  rozvoje  a s výjimkou
   územního  plánu  pro  území  hlavního  města  Prahy  souladu  s  územně
   plánovací  dokumentací  vydanou  krajem. Pokud nezašle stanovisko do 30
   dnů  od obdržení stanovisek, připomínek a výsledků konzultací, je možné
   územní plán vydat i bez jeho stanoviska.
 
   (8)  V  případě, že krajský úřad upozorní ve stanovisku pořizovatele na
   nedostatky  z  hledisek  uvedených  v  odstavci 7, lze zahájit řízení o 
   územním  plánu  až  na  základě  potvrzení krajského úřadu o odstranění
   nedostatků.
 
   § 51
 
   nadpis vypuštěn
 
   (1) Pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem vyhodnotí výsledky
   projednání návrhu územního plánu a zajistí řešení případných rozporů (§
   4 odst. 8); na základě vyhodnocení výsledků projednání, výsledku řešení
   rozporů  a  vyhodnocení  vlivů  na  udržitelný  rozvoj  území, pokud se
   zpracovává, zajistí upravení návrhu.
 
   (2)  Pokud  návrh  územního  plánu  obsahuje  varianty řešení, předloží
   pořizovatel na základě vyhodnocení výsledků projednání, výsledku řešení
   rozporů  a  vyhodnocení  vlivů  na  udržitelný  rozvoj  území, pokud se
   zpracovává,  zastupitelstvu obce ke schválení návrh výběru nejvhodnější
   varianty,  který  může obsahovat i podmínky k její úpravě. V rozsahu, v 
   jakém  se  tyto  podmínky odchylují od zadání územního plánu, jsou jeho
   změnou.  Zastupitelstvo  obce  je  při  schvalování  vázáno  stanovisky
   dotčených orgánů nebo výsledkem řešení rozporů.
 
   (3) Dojde-li pořizovatel na základě výsledků projednání k závěru, že je
   potřebné  pořídit  nový  návrh územního plánu, zpracuje ve spolupráci s 
   určeným  zastupitelem návrh pokynů pro jeho zpracování. K návrhu pokynů
   si   pořizovatel  vyžádá  stanovisko  příslušného  úřadu  a  stanovisko
   příslušného orgánu ochrany přírody podle § 45i zákona o ochraně přírody
   a  krajiny.  Příslušný  úřad  ve  stanovisku uvede, zda má být upravený
   návrh posuzován z hlediska vlivů na životní prostředí, případně stanoví
   podrobnější  požadavky podle § 10i zákona o posuzování vlivů na životní
   prostředí.  Návrh  pokynů pro zpracování návrhu územního plánu předloží
   pořizovatel  spolu  se  zdůvodněním zastupitelstvu obce ke schválení. V 
   rozsahu,  v  jakém  se  tyto pokyny odchylují od zadání územního plánu,
   jsou jeho změnou.
 
   Řízení o územním plánu
 
   § 52
 
   (1)  Upravený  a  posouzený  návrh územního plánu, vyhodnocení vlivů na
   udržitelný  rozvoj  území,  pokud  se  zpracovává,  a oznámení o konání
   veřejného  projednání  pořizovatel  doručí  veřejnou vyhláškou. Veřejné
   projednání^21)  návrhu  a  vyhodnocení  se koná nejdříve 15 dnů ode dne
   doručení.  K  veřejnému  projednání pořizovatel přizve jednotlivě obec,
   pro  kterou  je  územní  plán pořizován, dotčené orgány, krajský úřad a
   sousední obce, a to nejméně 30 dnů předem.
 
   (2)  Námitky  proti  návrhu  územního plánu mohou podat pouze vlastníci
   pozemků  a  staveb  dotčených  návrhem  řešení,  oprávněný  investor  a
   zástupce veřejnosti.
 
   (3)  Nejpozději  do  7  dnů  ode  dne  veřejného  projednání může každý
   uplatnit  své  připomínky  a dotčené osoby podle odstavce 2 námitky, ve
   kterých   musí  uvést  odůvodnění,  údaje  podle  katastru  nemovitostí
   dokladující  dotčená  práva  a  vymezit území dotčené námitkou. Dotčené
   orgány  a  krajský  úřad  jako  nadřízený orgán uplatní ve stejné lhůtě
   stanoviska  k  částem  řešení,  které byly od společného jednání (§ 50)
   změněny.  K  později  uplatněným stanoviskům, připomínkám a námitkám se
   nepřihlíží.  Dotčené  osoby oprávněné k podání námitek musí být na tuto
   skutečnost upozorněny.
 
   (4)  Ke  stanoviskům,  námitkám a připomínkám ve věcech, o kterých bylo
   rozhodnuto  při  vydání  zásad  územního rozvoje nebo regulačního plánu
   vydaného krajem, se nepřihlíží.
 
   § 53
 
   (1) Pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem vyhodnotí výsledky
   projednání,  zpracuje  s  ohledem  na  veřejné zájmy návrh rozhodnutí o 
   námitkách  a návrh vyhodnocení připomínek uplatněných k návrhu územního
   plánu.   Návrhy   doručí   dotčeným  orgánům  a  krajskému  úřadu  jako
   nadřízenému  orgánu  a  vyzve je, aby k nim ve lhůtě 30 dnů od obdržení
   uplatnily  stanoviska.  Pokud  dotčený  orgán  nebo  krajský  úřad jako
   nadřízený orgán neuplatní stanovisko v uvedené lhůtě, má se za to, že s 
   návrhy pořizovatele souhlasí. Pokud je to nezbytné, pořizovatel zajistí
   pro obec úpravu návrhu územního plánu v souladu s výsledky projednání.
 
   (2)  Dojde-li na základě veřejného projednání k podstatné úpravě návrhu
   územního  plánu,  pořizovatel  si vyžádá stanovisko příslušného úřadu a
   stanovisko  příslušného  orgánu  ochrany  přírody  podle § 45i zákona o 
   ochraně  přírody  a krajiny. Příslušný úřad ve stanovisku uvede, zda má
   být  upravený  návrh  posuzován  z hlediska vlivů na životní prostředí,
   případně  stanoví podrobnější požadavky podle § 10i zákona o posuzování
   vlivů  na  životní  prostředí.  Upravený návrh a případné upravené nebo
   doplněné  vyhodnocení  vlivů  na  udržitelný  rozvoj území se v rozsahu
   těchto  úprav  projedná  na  opakovaném  veřejném projednání; přitom se
   postupuje obdobně podle § 52.
 
   (3) Je-li na základě projednání nutné návrh územního plánu přepracovat,
   postupuje se obdobně podle § 51 odst. 3.
 
   (4) Pořizovatel přezkoumá soulad návrhu územního plánu zejména
 
   a)  s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou
   krajem,
 
   b)  s  cíli  a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu
   architektonických  a  urbanistických  hodnot  v  území  a  požadavky na
   ochranu nezastavěného území,
 
   c) s požadavky tohoto zákona a jeho prováděcích právních předpisů,
 
   d)  s  požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených
   orgánů  podle  zvláštních  právních  předpisů4),  popřípadě s výsledkem
   řešení rozporů.
 
   (5)   Součástí   odůvodnění   územního   plánu   je  kromě  náležitostí
   vyplývajících ze správního řádu zejména
 
   a) výsledek přezkoumání územního plánu podle odstavce 4,
 
   b)  zpráva  o  vyhodnocení  vlivů na udržitelný rozvoj území obsahující
   základní  informace  o  výsledcích  tohoto  vyhodnocení včetně výsledků
   vyhodnocení vlivů na životní prostředí,
 
   c) stanovisko krajského úřadu podle § 50 odst. 5,
 
   d)  sdělení,  jak  bylo  stanovisko  podle  §  50 odst. 5 zohledněno, s 
   uvedením  závažných  důvodů,  pokud  některé  požadavky  nebo  podmínky
   zohledněny nebyly,
 
   e) komplexní zdůvodnění přijatého řešení včetně vybrané varianty,
 
   f) vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby
   vymezení zastavitelných ploch.
 
   (6)  Dojde-li  pořizovatel  v  průběhu  řízení  k  závěru,  že je návrh
   územního  plánu  v  rozporu  se  zákonem  nebo  s požadavky uvedenými v 
   odstavci 4, předloží návrh na jeho zamítnutí.
 
   § 54
 
   Vydání územního plánu
 
   (1) Pořizovatel předkládá zastupitelstvu příslušné obce návrh na vydání
   územního plánu s jeho odůvodněním.
 
   (2)  Zastupitelstvo obce vydá územní plán po ověření, že není v rozporu
   s  politikou  územního  rozvoje, s územně plánovací dokumentací vydanou
   krajem  nebo  výsledkem řešení rozporů a se stanovisky dotčených orgánů
   nebo stanoviskem krajského úřadu.
 
   (3)  V případě, že zastupitelstvo obce nesouhlasí s předloženým návrhem
   územního  plánu nebo s výsledky jeho projednání, vrátí předložený návrh
   pořizovateli  se  svými  pokyny  k  úpravě a novému projednání nebo jej
   zamítne.
 
   (4)  Dojde-li  ke  změně  nebo  zrušení rozhodnutí o námitkách, je obec
   povinna  uvést  územní  plán do souladu s tímto rozhodnutím; do té doby
   nelze  rozhodovat  a  postupovat podle těch částí územního plánu, které
   jsou vymezeny v rozhodnutí o zrušení rozhodnutí o námitkách.
 
   (5)  Obec  je  povinna  uvést do souladu územní plán s územně plánovací
   dokumentací  následně  vydanou  krajem  a následně schválenou politikou
   územního  rozvoje.  Do  té  doby  nelze rozhodovat podle částí územního
   plánu,  které  jsou  v  rozporu s územně plánovací dokumentací následně
   vydanou krajem nebo s politikou územního rozvoje.
 
   (6)  Územní  plán nelze změnit rozhodnutím podle § 97 odst. 3 správního
   řádu.
 
   § 55
 
   Vyhodnocování územního plánu a jeho změny
 
   (1)  Pořizovatel  předloží  zastupitelstvu  obce nejpozději do 4 let po
   vydání územního plánu a poté pravidelně nejméně jednou za 4 roky zprávu
   o  uplatňování  územního plánu v uplynulém období. Na projednání návrhu
   této  zprávy se použije přiměřeně § 47 odst. 1 až 4 a její schválení se
   použije  obdobně  § 47 odst. 5. Pokud jsou pokyny pro zpracování návrhu
   změny  územního plánu součástí této zprávy, postupuje se dále v rozsahu
   této změny obdobně podle ustanovení § 50 až 54.
 
   (2)  Pokud  není  změna  územního  plánu pořizována na základě zprávy o 
   uplatňování územního plánu nebo postupem podle odstavce 3, postupuje se
   dále  v  rozsahu  této  změny  obdobně  podle § 43 až 46 a § 50 až 54 a
   přiměřeně podle § 47.
 
   (3)  Dojde-li  ke  zrušení části územního plánu nebo nelze-li podle něj
   rozhodovat na základě § 54 odst. 4 a 5, zastupitelstvo obce bezodkladně
   rozhodne  o  pořízení  územního plánu nebo jeho změny a o jejím obsahu.
   Zpráva  o uplatňování územního plánu ani zadání změny územního plánu se
   v  tomto případě nezpracovávají. V rozsahu této změny se dále postupuje
   obdobně  podle  § 43 až 45, § 50 odst. 2 až 8 a § 51 až 54; vyhodnocení
   vlivů  změny  územního  plánu na udržitelný rozvoj území se při uvedení
   územního   plánu  do  souladu  s  územně  plánovací  dokumentací  kraje
   nezpracovává. Dojde-li ke zrušení celého územního plánu, při pořizování
   se naváže na poslední úkon, který nebyl zrušením zpochybněn.
 
   (4)  Další  zastavitelné plochy lze změnou územního plánu vymezit pouze
   na základě prokázání nemožnosti využít již vymezené zastavitelné plochy
   a potřeby vymezení nových zastavitelných ploch.
 
   (5) Pořizovatel pro obec zajistí vyhotovení územního plánu zahrnujícího
   právní  stav  po  vydání jeho změny a toto vyhotovení opatří záznamem o 
   účinnosti.
 
   (6)  Obsahové  náležitosti  zprávy  o uplatňování územního plánu a jeho
   změny stanoví prováděcí právní předpis.
 
   § 56
 
   Opatření proti průtahům při pořizování územního plánu
 
   Je-li  při zpracování a projednávání návrhu zadání nebo návrhu územního
   plánu  překročena lhůta 1 roku od předchozího rozhodnutí zastupitelstva
   obce,  a činnost pořizovatele je zajišťována podle § 6 odst. 1 písm. c)
   nebo  podle  § 6 odst. 2, je pořizovatel povinen bez zbytečného odkladu
   předložit  zastupitelstvu  obce,  pro  kterou je územní plán pořizován,
   návrh  rozhodnutí  o  dalším  postupu  pořizování územního plánu, pokud
   zastupitelstvo obce při zadání územního plánu neurčí delší lhůtu.
 
   § 57
 
   Spojené pořízení územního plánu a regulačního plánu
 
   V  odůvodněných  případech  je  možno  z rozhodnutí zastupitelstva obce
   spojit  pořízení  územního  plánu  a regulačního plánu. Spojené veřejné
   projednání  musí  splňovat  požadavky  pro  projednání územního plánu i 
   regulačního plánu.
 
   § 58
 
   Zastavěné území
 
   (1)  Na  území  obce se vymezuje jedno případně více zastavěných území.
   Hranici  jednoho zastavěného území tvoří čára vedená po hranici parcel,
   ve  výjimečných  případech  ji tvoří spojnice lomových bodů stávajících
   hranic nebo bodů na těchto hranicích.
 
   (2)  Do zastavěného území se zahrnují pozemky v intravilánu, s výjimkou
   vinic,  chmelnic,  pozemků  zemědělské  půdy  určených  pro zajišťování
   speciální zemědělské výroby (zahradnictví) nebo pozemků přiléhajících k 
   hranici  intravilánu  navrácených  do  orné  půdy^22)  nebo  do lesních
   pozemků^22), a dále pozemky vně intravilánu, a to
 
   a) zastavěné stavební pozemky,
 
   b) stavební proluky,
 
   c)  pozemní  komunikace  nebo  jejich  části, ze kterých jsou vjezdy na
   ostatní pozemky zastavěného území,
 
   d) ostatní veřejná prostranství^1),
 
   e)  další  pozemky,  které jsou obklopeny ostatními pozemky zastavěného
   území, s výjimkou pozemků vinic, chmelnic a zahradnictví.
 
   (3)  Zastavěné  území se vymezuje v územním plánu a aktualizuje se jeho
   změnou.
 
   Vymezení zastavěného území
 
   § 59
 
   (1) Není-li vydán územní plán, může obec rozhodnout o pořízení vymezení
   zastavěného  území  svým  obecním  úřadem  (§ 6 odst. 2) nebo požádat o 
   pořízení  vymezení  zastavěného  území úřad územního plánování, kterému
   zároveň  předá  kopii katastrální mapy příslušného území a kopii mapy s 
   vyznačeným  intravilánem,  pokud není intravilán vyznačen v katastrální
   mapě.
 
   (2)  Zastavěné  území  se  vymezuje  podle § 58 odst. 1 a 2 a vydává se
   formou opatření obecné povahy^23).
 
   (3)  Pořizovatel  do  60 dnů od obdržení žádosti a příslušných mapových
   podkladů  nebo  od  rozhodnutí  o pořízení navrhne vymezení zastavěného
   území  a svolá místní šetření za účasti dotčené obce a dotčených orgánů
   hájících  veřejné  zájmy  na  úseku  ochrany přírody a krajiny, ochrany
   zemědělského  půdního  fondu,  ochrany  lesa  a  státní památkové péče;
   konání místního šetření oznámí nejméně 15 dnů předem.
 
   (4)  Dotčené  orgány  uplatní svá stanoviska do 30 dnů ode dne místního
   šetření, jinak se k nim nepřihlíží.
 
   (5)  Pořizovatel  upraví  návrh vymezení zastavěného území v souladu se
   stanovisky dotčených orgánů, popřípadě s výsledky řešení rozporů.
 
   § 60
 
   (1)   Pořizovatel  vede  o  návrhu  zastavěného  území  projednaného  s 
   dotčenými  orgány  řízení  o  jeho  vydání;  námitky  mohou podat pouze
   vlastníci  pozemků  uvedených  v  §  58 odst. 2 a vlastníci sousedících
   pozemků.
 
   (2)  Návrh vymezení zastavěného území se zveřejní a vystaví u příslušné
   obce.
 
   (3)  Na  základě  uplatněných  stanovisek  a vyhodnocení námitek upraví
   pořizovatel  návrh  zastavěného  území,  včetně  odůvodnění, které vždy
   obsahuje i vyhodnocení souladu s § 58 odst. 1 a 2.
 
   (4)  Dojde-li  na  základě řízení ke změně návrhu, projedná pořizovatel
   tuto  změnu  s  dotčenou  obcí  a  dotčenými orgány na místním šetření;
   konání  místního  šetření  oznámí  nejméně  15 dnů předem. O projednání
   sepíše zápis, ve kterém dotčené orgány mohou uplatnit svá stanoviska; k 
   později uplatněným stanoviskům se nepřihlíží.
 
   (5)  Vymezení  zastavěného území lze vydat jen tehdy, je-li v souladu s 
   výsledky  projednání.  V případě, že rada obce nesouhlasí s předloženým
   návrhem   nebo   s   výsledky   jeho  projednání,  schválí  pokyny  pro
   přepracování  návrhu  a  vrátí  jej  pořizovateli  k  úpravě  a  novému
   projednání. Pokyny pro přepracování musí být v souladu s § 58 odst. 1 a
   2.
 
   (6)  Dojde-li  ke  zrušení  rozhodnutí o námitkách nebo k jeho změně, v 
   jehož  důsledku  je  nutné  změnit  vymezené  zastavěné  území, pozbývá
   vymezení   zastavěného  území  platnosti.  Vymezení  zastavěného  území
   pozbývá  platnosti  vydáním  územního plánu, který toto zastavěné území
   převzal.  Vymezení  zastavěného  území nelze změnit v přezkumném řízení
   podle správního řádu.
 
   Oddíl 3
 
   Regulační plán
 
   § 61
 
   (1) Regulační plán v řešené ploše stanoví podrobné podmínky pro využití
   pozemků,  pro  umístění  a  prostorové  uspořádání  staveb, pro ochranu
   hodnot   a  charakteru  území  a  pro  vytváření  příznivého  životního
   prostředí.  Regulační plán vždy stanoví podmínky pro vymezení a využití
   pozemků,   pro   umístění   a   prostorové  uspořádání  staveb  veřejné
   infrastruktury a vymezí veřejně prospěšné stavby nebo veřejně prospěšná
   opatření.
 
   (2)  Regulační  plán je závazný pro rozhodování v území, regulační plán
   vydaný  krajem je závazný i pro územní plány a regulační plány vydávané
   obcemi.  Regulačním  plánem  lze  nahradit  územní  rozhodnutí; v tomto
   případě   se  v  regulačním  plánu  stanoví,  která  územní  rozhodnutí
   nahrazuje.  Regulačním  plánem  nelze  nahradit  územní  rozhodnutí pro
   záměr,  který  podléhá  posuzování  vlivů  na  životní  prostředí podle
   zvláštního právního předpisu.
 
   (3)  Náležitosti  obsahu  regulačního  plánu  stanoví  prováděcí právní
   předpis.
 
   § 62
 
   Pořízení regulačního plánu
 
   (1)  Regulační  plán se vydává z podnětu nebo na žádost formou opatření
   obecné povahy podle správního řádu.
 
   (2)  O pořízení regulačního plánu z podnětu může rozhodnout z vlastního
   nebo jiného podnětu
 
   a)  zastupitelstvo  kraje  v  ploše  nebo  koridoru  vymezeném zásadami
   územního rozvoje,
 
   b) zastupitelstvo obce v ploše nebo koridoru řešeném územním plánem,
 
   c)  zastupitelstvo  obce, není-li vydán územní plán, v zastavěném území
   nebo v nezastavěném území jen tehdy, pokud se nemění jeho charakter,
 
   d) Ministerstvo obrany v ploše, která je součástí vojenského újezdu; na
   pořizování  a vydání regulačního plánu se vztahuje přiměřeně ustanovení
   § 61 až 75.
 
   (3) Regulační plán na žádost lze vydat na žádost fyzické nebo právnické
   osoby, stanoví-li tak zásady územního rozvoje nebo územní plán, a je-li
   jejich součástí zadání regulačního plánu.
 
   § 63
 
   Úhrada nákladů na pořízení regulačního plánu
 
   (1)   Náklady   na   zpracování  návrhu  regulačního  plánu  z  podnětu
   projektantem  hradí  obec  nebo  kraj příslušný k jeho vydání. Pokud je
   zpracování  regulačního  plánu  vyvoláno  výhradní potřebou jiné osoby,
   může  příslušné  zastupitelstvo  v  rozhodnutí  podmínit  jeho pořízení
   částečnou  nebo úplnou úhradou nákladů na zpracování návrhu regulačního
   plánu projektantem a na mapové podklady.
 
   (2)  Při  pořizování regulačního plánu na žádost zajišťuje a hradí jeho
   zpracování, mapové podklady a projednání s dotčenými orgány žadatel.
 
   (3) Náklady spojené s projednáním regulačního plánu hradí pořizovatel.
 
   Pořízení regulačního plánu z podnětu
 
   § 64
 
   (1)  Podnět  k  pořízení  regulačního  plánu  obsahuje  kromě  obecných
   náležitostí  podání  základní  údaje o požadovaném záměru, identifikaci
   pozemků,  údaje  o  dosavadním  využití  vymezené plochy, důvody a účel
   pořízení  regulačního  plánu,  návrh, která územní rozhodnutí regulační
   plán  nahradí,  a  návrh jeho zadání, není-li součástí územně plánovací
   dokumentace.  Podnět  se  podává  u  kraje nebo obce příslušné k vydání
   regulačního   plánu.   Příslušné  zastupitelstvo  rozhodne  o  pořízení
   regulačního  plánu  a předá návrh zadání upravený podle svých požadavků
   pořizovateli, jinak podnět odloží.
 
   (2)  Pokud  není  zadání regulačního plánu součástí územního plánu nebo
   zásad územního rozvoje, zpracuje pořizovatel návrh zadání. Návrh zadání
   pořizovatel
 
   a) doručí veřejnou vyhláškou,
 
   b)  zašle  dotčeným orgánům; v případě, že pořizovatelem je jiný obecní
   úřad, zašle je též obci, pro kterou regulační plán pořizuje.
 
   (3) Každý může uplatnit u pořizovatele ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení
   návrhu  zadání  regulačního  plánu  písemně  požadavky na obsah zadání.
   Orgány  uvedené  v  odstavci  2  písm.  b)  mohou uplatnit do 30 dnů od
   obdržení  návrhu  zadání  u  pořizovatele  vyjádření,  ve kterém uvedou
   požadavky na obsah zadání. K později uplatněným požadavkům a vyjádřením
   se nepřihlíží.
 
   (4)  Na  základě  uplatněných  požadavků a vyjádření pořizovatel upraví
   návrh zadání regulačního plánu a předloží ho příslušnému zastupitelstvu
   ke  schválení.  Spolu  s  návrhem zadání předloží vyhodnocení, jak byly
   uplatněné požadavky a vyjádření do jeho návrhu zapracovány.
 
   (5)  Zadání  schvaluje zastupitelstvo obce nebo kraje, které rozhodlo o 
   pořízení  regulačního  plánu,  není-li  zadání  součástí  vydané územně
   plánovací dokumentace.
 
   (6) Obsahové náležitosti podnětu stanoví prováděcí právní předpis.
 
   § 65
 
   (1)  Na  základě  schváleného  zadání  pořizovatel  pro  obec nebo kraj
   zajistí  zpracování  návrhu  regulačního  plánu,  včetně  údajů o vlivu
   záměru  na  území  a  o jeho nárocích na veřejnou dopravní a technickou
   infrastrukturu a vyjádření vlastníků této infrastruktury.
 
   (2) Pořizovatel oznámí jednotlivě orgánům uvedeným v § 64 odst. 2 písm.
   b)  a  dotčeným  obcím  místo a dobu konání společného jednání o návrhu
   regulačního  plánu,  a  to  nejméně 15 dnů předem. Současně tyto orgány
   vyzve  k  uplatnění stanovisek k návrhu regulačního plánu do 30 dnů ode
   dne společného jednání. K později uplatněným stanoviskům se nepřihlíží.
   Obdržená stanoviska pořizovatel zašle příslušnému úřadu.
 
   (3)  Pořizovatel  doručí návrh regulačního plánu veřejnou vyhláškou. Do
   15  dnů  ode  dne  doručení  může každý u pořizovatele uplatnit písemně
   připomínky k návrhu regulačního plánu. K později uplatněným připomínkám
   se nepřihlíží.
 
   (4)  Pořizovatel  podle  výsledku  projednání  zajistí  upravení návrhu
   regulačního plánu.
 
   § 66
 
   Pořízení regulačního plánu na žádost
 
   (1)   Žádost   o  vydání  regulačního  plánu  obsahuje  kromě  obecných
   náležitostí  podání  základní  údaje o požadovaném záměru, identifikaci
   pozemků,  údaje  o  dosavadním  využití  vymezené plochy, důvody a účel
   pořízení  regulačního  plánu a návrh, která územní rozhodnutí regulační
   plán nahradí. Žádost se podává u příslušného pořizovatele.
 
   (2) Žadatel o vydání regulačního plánu může uzavřít dohodu o parcelaci.
   Obec  nebo  kraj  mohou  podmínit  vydání  regulačního  plánu uzavřením
   smlouvy  o  spoluúčasti  žadatele  na  vybudování nové nebo na úpravách
   stávající veřejné infrastruktury (dále jen "plánovací smlouva").
 
   (3) K žádosti žadatel připojí
 
   a) stanoviska dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů,
 
   b)  návrh  regulačního  plánu  upravený na základě stanovisek dotčených
   orgánů,
 
   c) vyhodnocení souladu návrhu regulačního plánu se zadáním,
 
   d) údaje o vlivu záměru na území a o jeho nárocích na veřejnou dopravní
   a technickou infrastrukturu a vyjádření vlastníků této infrastruktury,
 
   e)  doklady  prokazující  jeho  vlastnické  právo  nebo  doklad o právu
   založeném smlouvou provést stavbu nebo opatření k pozemkům nebo stavbám
   v  řešené  ploše,  nelze-li  tato  práva ověřit v katastru nemovitostí,
   anebo  souhlas  vlastníků pozemků a staveb v řešené ploše nebo dohodu o 
   parcelaci,  k  nimž  žadatel nemá potřebné právo; souhlas nebo dohoda o 
   parcelaci se nepředkládá, jestliže lze pozemky vyvlastnit nebo vyměnit,
 
   f) návrh plánovací smlouvy; v případě, že záměr klade nové nároky pouze
   na  veřejnou  dopravní  nebo  technickou infrastrukturu nebo na veřejná
   prostranství,  může  žadatel  místo  návrhu  plánovací  smlouvy doložit
   smlouvy   s  příslušnými  vlastníky  veřejné  dopravní  nebo  technické
   infrastruktury,    které    zajistí   vybudování   nebo   úpravu   této
   infrastruktury  v  rozsahu  a  čase potřebném pro uskutečnění záměru, a
   smlouvu s obcí o vybudování veřejných prostranství.
 
   (4)   Pořizovatel  posoudí  úplnost  podané  žádosti,  vzájemný  soulad
   předložených  stanovisek  a zajistí řešení případných rozporů. Současně
   zajistí  předložení návrhu plánovací smlouvy příslušnému zastupitelstvu
   ke schválení.
 
   (5)  Obsahové  náležitosti  žádosti  a  jejích příloh stanoví prováděcí
   právní předpis.
 
   nadpis vypuštěn
 
   § 67
 
   Řízení o regulačním plánu
 
   (1)  Upravený  a  posouzený návrh regulačního plánu a oznámení o konání
   veřejného  projednání  pořizovatel  doručí  veřejnou vyhláškou. Veřejné
   projednání^21)  návrhu  se  koná  nejdříve  15  dnů ode dne doručení. K 
   veřejnému  projednání pořizovatel přizve jednotlivě obec, pro kterou je
   regulační plán pořizován, a dotčené orgány, a to nejméně 30 dnů předem.
 
   (2)  Nejpozději  do  7  dnů  ode  dne  veřejného  projednání může každý
   uplatnit  připomínky  a  osoby  uvedené  v § 85 odst. 1 a 2 námitky, ve
   kterých   musí  uvést  odůvodnění,  údaje  podle  katastru  nemovitostí
   dokladující  dotčená  práva  a  vymezit území dotčené námitkou. Dotčené
   orgány  uplatní  ve stejné lhůtě stanovisko k částem řešení, které byly
   od  společného jednání (§ 65 odst. 2 a 3) změněny. K později uplatněným
   stanoviskům,  připomínkám  a  námitkám  se  nepřihlíží.  Dotčené  osoby
   oprávněné k podání námitek musí být na tuto skutečnost upozorněny.
 
   (3)  Ke  stanoviskům,  námitkám a připomínkám ve věcech, o kterých bylo
   rozhodnuto  při  vydání  zásad  územního  rozvoje,  územního plánu nebo
   regulačního plánu vydaného krajem, se nepřihlíží.
 
   (4) Pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem vyhodnotí výsledky
   projednání,  zpracuje  s  ohledem  na  veřejné zájmy návrh rozhodnutí o 
   námitkách  a  návrh  vyhodnocení  připomínek.  Návrhy  doručí  dotčeným
   orgánům  a  vyzve  je,  aby k nim ve lhůtě 30 dnů od obdržení uplatnily
   stanoviska.  Pokud  dotčený orgán neuplatní stanovisko v uvedené lhůtě,
   má se za to, že s návrhy pořizovatele souhlasí.
 
   § 68
 
   Posouzení regulačního plánu pořizovatelem
 
   (1)  Pokud  je  to nezbytné, pořizovatel zajistí pro obec úpravu návrhu
   regulačního  plánu  z  podnětu  v souladu s výsledky projednání; úpravu
   regulačního  plánu  na  žádost  zajišťuje  na  základě předání výsledků
   projednání žadatel.
 
   (2)  Dojde-li na základě veřejného projednání k podstatné úpravě návrhu
   regulačního plánu, projedná se upravený návrh v rozsahu těchto úprav na
   opakovaném veřejném projednání; přitom se postupuje obdobně podle § 67.
 
   (3)   Je-li   na  základě  projednání  nutné  návrh  regulačního  plánu
   přepracovat,  postupuje  se  obdobně  podle  §  65 odst. 2 až 4, § 67 a
   přiměřeně podle § 66.
 
   (4) Pořizovatel posoudí soulad návrhu regulačního plánu zejména
 
   a) s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací,
 
   b)  s  cíli  a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu
   architektonických a urbanistických hodnot v území,
 
   c) s požadavky tohoto zákona a jeho prováděcích právních předpisů,
 
   d)  s  požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených
   orgánů  podle  zvláštních  právních  předpisů^4), popřípadě s výsledkem
   řešení rozporů.
 
   (5)   Součástí   odůvodnění  regulačního  plánu  je  kromě  náležitostí
   vyplývajících ze správního řádu zejména
 
   a) výsledek posouzení regulačního plánu podle odstavce 4,
 
   b) komplexní zdůvodnění přijatého řešení.
 
   § 69
 
   Vydání regulačního plánu
 
   (1)  Pořizovatel  předkládá  zastupitelstvu  příslušné  obce nebo kraje
   (dále jen "příslušné zastupitelstvo") návrh na vydání regulačního plánu
   s  jeho  odůvodněním,  v  případě  pořizování  návrhu  na žádost též se
   schválenou plánovací smlouvou.
 
   (2)  Příslušné zastupitelstvo vydá regulační plán po ověření, že není v 
   rozporu s výsledky projednání a s požadavky uvedenými v § 68 odst. 4.
 
   (3)  V  případě,  že  příslušné zastupitelstvo nesouhlasí s předloženým
   návrhem  regulačního plánu nebo s výsledky jeho projednání, návrh vrátí
   s pokyny pro jeho přepracování a k novému projednání nebo jej zamítne.
 
   (4)  Dojde-li  ke  změně nebo zrušení rozhodnutí o námitkách, musí obec
   nebo  kraj, jehož příslušné zastupitelstvo regulační plán vydalo, uvést
   jej  do  souladu  s  tímto  rozhodnutím;  do  té  doby nelze podle jeho
   dotčených částí postupovat.
 
   (5)  Práva  a  povinnosti  z  regulačního  plánu vydaného na žádost lze
   převést  písemnou  veřejnoprávní  smlouvou, jejíž přílohou je regulační
   plán.  Pro  tyto  veřejnoprávní smlouvy se použijí příslušná ustanovení
   správního řádu o veřejnoprávních smlouvách^25).
 
   (6)  Regulační  plán  nelze  změnit  rozhodnutím  podle  §  97  odst. 3
   správního řádu.
 
   § 70
 
   Souběžné pořízení regulačního plánu a změny územního plánu
 
   Zastupitelstvo   obce   může  v  odůvodněných  případech  rozhodnout  o 
   souběžném  pořízení a vydání regulačního plánu pořizovaného z podnětu a
   změny  územního  plánu,  která  je  vyvolána  tímto  regulačním plánem.
   Regulační  plán  nemusí být v tomto případě v souladu s částmi územního
   plánu,  které  jsou  měněny souběžně pořizovanou změnou územního plánu.
   Vydání  změny územního plánu je podmínkou pro vydání regulačního plánu,
   který změnu vyvolal.
 
   § 71
 
   Doba platnosti, změna a zrušení regulačního plánu
 
   (1)  Doba  platnosti  regulačního  plánu  pořízeného  z  podnětu, který
   nenahrazuje územní rozhodnutí, se nestanovuje. Pokud se změní podmínky,
   za  kterých  byl regulační plán pořízen a vydán, zajistí příslušná obec
   nebo kraj jeho změnu nebo jej zruší.
 
   (2)  Ustanovení  o  nahrazení  územního  rozhodnutí regulačním plánem z 
   podnětu  platí  3  roky  ode  dne  nabytí  účinnosti,  není-li  v něm v 
   odůvodněných  případech stanovena lhůta delší, nejdéle však 5 let; doba
   platnosti   může   být  v  odůvodněných  případech  prodloužena  změnou
   regulačního  plánu v době jeho platnosti. Regulační plán však nepozbývá
   platnosti,
 
   a) bylo-li na základě žádosti podané v době platnosti vydáno pravomocné
   stavební povolení nebo jiné obdobné rozhodnutí podle tohoto zákona nebo
   zvláštních  právních  předpisů,  nebo  vzniklo-li  na  základě ohlášení
   stavebního záměru podaného v době platnosti právo stavbu provést, nebo
 
   b)  bylo-li  v  době  platnosti započato s využitím území pro stanovený
   účel v případech, kdy se povolovací rozhodnutí nebo jiný úkon nevydává,
   nebo
 
   c)   vzniklo-li  na  základě  oznámení  stavebního  záměru  posouzeného
   autorizovaným  inspektorem  podaného  v  době  platnosti právo stavební
   záměr realizovat, anebo
 
   d) byla-li na základě návrhu veřejnoprávní smlouvy nahrazující stavební
   povolení  podaného v době platnosti uzavřena tato veřejnoprávní smlouva
   a tato veřejnoprávní smlouva nabyla účinnosti.
 
   (3)  Regulační  plán  z  podnětu  lze  změnit  nebo  zrušit rozhodnutím
   příslušného  zastupitelstva.  Při  změně regulačního plánu se postupuje
   přiměřeně  podle  ustanovení § 61 až 65 a obdobně podle ustanovení § 67
   až 69. Při zrušení regulačního plánu se postupuje přiměřeně podle § 61,
   67 a 69, ustanovení o zadání a o posuzování vlivů se přitom nepoužijí.
 
   (4)  Obec  je  povinna  uvést  regulační  plán  z  podnětu do souladu s 
   následně   vydanou   územně   plánovací   dokumentací  kraje,  následně
   schválenou  politikou  územního  rozvoje anebo následně vydaným územním
   plánem.  Do  té  doby  nelze  rozhodovat podle částí regulačního plánu,
   které  jsou  v  rozporu  s  touto  územně  plánovací  dokumentací  nebo
   politikou  územního rozvoje. Při této změně regulačního plánu postupuje
   obec jako při změně z vlastního podnětu.
 
   (5)  Kraj  je  povinen  uvést  do  souladu  regulační  plán z podnětu s 
   následně  vydanými  zásadami  územního  rozvoje  a  politikou  územního
   rozvoje.  Do  té  doby  nelze postupovat podle částí regulačního plánu,
   které jsou v rozporu s těmito zásadami nebo politikou územního rozvoje.
   Při  této  změně  regulačního  plánu  postupuje  kraj  jako při změně z 
   vlastního podnětu.
 
   (6) Na dobu platnosti regulačního plánu pořízeného na žádost se uplatní
   odstavec  2  obdobně,  pozbytí  platnosti  se  však  vztahuje  na  celý
   regulační   plán.  Regulační  plán  pořízený  na  žádost  pozbývá  také
   platnosti  dnem, kdy stavební úřad obdržel sdělení žadatele, že upustil
   od  záměru,  ke kterému se regulační plán vztahuje; to neplatí, byla-li
   realizace  záměru  již  zahájena. Regulační plán pořízený na žádost lze
   změnit  nebo  zrušit  rozhodnutím  příslušného  zastupitelstva pouze na
   žádost  toho,  komu  přísluší  vykonávat  práva  z něj vyplývající. Bez
   takové žádosti lze regulační plán pořízený na žádost změnit nebo zrušit
   z  důvodů  uvedených  v  odstavci  4  nebo  5, a to jen v záležitostech
   týkajících  se  veřejně  prospěšných  staveb  nebo  veřejně prospěšných
   opatření. Při změně nebo zrušení regulačního plánu pořízeného na žádost
   se postupuje podle odstavce 3.
 
   (7)  Dojde-li  z  důvodů  uvedených  v  odstavci  4  nebo  5  ke  změně
   regulačního  plánu pořízeného na žádost a prokáže-li ten, komu přísluší
   vykonávat  práva  z  regulačního  plánu  vyplývající, že mu tím vznikla
   majetková újma, postupuje se při její náhradě obdobně podle § 102.
 
   (8)  Dojde-li  ke zrušení části regulačního plánu či změně nebo zrušení
   rozhodnutí  o  námitkách,  je  obec nebo kraj příslušný k vydání tohoto
   regulačního  plánu  povinen  bez zbytečného odkladu zajistit pořízení a
   vydání  jeho  změny  nebo  rozhodnout o jeho zrušení. Při této změně se
   postupuje přiměřeně podle § 61 a § 64 odst. 2 až 6 a obdobně podle § 65
   a  §  67  až 69, při zrušení se postupuje podle odstavce 3. Dojde-li ke
   zrušení  celého regulačního plánu, při pořizování se naváže na poslední
   úkon, který nebyl zrušením zpochybněn, pokud příslušné zastupitelstvo u 
   regulačního  plánu pořizovaného z podnětu nerozhodne, že regulační plán
   nebude pořizován.
 
   nadpis vypuštěn
 
   § 72
 
   zrušen
 
   § 73
 
   zrušen
 
   § 74
 
   zrušen
 
   § 75
 
   zrušen
 
   Díl 4
 
   Územní rozhodnutí
 
   § 76
 
   (1)  Umisťovat  stavby  nebo  zařízení, jejich změny, měnit vliv jejich
   užívání  na území, měnit využití území a chránit důležité zájmy v území
   lze   jen  na  základě  územního  rozhodnutí  nebo  územního  souhlasu,
   nestanoví-li zákon jinak.
 
   (2)  Každý,  kdo  navrhuje  vydání  územního  rozhodnutí  nebo územního
   souhlasu,  je  povinen  dbát  požadavků uvedených v § 90 a být šetrný k 
   zájmům  vlastníků  sousedních pozemků a staveb, za tímto účelem si může
   vyžádat územně plánovací informaci, nejsou-li mu podmínky využití území
   a vydání územního rozhodnutí nebo územního souhlasu známy.
 
   § 77
 
   Územním rozhodnutím je rozhodnutí o 
 
   a)  umístění  stavby  nebo  zařízení  (dále  jen "rozhodnutí o umístění
   stavby"),
 
   b) změně využití území,
 
   c) změně vlivu užívání stavby na území,
 
   d) dělení nebo scelování pozemků,
 
   e) ochranném pásmu.
 
   § 78
 
   (1)  Územní  rozhodnutí  lze  nahradit  územním  souhlasem  za podmínek
   uvedených  v § 96 nebo veřejnoprávní smlouvou za podmínek uvedených v §
   78a.
 
   (2) Územní rozhodnutí se nevydává, pokud jej nahrazuje regulační plán.
 
   (3)  Stavební  úřad může vést společné územní a stavební řízení podle §
   94a,  jsou-li  podmínky  v  území  jednoznačné, zejména je-li pro území
   vydán územní plán nebo regulační plán.
 
   (4)  Stavební  úřad může podle § 96a spojit vydání územního souhlasu se
   souhlasem s provedením ohlášeného stavebního záměru.
 
   (5) Pokud je možné nahradit územní rozhodnutí veřejnoprávní smlouvou (§
   78a)  a  současně  je  možné  nahradit  stavební povolení veřejnoprávní
   smlouvou  (§  116),  lze  uzavřít  veřejnoprávní smlouvu, která nahradí
   současně územní rozhodnutí a stavební povolení.
 
   (6)  Stavební úřad může v územním rozhodnutí u staveb a terénních úprav
   uvedených v § 104 odst. 1 písm. f) až i), jestliže to nevylučuje povaha
   věci,  ochrana  veřejných zájmů podle zvláštních právních předpisů nebo
   ochrana  práv  účastníků řízení, stanovit, že k jejich provedení nebude
   vyžadovat ohlášení.
 
   § 78a
 
   Veřejnoprávní smlouva
 
   (1)  Stavební  úřad  může  uzavřít se žadatelem veřejnoprávní smlouvu o 
   umístění  stavby,  o změně využití území a o změně vlivu užívání stavby
   na  území, která nahradí územní rozhodnutí. Veřejnoprávní smlouvu nelze
   uzavřít  v případě záměru, pro který bylo vydáno stanovisko k posouzení
   vlivů provedení záměru na životní prostředí.
 
   (2)  Žadatel  předloží  stavebnímu  úřadu  návrh veřejnoprávní smlouvy,
   který  obsahuje  kromě  označení  smluvních  stran  náležitosti  výroku
   územního  rozhodnutí,  včetně  všech  údajů a podmínek vyplývajících ze
   závazných  stanovisek dotčených orgánů a odůvodnění souladu s požadavky
   § 90. Žadatel v návrhu veřejnoprávní smlouvy uvede osoby, které by byly
   účastníky  územního řízení. K návrhu připojí dokumentaci v rozsahu jako
   k  žádosti  o  vydání územního rozhodnutí, včetně situačního výkresu na
   podkladě  katastrální  mapy, a závazná stanoviska, popřípadě rozhodnutí
   dotčených  orgánů.  Žadatel  k  návrhu  připojí doklad prokazující jeho
   vlastnické   právo  k  pozemku  nebo  stavbě,  na  nichž  se  má  záměr
   uskutečnit,  nebo  smlouvu  nebo  doklad  o  právu  provést stavbu nebo
   opatření k pozemkům nebo stavbám anebo souhlas podle § 86 odst. 3.
 
   (3) Stavební úřad posoudí návrh veřejnoprávní smlouvy do 30 dnů ode dne
   jeho  předložení z hlediska splnění podmínek pro uzavření veřejnoprávní
   smlouvy.  Stavební úřad vyvěsí informaci o podaném návrhu veřejnoprávní
   smlouvy  na  úřední  desce  po  dobu  8  dnů.  Stavební úřad na základě
   posouzení  návrhu  veřejnoprávní  smlouvy  návrh přijme, nebo odmítne a
   sdělí žadateli důvody odmítnutí.
 
   (4)  Žadatel  zajistí  souhlasy  osob, které by byly účastníky územního
   řízení s uzavřenou veřejnoprávní smlouvou. Žadatel je povinen předložit
   stavebnímu úřadu veřejnoprávní smlouvu spolu se souhlasy osob, které by
   byly  účastníky  územního  řízení,  a  grafickou  přílohu  k  vyznačení
   účinnosti.
 
   (5)  Stavební  úřad vyvěsí oznámení o uzavření veřejnoprávní smlouvy po
   vyznačení  účinnosti  na  úřední  desce  po  dobu 15 dnů. Veřejnoprávní
   smlouvu  s  vyznačením  účinnosti  doručí  místně  příslušnému obecnímu
   úřadu,  pokud  není stavebním úřadem, a jde-li o stavbu podle § 15 nebo
   16 také stavebnímu úřadu příslušnému k povolení stavby.
 
   (6)  Účinky veřejnoprávní smlouvy zanikají uplynutím 2 let ode dne její
   účinnosti,  není-li  dohodnuta  doba  delší, nejdéle však 5 let. Účinky
   veřejnoprávní smlouvy nezanikají,
 
   a)  bylo-li  na  základě  žádosti  podané  v době její účinnosti vydáno
   pravomocné  stavební povolení nebo jiné obdobné rozhodnutí podle tohoto
   zákona  nebo  zvláštních  právních  předpisů, nebo nabyl-li v době její
   účinnosti  právních  účinků  souhlas s provedením ohlášeného stavebního
   záměru,
 
   b)  bylo-li  v  době  její  účinnosti  započato  s  využitím  území pro
   stanovený účel v případech, kdy se povolovací rozhodnutí nebo jiný úkon
   nevydává,
 
   c)   vzniklo-li  na  základě  oznámení  stavebního  záměru  posouzeného
   autorizovaným inspektorem podaného v době její účinnosti právo stavební
   záměr realizovat, nebo
 
   d) byla-li na základě návrhu veřejnoprávní smlouvy nahrazující stavební
   povolení  podaného  v  době  její účinnosti uzavřena tato veřejnoprávní
   smlouva a tato veřejnoprávní smlouva nabyla účinnosti.
 
   (7)  Účinnost  veřejnoprávní smlouvy lze prodloužit; odstavce 1 až 4 se
   použijí  přiměřeně.  Návrh  na prodloužení účinnosti musí být předložen
   před  zánikem  účinků veřejnoprávní smlouvy. V případě, že osoba, která
   by  byla  účastníkem  územního řízení, nevyjádří souhlas s prodloužením
   účinnosti   veřejnoprávní  smlouvy,  stavební  úřad  rozhodne  o  jejím
   prodloužení  postupem podle § 93 odst. 3; v takovém případě se návrh na
   prodloužení  účinnosti veřejnoprávní smlouvy považuje za žádost podle §
   93 odst. 3.
 
   (8)  Veřejnoprávní  smlouva  pozbývá  účinnosti dnem, kdy stavební úřad
   obdržel   sdělení  žadatele,  že  upustil  od  záměru,  ke  kterému  se
   veřejnoprávní  smlouva  vztahuje;  to neplatí, byla-li realizace záměru
   již  zahájena.  Veřejnoprávní  smlouvu  lze  změnit  na  základě dohody
   stavebního  úřadu  a  žadatele za podmínek § 94 odst. 1, postupem podle
   odstavců  1  až  4. Veřejnoprávní smlouvu lze z moci úřední změnit nebo
   zrušit  samostatným  výrokem  v rozhodnutí o umístění veřejně prospěšné
   stavby nebo veřejně prospěšného opatření.
 
   (9)  Veřejnoprávní  smlouvu  lze  přezkoumat z moci úřední v přezkumném
   řízení podle správního řádu. Přezkumné řízení lze zahájit nejpozději do
   1  roku  od  účinnosti  veřejnoprávní  smlouvy.  Rozhodnutí  ve  věci v 
   přezkumném řízení v prvním stupni nelze vydat po uplynutí 15 měsíců ode
   dne účinnosti veřejnoprávní smlouvy.
 
   (10)  Obsahové  náležitosti veřejnoprávní smlouvy, která nahradí územní
   rozhodnutí, stanoví prováděcí právní předpis.
 
   § 79
 
   Rozhodnutí o umístění stavby
 
   (1)  Rozhodnutí  o  umístění stavby vymezuje stavební pozemek, umisťuje
   navrhovanou  stavbu,  stanoví  její  druh  a  účel,  podmínky  pro její
   umístění,  pro  zpracování projektové dokumentace pro vydání stavebního
   povolení,  pro  ohlášení  stavby  a pro napojení na veřejnou dopravní a
   technickou infrastrukturu.
 
   (2) Rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas nevyžadují
 
   a)  informační a reklamní zařízení o celkové ploše do 0,6 m2 umisťovaná
   mimo ochranná pásma pozemních komunikací,
 
   b) stožáry pro vlajky do výšky 8 m,
 
   c)  povrchové  rozvody  nebo  odvody  vody  na  zemědělské půdě nebo na
   pozemcích určených k plnění funkcí lesa, nejde-li o vodní díla,
 
   d) signální věže, signály a pyramidy pro zeměměřické účely,
 
   e)  podpěrné  konstrukce  dopravního  značení  a  zařízení pro provozní
   informace na pozemních komunikacích,
 
   f)  opěrné  zdi  do  výšky  1  m, které nehraničí s veřejně přístupnými
   pozemními komunikacemi nebo s veřejným prostranstvím^1),
 
   g) propustky na neveřejných účelových komunikacích,
 
   h) cirkusové stany a scénické stavby pro film, televizi nebo divadlo,
 
   i) sjezdy a nájezdy na pozemní komunikace sloužící k připojení sousední
   nemovitosti,
 
   j) antény do výšky 8 m včetně jejich nosných konstrukcí a souvisejících
   elektronických  komunikačních zařízení umisťované samostatně na pozemku
   nebo na budovách,
 
   k)  oplocení lesních školek, oplocení zřízené k ochraně lesních porostů
   před  zvěří na lesních pozemcích a oplocení dřevin vysazených za účelem
   založení   územního   systému  ekologické  stability,  která  jsou  bez
   podezdívky, přičemž nesmí dojít k omezení provozu na pozemní komunikaci
   nebo k přerušení turisticky značené trasy,
 
   l)  stavby pro hospodaření v lesích a stavby pro výkon práva myslivosti
   do 30 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky, bez podsklepení,
 
   m)  důlní díla, důlní stavby pod povrchem a stavby v povrchových lomech
   a  skrývkách, pokud podléhají schvalování a dozoru státní báňské správy
   podle horních předpisů,
 
   n)  skleník  do  40  m2  zastavěné  plochy  a  do  5 m výšky umístěný v 
   odstupové vzdálenosti nejméně 2 m od hranice pozemku, bez podsklepení,
 
   o)  stavba  do 25 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky s jedním nadzemním
   podlažím,  podsklepená nejvýše do hloubky 3 m na pozemku rodinného domu
   nebo stavby pro rodinnou rekreaci, která souvisí nebo podmiňuje bydlení
   nebo  rodinnou  rekreaci,  neslouží  k výrobě nebo skladování hořlavých
   látek  nebo  výbušnin,  nejedná  se  o jaderné zařízení nebo stavbu pro
   podnikatelskou činnost, je v souladu s územně plánovací dokumentací, je
   umisťována v odstupové vzdálenosti od společných hranic pozemků nejméně
   2  m,  plocha  části  pozemku  schopného vsakovat dešťové vody po jejím
   umístění bude nejméně 50 % z celkové plochy pozemku rodinného domu nebo
   stavby pro rodinnou rekreaci,
 
   p)  bazén  do  40  m2  zastavěné  plochy na pozemku rodinného domu nebo
   stavby  pro  rodinnou  rekreaci v zastavěném území umístěný v odstupové
   vzdálenosti nejméně 2 m od hranice pozemku,
 
   q) stavby mostních vah,
 
   r) přístřešky o jednom nadzemním podlaží, které slouží veřejné dopravě,
   a  jiné veřejně přístupné přístřešky do 40 m2 zastavěné plochy a do 4 m
   výšky,
 
   s)  výměna  vedení  technické  infrastruktury^59), pokud se nemění její
   trasa  a  nedochází  k  překročení  hranice stávajícího ochranného nebo
   bezpečnostního pásma.
 
   (3)   Ustanovení  odstavce  2  se  nevztahuje  na  kulturní  památky  a
   ustanovení  odstavce  2  písm.  a),  f), j), l), n), o), p), r) a s) se
   nevztahuje  na  nemovitosti, které nejsou kulturní památkou, ale jsou v 
   památkové  rezervaci,  památkové  zóně  nebo v ochranném pásmu nemovité
   kulturní   památky,   nemovité   národní  kulturní  památky,  památkové
   rezervace nebo památkové zóny^32).
 
   (4) Ustanovení odstavce 2 se nevztahuje na záměry posuzované z hlediska
   vlivů na životní prostředí.
 
   (5)  Pokud stavby uvedené v odstavci 2 vyžadují provedení zemních prací
   nebo  terénních  úprav,  je  stavebník  povinen  zjistit si informace o 
   existenci  podzemních staveb technické infrastruktury a zajistit jejich
   ochranu.
 
   (6) Rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas nevyžadují stavební
   úpravy a udržovací práce.
 
   § 80
 
   Rozhodnutí o změně využití území
 
   (1)  Rozhodnutí  o  změně  využití  území  stanoví  nový způsob užívání
   pozemku a podmínky jeho využití.
 
   (2) Rozhodnutí o změně využití území vyžadují
 
   a) terénní úpravy podle § 3 odst. 1,
 
   b) stanovení dobývacího prostoru,
 
   c) odstavné, manipulační, prodejní, skladové nebo výstavní plochy,
 
   d) hřbitovy,
 
   e)  změny  druhu  pozemku,  zejména  zřizování,  rušení a úpravy vinic,
   chmelnic,  lesů,  parků, zahrad a sadů, pokud podmínky nejsou stanoveny
   schválenými pozemkovými úpravami nebo jiným územním rozhodnutím,
 
   f) úpravy pozemků, které mají vliv na schopnost vsakování vody.
 
   (3) Rozhodnutí o změně využití území ani územní souhlas nevyžadují
 
   a)  terénní  úpravy  do  1,5 m výšky nebo hloubky o výměře do 300 m2 na
   pozemcích, které nemají společnou hranici s veřejnou pozemní komunikací
   nebo veřejným prostranstvím^1), pokud nedochází k nakládání s odpady,
 
   b)  odstavné,  manipulační,  prodejní, skladové nebo výstavní plochy do
   300  m2,  které  neslouží  pro  skladování  nebo manipulaci s hořlavými
   látkami   nebo  látkami,  které  mohou  způsobit  znečištění  životního
   prostředí,
 
   c) změny druhu pozemku o výměře do 300 m2,
 
   d)  terénní  úpravy  v přirozených korytech vodních toků a na pozemcích
   sousedících  s nimi, jimiž se podstatně nemění přirozená koryta vodních
   toků,
 
   e)  úpravy  pozemků,  které  mají  vliv  na  schopnost  vsakování vody,
   provedené na pozemku rodinného domu nebo na pozemku stavby pro rodinnou
   rekreaci,  které souvisí nebo podmiňují bydlení nebo rodinnou rekreaci,
   neslouží  ke  skladování  hořlavých látek nebo výbušnin, a plocha části
   pozemku  schopného  vsakovat  dešťové  vody  po  jejich  provedení bude
   nejméně  50  %  z celkové plochy pozemku rodinného domu nebo stavby pro
   rodinnou rekreaci.
 
   (4)  Ustanovení  odstavce  3  se  nevztahuje  na  území,  na kterých se
   prokazatelně nalézají archeologické nálezy.
 
   (5) Ustanovení odstavce 3 se nevztahuje na záměry posuzované z hlediska
   vlivů   na   životní  prostředí  a  na  záměry  ve  zvláště  chráněných
   územích^12).
 
   § 81
 
   Rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území
 
   (1)  Rozhodnutí  o změně vlivu užívání stavby na území stanoví podmínky
   pro  změnu  užívání  stavby,  která  má  vliv na životní prostředí nebo
   nároky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu.
 
   (2)  Rozhodnutí  o  změně vlivu užívání stavby na území vyžadují takové
   změny  v  užívání  stavby, pro které bylo vydáno stanovisko k posouzení
   vlivů  provedení  záměru na životní prostředí^11) nebo mají nové nároky
   na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu.
 
   § 82
 
   Rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků
 
   (1)  Rozhodnutí  o  dělení  nebo scelování pozemků stanoví podmínky pro
   nové rozdělení nebo scelení pozemků.
 
   (2)  Rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků je možno vydat pouze na
   žádost  podanou  všemi  vlastníky  všech  dotčených pozemků, které jsou
   předmětem  rozhodnutí,  nebo  oprávněnou  osobou  za účelem uplatňování
   předkupního práva pro veřejně prospěšné stavby (§ 101).
 
   (3)  Rozhodnutí  o  dělení  nebo scelování pozemků se nevyžaduje, pokud
   podmínky  pro  dělení nebo scelení pozemků jsou dány regulačním plánem,
   rozhodnutím stavebního úřadu nebo rozhodnutím podle zvláštního právního
   předpisu^33). Není-li třeba stanovit podmínky pro dělení nebo scelování
   pozemků,   stavební  úřad  potvrdí  tuto  skutečnost  sdělením,  kterým
   současně  schválí  navrhovaný  záměr.  Sdělení  nelze  vydat,  pokud je
   rozhodování v území podmíněno územní studií nebo regulačním plánem.
 
   § 83
 
   Rozhodnutí o ochranném pásmu
 
   (1)  Rozhodnutí  o ochranném pásmu chrání stavbu, zařízení nebo pozemek
   před  negativními vlivy okolí nebo chrání okolí stavby či zařízení nebo
   pozemku před jejich negativními účinky.
 
   (2)  Rozhodnutí  o  ochranném  pásmu  se  vydává zpravidla současně při
   rozhodování podle § 79 až 81; lze je vydat i samostatně.
 
   (3) Rozhodnutí o ochranném pásmu se nevydává, jestliže podmínky ochrany
   jsou stanoveny zvláštním právním předpisem^34) nebo na jeho základě.
 
   Díl 5
 
   Územní řízení
 
   § 84
 
   Příslušnost k územnímu rozhodnutí
 
   (1)  Územní  rozhodnutí  vydává  příslušný  stavební  úřad  na  základě
   územního řízení nebo zjednodušeného územního řízení.
 
   (2)  Je-li  k  územnímu  řízení,  kterým  se  vydává rozhodnutí o změně
   využití  území  nebo  o  ochranném  pásmu,  příslušný  podle zvláštních
   právních  předpisů jiný správní orgán než stavební úřad, rozhodne tento
   orgán jen v souladu se závazným stanoviskem stavebního úřadu.
 
   § 85
 
   Účastníci územního řízení
 
   (1) Účastníky územního řízení jsou
 
   a) žadatel,
 
   b) obec, na jejímž území má být požadovaný záměr uskutečněn.
 
   (2) Účastníky územního řízení dále jsou
 
   a)  vlastník  pozemku  nebo  stavby, na kterých má být požadovaný záměr
   uskutečněn,  není-li sám žadatelem, nebo ten, kdo má jiné věcné právo k 
   tomuto pozemku nebo stavbě,
 
   b)  osoby, jejichž vlastnické nebo jiné věcné právo k sousedním stavbám
   anebo  sousedním  pozemkům  nebo  stavbám  na  nich  může  být  územním
   rozhodnutím přímo dotčeno,
 
   c) osoby, o kterých tak stanoví zvláštní právní předpis.
 
   (3)  Účastníky  řízení  nejsou  nájemci  bytů,  nebytových prostor nebo
   pozemků.
 
   § 86
 
   Žádost o vydání územního rozhodnutí
 
   (1)  Žádost  o  vydání  územního  rozhodnutí  obsahuje  kromě  obecných
   náležitostí  podle  správního řádu základní údaje o požadovaném záměru,
   identifikační  údaje  o  pozemku  nebo  stavbě,  na  nichž  se má záměr
   uskutečnit, uvedení osob, které mají vlastnické nebo jiné věcné právo k 
   sousedním pozemkům nebo stavbám na nich, jestliže může být jejich právo
   územním rozhodnutím přímo dotčeno.
 
   (2) K žádosti o vydání územního rozhodnutí žadatel připojí
 
   a) doklady prokazující jeho vlastnické právo nebo smlouvu nebo doklad o 
   právu  provést stavbu nebo opatření k pozemkům nebo stavbám, na kterých
   má být požadovaný záměr uskutečněn; tyto doklady se připojují, nelze-li
   tato práva ověřit v katastru nemovitostí dálkovým přístupem,
 
   b)  závazná stanoviska, popřípadě rozhodnutí dotčených orgánů nebo jiné
   doklady podle zvláštních právních předpisů, nevydává-li se koordinované
   závazné stanovisko podle § 4 odst. 7 nebo o závazné stanovisko vydávané
   správním orgánem, který je příslušný vydat územní rozhodnutí,
 
   c)  stanoviska  vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury k 
   možnosti  a  způsobu  napojení  nebo k podmínkám dotčených ochranných a
   bezpečnostních pásem,
 
   d)  smlouvy  s  příslušnými  vlastníky  veřejné  dopravní  a  technické
   infrastruktury  nebo  plánovací  smlouvu,  vyžaduje-li záměr vybudování
   nové nebo úpravu stávající veřejné dopravní a technické infrastruktury,
 
   e)  dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí, která obsahuje průvodní
   zprávu,   souhrnnou   technickou   zprávu,   výkresovou  dokumentaci  a
   dokladovou část.
 
   (3) Jestliže žadatel nemá vlastnické právo, smlouvu nebo doklad o právu
   provést  stavbu  nebo  opatření k pozemku nebo stavbě, předloží souhlas
   jejich vlastníka; to neplatí, lze-li pozemek nebo stavbu vyvlastnit.
 
   (4)  Stanoví-li tak zvláštní právní předpis, nebo pokud bude navrhovaný
   záměr  svými  negativními  vlivy  překračovat limitní hodnoty stanovené
   zvláštními  právními  předpisy  za  hranicí  pozemku  určeného  k  jeho
   realizaci,  předloží  žadatel  současně  žádost  o  vydání rozhodnutí o 
   ochranném pásmu.
 
   (5) Pokud žádost neobsahuje požadované náležitosti, stavební úřad vyzve
   žadatele  k  jejímu  doplnění a řízení přeruší; usnesení o přerušení se
   oznamuje   pouze   žadateli.  Pokud  dokumentace  pro  vydání  územního
   rozhodnutí  není zpracována projektantem, stavební úřad řízení zastaví;
   usnesení o zastavení řízení se doručuje pouze žadateli.
 
   (6)  V  případě  řízení s velkým počtem účastníků se v žádosti o vydání
   územního  rozhodnutí  účastníci  řízení  podle  §  85  odst. 2 písm. b)
   identifikují   označením   pozemků  a  staveb  evidovaných  v  katastru
   nemovitostí dotčených vlivem záměru.
 
   (7)  Obsahové náležitosti žádosti o vydání územního rozhodnutí a jejích
   příloh,  včetně  rozsahu  a  obsahu  dokumentace  pro  vydání  územního
   rozhodnutí, stanoví prováděcí právní předpis. Dokumentace změny využití
   území   může   být  nahrazena  dokumentací  podle  zvláštních  právních
   předpisů^60),  které  upravují  nové  využití  území, pokud náležitosti
   takové dokumentace jsou stanoveny zákonem.
 
   § 87
 
   Zahájení územního řízení
 
   (1)  Stavební  úřad  oznámí  zahájení  územního  řízení  a k projednání
   žádosti  nařídí ústní jednání, a je-li to účelné, spojí jej s ohledáním
   na  místě;  oznámení  o konání ústního jednání se doručí nejméně 15 dnů
   předem. Stavební úřad může upustit od ústního jednání, jsou-li mu dobře
   známy  poměry  v  území  a  žádost  poskytuje  dostatečný  podklad  pro
   posouzení  záměru.  Upustí-li stavební úřad od ústního jednání, stanoví
   lhůtu,  do kdy mohou účastníci řízení uplatnit námitky a dotčené orgány
   závazná  stanoviska; tato lhůta nesmí být kratší než 15 dnů. Oznámení o 
   zahájení  územního řízení a další úkony v řízení se doručují účastníkům
   řízení a dotčeným orgánům jednotlivě, nejde-li o řízení s velkým počtem
   účastníků;  v  řízení  s velkým počtem účastníků se oznámení o zahájení
   řízení  a  další  úkony  v řízení doručují postupem podle § 144 odst. 6
   správního řádu.
 
   (2)  V  případech  záměrů, pro které bylo vydáno stanovisko k posouzení
   vlivů provedení záměru na životní prostředí, může stavební úřad nařídit
   k   projednání  žádosti  veřejné  ústní  jednání.  V  případech  záměrů
   umisťovaných  v  území,  ve  kterém  nebyl  vydán  územní  plán, nařídí
   stavební  úřad  veřejné  ústní  jednání vždy. Pro doručování oznámení o 
   zahájení územního řízení a dalších úkonů v řízení se použije odstavec 1
   obdobně;  konání  veřejného  ústního  jednání  se  oznamuje  veřejnosti
   veřejnou  vyhláškou,  která musí být vyvěšena nejméně 30 dnů předem. Po
   tuto dobu musí stavební úřad umožnit každému nahlédnout do podkladů pro
   vydání  rozhodnutí.  Žadatel  zajistí,  aby informace o jeho záměru a o 
   tom,  že  podal  žádost  o vydání územního rozhodnutí, byla bezodkladně
   poté,  co  bylo  oznámeno  zahájení  územního řízení a nařízeno veřejné
   ústní jednání, vyvěšena na místě určeném stavebním úřadem v oznámení, a
   to do doby konání veřejného ústního jednání. Informace obsahuje údaje o 
   žadateli,  o  předmětu  územního  řízení  a  o veřejném ústním jednání.
   Součástí   informace  je  grafické  vyjádření  záměru,  popřípadě  jiný
   podklad,  z  něhož  lze  usuzovat  na  architektonickou a urbanistickou
   podobu záměru a na jeho vliv na okolí. Pokud žadatel uvedenou povinnost
   nesplní,  stavební  úřad  nařídí opakované veřejné ústní jednání, pokud
   mělo  porušení  této  povinnosti  žadatele  za  následek  zkrácení práv
   účastníků  územního  řízení.  V případě, že se neprokáže opak, má se za
   to, že žadatel povinnost vyvěšení informace splnil.
 
   (3) U záměrů zasahujících do území několika obcí se doručuje oznámení o 
   zahájení  řízení  a  další úkony v řízení vyvěšením na úředních deskách
   příslušných obecních úřadů; obci, která je účastníkem řízení podle § 85
   odst. 1 písm. b), se doručuje jednotlivě. Dnem vyvěšení je den vyvěšení
   na  úřední desce správního orgánu, který je stavebním úřadem. Účastníci
   řízení  podle § 85 odst. 2 písm. b) se v oznámení o zahájení řízení a v 
   dalších  úkonech  v řízení doručovaných veřejnou vyhláškou identifikují
   označením pozemků a staveb evidovaných v katastru nemovitostí dotčených
   vlivem záměru.
 
   (4) V jednoduchých věcech, zejména lze-li rozhodnout na základě dokladů
   předložených  žadatelem, rozhodne stavební úřad bez zbytečného odkladu,
   nejdéle  však  do  60  dnů  ode dne zahájení územního řízení; ve zvlášť
   složitých  případech,  zejména  při  postupu podle odstavce 2, stavební
   úřad rozhodne nejdéle do 90 dnů.
 
   (5)  Obsahové  náležitosti  informace  uvedené  v  odstavci  2  stanoví
   prováděcí právní předpis.
 
   § 88
 
   Přerušení územního řízení
 
   Stavební úřad územní řízení přeruší, kromě důvodů uvedených ve správním
   řádu,  také  v  případě,  že  záměr  klade takové požadavky na veřejnou
   dopravní  a  technickou  infrastrukturu,  že  jej  nelze bez vybudování
   příslušných   nových   staveb   a   zařízení  nebo  úpravy  stávajících
   realizovat,  a  zároveň  vyzve žadatele k předložení plánovací smlouvy,
   pokud  se  záměr  dotýká veřejné dopravní a technické infrastruktury ve
   vlastnictví obce, nebo smlouvy s příslušnými vlastníky veřejné dopravní
   a technické infrastruktury, a stanoví mu k tomu přiměřenou lhůtu. Pokud
   žadatel nepředloží požadované smlouvy ve stanovené lhůtě, stavební úřad
   územní řízení zastaví.
 
   § 89
 
   Závazná stanoviska, námitky a připomínky
 
   (1) Závazná stanoviska, která mohou dotčené orgány uplatňovat podle § 4
   odst.  4,  a námitky účastníků řízení musí být uplatněny nejpozději při
   ústním  jednání,  případně při veřejném ústním jednání, při kterém musí
   být  nejpozději  uplatněny  také  připomínky veřejnosti; jinak se k nim
   nepřihlíží.  Jestliže  dojde  k  upuštění  od ústního jednání, musí být
   závazná  stanoviska  dotčených  orgánů  podle  §  4  odst.  4 a námitky
   účastníků   řízení  uplatněny  ve  stanovené  lhůtě;  jinak  se  k  nim
   nepřihlíží.
 
   (2)  K  závazným  stanoviskům  a  námitkám  k  věcem,  o  kterých  bylo
   rozhodnuto při vydání územního nebo regulačního plánu, se nepřihlíží.
 
   (3)  Účastník  řízení  ve  svých  námitkách  uvede  skutečnosti,  které
   zakládají  jeho  postavení  jako  účastníka  řízení,  a  důvody  podání
   námitek; k námitkám, které překračují rozsah stanovený v odstavci 4, se
   nepřihlíží.
 
   (4)  Obec  uplatňuje  v  územním  řízení námitky k ochraně zájmů obce a
   zájmů občanů obce. Osoba, která je účastníkem řízení podle § 85 odst. 2
   písm.  a)  a  b), může uplatňovat námitky proti projednávanému záměru v 
   rozsahu,  jakým je její právo přímo dotčeno. Osoba, která je účastníkem
   řízení  podle  §  85 odst. 2 písm. c), může v územním řízení uplatňovat
   námitky,  pouze  v  rozsahu,  v  jakém  je projednávaným záměrem dotčen
   veřejný  zájem,  jehož  ochranou  se podle zvláštního právního předpisu
   zabývá. K námitkám, které nesplňují uvedené požadavky, se nepřihlíží.
 
   (5) O podmínkách pro uplatňování námitek podle odstavců 1 až 4 musí být
   účastníci řízení poučeni v oznámení o zahájení řízení.
 
   (6)  Námitku,  o které nedošlo k dohodě mezi účastníky řízení, stavební
   úřad  posoudí  na  základě  obecných  požadavků  na výstavbu, závazných
   stanovisek,  popřípadě  rozhodnutí  dotčených  orgánů  nebo technických
   norem,   pokud  taková  námitka  nepřesahuje  rozsah  jeho  působnosti.
   Nedošlo-li k dohodě o námitce občanskoprávní povahy, stavební úřad si o 
   ní  učiní  úsudek  a  rozhodne  ve  věci;  to neplatí v případě námitek
   týkajících  se  existence nebo rozsahu vlastnických nebo jiných věcných
   práv.
 
   § 90
 
   Posuzování záměru žadatele
 
   V  územním  řízení  stavební  úřad  posuzuje,  zda  je záměr žadatele v 
   souladu
 
   a) s vydanou územně plánovací dokumentací,
 
   b)  s  cíli  a úkoly územního plánování, zejména s charakterem území, s 
   požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území,
 
   c)  s  požadavky  tohoto  zákona  a jeho prováděcích právních předpisů,
   zejména s obecnými požadavky na využívání území,
 
   d) s požadavky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu,
 
   e)  s  požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených
   orgánů  podle  zvláštních  právních  předpisů^4), popřípadě s výsledkem
   řešení  rozporů  a  s ochranou práv a právem chráněných zájmů účastníků
   řízení.
 
   § 91
 
   zrušen
 
   § 92
 
   Územní rozhodnutí
 
   (1)  Územním  rozhodnutím  stavební  úřad  schvaluje  navržený  záměr a
   stanoví  podmínky  pro  využití  a  ochranu  území,  podmínky pro další
   přípravu  a  realizaci záměru, zejména pro projektovou přípravu stavby;
   vyžaduje-li  to  posouzení  veřejných  zájmů  při provádění stavby, při
   kontrolních prohlídkách stavby nebo při vydávání kolaudačního souhlasu,
   může  uložit  zpracování  prováděcí  dokumentace  stavby.  V rozhodnutí
   stavební  úřad  stanoví dobu platnosti rozhodnutí, má-li být delší, než
   stanoví   tento   zákon,  a  v  odůvodnění  vždy  vyhodnotí  připomínky
   veřejnosti.  U staveb dočasných nebo v rozhodnutí o změně využití území
   pro  dočasné činnosti stanoví lhůtu pro odstranění stavby nebo ukončení
   činnosti a následný způsob úpravy území. V případech podle § 78 odst. 6
   stanoví v potřebném rozsahu podmínky pro provedení záměru.
 
   (2)  Není-li záměr žadatele v souladu s požadavky uvedenými v § 90 nebo
   jestliže  by  umístěním  a  realizací  záměru  mohly být ohroženy zájmy
   chráněné tímto zákonem nebo zvláštními právními předpisy, stavební úřad
   žádost o vydání územního rozhodnutí zamítne.
 
   (3)  Územní  rozhodnutí  se doručuje podle § 87 odst. 1 až 3. V případě
   doručování  územního  rozhodnutí  veřejnou vyhláškou se v něm účastníci
   řízení  podle  §  85  odst. 2 písm. b) identifikují označením pozemků a
   staveb evidovaných v katastru nemovitostí dotčených vlivem záměru.
 
   (4)  Po dni nabytí právní moci územního rozhodnutí stavební úřad doručí
   žadateli  stejnopis  písemného  vyhotovení územního rozhodnutí opatřený
   doložkou  právní moci spolu s ověřenou grafickou přílohou, kterou tvoří
   celková  situace  v  měřítku  katastrální mapy, popřípadě další vybraná
   část  dokumentace;  stejnopis  písemného vyhotovení územního rozhodnutí
   opatřený  doložkou  právní moci doručí také místně příslušnému obecnímu
   úřadu,  pokud  není stavebním úřadem, a jde-li o stavby podle § 15 nebo
   16, také stavebnímu úřadu příslušnému k povolení stavby.
 
   (5) Obsahové náležitosti jednotlivých druhů územních rozhodnutí stanoví
   prováděcí právní předpis.
 
   § 93
 
   Doba platnosti územního rozhodnutí
 
   (1)  Územní  rozhodnutí  o  umístění stavby, změně využití území, změně
   vlivu užívání stavby na území a o dělení nebo scelování pozemků platí 2
   roky   ode  dne  nabytí  právní  moci,  nestanoví-li  stavební  úřad  v 
   odůvodněných případech lhůtu delší, nejdéle však 5 let.
 
   (2) Podmínky územního rozhodnutí o umístění stavby, změně využití území
   nebo změně vlivu užívání stavby na území platí po dobu trvání stavby či
   zařízení  nebo  užívání  území,  nedošlo-li  z  povahy  věci  k  jejich
   konzumaci.
 
   (3)   Dobu   platnosti   územního  rozhodnutí  může  stavební  úřad  na
   odůvodněnou  žádost  prodloužit; podáním žádosti se běh lhůty platnosti
   rozhodnutí staví. Na řízení o prodloužení lhůty platnosti rozhodnutí se
   vztahují  přiměřeně ustanovení o územním řízení s tím, že veřejné ústní
   jednání  se  nekoná  a  závazná stanoviska, námitky nebo připomínky lze
   podat  ve  lhůtě  15  dnů  ode dne doručení oznámení o zahájení řízení,
   jinak se k nim nepřihlíží.
 
   (4) Územní rozhodnutí nepozbývá platnosti,
 
   a)  bylo-li  na  základě  žádosti  podané  v době jeho platnosti vydáno
   pravomocné  stavební povolení nebo jiné obdobné rozhodnutí podle tohoto
   zákona  nebo  zvláštních  právních  předpisů, nebo nabyl-li v době jeho
   platnosti  právních  účinků  souhlas s provedením ohlášeného stavebního
   záměru,
 
   b)  bylo-li  v  době  jeho  platnosti  započato  s  využitím  území pro
   stanovený účel v případech, kdy se povolovací rozhodnutí nebo jiný úkon
   nevydává,
 
   c)   vzniklo-li  na  základě  oznámení  stavebního  záměru  posouzeného
   autorizovaným  inspektorem  podaného  v  době  platnosti právo stavební
   záměr realizovat, nebo
 
   d) byla-li na základě návrhu veřejnoprávní smlouvy nahrazující stavební
   povolení  podaného  v  době  jeho platnosti uzavřena tato veřejnoprávní
   smlouva a tato veřejnoprávní smlouva nabyla účinnosti.
 
   (5)  Územní  rozhodnutí  pozbývá  platnosti též dnem, kdy stavební úřad
   obdržel   sdělení  žadatele,  že  upustil  od  záměru,  ke  kterému  se
   rozhodnutí vztahuje; to neplatí, byla-li realizace záměru již zahájena.
 
   (6)  Rozhodnutí o ochranném pásmu platí po dobu trvání stavby, zařízení
   nebo chráněného útvaru, nestanoví-li stavební úřad jinou lhůtu.
 
   § 94
 
   Změna a zrušení územního rozhodnutí
 
   (1)  Územní  rozhodnutí  lze  změnit na žádost oprávněného, jestliže se
   změnila  územně  plánovací  dokumentace  nebo  jiné podklady pro územní
   rozhodnutí  nebo  podmínky v území, a to tak, že se jeho dosavadní část
   nahradí  novým  územním rozhodnutím. Návrh na změnu územního rozhodnutí
   projedná  stavební  úřad  v  rozsahu  této  změny.  Platnost  původního
   územního   rozhodnutí   není  dotčena,  pokud  není  současně  výslovně
   rozhodnuto o změně jeho platnosti podle § 93 odst. 3.
 
   (2)  Rozhodnutí  o  ochranném  pásmu lze změnit nebo zrušit i na žádost
   toho,  komu  z něj vyplývá povinnost; vyžaduje-li to veřejný zájem, lze
   rozhodnutí  o  ochranném pásmu změnit nebo zrušit i z podnětu dotčeného
   orgánu  podle  zvláštního  právního  předpisu. Z rozhodnutí o ochranném
   pásmu  může stavební úřad na žádost toho, komu z něj vyplývá povinnost,
   povolit  časově  omezenou  výjimku  za  účelem  uskutečnění jednorázové
   činnosti.
 
   (3)  Územní  rozhodnutí lze z moci úřední změnit nebo zrušit v řízení o 
   umístění veřejně prospěšné stavby nebo veřejně prospěšného opatření.
 
   (4)  Při  změně  nebo  zrušení  územního  rozhodnutí anebo při povolení
   výjimky se použijí ustanovení o územním řízení obdobně.
 
   (5)  Dojde-li ke zrušení územního rozhodnutí po povolení stavby, územní
   rozhodnutí   se  již  nevydává;  to  neplatí,  bylo-li  zrušeno  územní
   rozhodnutí  pro  záměr,  pro  který  bylo vydáno stanovisko k posouzení
   vlivů  provedení  záměru na životní prostředí podle zákona o posuzování
   vlivů na životní prostředí.
 
   § 94a
 
   Společné územní a stavební řízení
 
   (1)  Podá-li  žadatel  žádost o vydání společného územního rozhodnutí a
   stavebního   povolení   (dále  jen  „společné  rozhodnutí")  a  připojí
   společnou  dokumentaci,  je  zahájeno společné územní a stavební řízení
   (dále  jen  „společné  řízení").  Společná  dokumentace  musí  splňovat
   požadavky  na dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí a požadavky na
   projektovou  dokumentaci  pro  vydání  stavebního  povolení.  Na  obsah
   žádosti  o  vydání společného územního rozhodnutí a stavebního povolení
   se  přiměřeně použijí ustanovení o žádosti o vydání územního rozhodnutí
   a   žádosti  o  stavební  povolení.  Pokud  povaha  věci  nebo  závazné
   stanovisko dotčeného orgánu společné řízení vylučuje, rozhodne stavební
   úřad o vyloučení povolení stavby ze společného řízení a stavební řízení
   přeruší do nabytí právní moci územního rozhodnutí.
 
   (2)  K  projednání žádosti o vydání společného rozhodnutí stavební úřad
   nařídí  ústní  jednání,  a  je-li  to  účelné, spojí jej s ohledáním na
   místě;  oznámení  o  konání  ústního  jednání  se doručí nejméně 15 dnů
   předem.  Pro  uplatnění závazných stanovisek dotčených orgánů a námitek
   účastníků  společného  řízení  se  použijí § 89 a 114 obdobně. Stavební
   úřad  může  upustit od ústního jednání, jsou-li mu dobře známy poměry v 
   území  a  žádost  poskytuje  dostatečný  podklad  pro posouzení záměru.
   Upustí-li stavební úřad od ústního jednání, stanoví lhůtu, do kdy mohou
   účastníci   řízení  uplatnit  své  námitky  a  dotčené  orgány  závazná
   stanoviska; tato lhůta nesmí být kratší než 15 dnů. Oznámení o zahájení
   společného  řízení a další úkony v řízení se doručují účastníkům řízení
   a  dotčeným  orgánům  jednotlivě,  nejde-li  o  řízení  s velkým počtem
   účastníků;  v  řízení  s velkým počtem účastníků se oznámení o zahájení
   řízení  a  další  úkony  v řízení doručují postupem podle § 144 odst. 6
   správního řádu.
 
   (3)  V  případech  záměrů, pro které bylo vydáno stanovisko k posouzení
   vlivů provedení záměru na životní prostředí, může stavební úřad nařídit
   k projednání žádosti veřejné ústní jednání a postupuje podle § 87 odst.
   2.  V  případech  záměrů  umisťovaných  v  území, ve kterém nebyl vydán
   územní  plán,  nařídí  stavební  úřad  veřejné  ústní jednání vždy. Pro
   uplatnění  závazných  stanovisek  dotčených  orgánů,  námitek účastníků
   společného  řízení  a  připomínek  veřejnosti  se  použijí  §  89 a 114
   obdobně.
 
   (4) Stavební úřad přezkoumá žádost podle § 90 a 111.
 
   (5)  Výroková  část  společného  rozhodnutí  obsahuje  výrok o umístění
   stavby   a  výrok  o  povolení  stavby.  Výrok  o  povolení  stavby  je
   vykonatelný nabytím právní moci výroku o umístění stavby. Po dni nabytí
   právní moci výroku o umístění stavby postupuje stavební úřad podle § 92
   odst.  4  a  po dni nabytí právní moci výroku o povolení stavby podle §
   115 odst. 3. Doba platnosti společného rozhodnutí je 2 roky za podmínek
   §  115  odst.  4.  Pro  prodloužení  platnosti společného rozhodnutí se
   použije § 115 odst. 4 obdobně.
 
   (6)  Úkony  ve společném řízení a společné rozhodnutí doručuje stavební
   úřad účastníkům řízení a dotčeným orgánům jednotlivě, nejde-li o řízení
   s  velkým  počtem účastníků nebo není nařízeno veřejné ústní jednání; v 
   řízení  s  velkým  počtem  účastníků  se  úkony  ve  společném řízení a
   společné  rozhodnutí  doručují  postupem  podle § 144 odst. 6 správního
   řádu.
 
   § 95
 
   Zjednodušené územní řízení
 
   (1)  Stavební úřad rozhodne o umístění stavby, o změně využití území, o 
   změně  vlivu  užívání stavby na území a o dělení nebo scelování pozemků
   ve zjednodušeném územním řízení, jestliže
 
   a) záměr je v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše,
 
   b) záměr nevyžaduje posouzení vlivů na životní prostředí,
 
   c)  žádost  je  doložena  závaznými  stanovisky, popřípadě rozhodnutími
   dotčených orgánů,
 
   d) žádost je doložena souhlasem účastníků řízení, kteří mají vlastnická
   nebo  jiná  věcná  práva  k  pozemkům  nebo  stavbám  na nich, jež jsou
   předmětem územního řízení nebo mají společnou hranici s těmito pozemky;
   souhlas s navrhovaným záměrem musí být vyznačen na situačním výkresu.
 
   (2) Zjednodušené územní řízení nelze spojit se stavebním řízením.
 
   (3)  Pokud  žádost  nesplňuje  podmínky pro zjednodušené územní řízení,
   stavební  úřad  rozhodne  usnesením  o  provedení územního řízení; toto
   usnesení  se  oznamuje  pouze  žadateli  a nelze se proti němu odvolat.
   Lhůta  pro vydání rozhodnutí začíná běžet od právní moci usnesení podle
   věty  první. Žádost o vydání rozhodnutí ve zjednodušeném územním řízení
   se  dále  projednává  v  územním  řízení podle § 87 až 92. Pokud žádost
   splňuje  podmínky pro zjednodušené územní řízení, stavební úřad posoudí
   záměr  žadatele  podle  §  90,  vyhotoví návrh výroku rozhodnutí, který
   vyvěsí  na úřední desce po dobu 15 dnů; návrh výroku se doručí žadateli
   a dotčeným orgánům jednotlivě.
 
   (4)  Žadatel  zajistí,  aby  informace  o návrhu výroku rozhodnutí byla
   bezodkladně  poté,  co  jej žadatel obdrží, vyvěšena na místě určeném v 
   něm  stavebním  úřadem, a to po dobu 15 dnů. Informace obsahuje údaje o 
   žadateli,  o  předmětu  územního  řízení  a  o veřejném ústním jednání.
   Součástí   informace  je  grafické  vyjádření  záměru,  popřípadě  jiný
   podklad,  z  něhož  lze  usuzovat  o  architektonické nebo urbanistické
   podobě  záměru  a  o  jeho  vlivu  na  okolí.  Pokud  žadatel informaci
   nevyvěsí,  stavební  úřad  opakuje vyvěšení návrhu výroku rozhodnutí na
   úřední  desce  podle  odstavce  3,  nebo rozhodne usnesením o provedení
   územního  řízení,  pokud  mělo  porušení  této  povinnosti  žadatele za
   následek  zkrácení  práv  účastníků  územního  řízení. V případě, že se
   neprokáže  opak,  má  se za to, že žadatel povinnost vyvěšení informace
   splnil.
 
   (5)  Námitky účastníků proti návrhu výroku rozhodnutí lze podat písemně
   ve  lhůtě  15  dnů  ode  dne  vyvěšení návrhu výroku na úřední desce. K 
   námitkám  účastníků  řízení  uvedených  v odstavci 1 písm. d), pokud se
   nezměnily  podklady  pro  jejich souhlas, se nepřihlíží. Dotčené orgány
   mohou  nejpozději  ve  stejné  lhůtě  podat výhrady proti návrhu výroku
   rozhodnutí,  pokud  v  něm  nejsou obsaženy podmínky uplatněné v jejich
   závazném  stanovisku  nebo  pokud  je  záměr navržen v rozporu s jejich
   rozhodnutím.  Po  podání  výhrady  nebo námitky postupuje stavební úřad
   obdobně  podle odstavce 3. Pokud nebyly ve lhůtě uplatněny výhrady nebo
   námitky,  rozhodnutí  se  pokládá  za  vydané, nelze se proti němu dále
   odvolat  a  následný  den  po  uplynutí lhůty pro uplatnění výhrad nebo
   námitek nabývá právní moci.
 
   (6)  Po dni nabytí právní moci územního rozhodnutí stavební úřad doručí
   žadateli  stejnopis  písemného  vyhotovení úplného územního rozhodnutí,
   včetně  odůvodnění,  opatřený  doložkou  právní  moci  spolu s ověřenou
   grafickou  přílohou, kterou tvoří celková situace v měřítku katastrální
   mapy,  popřípadě  další  vybraná  část dokumentace; stejnopis písemného
   vyhotovení  územního  rozhodnutí  opatřený  doložkou právní moci doručí
   také  obci,  pokud  není stavebním úřadem, a jde-li o stavbu podle § 15
   nebo 16, také stavebnímu úřadu příslušnému k povolení stavby.
 
   (7)  Obsahové  náležitosti  žádosti  o  vydání  územního  rozhodnutí ve
   zjednodušeném  územním  řízení  a  jejích příloh a obsahové náležitosti
   informace uvedené v odstavci 4 stanoví prováděcí právní předpis.
 
   § 96
 
   Územní souhlas
 
   (1)  Místo územního rozhodnutí stavební úřad vydá územní souhlas, pokud
   je  záměr  v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše, poměry v území
   se podstatně nemění a záměr nevyžaduje nové nároky na veřejnou dopravní
   a  technickou  infrastrukturu.  Územní  souhlas nelze vydat v případech
   záměrů  posuzovaných  ve zjišťovacím řízení, nebo pro které bylo vydáno
   stanovisko  k  posouzení  vlivů  provedení  záměru na životní prostředí
   podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí^11).
 
   (2) Územní souhlas postačí v případech
 
   a) stavebních záměrů uvedených v § 103,
 
   b) ohlašovaných staveb, jejich změn a zařízení,
 
   c) změn staveb,
 
   d) změn druhu pozemku o výměře nad 300 m2 nejvíce však do 1 000 m2,
 
   e)   staveb   umisťovaných   v   uzavřených   prostorech   ohraničených
   existujícími  budovami, pokud odpovídají jejich způsobu užívání, nemění
   se vnější půdorysné ohraničení a výškové uspořádání prostoru,
 
   f)  terénních  úprav  do  1,5  m výšky nebo hloubky o výměře nad 300 m2
   nejvíce  však  do  1  000  m2 na pozemcích, které nehraničí s veřejnými
   pozemními  komunikacemi nebo veřejným prostranstvím^1), pokud nedochází
   k nakládání s odpady,
 
   g)  odstavných,  manipulačních,  prodejních, skladových nebo výstavních
   ploch  nad  300  m2  nejvíce  však  do  1  000  m2,  které neslouží pro
   skladování  nebo  manipulaci  s  hořlavými  látkami nebo látkami, které
   mohou způsobit znečištění životního prostředí.
 
   (3) Žádost o územní souhlas obsahuje kromě obecných náležitostí údaje o 
   požadovaném  záměru a identifikační údaje dotčených pozemků a staveb. K 
   žádosti žadatel připojí
 
   a)  doklady  prokazující  jeho  vlastnické právo, smlouvu nebo doklad o 
   právu  provést stavbu nebo opatření k pozemkům nebo stavbám, na kterých
   má být požadovaný záměr uskutečněn; tyto doklady se připojují, nelze-li
   tato  práva  ověřit  v  katastru  nemovitostí dálkovým přístupem; anebo
   souhlas podle § 86 odst. 3,
 
   b)   souhlasná   závazná  stanoviska,  popřípadě  souhlasná  rozhodnutí
   dotčených   orgánů   podle   zvláštních  právních  předpisů,  popřípadě
   rozhodnutí podle § 169 odst. 3 a 4,
 
   c)  stanoviska  vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury k 
   možnosti  a  způsobu  napojení  nebo k podmínkám dotčených ochranných a
   bezpečnostních pásem,
 
   d)  souhlasy  osob,  které  mají  vlastnická  nebo  jiná  věcná práva k 
   pozemkům  nebo  stavbám na nich a tyto pozemky mají společnou hranici s 
   pozemkem,  na  kterém  má  být  záměr uskutečněn; souhlas s navrhovaným
   záměrem musí být vyznačen na situačním výkresu; souhlas se nevyžaduje v 
   případech stavebních záměrů uvedených v § 103, pokud nejsou umístěny ve
   vzdálenosti od společných hranic pozemků menší než 2 m,
 
   e) jednoduchý technický popis záměru s příslušnými výkresy.
 
   (4)  Je-li  žádost  o  územní  souhlas  úplná a je-li záměr v souladu s 
   požadavky uvedenými v § 90, vydá stavební úřad územní souhlas do 30 dnů
   ode  dne  podání  žádosti.  Žádost  o  územní souhlas se neprojednává v 
   územním  řízení  podle § 87. O námitkách osob podle odstavce 3 písm. d)
   se nerozhoduje. Na vydávání územního souhlasu se nevztahují části druhá
   a  třetí  správního řádu. Územní souhlas obsahuje identifikační údaje o 
   žadateli,  popis  záměru, identifikační údaje o pozemku nebo stavbě, na
   nichž  bude  záměr  uskutečněn,  podmínky  pro  provedení  záměru a pro
   zpracování  projektové  dokumentace. Ustanovení § 92 odst. 1 se použije
   přiměřeně.   Územní   souhlas  nabývá  právních  účinků  dnem  doručení
   žadateli.  Územní souhlas lze přezkoumat v přezkumném řízení, které lze
   zahájit  do  1  roku ode dne, kdy územní souhlas nabyl právních účinků.
   Rozhodnutí  ve  věci v přezkumném řízení v prvním stupni nelze vydat po
   uplynutí  15  měsíců ode dne, kdy územní souhlas nabyl právních účinků.
   Územní   souhlas  se  doručuje  žadateli  spolu  s  ověřeným  situačním
   výkresem; s vyznačením účinnosti se doručuje osobám uvedeným v odstavci
   3 písm. d), dotčeným orgánům a místně příslušnému obecnímu úřadu, pokud
   není  stavebním  úřadem,  a  jde-li  o  stavbu podle § 15 nebo 16, také
   stavebnímu úřadu příslušnému k povolení stavby.
 
   (5)  Dojde-li  stavební  úřad  k závěru, že žádost nebo záměr nesplňuje
   podmínky  pro  vydání  územního  souhlasu, nebo mohou být přímo dotčena
   práva  dalších  osob kromě osob uvedených v odstavci 3 písm. d), ledaže
   by  s  tím tyto osoby vyslovily souhlas, rozhodne usnesením o provedení
   územního  řízení;  toto  usnesení se oznamuje pouze žadateli a nelze se
   proti  němu  odvolat.  Žádost  o územní souhlas se považuje za žádost o 
   vydání  územního  rozhodnutí,  a  pokud  je  to  pro  posouzení  záměru
   nezbytné,  vyzve  stavební  úřad  žadatele k doplnění žádosti o údaje a
   podklady  přiměřeně k povaze záměru, včetně dokumentace, která musí být
   u  staveb podle odstavce 2 písm. e) a u ohlašovaných staveb podle § 104
   odst.  1  písm.  a)  až  e)  zpracována  projektantem. Lhůta pro vydání
   územního  rozhodnutí  začíná  běžet  od právní moci usnesení podle věty
   první.
 
   (6)  Dojde-li  ke  zrušení územního souhlasu po povolení stavby, územní
   souhlas ani územní rozhodnutí se již nevydává.
 
   (7)  Územní  souhlas  platí  2 roky ode dne jeho vydání. Dobu platnosti
   územního souhlasu nelze prodloužit.
 
   (8) Územní souhlas nepozbývá platnosti,
 
   a)  bylo-li  na  základě  žádosti  podané  v době jeho platnosti vydáno
   pravomocné  stavební povolení nebo jiné obdobné rozhodnutí podle tohoto
   zákona  nebo  zvláštních  právních  předpisů, nebo nabyl-li v době jeho
   platnosti  právních  účinků  souhlas s provedením ohlášeného stavebního
   záměru,
 
   b)  bylo-li  v  době  jeho  platnosti  započato  s  využitím  území pro
   stanovený účel v případech, kdy se povolovací rozhodnutí nebo jiný úkon
   nevydává,
 
   c)   vzniklo-li  na  základě  oznámení  stavebního  záměru  posouzeného
   autorizovaným  inspektorem  podaného  v  době  platnosti právo stavební
   záměr realizovat, nebo
 
   d) byla-li na základě návrhu veřejnoprávní smlouvy nahrazující stavební
   povolení  podaného  v  době  jeho platnosti uzavřena tato veřejnoprávní
   smlouva a tato veřejnoprávní smlouva nabyla účinnosti.
 
   (9)  Územní  souhlas  pozbývá platnosti dnem, kdy stavební úřad obdržel
   sdělení  žadatele,  že  upustil od záměru, ke kterému se územní souhlas
   vztahuje;  to  neplatí,  byla-li  realizace záměru již zahájena. Územní
   souhlas lze změnit na žádost oprávněného územním souhlasem nebo územním
   rozhodnutím za podmínek § 94 odst. 1 a změnit nebo zrušit za podmínek §
   94 odst. 3.
 
   (10)  Obsahové  náležitosti  žádosti o územní souhlas a jejích příloh a
   obsahové  náležitosti územního souhlasu a jeho příloh stanoví prováděcí
   právní předpis.
 
   § 96a
 
   Společný  územní  souhlas  a souhlas s provedením ohlášeného stavebního
   záměru
 
   (1) Podá-li stavebník současně žádost o územní souhlas podle § 96 odst.
   3  a  ohlášení stavebního záměru podle § 105, které splňují požadavky §
   96  a  105,  vydá  stavební  úřad  společný  územní souhlas a souhlas s 
   provedením ohlášeného stavebního záměru (dále jen „společný souhlas").
 
   (2)  Stavební  úřad  při posuzování žádosti o územní souhlas a ohlášení
   stavebního záměru postupuje podle § 96 odst. 4 s přihlédnutím k § 106.
 
   (3)  Stavebník  může  ohlášený  stavební  záměr podle § 104 odst. 1 a 2
   provést  na  základě  společného souhlasu. Společný souhlas se doručuje
   stavebníkovi.  Současně  se  společný  souhlas doručí dotčeným orgánům,
   osobám  uvedeným  v  § 96 odst. 3 písm. d) a v § 105 odst. 1 písm. f) a
   vlastníkovi stavby, pokud není stavebníkem. Místně příslušnému obecnímu
   úřadu,  pokud není stavebním úřadem, se souhlas doručí spolu s ověřenou
   dokumentací  nebo  projektovou  dokumentací,  vyjma staveb v působnosti
   vojenského  nebo  jiného  stavebního  úřadu,  a  stavebníkovi  spolu  s 
   ověřenou dokumentací nebo projektovou dokumentací a štítkem obsahujícím
   identifikační údaje o ohlášeném stavebním záměru.
 
   (4)  Dojde-li  stavební  úřad k závěru, že žádost o územní souhlas nebo
   ohlášení  stavebního  záměru  nesplňuje  podmínky  pro  vydání územního
   souhlasu  nebo souhlasu s provedením ohlášeného stavebního záměru, nebo
   mohou  být přímo dotčena práva dalších osob kromě osob uvedených v § 96
   odst.  3  písm.  d),  postupuje  podle  §  96  odst. 5. Podané ohlášení
   stavebního záměru nemá v tomto případě právní účinky, což stavební úřad
   stavebníkovi sdělí.
 
   (5) Společný souhlas nabývá právních účinků dnem doručení stavebníkovi.
   Platí  po  dobu  2  let  ode dne jeho vydání. Nepozbývá však platnosti,
   pokud v této době bylo s ohlášeným stavebním záměrem započato. Platnost
   společného souhlasu nelze prodloužit.
 
   Díl 6
 
   Územní opatření o stavební uzávěře a územní opatření o asanaci území
 
   § 97
 
   (1)  Územní  opatření o stavební uzávěře, které se vydává jako opatření
   obecné  povahy  podle správního řádu, omezuje nebo zakazuje v nezbytném
   rozsahu stavební činnost ve vymezeném území, pokud by mohla ztížit nebo
   znemožnit  budoucí  využití  území  podle připravované územně plánovací
   dokumentace,  jestliže bylo rozhodnuto o jejím pořízení nebo o pořízení
   její  změny,  nebo podle jiného rozhodnutí či opatření v území, jímž se
   upravuje  využití  území.  Územní opatření o stavební uzávěře lze vydat
   také  v  případech,  jestliže  je  zrušeno  nebo  změněno  rozhodnutí o 
   námitkách nebo zrušeno opatření obecné povahy o vydání územně plánovací
   dokumentace,  případně  jeho část. Územním opatřením o stavební uzávěře
   nelze omezit nebo zakázat udržovací práce.
 
   (2)  Územní  opatření  o  asanaci  území, které se vydává jako opatření
   obecné  povahy  podle  správního  řádu,  se  vydává na území postiženém
   živelní  pohromou  nebo  závažnou  havárií,  v  jejímž důsledku došlo k 
   podstatnému  zásahu  do  využití území, a je nezbytné stanovit podmínky
   pro  odstranění dopadů živelní pohromy nebo havárie a pro další využití
   území.  Územní  opatření o asanaci území se vydává rovněž pro zastavěné
   území,   ve   kterém   jsou  závadné  stavby,  z  důvodů  hygienických,
   bezpečnostních,  požárních, provozních a ochrany životního prostředí, u 
   nichž  je  ve  veřejném  zájmu  nutné nařídit odstranění závad staveb a
   úpravy staveb a nařídit opatření k asanaci území.
 
   § 98
 
   (1)  Územní  opatření o stavební uzávěře nebo územní opatření o asanaci
   území  vydává  v  přenesené  působnosti  rada obce. Dotýká-li se územní
   opatření  o  stavební uzávěře nebo územní opatření o asanaci území více
   obcí  anebo  v  případě nečinnosti příslušné rady obce, je může vydat v 
   přenesené působnosti rada kraje.
 
   (2) Návrh územního opatření o stavební uzávěře nebo územního opatření o 
   asanaci  území  se  písemně  projednává s dotčenými orgány, které mohou
   uplatnit  svá  stanoviska  do 30 dnů ode dne obdržení návrhu. K později
   uplatněným   stanoviskům  se  nepřihlíží.  S  dotčenými  orgány,  které
   uplatnily  svá  stanoviska, musí být návrh územního opatření o stavební
   uzávěře nebo územního opatření o asanaci území dohodnut.
 
   (3)  Námitky  proti  návrhu  územního  opatření o stavební uzávěře nebo
   územního opatření o asanaci území mohou podat, kromě osob uvedených v §
   172  odst. 5 správního řádu, zástupce veřejnosti a osoby, o kterých tak
   stanoví zvláštní právní předpis^12).
 
   § 99
 
   (1)  Územní  opatření  o  stavební  uzávěře  stanoví omezení nebo zákaz
   stavební  činnosti  ve  vymezeném dotčeném území a dobu trvání stavební
   uzávěry,  popřípadě  podmínky  pro  povolení výjimek. Součástí územního
   opatření  o  stavební uzávěře je grafická příloha v měřítku katastrální
   mapy s vyznačením dotčeného území.
 
   (2)  Náležitosti  obsahu  územního  opatření o stavební uzávěře, včetně
   grafické přílohy, stanoví prováděcí právní předpis.
 
   (3) Příslušná rada může na žádost povolit výjimku z omezení nebo zákazu
   stavební  činnosti podle územního opatření o stavební uzávěře, jestliže
   povolení  výjimky neohrožuje sledovaný účel. Proti rozhodnutí o výjimce
   se nelze odvolat.
 
   § 100
 
   (1)  Územní  opatření  o  asanaci  území  se vydává na základě průzkumu
   dotčeného  území  a  vyhodnocení  stavu  staveb  a  pozemků  z hlediska
   ohrožení  života  nebo zdraví osob nebo z hlediska požadavků na využití
   území v důsledku odstraňování živelní pohromy nebo havárie.
 
   (2) Územní opatření o asanaci území stanoví územní a stavebně technické
   podmínky  pro  odstraňování  dopadů  živelní pohromy nebo havárie anebo
   závad  v  území  a  stanoví  podmínky  pro  budoucí  využití vymezeného
   dotčeného  území; obsahuje seznam staveb, včetně uvedení pozemků, které
   musí  být  odstraněny  nebo  zabezpečeny  z důvodu ohrožení života nebo
   zdraví  osob  nebo  hrozby značných majetkových škod. Součástí územního
   opatření  o  asanaci  je  grafická příloha v měřítku katastrální mapy s 
   vyznačením dotčeného území.
 
   (3)  Náležitosti  obsahu  územního  opatření  o  asanaci  území, včetně
   grafické přílohy, stanoví prováděcí právní předpis.
 
   (4)  Dnem  nabytí účinnosti územního opatření o asanaci území pozbývá v 
   dotčeném  území  účinnosti  vydaná územně plánovací dokumentace do doby
   vydání její změny nebo vydání nové územně plánovací dokumentace. Územní
   opatření  o  asanaci  území  pozbývá  účinnosti dnem vydání nové územně
   plánovací dokumentace nebo její změny pro dotčené území.
 
   Díl 7
 
   Úprava vztahů v území
 
   nadpis vypuštěn
 
   § 101
 
   Předkupní právo
 
   (1)  K  pozemku  určenému  územním  plánem  nebo  regulačním plánem pro
   veřejně  prospěšnou  stavbu  nebo  veřejné  prostranství a ke stavbě na
   tomto pozemku má obec nebo kraj anebo stát (dále jen „oprávněná osoba")
   v rozsahu vymezeném touto územně plánovací dokumentací předkupní právo;
   to neplatí, pokud pro veřejně prospěšnou stavbu postačí zřízení věcného
   břemene.  Předkupní  právo  se  v  územním  plánu nebo regulačním plánu
   vymezuje označením nemovitosti podle zvláštního právního předpisu^37) a
   stanovením  oprávněné  osoby,  v případě státu též stanovením příslušné
   organizační  složky  nebo příspěvkové organizace nebo státního podniku.
   Textovou část územního plánu nebo regulačního plánu obsahující vymezení
   nebo  změnu  vymezení předkupního práva zašle obec nebo kraj neprodleně
   osobě  oprávněné  z  předkupního  práva  a  osobám, jejichž nemovitosti
   předkupní  právo  zatěžuje.  Osoba  oprávněná  z předkupního práva podá
   neprodleně  návrh  na  zápis předkupního práva do katastru nemovitostí.
   Předkupní  právo  podle tohoto zákona vzniká nabytím účinnosti územního
   plánu  nebo  regulačního  plánu  a  má  účinky  věcného práva. Vlastník
   pozemku  nebo  stavby,  u  kterých vzniklo předkupní právo podle tohoto
   zákona   (dále   jen   „povinný  vlastník"),  má  povinnost  v  případě
   zamýšleného   úplatného   převodu  nabídnout  oprávněné  osobě  tyto  k 
   odkoupení postupem a za podmínek podle tohoto zákona.
 
   (2) S předkupním právem státu
 
   a)  je  příslušná  hospodařit  organizační  složka státu nebo příslušná
   státní   příspěvková   organizace   v   souladu  se  zvláštním  právním
   předpisem^38), nebo
 
   b)  má  právo  hospodařit  státní podnik v souladu se zvláštním právním
   předpisem^61),
   která je vymezena v územním plánu nebo regulačním plánu.
 
   (3) Je-li předkupní právo vymezeno podle odstavce 1 k části pozemku, je
   předmětem  nabídky  příslušná  část pozemku. Geometrický plán a sdělení
   stavebního úřadu, že nemá výhrady k předloženému návrhu dělení pozemku,
   nebo  vydání  rozhodnutí  o  dělení  pozemku  zabezpečí a náklady s tím
   spojené  uhradí  oprávněná  osoba.  V  tomto případě se lhůta uvedená v 
   odstavci  6  po  dobu  územního  řízení  přerušuje.  O této skutečnosti
   oprávněná osoba povinného vlastníka vyrozumí.
 
   (4) Kupní cena pozemku, popřípadě stavby, se určí znaleckým posudkem ve
   výši  obvyklé  ceny  podle  zvláštního  právního předpisu^62) opatřeným
   oprávněnou  osobou;  je-li  oprávněnou  osobou stát, neplatí pro určení
   výše  ceny  omezení podle zvláštního právního předpisu^63). Při ocenění
   obvyklou   cenou   se   za   stejný  nebo  obdobný  majetek  v  případě
   nezastavěných  pozemků  považují pozemky určené pro shodný účel užívání
   jako  veřejně  prospěšné  stavby  nebo  veřejná  prostranství uvedená v 
   odstavci 1. Je-li cena obvyklá nižší než cena zjištěná podle zvláštního
   právního předpisu, stanoví se kupní cena ve výši ceny zjištěné.
 
   (5) Povinný vlastník je v případě zamýšleného úplatného převodu povinen
   tento  záměr  písemně  oznámit oprávněné osobě s dotazem, zda oprávněná
   osoba   využije  předkupního  práva  podle  tohoto  zákona,  a  umožnit
   prohlídku  nemovitosti  za  účelem zpracování znaleckého posudku. Je-li
   oprávněnou  osobou  stát,  zašle  povinný vlastník oznámení organizační
   složce  státu  či  státní  organizaci  podle  odstavce 2 nebo Úřadu pro
   zastupování  státu  ve  věcech  majetkových,  který  neprodleně zajistí
   zaslání   oznámení  příslušné  organizační  složce  státu  nebo  státní
   organizaci.
 
   (6) Odpověď je oprávněná osoba povinna zaslat písemně ve lhůtě 3 měsíců
   ode  dne,  kdy  jí  bylo oznámení doručeno. Má-li oprávněná osoba zájem
   využít  předkupní  právo,  je  povinna v odpovědi povinnému vlastníkovi
   vymezit  předmět  koupě  údaji  podle zvláštního právního předpisu^37),
   uvést  kupní  cenu  a  stanovit lhůtu pro uzavření kupní smlouvy, která
   nesmí  být kratší než 30 dnů; zároveň zašle povinnému vlastníkovi návrh
   kupní  smlouvy  a  znalecký posudek vypracovaný podle odstavce 4. Je-li
   předmětem  předkupního  práva  část  pozemku,  je součástí návrhu kupní
   smlouvy také geometrický plán vypracovaný podle odstavce 3.
 
   (7)  Pokud  povinný  vlastník  nesouhlasí  s  uzavřením kupní smlouvy z 
   důvodu  nesouhlasu  s kupní cenou, kterou uvedla oprávněná osoba ve své
   odpovědi  a  v  návrhu  kupní smlouvy podle odstavce 6, zašle oprávněné
   osobě  ve lhůtě stanovené podle odstavce 6 svůj návrh na uzavření kupní
   smlouvy  s  jím  navrženou kupní cenou, která musí být určena znaleckým
   posudkem  zpracovaným  v  souladu  s podmínkami uvedenými v odstavci 4;
   znalecký posudek povinný vlastník zašle oprávněné osobě spolu s návrhem
   na  uzavření kupní smlouvy. Pokud se povinný vlastník a oprávněná osoba
   na  kupní  ceně nedohodnou, oprávněná osoba bez zbytečného odkladu podá
   návrh  na  určení  kupní  ceny  soudu  nebo zašle povinnému vlastníkovi
   potvrzení  o zániku předkupního práva; do rozhodnutí soudu se běh lhůty
   podle   odstavce  8  přerušuje.  O  této  skutečnosti  oprávněná  osoba
   povinného  vlastníka  vyrozumí.  Po  rozhodnutí  soudu  o  určení  ceny
   pozemku, popřípadě stavby, se postupuje přiměřeně podle odstavce 6.
 
   (8)  Pokud  ze  zaslané odpovědi podle odstavce 6 vyplývá, že oprávněná
   osoba  nemá  zájem  využít  předkupní právo, nebo pokud oprávněná osoba
   nezašle odpověď ve stanovené lhůtě podle odstavce 6 anebo pokud nedojde
   k  uzavření  kupní smlouvy nejdéle do 6 měsíců od doručení návrhu kupní
   smlouvy povinného vlastníka podle odstavce 7, předkupní právo zaniká.
 
   (9)  Oprávněná  osoba  je povinna současně s negativní odpovědí nebo po
   marném  uplynutí  lhůt  uvedených  v  odstavcích  6  a 7 bez zbytečného
   odkladu  vydat  povinnému  vlastníkovi  potvrzení  o zániku předkupního
   práva;  pokud oprávněnou osobou není obec nebo kraj, který vydal územně
   plánovací  dokumentaci  zakládající  předkupní  právo,  sdělí oprávněná
   osoba zánik předkupního práva současně této obci nebo kraji.
 
   (10)  Oprávněná osoba je povinna uhradit kupní cenu do 2 měsíců ode dne
   právní  moci  rozhodnutí o povolení vkladu vlastnického práva oprávněné
   osoby  na  základě  kupní  smlouvy  do  katastru nemovitostí; v opačném
   případě je povinný vlastník oprávněn od smlouvy odstoupit.
 
   (11)  Nesplní-li  povinný vlastník povinnost podle odstavců 5 a 7, jsou
   právní úkony spojené s převodem pozemku nebo stavby podle odstavce 1 na
   jinou osobu neplatné.
 
   (12)  Ustanovení  občanského  zákoníku  o  předkupním právu se použijí,
   nestanoví-li tento zákon jinak.
 
   nadpis vypuštěn
 
   § 102
 
   Náhrady za změnu v území
 
   (1)  Vlastníkovi pozemku nebo stavby, jehož práva k pozemku nebo stavbě
   byla  územním  opatřením  o  stavební  uzávěře  omezena  a  byla mu tím
   způsobena majetková újma, náleží náhrada.
 
   (2)  Vlastníkovi pozemku, kterému vznikla prokazatelná majetková újma v 
   důsledku  zrušení  určení pozemku k zastavění na základě změny územního
   plánu  nebo  vydáním nového územního plánu, náleží náhrada vynaložených
   nákladů  na přípravu výstavby v obvyklé výši, zejména na koupi pozemku,
   na projektovou přípravu výstavby nebo v souvislosti se snížením hodnoty
   pozemku,  který  slouží  k  zajištění  závazku. Tato náhrada náleží též
   vlastníkovi  pozemku  nebo  osobě, která byla před změnou nebo zrušením
   regulačního  plánu anebo před změnou nebo zrušením územního rozhodnutí,
   územního   souhlasu   nebo  veřejnoprávní  smlouvy  nahrazující  územní
   rozhodnutí  podle  §  94  odst.  3  oprávněna  vykonávat  práva  z nich
   vyplývající (dále jen „oprávněný"), pokud uvedenou změnou nebo zrušením
   bylo  zrušeno  určení  k  zastavění a vznikla mu prokazatelná majetková
   újma.
 
   (3) Náhrada vlastníkovi nebo oprávněnému nenáleží, jestliže k uvedenému
   zrušení  došlo  na základě jeho návrhu nebo po uplynutí 5 let od nabytí
   účinnosti  územního  plánu  nebo  jeho změny, či regulačního plánu nebo
   jeho  změny,  která  zastavění dotčeného pozemku umožnila. Ustanovení o 
   uplynutí lhůty 5 let se neuplatní, pokud v této lhůtě
 
   a)  nabylo  účinnosti  rozhodnutí o umístění stavby nebo územní souhlas
   pro  stavbu,  pro  kterou  bylo  zastavění  uvedenou  územně  plánovací
   dokumentací určeno a toto rozhodnutí nebo souhlas je platné, nebo
 
   b)  před  uplynutím  lhůty  5  let  byla uzavřena veřejnoprávní smlouva
   nahrazující územní rozhodnutí a tato veřejnoprávní smlouva je účinná.
 
   (4)  Pokud  bylo  rozhodování  o  změnách  v  území  podmíněno  vydáním
   regulačního  plánu  z  podnětu  nebo  zpracováním územní studie a tento
   regulační  plán  nenabyl  účinnosti  nebo tato studie nebyla zapsána do
   evidence  územně plánovací činnosti do 4 let od vydání územně plánovací
   dokumentace,  která  tuto podmínku stanovila, lhůty podle odstavce 3 se
   prodlužují o dobu, o kterou byla lhůta 4 let překročena.
 
   (5)  Povinnost  poskytnout  náhradu za změnu v území na základě písemné
   žádosti  vlastníka  obsahující  prokázání  majetkové  újmy má obec nebo
   kraj,  jejichž orgány vydaly územní opatření o stavební uzávěře, vydaly
   územně  plánovací  dokumentaci  nebo  její  změnu, anebo zrušily územní
   rozhodnutí,  územní  souhlas  nebo  veřejnoprávní  smlouvu  nahrazující
   územní  rozhodnutí. Nedojde-li k dohodě o výši náhrady, rozhodne o její
   výši soud.
 
   (6)  Uhradí-li  obec nebo kraj náhradu za změnu v území, jsou oprávněny
   požadovat  kompenzaci  náhrady  od  orgánu,  na základě jehož požadavku
   obsaženého  ve  stanovisku nebo závazném stanovisku bylo zrušeno určení
   pozemku k zastavění. Pokud požadavek vedoucí ke zrušení zastavitelnosti
   pozemku  byl  uplatněn  obecním  úřadem  nebo  krajským  úřadem a zcela
   jednoznačně  vyplynul ze zákona, nařízení nebo usnesení vlády, vyhlášky
   nebo  směrnice  ministerstva,  je  za  orgán podle věty první považován
   stát.   Ve   věcech   kompenzace  náhrady  jednají  za  stát  příslušná
   ministerstva  a jiné správní úřady. Uhradí-li obec nebo kraj náhradu za
   změnu  v  území,  jsou  oprávněny  požadovat  kompenzaci náhrady též od
   žadatele  o  vydání  regulačního  plánu nebo územního rozhodnutí, které
   byly  důvodem  pro  náhradu.  Obec  nebo  kraj  jsou  povinny  uplatnit
   požadavek  na  kompenzaci  do  3 měsíců od uhrazení náhrady. Kompenzace
   náhrady musí být uhrazena do 3 měsíců od doručení oprávněného požadavku
   obce nebo kraje, který tuto náhradu uhradil.
 
   (7)  V  případě,  že  dojde k následné změně územního plánu, změně nebo
   zrušení  regulačního  plánu  nebo pozbytí platnosti územního rozhodnutí
   podle  §  93  odst.  5  a  příslušný  pozemek,  za který byla vyplacena
   náhrada,  se  vrátí do původního režimu umožňujícího zastavění, je ten,
   komu  byla  náhrada  vyplacena,  povinen vyplacenou náhradu v plné výši
   vrátit  poskytovateli  náhrady  do 3 měsíců od vyrozumění o vzniku této
   povinnosti.  Povinnost  vrátit  náhradu  zaniká  po  5 letech od nabytí
   účinnosti  změny  územního  plánu, změny nebo zrušení regulačního plánu
   nebo  od  pozbytí  platnosti  územního  rozhodnutí,  na jejichž základě
   náhrada  vznikla. Povinnost vrátit náhradu dále zaniká v případech, kdy
   ten,  komu  byla  náhrada  vyplacena,  při  projednávání  návrhu územně
   plánovací  dokumentace, kterou se příslušný pozemek vrátil do původního
   režimu umožňujícího zastavitelnost, uplatnil proti této zastavitelnosti
   námitku nebo připomínku.
 
   ČÁST ČTVRTÁ
 
   STAVEBNÍ ŘÁD
 
   HLAVA I 
 
   STAVBY, TERÉNNÍ ÚPRAVY, ZAŘÍZENÍ A UDRŽOVACÍ PRÁCE
 
   Díl 1
 
   Povolení a ohlášení
 
   § 103
 
   Stavby,   terénní  úpravy,  zařízení  a  udržovací  práce  nevyžadující
   stavební povolení ani ohlášení
 
   (1) Stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu nevyžadují
 
   a) stavební záměry uvedené v § 79 odst. 2,
 
   b)  terénní  úpravy uvedené v § 80 odst. 3 písm. a) nebo úpravy pozemků
   uvedené v § 80 odst. 3 písm. e),
 
   c)  udržovací práce, jejichž provedení nemůže negativně ovlivnit zdraví
   osob,  požární  bezpečnost, stabilitu, vzhled stavby, životní prostředí
   nebo  bezpečnost při užívání a nejde o udržovací práce na stavbě, která
   je kulturní památkou,
 
   d)  stavební  úpravy,  pokud  se  jimi nezasahuje do nosných konstrukcí
   stavby,  nemění  se vzhled stavby ani způsob užívání stavby, nevyžadují
   posouzení  vlivů  na  životní  prostředí^11)  a jejich provedení nemůže
   negativně  ovlivnit požární bezpečnost stavby a nejde o stavební úpravy
   stavby, která je kulturní památkou,
 
   e) stavby, a to
 
   1. stavby o jednom nadzemním podlaží do 25 m2 zastavěné plochy a do 5 m
   výšky,   nepodsklepené,   jestliže   neobsahují   obytné  ani  pobytové
   místnosti,  hygienická  zařízení ani vytápění, neslouží k ustájení nebo
   chovu  zvířat, neslouží k výrobě nebo skladování hořlavých kapalin nebo
   hořlavých plynů a nejedná se o jaderná zařízení;
 
   2.  stavby  pro  zemědělství  o  jednom  nadzemním  podlaží  do  300 m2
   zastavěné  plochy  a  7  m  výšky, nepodsklepené, s výjimkou staveb pro
   ustájení  zvířat  či  chovatelství,  a  zemědělských staveb, které mají
   sloužit  pro  skladování  a  zpracování hořlavých látek (např. sušičky,
   sklady hořlavých kapalin, sklady chemických hnojiv);
 
   3. stavby pro chovatelství o jednom nadzemním podlaží o zastavěné ploše
   do 16 m2 a do 5 m výšky, podsklepené nejvýše do hloubky 3 m;
 
   4.   nadzemní   a   podzemní  komunikační  vedení  sítí  elektronických
   komunikací,  jejich  antény a stožáry, včetně opěrných bodů nadzemního,
   nebo vytyčovacích bodů podzemního komunikačního vedení, telefonní budky
   a   přípojná   komunikační  vedení  sítě  elektronických  komunikací  a
   související  komunikační zařízení, včetně jejich elektrických přípojek,
   s výjimkou budov;
 
   5.  podzemní  a  nadzemní  vedení  přenosové  nebo distribuční soustavy
   elektřiny^61)  včetně  podpěrných  bodů  a  systémů  měřicí,  ochranné,
   řídící,   zabezpečovací,   informační  a  telekomunikační  techniky,  s 
   výjimkou budov;
 
   6.  vedení  přepravní nebo distribuční soustavy plynu^59) a související
   technologické objekty, včetně systémů řídící, zabezpečovací, informační
   a telekomunikační techniky, s výjimkou budov;
 
   7.  rozvody  tepelné  energie^59)  a související technologické objekty,
   včetně  systémů  řídící,  zabezpečovací,  informační  a telekomunikační
   techniky, s výjimkou budov;
 
   8.  vedení  sítí  veřejného osvětlení, včetně stožárů a systémů řídící,
   zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky;
 
   9. stavby pro výrobu energie s celkovým instalovaným výkonem do 20 kW s 
   výjimkou stavby vodního díla;
 
   10.  vodovodní,  kanalizační  a  energetické  přípojky včetně připojení
   stavby  a odběrných zařízení vedených mimo budovu nebo připojení staveb
   plnících  doplňkovou  funkci  ke  stavbě  hlavní  na  rozvodné  sítě  a
   kanalizaci stavby hlavní;
 
   11.  zásobníky  pro zkapalněné uhlovodíkové plyny do celkového objemu 5
   m3 určené výhradně pro odběr plynné fáze;
 
   12. zásobníky na vodu nebo jiné nehořlavé kapaliny do objemu 50 m3 a do
   výšky 3 m;
 
   13.  nádrže  na  vodu  do  100 m3 obsahu ve vzdálenosti nejméně 50 m od
   budov s obytnými nebo pobytovými místnostmi, pokud nejde o vodní díla;
 
   14. oplocení;
 
   15. reklamní a informační zařízení;
 
   16. výrobky plnící funkci stavby, včetně základových konstrukcí pro ně;
 
   17.  odstavné,  manipulační, prodejní, skladové nebo výstavní plochy do
   300  m2,  které  neslouží  pro  skladování  nebo manipulaci s hořlavými
   látkami   nebo  látkami,  které  mohou  způsobit  znečištění  životního
   prostředí.
 
   (2)  Ohlášení  nebo stavební povolení vyžadují změny staveb uvedených v 
   odstavci  1, jejichž provedení by mělo za následek překročení uvedených
   parametrů.
 
   § 104
 
   Jednoduché stavby, terénní úpravy a udržovací práce vyžadující ohlášení
 
   (1) Ohlášení stavebnímu úřadu vyžadují
 
   a)  stavby  pro  bydlení  a  pro  rodinnou  rekreaci  do 150 m2 celkové
   zastavěné  plochy, s jedním podzemním podlažím do hloubky 3 m a nejvýše
   s dvěma nadzemními podlažími a podkrovím,
 
   b) podzemní stavby do 300 m2 celkové zastavěné plochy a hloubky do 3 m,
   pokud nejsou vodním dílem nebo stavbou podle § 16 odst. 2 písm. d),
 
   c)  stavby  do  300  m2  celkové  zastavěné  plochy  a výšky do 10 m, s 
   výjimkou  staveb  pro  bydlení,  a  haly  do 1 000 m2 celkové zastavěné
   plochy a výšky do 15 m, pokud tyto stavby a haly budou nejvýše s jedním
   nadzemním podlažím, nepodsklepené a dočasné na dobu nejdéle 3 let; dobu
   dočasnosti nelze prodloužit,
 
   d)  stavby  do  50  m2 celkové zastavěné plochy a do 5 m výšky s jedním
   nadzemním podlažím, podsklepené nejvýše do hloubky 3 m,
 
   e) stavby pro reklamu podle § 3 odst. 2,
 
   f)   stavby  odstavných,  manipulačních,  prodejních,  skladových  nebo
   výstavních  ploch  o  výměře nad 300 m2 nejvíce však do 1 000 m2, které
   neslouží  pro  skladování  nebo  manipulaci  s  hořlavými  látkami nebo
   látkami, které mohou způsobit znečištění životního prostředí,
 
   g)  stavby zařízení staveniště, neuvedené v § 103 odst. 1 písm. e) bodě
   1,
 
   h)  stavby  opěrných  zdí  do  výšky  1  m,  které  hraničí  s  veřejně
   přístupnými pozemními komunikacemi nebo s veřejným prostranstvím,
 
   i) terénní úpravy neuvedené v § 103 odst. 1 písm. b),
 
   j) udržovací práce na stavbě neuvedené v § 103 odst. 1 písm. c),
 
   k)  stavební  úpravy  pro  změny  v  užívání  části  stavby, kterými se
   nezasahuje  do  nosných  konstrukcí  stavby,  nemění  se  její vzhled a
   nevyžadují posouzení vlivů na životní prostředí^11).
 
   (2)  Ohlášení vyžadují změny dokončených staveb uvedených v odstavci 1,
   pokud jejich provedením nebudou překročeny uvedené parametry.
 
   (3)  Ohlášení nevyžadují stavby a terénní úpravy, u kterých to stavební
   úřad podle § 78 odst. 6 stanovil.
 
   (4)  Ohlášení je vyloučeno u záměrů, pro které bylo vydáno stanovisko k 
   posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí.
 
   Ohlášení
 
   § 105
 
   (1)  Ohlášení obsahuje identifikační údaje o stavebníkovi, o pozemku, o 
   ohlašovaném  stavebním  záměru,  jeho  rozsahu  a účelu, způsobu a době
   provádění,  údaj o tom, kdo bude stavební záměr provádět, zda se k jeho
   provedení   má  použít  sousední  nemovitost,  v  tom  případě  souhlas
   vlastníka  této nemovitosti; u dočasné stavby rovněž dobu jejího trvání
   a  návrh  úpravy  pozemku  po  jejím  odstranění.  K ohlášení stavebník
   připojí
 
   a)  doklad  prokazující  vlastnické  právo nebo právo založené smlouvou
   provést  stavební  záměr  anebo  právo  odpovídající  věcnému břemenu k 
   pozemku  či stavbě, na kterých má být požadovaný záměr uskutečněn; tyto
   doklady se připojují, nelze-li tato práva ověřit v katastru nemovitostí
   dálkovým přístupem,
 
   b)  územní  rozhodnutí  nebo  veřejnoprávní  smlouvu  územní rozhodnutí
   nahrazující  anebo územní souhlas, pokud je jejich vydání tímto zákonem
   vyžadováno a nevydal je stavební úřad příslušný k povolení stavby,
 
   c)   souhlasná   závazná  stanoviska,  popřípadě  souhlasná  rozhodnutí
   dotčených     orgánů,     jsou-li    vyžadována    zvláštním    právním
   předpisem^4),^12),^32), popřípadě povolení podle § 169 odst. 4,
 
   d)  stanoviska  vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury k 
   možnosti  a  způsobu  napojení  nebo k podmínkám dotčených ochranných a
   bezpečnostních pásem,
 
   e)  projektovou  dokumentaci  nebo  dokumentaci  ve  dvojím vyhotovení.
   Není-li  obecní  úřad  obce,  jejíhož  území  se stavební záměr dotýká,
   stavebním  úřadem,  předkládá  se  trojmo,  vyjma  stavby  v působnosti
   vojenského   nebo   jiného   stavebního  úřadu;  pokud  stavebník  není
   vlastníkem stavby, připojuje se jedno další vyhotovení,
 
   f)  souhlasy  osob, které mají vlastnická práva nebo práva odpovídající
   věcnému břemenu k pozemkům, které mají společnou hranici s pozemkem, na
   kterém   má  být  stavební  záměr  uskutečněn;  souhlas  s  navrhovaným
   stavebním záměrem musí být vyznačen na situačním výkresu.
 
   (2)  K  ohlášení  stavby  podle  § 104 odst. 1 písm. a) až e) stavebník
   připojí projektovou dokumentaci, která obsahuje
 
   a) průvodní zprávu,
 
   b) souhrnnou technickou zprávu,
 
   c) situaci stavby,
 
   d) dokladovou část,
 
   e) zásady organizace výstavby a
 
   f) dokumentaci objektů.
 
   (3) K ohlášení staveb odstavných, manipulačních, prodejních, skladových
   nebo  výstavních  ploch  podle § 104 odst. 1 písm. f) stavebník připojí
   dokumentaci, která obsahuje
 
   a)  průvodní  zprávu  se  základními  údaji  o  stavbě, s informacemi o 
   výsledku  provedených  průzkumů a měření, o dodržení obecných požadavků
   na výstavbu, o splnění podmínek závazných stanovisek dotčených orgánů a
   rozhodnutí o umístění stavby, bylo-li vydáno, a o jejich zapracování do
   dokumentace,
 
   b)  technické  řešení  stavby  s  popisem  jejího provedení, mechanické
   odolnosti  a  stability,  údaje  o  navržených  materiálech  a  seznamu
   použitých podkladů, technických norem nebo technických předpisů,
 
   c) napojení stavby na dopravní a technickou infrastrukturu,
 
   d)  údaj  o  vlivu  stavby  na  zdraví  osob  nebo zvířat anebo životní
   prostředí  včetně  návrhu  na  opatření  k odstranění nebo minimalizaci
   negativních účinků,
 
   e)  řešení požadavků na bezpečnost stavby a základní koncepci zajištění
   bezpečnosti při užívání stavby,
 
   f) situaci stavby zakreslenou na podkladě kopie katastrální mapy,
 
   g) situaci stavby v měřítku zpravidla 1 : 500, která zobrazuje současný
   stav  území,  navrhovanou  stavbu  včetně  úprav  pro  osoby s omezenou
   schopností  pohybu a orientace, vazby na okolí, stanovená ochranná nebo
   bezpečnostní  pásma  nebo  záplavová území, chráněná území a existující
   stavby,  dopravní  a  technickou  infrastrukturu, vzorové příčné řezy v 
   měřítku  1 : 50 nebo 1 : 100 a charakteristické příčné řezy v měřítku 1
   : 100 nebo 1 : 200.
 
   (4)  K ohlášení staveb zařízení staveniště podle § 104 odst. 1 písm. g)
   stavebník připojí dokumentaci, která obsahuje
 
   a)  průvodní  zprávu  se  základními  údaji  o  stavbě, s informacemi o 
   výsledku  provedených  průzkumů a měření, o dodržení obecných požadavků
   na výstavbu, o splnění podmínek závazných stanovisek dotčených orgánů a
   rozhodnutí o umístění stavby, bylo-li vydáno, a o jejich zapracování do
   dokumentace,
 
   b) napojení stavby na dopravní a technickou infrastrukturu,
 
   c)  údaj  o  vlivu  stavby  na  zdraví  osob  nebo zvířat anebo životní
   prostředí  včetně  návrhu  na  opatření  k odstranění nebo minimalizaci
   negativních účinků,
 
   d)  řešení požadavků na bezpečnost stavby a základní koncepci zajištění
   bezpečnosti při užívání stavby,
 
   e) situaci stavby zakreslenou na podkladě kopie katastrální mapy,
 
   f)  situaci  stavby v měřítku zpravidla 1 : 500 se zakreslením umístění
   stavby a s vyznačením vzdálenosti od hranic sousedních pozemků a staveb
   na   nich,  podzemních  sítí  technické  infrastruktury  včetně  návrhu
   přípojek  a  stanovených  ochranných  nebo  bezpečnostních  pásem  nebo
   záplavových území,
 
   g)  požárně bezpečnostní řešení, jehož obsah a rozsah vymezuje zvláštní
   právní předpis^64),
 
   h) stavební výkresy v přiměřeném měřítku.
 
   (5)  K  ohlášení  staveb  opěrných  zdí  podle  §  104 odst. 1 písm. h)
   stavebník připojí dokumentaci, která obsahuje
 
   a)  průvodní  zprávu  se  základními  údaji  o  stavbě, s informacemi o 
   výsledku  provedených  průzkumů a měření, o dodržení obecných požadavků
   na výstavbu, o splnění podmínek závazných stanovisek dotčených orgánů a
   rozhodnutí o umístění stavby, bylo-li vydáno, a o jejich zapracování do
   dokumentace,
 
   b)  situaci  stavby  zakreslenou  na  podkladě kopie katastrální mapy s 
   vyznačením  umístění  navrhované  stavby, hranic se sousedními pozemky,
   polohy  staveb  na  nich, jednoduchý technický popis jejich provedení a
   stavební nebo montážní výkresy specifikující navrhovanou stavbu.
 
   (6)  K  ohlášení terénních úprav podle § 104 odst. 1 písm. i) stavebník
   připojí dokumentaci, která obsahuje
 
   a)  průvodní  zprávu  se  základními  údaji  o  záměru, s informacemi o 
   výsledku  provedených  průzkumů  a měření, o splnění podmínek závazných
   stanovisek  dotčených  orgánů  a  rozhodnutí  o  využití území, bylo-li
   vydáno, a o jejich zapracování do dokumentace,
 
   b)  údaje  o  předpokládaných účincích záměru na okolí, technický popis
   postupu  a  způsobu prací, údaje o násypných hmotách, o místě a způsobu
   uložení  vytěžených  hmot,  o  způsobu  jejich  zhutňování  a povrchové
   úpravě,
 
   c) situační výkres na podkladě kopie katastrální mapy,
 
   d)   situační   výkres  v  měřítku  zpravidla  1  :  500  s  vyznačením
   navrhovaného záměru, pozemků, na nichž se projeví jeho důsledky, včetně
   vyznačení   stanovených   ochranných  nebo  bezpečnostních  pásem  nebo
   záplavových  území.  Podle  povahy  a  rozsahu  záměru  se  připojí též
   charakteristické   řezy  objasňující  jejich  výškové  uspořádání  nebo
   vytyčovací  výkresy;  u  technicky jednoduchých záměrů postačí potřebné
   geometrické  parametry  určující  v situačním výkresu jejich polohové a
   výškové umístění.
 
   (7) K ohlášení udržovacích prací podle § 104 odst. 1 písm. j) stavebník
   připojí  dokumentaci  obsahující  technický  popis  jejich provedení. K 
   ohlášení  stavebních  úprav  podle  §  104  odst.  1 písm. k) stavebník
   připojí  dokumentaci,  která obsahuje jednoduchý technický popis jejich
   provedení  a  stavební  nebo  montážní výkresy specifikující navrhované
   stavební  úpravy.  Vyžaduje-li  to  zvláštní  právní předpis, stavebník
   přikládá  k  ohlášení  udržovacích  prací  a  stavebních  úprav požárně
   bezpečnostní  řešení,  jehož  obsah  a  rozsah vymezuje zvláštní právní
   předpis^64).
 
   (8)  Náležitosti  ohlášení  a  obsah  a rozsah projektové dokumentace u 
   staveb uvedených v § 104 odst. 1 písm. a) až e) stanoví rováděcí právní
   předpis.
 
   § 106
 
   (1)  Je-li  ohlášení  úplné a je-li ohlášený stavební záměr v souladu s 
   obecnými  požadavky  na  výstavbu,  se  závaznými stanovisky, popřípadě
   rozhodnutími  dotčených  orgánů,  s územním rozhodnutím nebo regulačním
   plánem  nebo veřejnoprávní smlouvou územní rozhodnutí nahrazující anebo
   územním  souhlasem, jde-li o stavbu či terénní úpravu podle § 104 odst.
   1  písm.  a)  až  i),  nebo  s  územně  plánovací dokumentací, jde-li o 
   stavební  úpravu  podle  § 104 odst. 1 písm. k) nebo není přímo dotčeno
   vlastnické právo nebo právo vyplývající z věcného břemene dalších osob,
   ledaže  by  s  tím  tyto  osoby  vyslovily  souhlas, stavební úřad vydá
   souhlas  s  provedením  ohlášeného  stavebního záměru do 30 dnů ode dne
   podání ohlášení.
 
   (2) Ohlášení se neprojednává ve stavebním řízení podle § 111 až 113. Na
   vydání souhlasu s provedením ohlášeného stavebního záměru se nevztahují
   části  druhá  a  třetí  správního  řádu. Souhlas obsahuje identifikační
   údaje  o  stavebníkovi,  popis  druhu  a účelu stavebního záměru a dobu
   trvání  u dočasné stavby, identifikační údaje o pozemku nebo stavbě, na
   nichž  má  být  stavební  záměr uskutečněn. Ustanovení § 115 odst. 1 se
   použije   přiměřeně.  Souhlas  nabývá  právních  účinků  dnem  doručení
   stavebníkovi.  Souhlas  se  dále doručí osobám uvedeným v § 105 odst. 1
   písm.   f),   vlastníkovi   stavby,   pokud  není  stavebníkem.  Místně
   příslušnému  obecnímu  úřadu,  pokud  není stavebním úřadem, se souhlas
   doručí spolu s ověřenou dokumentací nebo projektovou dokumentací, vyjma
   staveb   v   působnosti  vojenského  nebo  jiného  stavebního  úřadu  a
   stavebníkovi  spolu s ověřenou dokumentací nebo projektovou dokumentací
   a štítkem obsahujícím identifikační údaje o ohlášeném stavebním záměru.
   Souhlas lze přezkoumat v přezkumném řízení, které lze zahájit do 1 roku
   ode  dne,  kdy  souhlas  nabyl  právních  účinků.  Rozhodnutí ve věci v 
   přezkumném řízení v prvním stupni nelze vydat po uplynutí 15 měsíců ode
   dne, kdy souhlas nabyl právních účinků.
 
   (3)  Souhlas  platí  2  roky  ode dne jeho vydání. Dobu platnosti nelze
   prodloužit.   Souhlas  s  provedením  nepozbývá  platnosti,  bylo-li  s 
   prováděním ohlášeného stavebního záměru započato ve lhůtě platnosti.
 
   (4)  Souhlas  s provedením pozbývá platnosti též dne, kdy stavební úřad
   obdržel  sdělení stavebníka, že upustil od provádění stavebního záměru,
   na který byl souhlas vydán; to neplatí, bylo-li s prováděním stavebního
   záměru již započato.
 
   (5)  Obsahové náležitosti ohlášení a jeho příloh a obsahové náležitosti
   souhlasu  s  provedením  ohlášeného  stavebního  záměru  a  jeho příloh
   stanoví prováděcí právní předpis.
 
   § 107
 
   (1)  Dojde-li stavební úřad k závěru, že ohlášení není úplné nebo záměr
   nesplňuje   podmínky   pro  vydání  souhlasu  s  provedením  ohlášeného
   stavebního  záměru,  rozhodne  usnesením o provedení stavebního řízení;
   toto  usnesení  se  oznamuje  pouze  stavebníkovi a nelze se proti němu
   odvolat.
 
   (2)  Stavební  řízení je zahájeno dnem podání ohlášení; podané ohlášení
   se  považuje  za  žádost o stavební povolení. Pokud je to pro posouzení
   stavebního  záměru  nezbytné, vyzve stavební úřad stavebníka k doplnění
   žádosti,  maximálně  však v rozsahu jako k žádosti o stavební povolení.
   Lhůta  pro vydání rozhodnutí začíná běžet od právní moci usnesení podle
   odstavce 1.
 
   Stavební řízení
 
   § 108
 
   nadpis vypuštěn
 
   (1)  Stavební  povolení se vyžaduje u staveb všeho druhu bez zřetele na
   jejich  stavebně  technické provedení, účel a dobu trvání, nestanoví-li
   tento zákon nebo zvláštní právní předpis jinak.
 
   (2)  Stavební povolení vyžadují změny staveb uvedených v § 104, jejichž
   provedení by mělo za následek překročení jejich parametrů.
 
   (3)  Stavební řízení se vede také tehdy, jestliže stavební úřad rozhodl
   usnesením podle § 107, že ohlášený stavební záměr projedná ve stavebním
   řízení.  Stavební  řízení  se  nevede,  je-li  podána žádost o stavební
   povolení  u stavebních záměrů podle § 103. Takovou žádost stavební úřad
   odloží  a  poučí  stavebníka  o oprávnění provést stavební záměr. Je-li
   stavebníkem  u  stavebních  záměrů  podle § 104 namísto ohlášení podaná
   žádost  o  stavební  povolení, stavební úřad ji posoudí jako ohlášení a
   postupuje podle § 105 až 107, což stavebníkovi sdělí.
 
   nadpis vypuštěn
 
   § 109
 
   Účastníkem stavebního řízení je pouze
 
   a) stavebník,
 
   b) vlastník stavby, na níž má být provedena změna, není-li stavebníkem,
 
   c)  vlastník  pozemku,  na  kterém  má  být  stavba  prováděna, není-li
   stavebníkem,  může-li  být  jeho  vlastnické právo k pozemku prováděním
   stavby přímo dotčeno,
 
   d)  vlastník  stavby  na  pozemku, na kterém má být stavba prováděna, a
   ten,  kdo  má  k  tomuto pozemku nebo stavbě právo odpovídající věcnému
   břemenu, mohou-li být jejich práva prováděním stavby přímo dotčena,
 
   e)  vlastník  sousedního  pozemku  nebo stavby na něm, může-li být jeho
   vlastnické právo prováděním stavby přímo dotčeno,
 
   f) ten, kdo má k sousednímu pozemku právo odpovídající věcnému břemenu,
   může-li být toto právo prováděním stavby přímo dotčeno,
 
   g)  osoba, o které tak stanoví zvláštní právní předpis, pokud mohou být
   stavebním  povolením  dotčeny  veřejné  zájmy chráněné podle zvláštních
   právních  předpisů  a  o  těchto  věcech  nebylo  rozhodnuto  v územním
   rozhodnutí.
 
   § 110
 
   (1)   Žádost   o  stavební  povolení  obsahuje  identifikační  údaje  o 
   stavebníkovi,  o  pozemku,  základní  údaje  o požadovaném záměru, jeho
   rozsahu  a  účelu,  způsobu  a  době  provádění,  údaj  o tom, kdo bude
   stavební  záměr  provádět,  a vyjádření vlastníka sousední nemovitosti,
   je-li   třeba,   aby   umožnil   provedení  stavebního  záměru  ze  své
   nemovitosti;  u dočasné stavby rovněž dobu jejího trvání a návrh úpravy
   pozemku po jejím odstranění.
 
   (2) K žádosti stavebník připojí
 
   a)  doklady  prokazující  jeho  vlastnické  právo  nebo  právo založené
   smlouvou  provést stavbu nebo opatření anebo právo odpovídající věcnému
   břemenu k pozemku nebo stavbě, pokud nelze tato práva ověřit v katastru
   nemovitostí   dálkovým  přístupem,  a  je-li  stavebníkem  společenství
   vlastníků jednotek, také smlouvu o výstavbě nebo rozhodnutí shromáždění
   vlastníků jednotek přijaté podle zvláštního právního předpisu (dále jen
   „doklad o právu"),
 
   b)  projektovou  dokumentaci  zpracovanou  projektantem, která obsahuje
   průvodní   zprávu,   souhrnnou   technickou   zprávu,  situaci  stavby,
   dokladovou část, zásady organizace výstavby a dokumentaci objektů,
 
   c) plán kontrolních prohlídek stavby a případně plán provedení kontroly
   spolehlivosti  konstrukcí  stavby  z  hlediska jejich budoucího využití
   zpracovaný nezávislým expertem na náklady stavebníka,
 
   d)  závazná stanoviska, popřípadě rozhodnutí dotčených orgánů nebo jiné
   doklady vyžadované zvláštními právními předpisy^4),
 
   e)  stanoviska  vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury k 
   možnosti  a  způsobu  napojení  nebo k podmínkám dotčených ochranných a
   bezpečnostních pásem.
 
   (3) Projektová dokumentace se předkládá ve dvojím vyhotovení, a není-li
   obecní  úřad v místě stavby stavebním úřadem, vyjma staveb v působnosti
   vojenských  a  jiných  stavebních  úřadů,  předkládá  se  trojmo. Pokud
   stavebník není vlastníkem stavby, připojuje se jedno další vyhotovení.
 
   (4)  Pokud předložená projektová dokumentace není zpracována oprávněnou
   osobou,  stavební  úřad  řízení zastaví; usnesení o zastavení řízení se
   doručuje pouze stavebníkovi.
 
   (5)  Obsahové  náležitosti  žádosti o stavební povolení, rozsah a obsah
   projektové dokumentace stanoví prováděcí právní předpis.
 
   (6)  Stavebník  podzemních  staveb  podléhajících  tomuto  zákonu  není
   povinen  prokazovat  vlastnické  právo  nebo  právo  založené  smlouvou
   provést  stavbu nebo opatření nebo právo odpovídající věcnému břemenu k 
   pozemku  nebo  stavbě, jde-li o veřejně prospěšné stavby, které funkčně
   ani  svou  konstrukcí nesouvisejí se stavbami na pozemku ani s provozem
   na  něm  a které ani jinak nemohou mít vliv na využití pozemku k účelu,
   pro který je určen.
 
   (7)  V případě řízení s velkým počtem účastníků se v žádosti o stavební
   povolení  účastníci  řízení  podle  §  109  písm.  e) a f) identifikují
   označením  pozemků  a  staveb  evidovaných v katastru nemovitostí přímo
   dotčených vlivem záměru.
 
   § 111
 
   (1)  Stavební úřad přezkoumá podanou žádost a připojené podklady z toho
   hlediska, zda stavbu lze podle nich provést, a ověří zejména, zda
 
   a)  projektová  dokumentace  je zpracována v souladu s územně plánovací
   dokumentací,  nebylo-li  ve  věci  vydáno územní rozhodnutí nebo územní
   opatření,  popřípadě nebyl-li vydán územní souhlas, územním rozhodnutím
   nebo veřejnoprávní smlouvou územní rozhodnutí nahrazující anebo územním
   souhlasem, popřípadě s regulačním plánem v rozsahu, ve kterém nahrazuje
   územní  rozhodnutí,  a v případě stavebních úprav podmiňujících změnu v 
   užívání stavby její soulad s územně plánovací dokumentací,
 
   b) projektová dokumentace je úplná, přehledná a zda jsou v odpovídající
   míře řešeny obecné požadavky na výstavbu,
 
   c)  je  zajištěn  příjezd  ke  stavbě,  včasné  vybudování technického,
   popřípadě   jiného   vybavení   potřebného  k  řádnému  užívání  stavby
   vyžadovaného zvláštním právním předpisem,
 
   d) předložené podklady vyhovují požadavkům uplatněným dotčenými orgány.
 
   (2) Stavební úřad ověří rovněž účinky budoucího užívání stavby.
 
   (3) Pokud žádost neobsahuje požadované náležitosti, stavební úřad vyzve
   stavebníka  k jejímu doplnění a řízení přeruší; usnesení o přerušení se
   doručuje pouze stavebníkovi.
 
   § 112
 
   (1)  Stavební  úřad  oznámí  účastníkům  řízení, kteří jsou mu známi, a
   dotčeným  orgánům zahájení stavebního řízení nejméně 10 dnů před ústním
   jednáním,  které  spojí  s ohledáním na místě, je-li to účelné. Zároveň
   upozorní  dotčené  orgány  a  účastníky řízení, že závazná stanoviska a
   námitky, popřípadě důkazy mohou uplatnit nejpozději při ústním jednání,
   jinak  že  k  nim  nebude přihlédnuto. V případě řízení s velkým počtem
   účastníků  se  v  oznámení o zahájení řízení a v dalších úkonech řízení
   účastníci  řízení  podle  §  109  písm.  e) a f) identifikují označením
   pozemků  a  staveb  evidovaných  v katastru nemovitostí přímo dotčených
   vlivem záměru.
 
   (2)  Od ohledání na místě, popřípadě i od ústního jednání může stavební
   úřad  upustit,  jsou-li  mu  dobře  známy  poměry  staveniště  a žádost
   poskytuje   dostatečný   podklad  pro  posouzení  navrhované  stavby  a
   stanovení  podmínek  k  jejímu provádění. Upustí-li od ústního jednání,
   určí  lhůtu,  která  nesmí  být kratší než 10 dnů, do kdy mohou dotčené
   orgány  uplatnit  závazná  stanoviska  a  účastníci řízení své námitky,
   popřípadě důkazy. Zároveň je upozorní, že k později uplatněným závazným
   stanoviskům, námitkám, popřípadě důkazům nebude přihlédnuto.
 
   (3) V jednoduchých věcech, zejména lze-li rozhodnout na základě dokladů
   předložených   stavebníkem,   rozhodne  stavební  úřad  bez  zbytečného
   odkladu,  nejdéle však do 60 dnů ode dne zahájení stavebního řízení; ve
   zvlášť složitých případech stavební úřad rozhodne nejdéle do 90 dnů.
 
   § 113
 
   (1)  Stavební  úřad  může  ve  stavebním  řízení na svůj náklad přizvat
   autorizovaného  inspektora; navrhne-li stavebník přizvat autorizovaného
   inspektora, hradí jeho náklady.
 
   (2)  Stavební  úřad  může  ve  stavebním  řízení přizvat na svůj náklad
   projektanta,    kterého   stavebník   pověřil   koordinací   projektové
   dokumentace   stavby  zpracovávané  více  projektanty  nebo  koordinací
   autorského  dozoru (dále jen "hlavní projektant"); navrhne-li stavebník
   přizvání hlavního projektanta, hradí jeho náklady.
 
   (3)  Doručuje-li  se  účastníkům  řízení  oznámení  o  zahájení  řízení
   veřejnou  vyhláškou, stavebníkovi a vlastníkovi stavby, na které má být
   provedena změna, se oznámení doručuje do vlastních rukou.
 
   § 114
 
   Námitky účastníků řízení
 
   (1) Účastník řízení může uplatnit námitky proti projektové dokumentaci,
   způsobu  provádění  a  užívání stavby nebo požadavkům dotčených orgánů,
   pokud  je  jimi přímo dotčeno jeho vlastnické právo nebo právo založené
   smlouvou  provést  stavbu nebo opatření nebo právo odpovídající věcnému
   břemenu  k pozemku nebo stavbě. Osoba, která je účastníkem řízení podle
   §  109  písm.  g),  může ve stavebním řízení uplatňovat námitky pouze v 
   rozsahu,  v  jakém je projednávaným záměrem dotčen veřejný zájem, jehož
   ochranou  se podle zvláštního právního předpisu zabývá. Účastník řízení
   ve  svých  námitkách  uvede skutečnosti, které zakládají jeho postavení
   jako  účastníka  řízení,  a  důvody  podání  námitek; k námitkám, které
   překračují rozsah uvedený ve větě první a druhé, se nepřihlíží.
 
   (2)  K  námitkám  účastníků řízení, které byly nebo mohly být uplatněny
   při  územním  řízení,  při pořizování regulačního plánu nebo při vydání
   územního  opatření o stavební uzávěře anebo územního opatření o asanaci
   území, se nepřihlíží.
 
   (3)  Námitku,  o které nedošlo k dohodě mezi účastníky řízení, stavební
   úřad  posoudí  na  základě  obecných  požadavků  na výstavbu, závazných
   stanovisek,  popřípadě  rozhodnutí  dotčených  orgánů  nebo technických
   norem,   pokud  taková  námitka  nepřesahuje  rozsah  jeho  působnosti.
   Nedošlo-li k dohodě o námitce občanskoprávní povahy, stavební úřad si o 
   ní  učiní  úsudek  a  rozhodne  ve  věci;  to neplatí v případě námitek
   týkajících se existence práva nebo rozsahu vlastnických práv.
 
   (4)  O podmínkách pro uplatňování námitek podle odstavců 1 a 2 musí být
   účastníci řízení poučeni v oznámení o zahájení řízení.
 
   § 115
 
   Stavební povolení
 
   (1)  Ve stavebním povolení stavební úřad stanoví podmínky pro provedení
   stavby,  a  pokud je to třeba, i pro její užívání. Podmínkami zabezpečí
   ochranu veřejných zájmů a stanoví zejména návaznost na jiné podmiňující
   stavby  a  zařízení,  dodržení  obecných  požadavků na výstavbu, včetně
   požadavků  na bezbariérové užívání stavby, popřípadě technických norem.
   Podle  potřeby  stanoví,  které  fáze  výstavby  mu stavebník oznámí za
   účelem  provedení  kontrolních  prohlídek stavby; může též stanovit, že
   stavbu lze užívat jen na základě kolaudačního souhlasu.
 
   (2) U stavby obsahující technologické zařízení, u něhož je třeba ověřit
   způsobilost k bezpečnému užívání, dodržení podmínek stavebního povolení
   nebo  integrovaného  povolení  podle  zvláštního  právního předpisu^9),
   stavební  úřad  může  uložit ve stavebním povolení provedení zkušebního
   provozu.  V  takovém případě předem projedná se stavebníkem dobu trvání
   zkušebního provozu.
 
   (3)  Po  dni nabytí právní moci stavebního povolení stavební úřad zašle
   stavebníkovi  jedno  vyhotovení ověřené projektové dokumentace spolu se
   štítkem  obsahujícím  identifikační  údaje  o  povolené  stavbě.  Další
   vyhotovení  ověřené  projektové  dokumentace  zašle vlastníkovi stavby,
   pokud není stavebníkem.
 
   (4)   Stavební  povolení  pozbývá  platnosti,  jestliže  stavba  nebyla
   zahájena  do  2  let  ode  dne,  kdy nabylo právní moci. Dobu platnosti
   stavebního povolení může stavební úřad prodloužit na odůvodněnou žádost
   stavebníka  podanou  před jejím uplynutím. Podáním žádosti se staví běh
   lhůty   platnosti   stavebního   povolení.  Stavební  povolení  pozbývá
   platnosti též dnem, kdy stavební úřad obdrží oznámení stavebníka o tom,
   že  od  provedení svého záměru upouští; to neplatí, jestliže stavba již
   byla zahájena.
 
   (5)   Účastníkům  řízení,  kteří  byli  o  zahájení  stavebního  řízení
   uvědoměni  veřejnou  vyhláškou, se stavební povolení oznamuje doručením
   veřejnou  vyhláškou. Stavebníkovi a vlastníkovi stavby, na které má být
   provedena změna, se však doručuje stavební povolení do vlastních rukou.
 
   (6) Obsahové náležitosti stavebního povolení a štítku s identifikačními
   údaji stanoví prováděcí právní předpis.
 
   § 116
 
   Veřejnoprávní smlouva
 
   (1)  U staveb vyžadujících stavební povolení může stavební úřad uzavřít
   se  stavebníkem veřejnoprávní smlouvu o provedení stavby, která nahradí
   stavební  povolení.  Veřejnoprávní  smlouvu  nelze  uzavřít  v  případě
   záměru,  pro  který  bylo vydáno stanovisko k posouzení vlivů provedení
   záměru na životní prostředí.
 
   (2)  Stavebník  předloží  stavebnímu úřadu návrh veřejnoprávní smlouvy,
   který  obsahuje  označení smluvních stran, základní údaje o požadovaném
   záměru,  jeho  rozsahu  a  účelu,  způsobu  a době provádění, u dočasné
   stavby  rovněž  dobu  jejího  trvání  a  návrh  úpravy pozemku po jejím
   odstranění,  označení  pozemků, na kterých se stavba povoluje, podmínky
   pro provádění stavby, popřípadě pro její užívání a podmínky vyplývající
   ze   závazných  stanovisek  dotčených  orgánů,  k  jejichž  splnění  se
   zavazuje.  Stavebník  v návrhu veřejnoprávní smlouvy uvede osoby, které
   by  byly  účastníky  stavebního  řízení, pokud by bylo vedeno. K návrhu
   připojí  projektovou  dokumentaci  a  další  podklady  v rozsahu jako k 
   žádosti  o  stavební  povolení.  Projektová dokumentace se předkládá ve
   dvojím  vyhotovení,  a  není-li  obecní  úřad  v místě stavby stavebním
   úřadem, vyjma staveb v působnosti vojenských a jiných stavebních úřadů,
   předkládá  se trojmo. Pokud stavebník není vlastníkem stavby, připojuje
   se jedno další vyhotovení.
 
   (3)  Stavební  úřad přezkoumá, zda návrh veřejnoprávní smlouvy obsahuje
   náležitosti   podle   odstavce   2,  zda  projektová  dokumentace  byla
   zpracována  projektantem  a  zda návrh splňuje hlediska uvedená v § 111
   odst.  1  a  2. Stavební úřad návrh veřejnoprávní smlouvy do 30 dnů ode
   dne  předložení  přijme,  nebo  odmítne  a  sdělí  stavebníkovi  důvody
   odmítnutí;  návrh  odmítne  vždy,  pokud  projektová  dokumentace  není
   zpracována projektantem.
 
   (4) Stavebník zajistí souhlasy osob, které by byly účastníky stavebního
   řízení,  s  uzavřenou  veřejnoprávní  smlouvou.  Stavebník  je  povinen
   předložit  stavebnímu úřadu veřejnoprávní smlouvu k vyznačení účinnosti
   spolu  se  souhlasy osob, které by byly účastníky stavebního řízení. Po
   vyznačení   účinnosti   smlouvy   stavební   úřad   ověří   projektovou
   dokumentaci.  Jedno  její  vyhotovení  si ponechá, druhé bez zbytečného
   odkladu  doručí stavebníkovi spolu se štítkem obsahujícím identifikační
   údaje   o   povolené   stavbě.   Další  vyhotovení  ověřené  projektové
   dokumentace doručí vlastníkovi stavby, pokud není stavebníkem, a místně
   příslušnému obecnímu úřadu, pokud není stavebním úřadem, vyjma stavby v 
   působnosti vojenského nebo jiného stavebního úřadu.
 
   (5)  Účinky veřejnoprávní smlouvy zanikají uplynutím 2 let ode dne její
   účinnosti, nebyla-li stavba v této lhůtě zahájena. Účinky veřejnoprávní
   smlouvy  lze prodloužit; odstavce 1 až 4 se použijí přiměřeně. Návrh na
   prodloužení   účinnosti   musí   být   předložen  před  zánikem  účinků
   veřejnoprávní  smlouvy.  V  případě, že osoba, která by byla účastníkem
   stavebního   řízení,   nevyjádří   souhlas   s  prodloužením  účinnosti
   veřejnoprávní  smlouvy,  stavební  úřad  rozhodne  o  jejím prodloužení
   postupem podle § 115 odst. 4; v takovém případě se návrh na prodloužení
   účinnosti veřejnoprávní smlouvy považuje za žádost podle § 115 odst. 4.
 
   (6)  Stavebník  může  odstoupit  od  veřejnoprávní  smlouvy  na základě
   oznámení  stavebnímu  úřadu,  že  od  svého záměru upouští; to neplatí,
   jestliže  stavba již byla zahájena. Veřejnoprávní smlouvu lze změnit na
   základě  dohody stavebního úřadu a stavebníka postupem podle odstavců 1
   až 4.
 
   (7)  Veřejnoprávní  smlouvu  lze  přezkoumat z moci úřední v přezkumném
   řízení podle správního řádu. Přezkumné řízení lze zahájit nejpozději do
   1  roku  od  účinnosti  veřejnoprávní  smlouvy.  Rozhodnutí  ve  věci v 
   přezkumném řízení v prvním stupni nelze vydat po uplynutí 15 měsíců ode
   dne účinnosti veřejnoprávní smlouvy.
 
   (8)  Obsahové náležitosti veřejnoprávní smlouvy, která nahradí stavební
   povolení,  a  obsah  a  rozsah projektové dokumentace stanoví prováděcí
   právní předpis.
 
   Oznámení stavebního záměru s certifikátem autorizovaného inspektora
 
   § 117
 
   (1)  Uzavře-li stavebník smlouvu s autorizovaným inspektorem o kontrole
   projektové  dokumentace stavby, kterou hodlá provést, může autorizovaný
   inspektor  posoudit  projektovou  dokumentaci  místo stavebního úřadu z 
   hledisek  uvedených v § 111 odst. 1 a 2, pokud nejde o stavbu, která je
   označena  zvláštním  právním  předpisem  jako  nezpůsobilá  k posouzení
   autorizovaným  inspektorem,  nebo  u  záměrů,  pro  které  bylo  vydáno
   stanovisko  k  posouzení  vlivů  provedení záměru na životní prostředí,
   nebo u stavby, o které tak rozhodl stavební úřad v územním rozhodnutí v 
   případě  významných vlivů na jiné pozemky a stavby se společnou hranicí
   se  stavebním  pozemkem.  Uzavření  smlouvy  je  autorizovaný inspektor
   povinen oznámit stavebnímu úřadu bez zbytečného odkladu.
 
   (2)  Stavebník  je  oprávněn  provést  stavbu vyžadující jinak stavební
   povolení   na  základě  oznámení  stavebního  záměru  stavebnímu  úřadu
   autorizovaným   inspektorem,  který  posoudil  projektovou  dokumentaci
   stavby a k oznámení připojil
 
   a) certifikát autorizovaného inspektora, ne starší 3 měsíců,
 
   b) projektovou dokumentaci zpracovanou projektantem,
 
   c) plán kontrolních prohlídek,
 
   d) doklad o právu stavebníka podle § 110 odst. 2 písm. a),
 
   e)  závazná stanoviska, popřípadě rozhodnutí dotčených orgánů nebo jiné
   doklady vyžadované zvláštními právními předpisy,
 
   f) souhlasy osob, které by byly jinak účastníky stavebního řízení podle
   §  109,  s  oznamovaným  stavebním  záměrem,  včetně souhlasů vlastníků
   veřejné  dopravní  a  technické  infrastruktury  k  možnosti  a způsobu
   napojení.
 
   Projektová dokumentace se předkládá v jednom vyhotovení; není-li obecní
   úřad stavebním úřadem, předkládá se dvojmo.
 
   (3)   Autorizovaný   inspektor  vystavením  certifikátu  osvědčuje,  že
   posoudil  projektovou dokumentaci stavby a k ní připojené doklady podle
   §  111  odst.  1  a  2  a  navrhovaná  stavba splňuje zákonem stanovené
   podmínky   pro   její   provedení  z  těchto  hledisek.  Na  projektové
   dokumentaci stavby tuto skutečnost vyznačí, uvede své jméno a příjmení,
   datum vystavení certifikátu a opatří je svým podpisem a otiskem razítka
   s  malým  státním  znakem.  Certifikát  autorizovaného  inspektora musí
   obsahovat  kromě  identifikačních údajů stavebníka, druhu, účelu a doby
   trvání  stavby  a identifikačních údajů o projektové dokumentaci stavby
   vyhodnocení,  zda  a  jak  jsou  splněny  požadavky § 111 odst. 1 a 2 s 
   podrobným  popisem  posuzování  navrhované  stavby s uvedením, jak jsou
   respektovány   zejména   podmínky  územního  rozhodnutí  nebo  územního
   souhlasu  anebo  veřejnoprávní  smlouvy  nahrazující územní rozhodnutí,
   popřípadě  regulačního  plánu, obecné požadavky na výstavbu a požadavky
   uplatněné   dotčenými   orgány   a   vlastníky   dopravní  a  technické
   infrastruktury. K certifikátu autorizovaný inspektor vždy připojí návrh
   plánu  kontrolních  prohlídek stavby. Souhlas osob, které by byly jinak
   účastníky stavebního řízení podle § 109, se stavbou musí být vyznačen v 
   rozhodující  výkresové  části  projektové  dokumentace stavby; stavební
   úřad  sdělí  na  požádání  informace o osobách, které by byly účastníky
   stavebního řízení podle § 109 písm. g).
 
   (4)  Stavební  úřad  vyvěsí  bez  zbytečného  odkladu  na  úřední desce
   oznámení  stavebního  záměru  po dobu nejméně 30 dnů a osobám, které by
   jinak  byly  účastníky  stavebního  řízení, umožní nahlížet do podkladů
   připojených  k  oznámení stavebního záměru včetně certifikátu. Ve lhůtě
   30  dnů  ode  dne  vyvěšení oznámení stavebního záměru mohou tyto osoby
   podat  proti  oznámenému  stavebnímu  záměru námitky pouze z důvodu, že
   neodpovídá  podkladům,  na základě kterých udělily svůj souhlas, nebo z 
   důvodu,   že   jejich  souhlas  nebyl  opatřen;  k  jiným  námitkám  se
   nepřihlíží.  Ve  stejné  lhůtě  může  stavební  úřad nebo dotčený orgán
   uplatnit  proti  oznámení stavebního záměru výhrady, má-li za to, že se
   jedná o stavbu nezpůsobilou k posouzení autorizovaným inspektorem podle
   odstavce  1, oznámení nesplňuje zákonem stanovené podmínky a neobsahuje
   náležitosti  podle  odstavce  2,  autorizovaný  inspektor  porušil  při
   vystavení  certifikátu zákaz činnosti podle § 148, při posouzení stavby
   nebyly  splněny  požadavky podle § 111 odst. 1 a 2 nebo ve věci probíhá
   stavební řízení, které nebylo dosud pravomocně ukončeno.
 
   (5)  Podání námitky nebo uplatnění výhrady podle odstavce 4 má odkladný
   účinek  a  právo  provést stavbu nevznikne. Stavební úřad oznámí podání
   námitek  nebo uplatnění výhrady stavebníkovi a věc předloží do 15 dnů k 
   rozhodnutí  správnímu  orgánu,  který by byl jinak příslušný k odvolání
   proti  stavebnímu povolení. Správní orgán přezkoumá oznámení stavebního
   záměru  z  hlediska  souladu  s  právními  předpisy  podle odstavce 4 a
   rozhodne
 
   a)  o  tom,  že oznámení nemá právní účinky, jestliže oznámený stavební
   záměr je v rozporu s právními předpisy, nebo
 
   b)   o  zamítnutí  námitek  nebo  výhrad  pro  nepřípustnost  nebo  pro
   nedůvodnost.
 
   Rozhodnutí  se  doručuje  stavebníkovi,  autorizovanému  inspektorovi a
   osobám,  které  podaly námitky. Proti rozhodnutí se nelze odvolat. Spis
   se ukládá u stavebního úřadu.
 
   (6)  Stavebníkovi  vznikne právo provést oznámený stavební záměr marným
   uplynutím  lhůty podle odstavce 4 nebo dnem následujícím po dni, kdy mu
   bylo oznámeno rozhodnutí podle odstavce 5 písm. b).
 
   (7)  Stavební  úřad  na  požádání stavebníka vyznačí vznik oprávnění na
   kopii  oznámení  s uvedením označení stavebního úřadu, čísla jednacího,
   data vyznačení, jména a příjmení oprávněné osoby s připojením podpisu a
   otisku  úředního  razítka.  Po  vzniku  práva provést oznámený stavební
   záměr  stavební úřad zašle stavebníkovi štítek obsahující identifikační
   údaje   o   povolené   stavbě,  včetně  uvedení  identifikačních  údajů
   autorizovaného  inspektora  a  uvedení dne vzniku práva provést stavbu.
   Právo  provést  stavbu  zanikne, nebyla-li stavba zahájena do dvou let.
   Lhůta  začíná  běžet  dnem  následujícím  po dni vzniku oprávnění podle
   odstavce  6.  Stavební  úřad  může tuto lhůtu prodloužit na odůvodněnou
   žádost  stavebníka podanou před jejím uplynutím. Podáním žádosti se běh
   lhůty staví.
 
   (8)   Oznámení  stavebního  záměru,  certifikát,  ověřenou  projektovou
   dokumentaci  stavby  eviduje  a  ukládá stavební úřad (§ 167). Obsahové
   náležitosti  oznámení  stavebního  záměru,  certifikátu  a štítku podle
   odstavce 7 stanoví prováděcí právní předpis.
 
   § 118
 
   Změna stavby před jejím dokončením
 
   (1)  Stavebník  je  povinen provádět stavbu v souladu s jejím povolením
   vydaným  podle  tohoto  zákona.  Za povolení stavby se považuje souhlas
   stavebního  úřadu  s provedením stavebního záměru podle § 106, stavební
   povolení podle § 115, veřejnoprávní smlouva podle § 116, oznámený vznik
   oprávnění podle § 117, opakované stavební povolení a dodatečné povolení
   stavby  podle § 129, územní rozhodnutí, ve kterém stavební úřad podle §
   78  odst.  6  stanovil, že k provedení stavby nebude vyžadovat ohlášení
   nebo  územní  rozhodnutí  u stavebních záměrů podle § 103. Změnu stavby
   před  jejím dokončením lze povolit před zahájením stavby nebo v průběhu
   provádění stavby.
 
   (2)  Změnu  stavby  před  jejím  dokončením lze povolit jen v souladu s 
   územním  rozhodnutím  nebo jiným úkonem nahrazujícím územní rozhodnutí;
   vyžaduje-li   změna   stavby   před  jejím  dokončením  změnu  územního
   rozhodnutí,  je  možné  rozhodnout  o  této  změně  ve spojeném řízení,
   ustanovení § 94 a 94a se použijí přiměřeně.
 
   (3) Stavební úřad může na žádost stavebníka nebo jeho právního nástupce
   povolit  změnu  stavby  před  jejím  dokončením.  Žádost obsahuje kromě
   obecných náležitostí popis změn a jejich porovnání s povolením stavby a
   s  ověřenou  projektovou  dokumentací.  K  žádosti  připojí projektovou
   dokumentaci   změn   stavby,   popřípadě   kopii   ověřené   projektové
   dokumentace,  do  které  projektant  vyznačí navrhované změny. Žádost o 
   změnu  stavby  před  dokončením  stavební  úřad  projedná  s  účastníky
   stavebního  řízení a dotčenými orgány v rozsahu, v jakém se změna přímo
   dotýká  práv  účastníků  stavebního  řízení,  jakož  i zájmů chráněných
   zvláštními  právními  předpisy.  Na řízení a povolení změny stavby před
   dokončením se vztahují přiměřeně ustanovení o stavebním řízení.
 
   (4)  Změnu  ohlášené  stavby lze provést na základě ohlášení. Přitom se
   postupuje  přiměřeně  podle  §  105 až 107. To platí i pro změnu stavby
   prováděné  podle  územního  rozhodnutí  (§  78  odst.  6) nebo územního
   souhlasu  (§ 78 odst. 4). Změnu stavby před dokončením je možné provést
   na  základě  veřejnoprávní  smlouvy  za  podmínek  §  116, změnu stavby
   prováděné  podle  veřejnoprávní  smlouvy  lze  dohodnout  podle  §  166
   správního  řádu,  podmínkou  účinnosti  veřejnoprávní  smlouvy v těchto
   případech  je  souhlas  osob, které by byly účastníky stavebního řízení
   podle odstavce 3.
 
   (5) Změna stavby před dokončením může být prováděna na základě oznámení
   stavebnímu úřadu za podmínek § 117; to neplatí u záměrů, pro které bylo
   vydáno  stanovisko  k  posouzení  vlivů  provedení  záměru  na  životní
   prostředí.
 
   (6) Změnu stavby, která se nedotýká práv ostatních účastníků stavebního
   řízení,  může  stavební  úřad schválit rozhodnutím vydaným na místě při
   kontrolní prohlídce stavby. Rozhodnutí je stavebníkovi oznámeno zápisem
   do  stavebního deníku nebo jednoduchého záznamu o stavbě; stavební úřad
   jej následně bez zbytečného odkladu zaznamená do spisu, podle okolností
   vyznačí  změnu  též  v ověřené projektové dokumentaci. Může tak učinit,
   jen  pokud  se  změna  nedotýká podmínek územního rozhodnutí, veřejných
   zájmů  chráněných  zvláštními  právními  předpisy  nebo  v případě, kdy
   příslušný  dotčený  orgán  písemně  anebo  prohlášením  do protokolu se
   změnou souhlasí.
 
   Díl 2
 
   Užívání staveb
 
   § 119
 
   (1)  Dokončenou  stavbu,  popřípadě  část  stavby schopnou samostatného
   užívání,  uvedenou v § 103 odst. 1 písm. e) bodech 4 až 8, nebo stavbu,
   popřípadě  část  stavby schopnou samostatného užívání, pokud vyžadovala
   stavební  povolení  nebo  ohlášení stavebnímu úřadu podle § 104 odst. 1
   písm.  a)  až d) a k), nebo stavby ohlašované podle zvláštního právního
   předpisu^65)  anebo  byla  prováděna  na podkladě veřejnoprávní smlouvy
   podle  §  116  nebo  certifikátu autorizovaného inspektora podle § 117,
   byla dokončována podle opakovaného stavebního povolení nebo dodatečného
   povolení  stavby podle § 129, lze užívat na základě oznámení stavebnímu
   úřadu  (§  120) nebo kolaudačního souhlasu. Stavebník zajistí, aby byly
   před  započetím užívání stavby provedeny a vyhodnoceny zkoušky a měření
   předepsané zvláštními právními předpisy^41).
 
   (2) Stavební úřad při uvádění stavby do užívání zkoumá, zda stavba byla
   provedena  v  souladu  s  rozhodnutím  o  umístění  nebo  jiným  úkonem
   nahrazujícím  územní  rozhodnutí a povolením stavby a dokumentací, nebo
   ověřenou   projektovou   dokumentací,  v  souladu  se  stanovisky  nebo
   závaznými  stanovisky, popřípadě rozhodnutími dotčených orgánů, byla-li
   vydána  podle  zvláštních právních předpisů, a zda jsou dodrženy obecné
   požadavky  na výstavbu. Dále zkoumá, zda skutečné provedení stavby nebo
   její užívání nebude ohrožovat život a veřejné zdraví, život nebo zdraví
   zvířat, bezpečnost anebo životní prostředí.
 
   (3)  Dojde-li během provádění stavby ke změně českých technických norem
   nebo   jiných   technických   předpisů,  podle  nichž  byla  zpracována
   dokumentace  nebo  projektová  dokumentace,  posuzuje  se  stavba podle
   technických  norem  nebo  jiných  technických předpisů, které platily v 
   době, kdy byla dokumentace nebo projektová dokumentace zpracována.
 
   § 120
 
   (1)  Stavebník  je  povinen  oznámit  stavebnímu  úřadu záměr započít s 
   užíváním  stavby  nejméně 30 dnů předem, nejde-li o stavbu uvedenou v §
   122.  V  oznámení  stavebník  uvede označení stavby, údaje o umístění a
   povolení  stavby,  předpokládaný  termín  dokončení  stavby  a zahájení
   jejího  užívání.  S  užíváním  stavby  pro  účel,  k  němuž byla stavba
   povolena,  může  být  započato  následující  den po kontrolní prohlídce
   stavby,  při které stavební úřad do protokolu zaznamená ověření splnění
   podmínek podle § 119 odst. 2, nebo pokud do 30 dnů od oznámení stavební
   úřad  rozhodnutím,  které  je  prvním  úkonem  v řízení, užívání stavby
   nezakáže.
 
   (2)  Stavební úřad užívání stavby zakáže, jestliže na základě závěrečné
   kontrolní  prohlídky  zjistí,  že  nejsou  splněny podmínky podle § 119
   odst.  2.  Obdobně postupuje stavební úřad u stavby provedené v rozporu
   se  stavebním  povolením  či  ohlášením  nebo  užívané  bez předchozího
   oznámení.  Odvolání  proti  rozhodnutí  o  zákazu  užívání  stavby nemá
   odkladný účinek.
 
   (3)  Účastníkem řízení podle odstavce 2 je pouze stavebník. Pokud změnu
   stavby  prováděla  jako  stavebník  jiná  osoba  na  základě  dohody  s 
   vlastníkem, je účastníkem řízení též vlastník stavby.
 
   (4)  Po  odstranění nedostatků, pro které bylo podle odstavce 2 užívání
   stavby  zakázáno,  může  být  s  jejím užíváním započato jen na základě
   písemného souhlasu stavebního úřadu, že stavbu lze užívat.
 
   (5)  Na  požádání  stavebníka  stavební úřad vyznačí datum vzniku práva
   užívat  stavbu na kopii oznámení. Dále uvede označení stavebního úřadu,
   číslo  jednací,  datum  vyznačení,  otisk  úředního  razítka,  jméno  a
   příjmení oprávněné úřední osoby a její podpis.
 
   (6)  Náležitosti  oznámení  podle  odstavce  1 stanoví prováděcí právní
   předpis.
 
   § 121
 
   (1)  Stavebník  předloží  stavebnímu  úřadu spolu s oznámením o užívání
   stavby  podle § 120 odst. 1, popřípadě se žádostí o vydání kolaudačního
   souhlasu,  údaje  určující  polohu  definičního bodu stavby a adresního
   místa^41a),  dokumentaci  skutečného  provedení stavby, pokud při jejím
   provádění  došlo  k  nepodstatným  odchylkám oproti vydanému stavebnímu
   povolení,   ohlášení   stavebnímu   úřadu   nebo   ověřené   projektové
   dokumentaci.  Jde-li  o  stavbu technické nebo dopravní infrastruktury,
   předloží  dokumentaci  geodetické  části  skutečného  provedení stavby.
   Pokud je stavba předmětem evidence v katastru nemovitostí^22) nebo její
   výstavbou dochází k rozdělení pozemku, doloží stavebník též geometrický
   plán. Pokud se stavba nachází na území obce, která vede technickou mapu
   obce  a  pro  účely  jejího vedení vydala obecně závaznou vyhlášku^66),
   stavebník  rovněž  doloží  doklad  o tom, že příslušnému obecnímu úřadu
   byly ohlášeny a doloženy změny týkající se obsahu technické mapy obce.
 
   (2)  Pokud stavbou vzniká nová budova, které se přiděluje číslo popisné
   nebo  evidenční^41b)  ,  případně  číslo  orientační,  stavební úřad po
   předložení  podkladů  uvedených  v  odstavci 1 vyzve písemně příslušnou
   obec   o   přidělení   čísla   popisného   nebo  evidenčního,  případně
   orientačního.
 
   § 122
 
   Kolaudační souhlas
 
   (1)  Stavba,  jejíž  vlastnosti  nemohou  budoucí  uživatelé  ovlivnit,
   například  nemocnice,  škola,  nájemní  bytový dům, stavba pro obchod a
   průmysl, stavba pro shromažďování většího počtu osob, stavba dopravní a
   občanské infrastruktury, stavba pro ubytování odsouzených a obviněných,
   dále  stavba,  u  které  bylo stanoveno provedení zkušebního provozu, a
   změna  stavby,  která  je  kulturní památkou, může být užívána pouze na
   základě  kolaudačního  souhlasu.  Souhlas  vydává  na žádost stavebníka
   příslušný  stavební úřad. Stavebník v žádosti uvede identifikační údaje
   o   stavbě   a   předpokládaný  termín  jejího  dokončení.  Pro  vydání
   kolaudačního  souhlasu  stavebník  opatří  závazná stanoviska dotčených
   orgánů  k  užívání  stavby  vyžadovaná zvláštními právními předpisy^4).
   Pokud  je stavba předmětem evidence v katastru nemovitostí^22), zajistí
   stavebník geometrický plán.
 
   (2) Stavební úřad do 15 dnů ode dne doručení žádosti stavebníka stanoví
   termín provedení závěrečné kontrolní prohlídky stavby a současně uvede,
   které  doklady při ní stavebník předloží. Závěrečná kontrolní prohlídka
   stavby  musí  být  vykonána do 60 dnů ode dne doručení žádosti o vydání
   kolaudačního souhlasu.
 
   (3)  Při  závěrečné  kontrolní  prohlídce  stavební úřad zkoumá splnění
   podmínek  podle  §  119 odst. 2. Jestliže stavební úřad nezjistí závady
   bránící  bezpečnému užívání stavby nebo rozpor s podmínkami § 119 odst.
   2,  vydá  do  15  dnů  ode  dne provedení závěrečné kontrolní prohlídky
   kolaudační souhlas, který je dokladem o povoleném účelu užívání stavby.
   Na  vydávání  kolaudačního  souhlasu  se nevztahují části druhá a třetí
   správního  řádu.  Souhlas lze přezkoumat v přezkumném řízení, které lze
   zahájit  do  1  roku  ode  dne,  kdy  souhlas  nabyl  právních  účinků.
   Rozhodnutí  ve  věci v přezkumném řízení v prvním stupni nelze vydat po
   uplynutí 15 měsíců ode dne, kdy souhlas nabyl právních účinků.
 
   (4) Jsou-li na stavbě zjištěny závady bránící jejímu bezpečnému užívání
   nebo  rozpor  s  podmínkami  §  119  odst.  2, stavební úřad kolaudační
   souhlas  nevydá a rozhodnutím, které je prvním úkonem v řízení, užívání
   stavby   zakáže;  účastníkem  řízení  je  stavebník,  vlastník  stavby,
   popřípadě  budoucí  uživatel  stavby.  Odvolání  proti  rozhodnutí nemá
   odkladný   účinek.   Stavebník  oznámí  písemně  odstranění  nedostatků
   stavebnímu  úřadu,  který po ověření, že oznámení odpovídá skutečnosti,
   vydá  kolaudační  souhlas  do  15  dnů  ode  dne, kdy mu došlo oznámení
   stavebníka.
 
   (5)  Stavebník může doložit žádost o vydání kolaudačního souhlasu podle
   odstavce   1   též   odborným  posudkem  (certifikátem)  autorizovaného
   inspektora.  V  takovém případě může stavební úřad upustit od závěrečné
   kontrolní prohlídky stavby a vydat kolaudační souhlas na základě tohoto
   posudku.
 
   (6)  Obsahové  náležitosti  žádosti  o  vydání  kolaudačního souhlasu a
   náležitosti   kolaudačního  souhlasu,  obsah  a  strukturu  certifikátu
   stanoví prováděcí právní předpis.
 
   § 123
 
   Předčasné užívání stavby
 
   (1)  Stavební  úřad  může  na  žádost  stavebníka  vydat časově omezené
   povolení  k  předčasnému  užívání  stavby před jejím úplným dokončením,
   pokud  to  nemá  podstatný  vliv  na  uživatelnost  stavby, neohrozí to
   bezpečnost  a zdraví osob nebo zvířat anebo životní prostředí. U stavby
   prováděné   dodavatelsky   stavebník   k   žádosti  připojí  dohodu  se
   zhotovitelem   stavby,  obsahující  jeho  souhlas,  popřípadě  sjednané
   podmínky   předčasného  užívání  stavby;  u  ostatních  staveb  navrhne
   stavebník  podmínky  předčasného  užívání  stavby v žádosti. Účastníkem
   řízení je stavebník, zhotovitel stavby a vlastník stavby.
 
   (2)  Stavebník  k  žádosti  o  předčasné  užívání stavby doloží závazná
   stanoviska,  popřípadě  stanoviska  dotčených  orgánů  a údaje určující
   polohu  definičního  bodu stavby a adresního místa^41a). Pokud stavební
   úřad   vydá  povolení  k  předčasnému  užívání  stavby,  stavební  úřad
   postupuje obdobně podle § 121 odst. 2.
 
   (3)   Nejsou-li   splněny   podmínky  podle  odstavce  1  pro  povolení
   předčasného užívání stavby, stavební úřad žádost zamítne.
 
   (4)  Po  dokončení  stavby  se  podle  okolností postupuje podle § 122,
   popřípadě podle § 120 nebo 124.
 
   (5)  Náležitosti  žádosti  o předčasné užívání stavby stanoví prováděcí
   právní předpis.
 
   § 124
 
   Zkušební provoz
 
   (1)  Zkušebním  provozem  stavby  se  ověřuje  funkčnost  a  vlastnosti
   provedené  stavby podle dokumentace či projektové dokumentace. Zkušební
   provoz  stavební  úřad  povolí  na  odůvodněnou  žádost stavebníka nebo
   nařídí  na  základě požadavku dotčeného orgánu nebo v jiném odůvodněném
   případě.  V  rozhodnutí  uvede  zejména  dobu trvání zkušebního provozu
   stavby,  a je-li to nutné, stanoví pro něj podmínky, popřípadě podmínky
   pro  plynulý  přechod zkušebního provozu do užívání stavby. Vyhodnocení
   výsledků  zkušebního  provozu  stavebník  připojí  k  žádosti  o vydání
   kolaudačního  souhlasu.  Zkušební  provoz  lze  povolit  jen na základě
   souhlasného   závazného   stanoviska,  popřípadě  rozhodnutí  dotčeného
   orgánu.  Stavební  úřad  může  též  v  případě  nutnosti  pro provedení
   zkušebního  provozu  uloženého  podle  §  115  odst.  2  stanovit novým
   rozhodnutím  další  podmínky. Za doby trvání zkušebního provozu lze bez
   předchozího  řízení  vydat  nové  rozhodnutí  o prodloužení doby trvání
   zkušebního provozu.
 
   (2) Účastníkem řízení podle odstavce 1 je stavebník a vlastník stavby.
 
   § 125
 
   Dokumentace skutečného provedení stavby
 
   (1)  Vlastník  stavby  je povinen uchovávat po celou dobu trvání stavby
   ověřenou  dokumentaci  odpovídající  jejímu  skutečnému provedení podle
   vydaných  povolení.  V  případech,  kdy dokumentace stavby nebyla vůbec
   pořízena,  nedochovala  se  nebo  není  v  náležitém stavu, je vlastník
   stavby  povinen  pořídit  dokumentaci  skutečného provedení stavby. Při
   změně  vlastnictví  ke  stavbě  odevzdá  dosavadní vlastník dokumentaci
   novému vlastníkovi stavby.
 
   (2)  Nejsou-li  zachovány  doklady, z nichž by bylo možné zjistit účel,
   pro který byla stavba povolena, platí, že stavba je určena k účelu, pro
   který  je  svým  stavebně  technickým  uspořádáním  vybavena.  Jestliže
   vybavení  stavby  vyhovuje  několika  účelům, má se za to, že stavba je
   určena k účelu, ke kterému se užívá bez závad.
 
   (3) Neplní-li vlastník stavby povinnost podle odstavce 1, stavební úřad
   mu  nařídí,  aby pořídil dokumentaci skutečného provedení stavby. Pokud
   není  nezbytná  úplná  dokumentace  skutečného  provedení stavby, uloží
   stavební úřad pouze pořízení zjednodušené dokumentace (pasport stavby),
   pokud ji stavebník nepořídil sám.
 
   (4)  Není-li  třeba  dokumentaci  pořízenou  podle  odstavce  1  nebo 3
   doplnit,  změnit  nebo  jinak  přepracovat, stavební úřad ji ověří a po
   jednom ověřeném vyhotovení zašle vlastníkovi stavby a obecnímu úřadu, v 
   jehož  správním obvodu se stavba nachází, není-li sám stavebním úřadem,
   vyjma  stavby  v působnosti vojenského nebo jiného stavebního úřadu. To
   platí   i  pro  dokumentaci  skutečného  provedení  stavby  předloženou
   stavebnímu  úřadu  spolu s oznámením o užívání stavby podle § 120 odst.
   1, popřípadě se žádostí o vydání kolaudačního souhlasu.
 
   (5)   Za  vlastníka  stavby  podle  odstavců  1,  3  a  4  se  považuje
   společenství vlastníků jednotek podle zvláštního právního předpisu^35).
 
   (6)  Rozsah  a  obsah  dokumentace  skutečného provedení stavby stanoví
   prováděcí právní předpis.
 
   Změna v užívání stavby
 
   § 126
 
   (1)  Stavbu  lze  užívat  jen  k účelu vymezenému zejména v kolaudačním
   rozhodnutí,  v  oznámení  o užívání stavby nebo v kolaudačním souhlasu.
   Nevyžaduje-li stavba kolaudaci podle § 119 odst. 1, lze ji užívat jen k 
   účelu vymezenému v povolení stavby.
 
   (2)  Změna  v  účelu  užívání  stavby,  v  jejím provozním zařízení, ve
   způsobu  výroby  nebo  v jejím podstatném rozšíření a změna v činnosti,
   jejíž  účinky  by  mohly ohrozit život a veřejné zdraví, život a zdraví
   zvířat,  bezpečnost  nebo  životní  prostředí,  nebo  změna doby trvání
   dočasné  stavby,  je  přípustná  jen  na základě souhlasu nebo povolení
   stavebního úřadu. Ustanovení § 81 není dotčeno.
 
   (3)  Změna  v  užívání  stavby  musí  být  v souladu s územně plánovací
   dokumentací, s cíli a úkoly územního plánování, s obecnými požadavky na
   výstavbu,  s  veřejnými  zájmy chráněnými tímto zákonem a se zvláštními
   právními předpisy.
 
   (4)  Pokud je změna v užívání stavby podmíněna změnou dokončené stavby,
   která  vyžaduje ohlášení nebo stavební povolení, stavební úřad projedná
   změnu  dokončené  stavby.  Podle  charakteru  změny dokončené stavby se
   postupuje podle § 78 až 96a a § 104 až 117. V ohlášení nebo v žádosti o 
   stavební  povolení  nebo  v  oznámení  podle  §  117  se současně uvede
   navrhovaná  změna  v  užívání.  Po  dokončení  změny  stavby  se  podle
   okolností  postupuje  podle  §  120 nebo 122; v oznámení užívání nebo v 
   žádosti o kolaudační souhlas se současně uvede nový účel užívání.
 
   § 127
 
   (1)  Změnu  v  užívání  stavby,  která  není podmíněna změnou dokončené
   stavby,  oznamuje stavebnímu úřadu osoba, která má ke stavbě vlastnické
   právo nebo prokáže právo změnit užívání stavby. Oznámení obsahuje popis
   a  odůvodnění  zamýšlené  změny,  její rozsah a důsledky. K oznámení se
   připojí doklad o vlastnickém právu ke stavbě, nelze-li vlastnické právo
   ověřit  v  katastru  nemovitostí  dálkovým přístupem, popřípadě souhlas
   vlastníka   stavby  se  změnou  v  užívání,  dokumentace  s  vyznačením
   stávajícího a nového způsobu užívání jednotlivých místností a prostorů,
   stanoviska  vlastníků  veřejné  dopravní a technické infrastruktury, na
   kterou  je stavba napojena, pokud to změna v užívání stavby vyžaduje, a
   závazná  stanoviska,  popřípadě  rozhodnutí dotčených orgánů vyžadovaná
   zvláštními právními předpisy^4).
 
   (2)  Je-li  oznámení  úplné  a  oznámená  změna v účelu užívání splňuje
   podmínky podle § 126 odst. 3, nedotýká se práv třetích osob, nevyžaduje
   podrobnější  posouzení účinků na okolí, nevyžaduje zkušební provoz nebo
   není  třeba  stanovit  podmínky  pro  užívání nebo podmínky k zajištění
   ochrany veřejných zájmů, stavební úřad vydá souhlas se změnou v užívání
   stavby do 30 dnů ode dne podání oznámení.
 
   (3)  Na  vydání souhlasu se změnou v užívání stavby se nevztahují části
   druhá  a  třetí  správního řádu. Souhlas obsahuje identifikační údaje o 
   oznamovateli,  popis  stavby,  dosavadní účel užívání a vymezení nového
   účelu   užívání.   Souhlas   nabývá   právních   účinků  dnem  doručení
   oznamovateli.  Souhlas se doručí dotčeným orgánům a vlastníkovi stavby,
   pokud  není  oznamovatelem.  Oznamovateli  se  doručí  spolu s ověřenou
   dokumentací  nebo  projektovou  dokumentací.  Souhlas  lze přezkoumat v 
   přezkumném  řízení,  které  lze  zahájit do 1 roku ode dne, kdy souhlas
   nabyl  právních účinků. Rozhodnutí ve věci v přezkumném řízení v prvním
   stupni  nelze  vydat  po  uplynutí 15 měsíců ode dne, kdy souhlas nabyl
   právních účinků.
 
   (4)  Dojde-li stavební úřad k závěru, že oznámení není úplné nebo změna
   v  užívání  stavby  nesplňuje  podmínky pro vydání souhlasu se změnou v 
   užívání  stavby,  rozhodne  usnesením,  že  oznámenou  změnu  v užívání
   projedná v řízení; toto usnesení se oznamuje pouze oznamovateli a nelze
   se proti němu odvolat. Podané oznámení se považuje za žádost o povolení
   změny  v užívání stavby; řízení je zahájeno dnem podání oznámení. Lhůta
   pro vydání rozhodnutí začíná běžet od právní moci usnesení. Pokud je to
   pro  posouzení  změny  v  užívání  stavby nezbytné, vyzve stavební úřad
   oznamovatele  k  doplnění  dalších  podkladů. Bude-li oprávněnou osobou
   podána  žádost  o  povolení, je zahájeno řízení a usnesení se nevydává.
   Povolení  ke změně v užívání stavby obsahuje kromě náležitostí souhlasu
   podmínky  pro  nový  účel  užívání  stavby,  kterými se zajistí ochrana
   veřejných zájmů nebo práv účastníků řízení.
 
   (5)  Je-li  nezbytné  posouzení  vlivů  užívání  stavby na území, vyzve
   stavební úřad současně s vydáním usnesení podle odstavce 4 oznamovatele
   k  podání  žádosti  podle  §  81.  V takovém případě stavební úřad může
   spojit řízení o změně vlivu užívání stavby na území s řízením o změně v 
   užívání stavby; písemnosti ve společném řízení se doručují podle § 87.
 
   (6) Obsahové náležitosti oznámení a jeho příloh, souhlasu, rozhodnutí o 
   změně  v  užívání  stavby  a  jejich  příloh  stanoví  prováděcí právní
   předpis.
 
   Díl 3
 
   Odstraňování staveb, terénních úprav a zařízení
 
   § 128
 
   Povolení odstranění stavby, terénních úprav a zařízení
 
   (1) Vlastník stavby je povinen ohlásit stavebnímu úřadu záměr odstranit
   stavbu,  s výjimkou staveb uvedených v § 103, nejde-li o stavbu podle §
   103  odst. 1 písm. e) bodů 4 až 8 nebo stavbu, v níž je obsažen azbest.
   Ohlášení   obsahuje  základní  údaje  o  stavbě,  předpokládaný  termín
   započetí  a  ukončení  prací,  způsob  odstranění  stavby, identifikaci
   sousedních  pozemků nezbytných k provedení bouracích prací, statistické
   ukazatele  u  budov  obsahujících byty. Jde-li o stavby, které vyžadují
   stavební  povolení  nebo  ohlášení  podle § 104 odst. 1 písm. a) až e),
   připojí  k  ohlášení  dokumentaci  bouracích prací, závazná stanoviska,
   popřípadě  rozhodnutí dotčených orgánů ke způsobu odstranění vyžadovaná
   zvláštními  právními  předpisy,  vyjádření  dotčených vlastníků veřejné
   dopravní  a  technické  infrastruktury;  doklad  prokazující vlastnické
   právo  ke  stavbě  připojí, nelze-li vlastnické právo ověřit v katastru
   nemovitostí  dálkovým  přístupem.  Dokumentace  bouracích  prací, která
   obsahuje  situaci  odstraňované  stavby, její stručný popis, organizaci
   bouracích  prací,  informaci  o dodržení požadavků dotčených orgánů, se
   předkládá  ve  dvojím  vyhotovení, a není-li obecní úřad v místě stavby
   stavebním  úřadem,  vyjma  staveb  v  působnosti  vojenských  a  jiných
   stavebních úřadů, předkládá se trojmo. Ohlášení záměru odstranit stavbu
   se  podává  u stavebního úřadu, který stavbu povolil; zanikl-li, podává
   se u stavebního úřadu, který by byl příslušný k povolení.
 
   (2) Je-li ohlášení úplné, záměr se nedotýká práv třetích osob nebo není
   třeba stanovit podmínky pro odstranění stavby nebo podmínky k zajištění
   ochrany  veřejných  zájmů  a  nejde o případ podle odstavce 6, stavební
   úřad  vydá  souhlas  s  odstraněním  stavby  do  30  dnů ode dne podání
   ohlášení.
 
   (3) Na vydání souhlasu s odstraněním stavby se nevztahují části druhá a
   třetí   správního   řádu.   Souhlas   obsahuje  identifikační  údaje  o 
   vlastníkovi,  údaje o místu a účelu stavby a způsob provedení bouracích
   prací.  Souhlas  nabývá  právních  účinků  dnem  doručení  vlastníkovi.
   Souhlas se doručí dotčeným orgánům a vlastníkovi. Vlastníkovi se doručí
   spolu  s ověřenou dokumentací bouracích prací. Souhlas lze přezkoumat v 
   přezkumném  řízení,  které  lze  zahájit do 1 roku ode dne, kdy souhlas
   nabyl  právních účinků. Rozhodnutí ve věci v přezkumném řízení v prvním
   stupni  nelze  vydat  po  uplynutí 15 měsíců ode dne, kdy souhlas nabyl
   právních účinků.
 
   (4) Dojde-li stavební úřad k závěru, že ohlášení není úplné nebo nejsou
   splněny  podmínky  pro vydání souhlasu, rozhodne usnesením, že ohlášený
   záměr  odstranit  stavbu  projedná  v řízení; toto usnesení se oznamuje
   pouze  stavebníkovi;  proti  tomuto  usnesení  se nelze odvolat. Podané
   ohlášení  se považuje za žádost o povolení odstranění stavby, řízení je
   zahájeno dnem podání ohlášení. Lhůta pro vydání rozhodnutí začíná běžet
   od  právní  moci  usnesení  podle věty první. Pokud je to pro posouzení
   odstranění  stavby  nezbytné,  vyzve stavební úřad současně vlastníka k 
   doplnění   žádosti  o  další  podklady.  Bude-li  vlastníkem  stavby  v 
   uvedených případech podána přímo žádost o povolení odstranění, usnesení
   se   nevydává;  pro  obsah  žádosti  se  použije  odstavec  1  obdobně.
   Účastníkem  řízení není nájemce bytu, nebytového prostoru nebo pozemku.
   Povolení  k  odstranění  stavby  obsahuje  kromě  náležitostí  souhlasu
   podmínky  pro  odstranění  stavby, kterými se zajistí ochrana veřejných
   zájmů nebo práv účastníků řízení.
 
   (5)  Vlastník  stavby  je  povinen zajistit, aby odstranění stavby bylo
   provedeno   stavebním   podnikatelem.   Stavbu,   která  k  uskutečnění
   nevyžaduje  stavební  povolení, může její vlastník odstranit svépomocí,
   pokud zajistí provádění stavebního dozoru. U staveb, v nichž je obsažen
   azbest, zajistí provádění dozoru osobou, která má oprávnění pro odborné
   vedení   provádění   stavby  podle  zvláštního  právního  předpisu^14).
   Povinnosti vlastníka odstraňované stavby, stanovené zvláštními právními
   předpisy^4), nejsou dotčeny.
 
   (6)  O  povolení  odstranění  se  vede  řízení, pokud se ohlášený záměr
   odstranit  stavbu  nebo  terénní  úpravy  týká  nemovitosti, která není
   kulturní  památkou,  ale  je v památkové rezervaci, památkové zóně nebo
   ochranném  pásmu  nemovité  kulturní památky, nemovité národní kulturní
   památky,   památkové  rezervace  nebo  památkové  zóny^32),  a  závazné
   stanovisko  orgánu státní památkové péče stanoví podmínky pro provedení
   tohoto záměru. Řízení o povolení odstranění se vede také v případě, kdy
   se  ohlášený  záměr odstranit stavbu týká nemovitosti, v níž je obsažen
   azbest,  a  závazné  stanovisko orgánu ochrany veřejného zdraví stanoví
   podmínky  pro  provedení tohoto záměru. Podané ohlášení odstranění se v 
   uvedených  případech  považuje za žádost a dnem jeho podání je zahájeno
   řízení  o  povolení  odstranění  stavby. Účastníkem řízení není nájemce
   bytu, nebytového prostoru nebo pozemku.
 
   (7)  U  odstranění  terénních  úprav  a  zařízení se použije ustanovení
   odstavců 1 až 6 přiměřeně.
 
   (8)  Obsahové náležitosti ohlášení a jeho příloh, dokumentace bouracích
   prací,  souhlasu,  rozhodnutí  a  jeho  příloh stanoví prováděcí právní
   předpis.
 
   § 129
 
   Nařízení odstranění stavby, terénních úprav a zařízení
 
   (1) Stavební úřad nařídí odstranění stavby
 
   a)  vlastníku  stavby,  která  svým závadným stavem ohrožuje život nebo
   zdraví  osob  nebo  zvířat, bezpečnost, životní prostředí anebo majetek
   třetích  osob,  a  její  vlastník  přes  rozhodnutí stavebního úřadu ve
   stanovené lhůtě neodstranil závadný stav stavby; jde-li o stavbu, která
   je   kulturní   památkou,   postupuje   se  podle  zvláštního  právního
   předpisu^32),
 
   b) vlastníku stavby nebo s jeho souhlasem stavebníkovi stavby prováděné
   nebo   provedené   bez  rozhodnutí  nebo  opatření  nebo  jiného  úkonu
   vyžadovaného  stavebním  zákonem anebo v rozporu s ním, a stavba nebyla
   dodatečně povolena,
 
   c)  vlastníku  stavby, u níž bylo stavební povolení zrušeno podle § 176
   odst. 5,
 
   d)  vlastníku  stavby,  která  nevyžaduje  územní  rozhodnutí, stavební
   povolení  ani  ohlášení  stavby, ale je prováděna nebo byla provedena v 
   rozporu  s  právními předpisy, nebo vlastníkovi pozemku, na kterém byla
   provedena, není-li vlastník stavby znám,
 
   e)  vlastníku  nebo  stavebníkovi stavby prováděné nebo provedené podle
   rozhodnutí  nebo  opatření  vyžadovaného  stavebním zákonem, které bylo
   pravomocně  zrušeno v přezkumném řízení nebo rozhodnutím soudu a stavba
   nebyla povolena v opakovaném stavebním řízení,
 
   f)  vlastníku  stavby  dočasné,  u které uplynula stanovená doba jejího
   trvání a nebyla povolena změna v užívání, nebo
 
   g)  vlastníku  stavby  dočasné  podle  §  104 odst. 1 písm. c), u které
   uplynula stanovená doba jejího trvání.
 
   (2)  Stavební úřad zahájí řízení o odstranění stavby uvedené v odstavci
   1  písm. b). V oznámení zahájení řízení vlastníka nebo stavebníka poučí
   o  možnosti podat ve lhůtě 30 dnů od zahájení řízení žádost o dodatečné
   povolení  stavby.  Byla-li  žádost  o  dodatečné  povolení  podána před
   zahájením  řízení  o  odstranění  stavby, má se za to, že byla podána v 
   okamžiku  zahájení  řízení  o  odstranění  stavby. Pokud stavebník nebo
   vlastník  stavby  požádá  ve stanovené lhůtě o její dodatečné povolení,
   stavební úřad přeruší řízení o odstranění stavby a vede řízení o podané
   žádosti. Jde-li o stavbu vyžadující stavební povolení, žadatel předloží
   podklady  předepsané  k  žádosti  o  stavební povolení. Jde-li o stavbu
   vyžadující  ohlášení,  žadatel předloží podklady předepsané k ohlášení.
   Jde-li  o  stavbu  vyžadující pouze územní rozhodnutí, žadatel předloží
   podklady   předepsané  k  žádosti  o  územní  rozhodnutí.  V  řízení  o 
   dodatečném povolení stavby stavební úřad postupuje přiměřeně podle § 90
   a  §  110  až  115;  ohledání  na  místě je povinné. Účastníky řízení o 
   dodatečném  povolení  stavby  jsou  osoby uvedené v § 109, a pokud je v 
   řízení   posuzováno   umístění   stavby   nebo  změna  oproti  územnímu
   rozhodnutí,  rovněž  osoby  uvedené  v  §  85.  Na  uplatňování námitek
   účastníků  řízení  o  dodatečném  povolení  stavby  se  obdobně použijí
   ustanovení o uplatňování námitek v územním a stavebním řízení.
 
   (3)  Stavbu uvedenou v odstavci 1 písm. b) lze dodatečně povolit, pokud
   stavebník nebo její vlastník prokáže, že
 
   a) není umístěna v rozporu s cíli a úkoly územního plánování, politikou
   územního  rozvoje, s územně plánovací dokumentací a s územním opatřením
   o  stavební  uzávěře  nebo  s  územním opatřením o asanaci území nebo s 
   předchozími rozhodnutími o území,
 
   b)  není  prováděna  či  provedena  na  pozemku, kde to zvláštní právní
   předpis zakazuje nebo omezuje,
 
   c)  není  v  rozporu  s  obecnými požadavky na výstavbu nebo s veřejným
   zájmem chráněným zvláštním právním předpisem.
 
   Bude-li  stavba  dodatečně  povolena, stavební úřad řízení o odstranění
   stavby  zastaví.  Dodatečné  povolení  nahrazuje  v  příslušném rozsahu
   územní  rozhodnutí.  Bude-li předmětem dodatečného povolení rozestavěná
   stavba, stavební úřad stanoví podmínky pro její dokončení.
 
   (4)  U  stavby  podle  odstavce  1  písm.  d)  stavební  úřad  nenařídí
   odstranění  stavby,  pokud  nebylo prokázáno porušení právních předpisů
   nebo  vlastník  porušení právních předpisů dodatečně napravil; stavební
   úřad  řízení  o  odstranění  stavby  zastaví  usnesením poznamenaným do
   spisu. Dodatečné povolení se nevydává.
 
   (5)  U  stavby  podle  odstavce 1 písm. e) vede stavební úřad opakované
   stavební  řízení.  Za  žádost  se  pro  tento účel považuje žádost nebo
   podání,  k  nimž  bylo  dle  stavebního  zákona vydáno následně zrušené
   rozhodnutí  nebo  opatření.  V  opakovaném  stavebním  řízení postupuje
   stavební  úřad  podle  § 109 až 115; doplnění podkladů požaduje pouze v 
   rozsahu  nezbytném  pro  opakované  projednání stavby. Lhůta pro vydání
   rozhodnutí  začíná  běžet  dnem  následujícím  po  nabytí  právní  moci
   zrušujícího  rozhodnutí. Nebude-li v opakovaném stavebním řízení stavba
   povolena,  stavební  úřad  bez  předchozího  řízení  rozhodnutím nařídí
   odstranění stavby.
 
   (6)  Stavební  úřad  zahájí řízení o odstranění stavby podle odstavce 1
   písm.  f).  V oznámení zahájení řízení vlastníka poučí o možnosti podat
   ve  lhůtě  30 dnů žádost o změnu v užívání dočasné stavby spočívající v 
   prodloužení  doby  jejího trvání nebo ve změně na stavbu trvalou. Pokud
   vlastník  stavby  tuto  žádost  podá, stavební úřad řízení o odstranění
   stavby  přeruší  a vede řízení o podané žádosti; na řízení se přiměřeně
   vztahuje  ustanovení  §  127.  Bude-li  žádosti vyhověno, stavební úřad
   řízení o odstranění stavby zastaví.
 
   (7)  U  terénních  úprav  a zařízení se postupuje podle odstavců 2 až 6
   přiměřeně. Vydané dodatečné povolení nahrazuje územní rozhodnutí.
 
   (8)  Pokud  je  třeba  nařídit obnovení předcházejícího stavu stavby, u 
   které byly bez stavebního povolení nebo ohlášení stavebnímu úřadu anebo
   v  rozporu  s  ním  provedeny  stavební úpravy spočívající v odstranění
   některé  části  stavby,  postupuje  stavební  úřad podle odstavců 2 a 3
   přiměřeně.
 
   (9)  V  případě  nařízení odstranění části stavby, které bude vyžadovat
   provedení  prací  k  zabezpečení  stavebně  technického  stavu stavby a
   podmínek  pro  její užívání a k jejich provedení je nezbytná projektová
   dokumentace  nebo jiné podklady, nařídí stavební úřad vlastníku stavby,
   na  které  má  být  nařízení  odstranění  její  části provedeno, aby je
   opatřil  ve  stanovené  lhůtě.  Nesplní-li vlastník uvedenou povinnost,
   opatří  projektovou  dokumentaci  nebo  jiné  podklady stavební úřad na
   náklady  vlastníka stavby; na tento postup musí vlastníka stavby předem
   upozornit.
 
   (10) Účastníky řízení o nařízení odstranění stavby jsou povinný, osoby,
   které  mají  vlastnická nebo jiná věcná práva k pozemkům, na kterých je
   odstraňovaná stavba umístěna nebo stavbám na nich, jakož i osoby, které
   mají vlastnická nebo jiná věcná práva k sousedním pozemkům a stavbám na
   nich, a tato práva mohou být odstraňováním stavby přímo dotčena.
 
   § 130
 
   (1)  V  povolení nebo nařízení odstranění stavby, terénních úprav anebo
   zařízení  stanoví  stavební  úřad  podmínky  vyplývající  z technických
   požadavků  na  stavby,  podmínky pro archivování dokumentace, popřípadě
   požadavky  k  úpravě  pozemku  po  odstranění  stavby.  Může též uložit
   vlastníku  stavby  povinnost  předložit  návrh  technologického postupu
   prací  při  odstraňování  stavby,  včetně nutných opatření k vyloučení,
   omezení  či  ke  kompenzaci  případných negativních důsledků na životní
   prostředí v okolí stavby.
 
   (2)  Jestliže  o  odstranění  stavby rozhodl soud, požádá povinná osoba
   stavební  úřad  o stanovení podmínek pro odstranění stavby; rozhodnutí,
   kterým se podmínky stanoví, je prvním úkonem v řízení.
 
   § 131
 
   (1)  Náklady na odstranění stavby nese ten, komu bylo odstranění stavby
   nařízeno.
 
   (2) Ten, komu bylo odstranění stavby nařízeno, odpovídá za škodu, která
   v  souvislosti  s  odstraňováním stavby vznikla na sousední stavbě nebo
   pozemku, pokud nebyla způsobena jejich závadným stavem. Náklady nutných
   zabezpečovacích prací, které je nutno provést pro závadný stav sousední
   stavby, nese vlastník této stavby.
 
   § 131a
 
   Vlastník  stavby, popřípadě jiná osoba, která odstranila stavbu, oznámí
   tuto  skutečnost  do 30 dnů po odstranění stavby příslušnému stavebnímu
   úřadu.
 
   HLAVA II
 
   STAVEBNÍ DOZOR A ZVLÁŠTNÍ PRAVOMOCI STAVEBNÍHO ÚŘADU
 
   § 132
 
   Společné zásady
 
   (1)  Stavební úřady vykonávají soustavný dozor nad zajišťováním ochrany
   veřejných  zájmů,  ochrany  práv  a  oprávněných  zájmů  právnických  a
   fyzických  osob  a nad plněním jejich povinností vyplývajících z tohoto
   zákona a právních předpisů vydaných k jeho provedení.
 
   (2) Stavební úřad je oprávněn ve veřejném zájmu
 
   a) provádět kontrolní prohlídky stavby,
 
   b) nařizovat neodkladné odstranění stavby,
 
   c) nařizovat nutné zabezpečovací práce na stavbě,
 
   d)  nařizovat  nezbytné  úpravy  na  stavbě,  stavebním pozemku nebo na
   zastavěném stavebním pozemku,
 
   e) nařizovat provedení udržovacích prací,
 
   f) nařizovat vyklizení stavby,
 
   g) ukládat opatření na sousedním pozemku nebo stavbě.
 
   (3) Veřejným zájmem se rozumí požadavek, aby
 
   a)  stavba  byla prováděna v souladu s rozhodnutím nebo jiným opatřením
   stavebního úřadu,
 
   b) stavba byla užívána jen k povolenému účelu,
 
   c)  stavba  neohrožovala  život  a zdraví osob nebo zvířat, bezpečnost,
   životní  prostředí, zájmy státní památkové péče, archeologické nálezy a
   sousední stavby, popřípadě nezpůsobovala jiné škody či ztráty,
 
   d)  se  při  výstavbě a užívání stavby a stavebního pozemku předcházelo
   důsledkům  živelních pohrom nebo náhlých havárií, čelilo jejich účinkům
   nebo aby se nebezpečí takových účinků snížilo,
 
   e)   byly   odstraněny   stavebně  bezpečnostní,  požární,  hygienické,
   zdravotní  nebo  provozní  závady na stavbě anebo na stavebním pozemku,
   včetně překážek bezbariérového užívání stavby.
 
   (4)  Ustanovení  odstavce  2  se  vztahuje  obdobně na terénní úpravy a
   zařízení.
 
   (5)  Stavební úřad v rozhodnutí odůvodní konkrétní veřejný zájem, který
   zásah vyžaduje.
 
   Kontrolní prohlídka stavby
 
   § 133
 
   (1)  Stavební  úřad  provádí  kontrolní prohlídku rozestavěné stavby ve
   fázi  uvedené  v  podmínkách  stavebního  povolení, v plánu kontrolních
   prohlídek stavby, před vydáním kolaudačního souhlasu a v případech, kdy
   má  být  nařízeno  neodkladné  odstranění  stavby,  nutné zabezpečovací
   práce,  nezbytné  úpravy  nebo vyklizení stavby; může provést kontrolní
   prohlídku též u nařízených udržovacích prací, u odstraňované stavby a v 
   jiných případech, kdy je to pro plnění úkolů stavebního řádu potřebné.
 
   (2) Při kontrolní prohlídce stavební úřad zjišťuje zejména
 
   a) dodržení rozhodnutí nebo jiného opatření stavebního úřadu týkajícího
   se stavby anebo pozemku,
 
   b)  zda  je  stavba  prováděna  podle  ověřené dokumentace nebo ověřené
   projektové  dokumentace,  v  souladu  s  §  160,  a  zda je řádně veden
   stavební deník nebo jednoduchý záznam o stavbě,
 
   c)  stavebně  technický  stav stavby, zda není ohrožován život a zdraví
   osob nebo zvířat, bezpečnost anebo životní prostředí,
 
   d)  zda  prováděním  nebo  provozem  stavby  není  nad  přípustnou míru
   obtěžováno její okolí, jsou prováděny předepsané zkoušky a zda je veden
   stavební deník nebo jednoduchý záznam o stavbě,
 
   e) zda stavebník plní povinnosti vyplývající z § 152,
 
   f) zda je stavba užívána jen k povolenému účelu a stanoveným způsobem,
 
   g) zda je řádně prováděna údržba stavby,
 
   h) zda je zajištěna bezpečnost při odstraňování stavby.
 
   (3)   Kontrolní   prohlídka  probíhá  na  podkladě  ověřené  projektové
   dokumentace, popřípadě dokumentace zpracované do úrovně dokumentace pro
   provedení stavby.
 
   (4)  Na výzvu stavebního úřadu jsou podle povahy věci povinni zúčastnit
   se  kontrolní  prohlídky  vedle  stavebníka  též projektant nebo hlavní
   projektant,  stavbyvedoucí  a  osoba  vykonávající  stavební  dozor. Ke
   kontrolní  prohlídce  stavební  úřad  podle  potřeby přizve též dotčené
   orgány,  autorizovaného  inspektora  nebo  koordinátora  bezpečnosti  a
   ochrany zdraví při práci, působí-li na staveništi.
 
   (5)  Stavební  úřad  vede jednoduchou evidenci o vykonaných kontrolních
   prohlídkách  jednotlivých  staveb. Z této evidence musí být patrné, kdy
   byla  kontrolní  prohlídka  provedena, které stavby se týkala a jaký je
   její výsledek.
 
   (6)  Na  provádění  prohlídek  stavby  se  nevztahují  zvláštní  právní
   předpisy  o  státní  kontrole^42). Pro vstup na pozemek a do stavby při
   kontrolní prohlídce platí ustanovení § 172 odst. 2 až 6 obdobně.
 
   § 134
 
   (1)  Stavební  úřad  může při kontrolní prohlídce schválit změnu stavby
   před jejím dokončením (§ 118 odst. 3).
 
   (2)  Zjistí-li stavební úřad při kontrolní prohlídce stavby závadu nebo
   vyžaduje-li  to  přesnost a úplnost zjištění podle § 133 odst. 2, vyzve
   podle  povahy  věci stavebníka, osobu, která zabezpečuje odborné vedení
   provádění  stavby  a  má  pro  tuto  činnost oprávnění podle zvláštního
   právního   předpisu^14)   (dále   jen   "stavbyvedoucí")   nebo   osobu
   vykonávající  stavební  dozor  anebo vlastníka stavby, aby ve stanovené
   lhůtě  zjednali  nápravu.  Stavební úřad může tyto osoby rovněž vyzvat,
   aby  předložily  potřebné  doklady,  například  certifikáty o vhodnosti
   použitých stavebních výrobků.
 
   (3)  Nebude-li  výzvě  ve  stanovené lhůtě vyhověno, vydá stavební úřad
   rozhodnutí,  kterým  zjednání nápravy nařídí; při provádění stavby může
   rozhodnout   o   přerušení   prací   a  stanovit  podmínky  pro  jejich
   pokračování.  Hrozí-li  nebezpečí  z  prodlení,  rozhodne bez předchozí
   výzvy.  Rozhodnutí stavebního úřadu je prvním úkonem v řízení, odvolání
   proti němu nemá odkladný účinek.
 
   (4)  Pokud  je  stavba  prováděna nebo odstraňována bez rozhodnutí nebo
   opatření  vyžadovaného  stavebním  zákonem anebo v rozporu s ním, vyzve
   stavební  úřad  podle  povahy  věci  stavebníka nebo vlastníka stavby k 
   bezodkladnému  zastavení  prací  a  zahájí  řízení podle § 129. Není-li
   výzvě  vyhověno, stavební úřad vydá rozhodnutí, kterým nařídí zastavení
   prací  na  stavbě. Rozhodnutí je prvním úkonem v řízení, odvolání proti
   němu nemá odkladný účinek.
 
   (5)  Ustanovení  §  133  a  §  134  odst.  1 až 4 platí přiměřeně i pro
   kontrolní  prohlídku  staveb  podle  §  103  a 104, výrobku, který plní
   funkci  stavby, terénních úprav a zařízení a pro kontrolní prohlídku na
   stavebním pozemku.
 
   (6)  Rozsah a obsah dokumentace pro provádění stavby, náležitosti výzvy
   a  rozsah  zjišťování  prováděného  při kontrolní prohlídce rozestavěné
   stavby stanoví prováděcí právní předpis.
 
   Neodkladné odstranění stavby a nutné zabezpečovací práce
 
   § 135
 
   (1)  Stavební úřad nařídí vlastníku stavby neodkladné odstranění stavby
   a  zabezpečí  její odstranění, jsou-li ohroženy životy osob nebo zvířat
   tím, že stavba hrozí zřícením.
 
   (2)   Stavební   úřad   nařídí   vlastníku   stavby  provedení  nutných
   zabezpečovacích  prací, jestliže stavba svým technickým stavem ohrožuje
   zdraví   a  životy  osob  nebo  zvířat,  není-li  nutné  ji  neodkladně
   odstranit.
 
   (3) Hrozí-li nebezpečí z prodlení, zajistí odstranění stavby nebo nutné
   zabezpečovací  práce podle odstavců 1 a 2 stavební úřad prostřednictvím
   stavebního  podnikatele,  který  je k jejich provedení odborně vybaven;
   takovému podnikateli může stavební úřad provedení prací nařídit.
 
   (4)  V  případech  uvedených v odstavcích 1 a 2 stavební úřad kontrolní
   prohlídkou  stavby,  na  kterou přizve účastníky řízení, zjišťuje pouze
   její  skutečný  stav  a  rozhodne  o  nařízení  neodkladného odstranění
   stavby,  nutných  zabezpečovacích  prací,  popřípadě  vyklizení stavby.
   Odvolání proti rozhodnutí nemá odkladný účinek.
 
   (5)  Odstranění  stavby, nutné zabezpečovací práce, popřípadě vyklizení
   stavby  může  stavební  úřad  nařídit  i  bez  předchozího projednání s 
   vlastníkem stavby.
 
   (6)  Náklady  vynaložené  na  neodkladné  odstranění  stavby a na nutné
   zabezpečovací  práce nese vlastník stavby. Pokud stavební úřad zajistil
   provedení prací podle odstavce 3 stavebním podnikatelem a vlastník se s 
   tímto   podnikatelem  nedohodl  na  úhradě  nákladů,  uhradí  je  a  na
   vlastníkovi vymáhá obec, jejíž obecní úřad je stavebním úřadem.
 
   § 136
 
   (1)  Neodkladné  odstranění  stavby,  provedení nutných zabezpečovacích
   prací,  popřípadě  vyklizení  stavby může stavební úřad nařídit i ústně
   při   kontrolní   prohlídce,   pokud   jsou   závadným   stavem  stavby
   bezprostředně ohroženy životy a zdraví osob nebo zvířat.
 
   (2) O průběhu kontrolní prohlídky podle odstavce 1 pořídí stavební úřad
   protokol,   který   obsahuje  zjištěné  skutečnosti  a  má  náležitosti
   potvrzení  o  ústně  vyhlášeném rozhodnutí podle správního řádu; obdrží
   jej  účastníci  kontrolní  prohlídky.  Písemné  vyhotovení  vyhlášeného
   rozhodnutí  doručí  stavební  úřad  účastníkům  řízení  bez  zbytečného
   odkladu dodatečně.
 
   (3)  Zvláštní  právní předpisy upravující postup při řešení havarijních
   stavů a zabezpečovacích prací^43) nejsou dotčeny.
 
   § 137
 
   Nezbytné úpravy
 
   (1)  Stavební  úřad  může  nařídit vlastníku stavby, stavebního pozemku
   nebo zastavěného stavebního pozemku nezbytné úpravy
 
   a)   jimiž   se   docílí,  aby  užívání  stavby  nebo  jejího  zařízení
   neohrožovalo životní prostředí, nepřiměřeně neobtěžovalo její uživatele
   a  okolí  hlukem,  exhalacemi včetně zápachu, otřesy, vibracemi, účinky
   neionizujícího záření anebo světelným zářením,
 
   b)  jimiž  se  odstraňují  jiné  hygienické,  bezpečnostní,  požární  a
   provozní závady a závady na elektrickém zařízení stavby,
 
   c)  jimiž  bude  vyhověno  požadavkům  obrany,  bezpečnosti  a  ochrany
   obyvatelstva uplatněným příslušnými orgány (§ 175),
 
   d) v zájmu bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích,
 
   e)  spočívající  v připojení stavby na technickou infrastrukturu a dále
   úpravy,  jimiž  se  stavba  vybavuje  sociálním  nebo jiným hygienickým
   zařízením,
 
   f)  k  zajištění  účinného  odvádění  a  zneškodňování  odpadních vod v 
   souladu s právními předpisy, k usnadnění průtoku přívalových vod nebo k 
   zamezení vnikání povrchových vod do staveb a na přilehlé pozemky,
 
   g)  spočívající  v  konzervaci rozestavěné stavby, jejíž provádění bylo
   přerušeno nebo zastaveno,
 
   h)  jimiž  se  zajišťuje  bezbariérový  přístup  a užívání pozemku nebo
   stavby,
 
   i)  jimiž  se  zajišťuje  ochrana  architektonického  a archeologického
   dědictví.
 
   (2)  Ustanovení  odstavce  1  platí  přiměřeně  i  pro terénní úpravy a
   zařízení podle tohoto zákona.
 
   (3) Nezbytné úpravy podle odstavce 1 může stavební úřad nařídit pouze v 
   případě, že stavba nebo zařízení nejsou postaveny a užívány v souladu s 
   podmínkami  danými  povolením  stavebního  úřadu.  Jsou-li  stavba nebo
   zařízení  postaveny  a  užívány v souladu s podmínkami danými povolením
   stavebního  úřadu,  může  stavební  úřad  nařídit nezbytné úpravy podle
   odstavce  1 jen v případě prokazatelně významného ohrožení a za náhradu
   újmy, kterou by nařízené úpravy vyvolaly.
 
   (4)  Nevyžaduje-li  nezbytná úprava, která má být nařízena, projektovou
   dokumentaci nebo jiné podklady, nařídí stavební úřad provedení úpravy a
   stanoví rozsah, způsob a podmínky jejího provedení.
 
   (5) Vyžaduje-li provedení nezbytných úprav projektovou dokumentaci nebo
   jiné  podklady, stavební úřad nejdříve nařídí jejich opatření vlastníku
   stavby nebo stavebního pozemku, na kterých mají být úpravy provedeny, a
   stanoví  lhůtu  k  jejich  předložení.  Současně  rozhodne o poskytnutí
   zálohy   stavebního  příspěvku  na  úhradu  nákladů  na  pořízení  této
   dokumentace  a  o  podmínkách  jejího  vyplacení.  Nesplní-li  vlastník
   uloženou  povinnost,  opatří  potřebné  podklady  stavební úřad na jeho
   náklad; na tento postup musí vlastníka předem upozornit.
 
   (6)  Po opatření dokumentace či jiných podkladů postupuje stavební úřad
   obdobně  jako  v  odstavci  4.  Ukončení  prací  spojených s nezbytnými
   úpravami  vlastník  stavby  nebo  stavebního  pozemku oznámí stavebnímu
   úřadu.
 
   § 138
 
   Stavební příspěvek
 
   (1)  Vlastníku  stavby,  stavebního pozemku nebo zastavěného stavebního
   pozemku,  kterému  bylo nařízeno provedení nezbytných úprav podle § 137
   odst.  1  písm.  c)  až  i)  nebo  nezbytných opatření podle zvláštního
   právního  předpisu^44),  náleží  na  úhradu nákladů stavební příspěvek,
   pokud  o něj požádá. Stavební příspěvek se poskytuje na úhradu té části
   nákladů, které se přímo týkají provedení nařízených nezbytných úprav.
 
   (2)  V  žádosti  o  poskytnutí  příspěvku  musí  být uvedeno, pro které
   nařízené nezbytné úpravy je příspěvek požadován a v jaké výši.
 
   (3)  Stavební  příspěvek  se  poskytuje  v  penězích.  S výjimkou úprav
   nařízených  podle  §  137 odst. 1 písm. c) příspěvek poskytuje stavební
   úřad,  který  nezbytné  úpravy  nařídil.  O poskytnutí příspěvku vydává
   rozhodnutí,  ve kterém stanoví výši příspěvku a způsob jeho poskytnutí.
   Účastníkem řízení je pouze žadatel.
 
   (4) Stavební příspěvek se neposkytne, mají-li být nařízenými nezbytnými
   úpravami  odstraněny závady vzniklé porušením nebo neplněním povinností
   vlastníka,  stanovených  tímto  zákonem  či  jiným  právním  předpisem.
   Příspěvek   se  též  neposkytne,  lze-li  zajistit  úhradu  nákladů  na
   provedení  nařízených  nezbytných  úprav  nebo na zpracování projektové
   dokumentace podle zvláštních právních předpisů.
 
   (5)  Obsahové  náležitosti  rozhodnutí  o  poskytnutí příspěvku stanoví
   prováděcí právní předpis.
 
   § 139
 
   Údržba stavby
 
   (1)  Není-li  stavba  řádně  udržována,  může stavební úřad vlastníkovi
   stavby   nařídit  zjednání  nápravy.  Náklady  udržovacích  prací  nese
   vlastník stavby. Nájemci bytů a nebytových prostor jsou povinni umožnit
   provedení nařízených udržovacích prací.
 
   (2)  U  stavby  určené  k užívání veřejností může stavební úřad nařídit
   jejímu  vlastníkovi,  aby  mu předložil časový a věcný plán udržovacích
   prací  na  jednotlivých  částech  stavby  a  na technologickém či jiném
   zařízení.
 
   § 140
 
   Vyklizení stavby
 
   (1) Jestliže jsou závadami na stavbě bezprostředně ohroženy životy nebo
   zdraví  osob  či  zvířat,  anebo  má být nařízeno neodkladné odstranění
   stavby nebo nutné zabezpečovací práce podle § 135 odst. 1 a 2, stavební
   úřad  nařídí všem osobám, které se ve stavbě zdržují, aby ji neprodleně
   vyklidily.  Podle  okolností  též  nařídí,  aby ze stavby byla vyvedena
   zvířata.
 
   (2)  Stavební úřad může nařídit provedení vyklizovacích prací oprávněné
   osobě^2),  která  je  způsobilá  vyklizení provést. Může jí též nařídit
   odstranění  přenosných  věcí  nebo  i částí stavby a zařízení, které je
   možné bez ohrožení života a zdraví osob ze stavby vyjmout.
 
   (3)  Nařizuje-li  stavební  úřad  vyklizení  stavby a hrozí nebezpečí z 
   prodlení,  omezí  řízení  na  zjištění  stavu kontrolní prohlídkou a na
   vydání  ústního  nařízení  vyklizení;  o  jeho  obsahu  musí být sepsán
   protokol,  který má náležitosti potvrzení o ústně vyhlášeném rozhodnutí
   podle   správního   řádu.  Písemné  vyhotovení  rozhodnutí  o  nařízení
   vyklizení  stavby doručí stavební úřad vyklizovaným osobám, vlastníkovi
   stavby, vyklizující osobě a obci bez zbytečného odkladu dodatečně.
 
   (4)  Má-li  být  nařízeno  vyklizení  bytu  nebo  místnosti  sloužící k 
   bydlení,   musí   být   pro   vyklizované   osoby   zajištěno   alespoň
   přístřeší^45);  obce  jsou  povinny  v  mezích  své působnosti na výzvu
   stavebního úřadu poskytnout potřebnou součinnost.
 
   (5)   Zvláštní   právní  předpisy  upravující  vyklizování  staveb  pro
   bezprostřední ohrožení života nebo zdraví osob^43) nejsou dotčeny.
 
   § 141
 
   Opatření na sousedním pozemku nebo stavbě
 
   (1)  Pro vytvoření podmínek k provedení stavby nebo její změny, nutných
   zabezpečovacích   prací,   nezbytných  úprav,  udržovacích  prací  a  k 
   odstranění  stavby  nebo  zařízení může stavební úřad uložit těm, kteří
   mají  vlastnická  nebo jiná věcná práva k sousedním pozemkům či stavbám
   na  nich,  aby  umožnili  provedení prací ze svých pozemků nebo staveb,
   pokud  mezi zúčastněnými osobami nedošlo k dohodě. Účastníkem řízení je
   ten,  v jehož prospěch má být povinnost uložena, a ten, z jehož pozemku
   nebo stavby mají být práce prováděny.
 
   (2) Ten, v jehož prospěch byla povinnost podle odstavce 1 uložena, musí
   dbát, aby co nejméně rušil užívání sousedních pozemků nebo staveb a aby
   prováděnými  pracemi  nevznikly  škody,  kterým  je  možno zabránit. Po
   skončení  prací  je  povinen  uvést  sousední  pozemek  nebo  stavbu do
   předchozího  stavu;  nesplní-li  tuto  povinnost  nebo  nedojde  k jiné
   dohodě, postupuje se podle obecných právních předpisů o náhradě škody.
 
   § 142
 
   Účastníci řízení
 
   (1)  Účastníkem  řízení  podle § 135, 137, 139 a 140 je osoba, která má
   vlastnické právo nebo jiné věcné právo k dotčeným pozemkům a stavbám na
   nich,  včetně  sousedních pozemků a staveb na nich, jestliže toto právo
   může být rozhodnutím přímo dotčeno.
 
   (2)  Nájemci bytů a nebytových prostor jsou účastníky řízení, jen pokud
   jejich  práva  vyplývající  z  nájmu  mohou být přímo dotčena realizací
   nařízení stavebního úřadu podle odstavce 1.
 
   (3) Účastníkem řízení je i stavební podnikatel, kterému má být nařízeno
   provedení  neodkladného  odstranění stavby nebo nutných zabezpečovacích
   prací  podle  §  135 odst. 3, a oprávněná osoba^2), které bylo nařízeno
   provedení vyklizovacích prací podle § 140 odst. 2.
 
   (4)   Uplatní-li   účastník  řízení  podle  odstavce  1  až  3  námitku
   občanskoprávní  povahy,  o  které  stavební  úřad  nemůže rozhodnout na
   základě  obecných požadavků na výstavbu, závazných stanovisek dotčených
   orgánů  nebo  technických  norem, a jde o řízení, kde hrozí nebezpečí z 
   prodlení,  učiní  si stavební úřad o námitce úsudek a rozhodne ve věci.
   Účastníka řízení poučí o právu uplatnit námitku u soudu.
 
   HLAVA III
 
   AUTORIZOVANÝ INSPEKTOR
 
   § 143
 
   (1)   Autorizovaným  inspektorem  jmenuje  ministr  pro  místní  rozvoj
   fyzickou osobu, která
 
   a) požádala o jmenování autorizovaným inspektorem,
 
   b)  dosáhla  magisterského  vzdělání  architektonického nebo stavebního
   směru a je autorizovanou osobou podle zvláštního právního předpisu^14),
 
   c) prokázala nejméně 15 let praxe v projektové činnosti nebo v odborném
   vedení  provádění  staveb  anebo  na stavebním úřadu, má-li osvědčení o 
   zvláštní odborné způsobilosti podle zvláštního právního předpisu^17),
 
   d)  prokázala  svou  bezúhonnost výpisem z evidence Rejstříku trestů ne
   starším 3 měsíců,
 
   e)  prokázala právní a odborné znalosti a zkušenosti potřebné pro výkon
   funkce při zkoušce před odbornou komisí, jejíž členy jmenuje a odvolává
   ministr pro místní rozvoj,
 
   f) prokázala svoji disciplinární bezúhonnost.
 
   (2)  Za  podmínek  stanovených  v odstavci 1 písm. a), b), d) a e) a po
   vyjádření  České  komory  architektů  nebo  České komory autorizovaných
   inženýrů  a  techniků  činných ve výstavbě (dále jen „Komora“) může být
   autorizovaným inspektorem výjimečně jmenován i odborník z vysoké školy,
   výzkumného   pracoviště   nebo   vědeckého  ústavu,  i  když  nesplňuje
   předepsanou praxi.
 
   (3) Při podání žádosti o jmenování autorizovaným inspektorem je uchazeč
   povinen   zaplatit   správní   poplatek   podle   zvláštního   právního
   předpisu^46).
 
   (4)  Autorizovaný  inspektor  je pro výkon funkce jmenován s působností
   pro  celé  území České republiky na dobu 10 let. Tato doba bude na jeho
   žádost  prodloužena bez vykonání zkoušky nejvýše o deset roků, jestliže
   prokazatelně činnost autorizovaného inspektora soustavně vykonával.
 
   (5)  Obsahové náležitosti žádosti o jmenování autorizovaným inspektorem
   stanoví prováděcí právní předpis.
 
   (6)  Při uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti fyzické osoby
   postupuje    ministerstvo    podle    zákona    o    uznávání   odborné
   kvalifikace^45a).  V  případě  zjištění  podstatného  rozdílu  v obsahu
   vzdělávání  a  přípravy  podle zákona o uznávání odborné kvalifikace se
   úroveň   teoretických  a  praktických  znalostí  potřebných  pro  výkon
   povolání   autorizovaného   inspektora   ověřuje   rozdílovou  zkouškou
   vykonanou v českém nebo slovenském jazyce.
 
   § 144
 
   (1) Funkce autorizovaného inspektora zaniká
 
   a) smrtí nebo prohlášením za mrtvého,
 
   b)  písemným  prohlášením autorizovaného inspektora o ukončení činnosti
   doručeným ministru pro místní rozvoj,
 
   c) uplynutím lhůty podle § 143 odst. 4, nebo
 
   d) dnem právní moci rozhodnutí soudu, kterým byl autorizovaný inspektor
   zbaven  způsobilosti k právním úkonům nebo kterým byla jeho způsobilost
   k právním úkonům omezena.
 
   (2)  Ministr  pro  místní  rozvoj  rozhodne  o  odvolání autorizovaného
   inspektora,
 
   a)  jestliže  při  své  činnosti opakovaně nebo závažně porušil veřejné
   zájmy,  které  měl  chránit,  nebo se dopustil jednání neslučitelného s 
   postavením autorizovaného inspektora, nebo
 
   b) pokud přestal být osobou bezúhonnou podle § 145.
 
   (3) Ministr pro místní rozvoj může rozhodnout o odvolání autorizovaného
   inspektora též pro jeho nečinnost delší než 3 roky.
 
   (4)  Činnost  autorizovaného  inspektora není živností podle zvláštního
   právního předpisu^2) a může být vykonávána jako svobodné povolání.
 
   (5)  Právnické  osoby mohou se souhlasem ministerstva vykonávat činnost
   autorizovaného  inspektora,  jen  pokud prokáží bezúhonnost a zabezpečí
   její  výkon osobami uvedenými v § 143 odst. 1 a 2. Při podání žádosti o 
   souhlas  je  žadatel povinen zaplatit správní poplatek podle zvláštního
   právního  předpisu^46). Veřejná obchodní společnost, jejímiž společníky
   jsou  výlučně  osoby  uvedené  v  §  143  odst.  1  a  2,  může činnost
   autorizovaného inspektora vykonávat bez souhlasu ministerstva.
 
   (6)  Vykonávají-li  autorizovaní inspektoři svobodné povolání společně,
   upraví  si  vzájemné  vztahy písemnou smlouvou. Účastníky sdružení^46a)
   mohou být výlučně osoby uvedené v § 143 odst. 1 a 2. Účastníci sdružení
   jsou  povinni  vykonávat  povolání  pod společným jménem a ve společném
   místě podnikání.
 
   (7)  Právnická  osoba  prokazuje  svou  bezúhonnost  výpisem z evidence
   Rejstříku trestů ne starším 3 měsíců.
 
   § 145
 
   (1)  Za  bezúhonnou  se  pro  účely jmenování autorizovaným inspektorem
   nepovažuje osoba,
 
   a)  která  byla  pravomocně  odsouzena za trestný čin, který spáchala v 
   souvislosti  s  přípravou  nebo  prováděním  stavby  anebo  s  činností
   autorizovaného inspektora podle tohoto zákona,
 
   b)  které  byla  Komorou pravomocně uložena jako disciplinární opatření
   pokuta  nebo  pozastavení  či  odnětí  autorizace,  nebylo-li  k návrhu
   autorizované osoby zrušeno soudem^47).
 
   (2) Komora bezodkladně uvědomí ministra pro místní rozvoj o pravomocném
   uložení disciplinárního opatření autorizovanému inspektorovi.
 
   § 146
 
   (1)  Autorizovaný  inspektor vykonává svoji činnost za úplatu, která se
   sjednává  písemnou  smlouvou.  Ve  smlouvě  může  být sjednána i úhrada
   vynaložených nákladů.
 
   (2)  Autorizovaný  inspektor  odpovídá  za škodu způsobenou výkonem své
   činnosti.  Před  započetím  činnosti a po celou dobu jejího trvání musí
   mít  uzavřeno  pojištění z odpovědnosti za škodu. Na požádání osoby, se
   kterou uzavírá smlouvu podle odstavce 1, je povinen sdělit výši částky,
   na kterou je pojištěn.
 
   (3)  Autorizovaný  inspektor je povinen vést o svých úkonech evidenci a
   uchovávat  ji po dobu nejméně 5 let. Při tom postupuje podle zvláštního
   právního předpisu^48).
 
   § 147
 
   Autorizovaný  inspektor  odpovídá za odbornou úroveň jím zpracovaných a
   vydaných   certifikátů,   stanovisek,   jakož   i  jiných  dokumentů  a
   prováděných   úkonů,   za   řádné   a  nestranné  posouzení  zjištěných
   skutečností,  dokumentace  stavby  a  dalších  podkladů podle požadavků
   stanovených v tomto zákoně a odpovídá rovněž za návrh plánu kontrolních
   prohlídek stavby.
 
   § 148
 
   Autorizovaný  inspektor  nesmí  svoji  činnost  vykonávat  u staveb, na
   kterých  se  podílel,  podílí nebo má podílet při jejich přípravě anebo
   provádění sám nebo osoba jemu blízká, kterou se pro účely tohoto zákona
   rozumí
 
   a) příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel,
 
   b) osoby, s nimiž je ve vztahu
 
   1.  obchodním  jako  společník  společnosti nebo jako účastník sdružení
   anebo jako člen družstva;
 
   2. pracovním nebo služebním.
 
   § 149
 
   (1)   Autorizovaný   inspektor   je  oprávněn  na  základě  smlouvy  se
   stavebníkem a na jeho náklad
 
   a)  osvědčit  způsobem  stanoveným  v  § 117, že navrhovaná stavba nebo
   změna stavby před jejím dokončením (§ 118) může být provedena,
 
   b)  zpracovat  odborný  posudek  (certifikát)  pro  vydání kolaudačního
   souhlasu (§ 122),
 
   c) dohlížet na provádění stavby.
 
   (2)  Autorizovaný  inspektor  je povinen na výzvu stavebního úřadu a na
   jeho  náklad  poskytnout  v  rozsahu  své  odborné kvalifikace expertní
   součinnost.
 
   (3)  Autorizovaný  inspektor  je  povinen dbát soustavným vzděláváním o 
   prohlubování  svých  odborných a právních znalostí potřebných pro řádný
   výkon   funkce.  K  tomu  vedle  samostatného  studia  využívá  zejména
   vzdělávací akce organizované Komorou a vysokými školami.
 
   § 150
 
   (1)   Provádění   přípravy   a   zkoušek   uchazečů,   vedení  evidence
   autorizovaných  inspektorů a další úkony s tím související, organizačně
   zajišťuje  Komora. K zabezpečení jednotného postupu se zřizuje společný
   koordinační  orgán  schvalovaný  na  návrh  Komory ministrem pro místní
   rozvoj. Náklady spojené s přípravou na zkoušku a s jejím vykonáním nese
   uchazeč.
 
   (2)  Komora  shromažďuje,  eviduje,  aktualizuje  a poskytuje informace
   nezbytné  pro  činnost  autorizovaného  inspektora.  Na  úhradu nákladů
   spojených  s touto činností se autorizovaný inspektor každoročně podílí
   příspěvkem  ve  prospěch  Komory. Výše příspěvku je shodná s příspěvkem
   určeným členům Komory.
 
   (3)  Postup  při  jmenování  členů koordinačního orgánu a jeho činnost,
   přípravu,  provádění  a  obsah  zkoušek  a  náležitosti a způsob vedení
   evidence autorizovaných inspektorů stanoví prováděcí právní předpis.
 
   § 151
 
   (1)  Ministerstvo dozírá na přípravu ke zkoušce, na osnovy a postup při
   provádění   zkoušek,   na   podklady   pro   jmenování   a   odvolávání
   autorizovaných  inspektorů,  na  činnost  Komory  a  výkon agendy s tím
   související.  V součinnosti se stavebními úřady vykonává též dohled nad
   činností autorizovaných inspektorů a může dát návrh na opatření podle §
   144 odst. 2.
 
   (2)  Na  provádění  zkoušek  autorizovaných  inspektorů  se  nevztahuje
   správní řád.
 
   HLAVA IV
 
   POVINNOSTI A ODPOVĚDNOST OSOB PŘI PŘÍPRAVĚ, PROVÁDĚNÍ A UŽÍVÁNÍ STAVEB
 
   § 152
 
   Stavebník
 
   (1)  Stavebník  je  povinen dbát na řádnou přípravu a provádění stavby;
   tato povinnost se týká i terénních úprav a zařízení. Přitom musí mít na
   zřeteli  zejména  ochranu  života  a  zdraví  osob nebo zvířat, ochranu
   životního  prostředí  a  majetku,  i  šetrnost  k sousedství. K tomu je
   povinen  zajistit provedení a vyhodnocení zkoušek a měření předepsaných
   zvláštními  právními  předpisy.  Tyto povinnosti má i u staveb a jejich
   změn  nevyžadujících  stavební  povolení  ani  ohlášení  nebo  u jiného
   obdobného  záměru,  například  zřízení  reklamního  zařízení.  U staveb
   prováděných  svépomocí  je  stavebník  rovněž  povinen uvést do souladu
   prostorové polohy stavby s ověřenou projektovou dokumentací. O zahájení
   prací  na  stavbách  osvobozených  od povolení je povinen v dostatečném
   předstihu informovat osoby těmito pracemi přímo dotčené.
 
   (2)  Stavebník  je  povinen  pro  účely  projednání záměru podle tohoto
   zákona  opatřit  předepsanou  dokumentaci. Vyžaduje-li zákon zpracování
   projektové  dokumentace  osobou k tomu oprávněnou, je stavebník povinen
   zajistit  zpracování  projektové dokumentace takovou osobou, pokud nemá
   potřebné oprávnění sám.
 
   (3)  Při  provádění  stavby,  pokud  vyžadovala  stavební povolení nebo
   ohlášení stavebnímu úřadu, je stavebník povinen
 
   a)  oznámit  stavebnímu  úřadu  předem  termín zahájení stavby, název a
   sídlo  stavebního podnikatele, který bude stavbu provádět, u svépomocné
   formy  výstavby jméno a příjmení stavbyvedoucího nebo osoby, která bude
   vykonávat   stavební   dozor;   změny  v  těchto  skutečnostech  oznámí
   neprodleně stavebnímu úřadu,
 
   b)  před  zahájením  stavby  umístit  na  viditelném  místě u vstupu na
   staveniště  štítek o povolení stavby a ponechat jej tam až do dokončení
   stavby,  případně  do  vydání kolaudačního souhlasu; rozsáhlé stavby se
   mohou označit jiným vhodným způsobem s uvedením údajů ze štítku,
 
   c)  zajistit, aby na stavbě nebo na staveništi byla k dispozici ověřená
   dokumentace  stavby a všechny doklady týkající se prováděné stavby nebo
   její změny, popřípadě jejich kopie,
 
   d)  ohlašovat  stavebnímu  úřadu  fáze výstavby podle plánu kontrolních
   prohlídek  stavby,  umožnit provedení kontrolní prohlídky, a pokud tomu
   nebrání vážné důvody, této prohlídky se zúčastnit,
 
   e)  ohlásit  stavebnímu  úřadu  neprodleně po jejich zjištění závady na
   stavbě,  které  ohrožují  životy a zdraví osob, nebo bezpečnost stavby;
   tuto povinnost má stavebník i u staveb podle § 103,
 
   f) oznámit stavebnímu úřadu předem zahájení zkušebního provozu.
 
   (4)  U stavby financované z veřejného rozpočtu, kterou provádí stavební
   podnikatel  jako  zhotovitel,  je  stavebník povinen zajistit technický
   dozor  stavebníka  nad  prováděním stavby. Pokud zpracovala projektovou
   dokumentaci  pro  tuto stavbu osoba oprávněná podle zvláštního právního
   předpisu,   zajistí  stavebník  autorský  dozor  projektanta,  případně
   hlavního   projektanta   nad   souladem  prováděné  stavby  s  ověřenou
   projektovou dokumentací.
 
   § 153
 
   Stavbyvedoucí a stavební dozor
 
   (1)  Stavbyvedoucí  je  povinen  řídit  provádění  stavby  v  souladu s 
   rozhodnutím   nebo  jiným  opatřením  stavebního  úřadu  a  s  ověřenou
   projektovou  dokumentací,  zajistit  dodržování  povinností  k  ochraně
   života,  zdraví,  životního prostředí a bezpečnosti práce vyplývajících
   ze zvláštních právních předpisů, zajistit řádné uspořádání staveniště a
   provoz  na  něm  a  dodržení  obecných  požadavků  na výstavbu (§ 169),
   popřípadě  jiných  technických  předpisů a technických norem. V případě
   existence  staveb  technické  infrastruktury  v místě stavby je povinen
   zajistit  vytýčení  tras technické infrastruktury v místě jejich střetu
   se stavbou.
 
   (2)  Stavbyvedoucí  je  dále  povinen  působit  k  odstranění závad při
   provádění stavby a neprodleně oznámit stavebnímu úřadu závady, které se
   nepodařilo odstranit při vedení stavby, vytvářet podmínky pro kontrolní
   prohlídku  stavby,  spolupracovat s osobou vykonávající technický dozor
   stavebníka  nebo  autorský  dozor  projektanta, pokud jsou zřízeny, a s 
   koordinátorem  bezpečnosti  a  ochrany  zdraví  při práci, působí-li na
   staveništi.
 
   (3)  Osoba vykonávající stavební dozor odpovídá spolu se stavebníkem za
   soulad  prostorové  polohy  stavby  s ověřenou dokumentací, za dodržení
   obecných požadavků na výstavbu, za bezbariérové užívání stavby a jiných
   technických  předpisů  a  za  dodržení  rozhodnutí  a  jiných  opatření
   vydaných k uskutečnění stavby.
 
   (4) Osoba vykonávající stavební dozor sleduje způsob a postup provádění
   stavby,  zejména bezpečnost instalací a provozu technických zařízení na
   staveništi, vhodnost ukládání a použití stavebních výrobků, materiálů a
   konstrukcí  a  vedení  stavebního  deníku  nebo  jednoduchého záznamu o 
   stavbě;  působí  k odstranění závad při provádění stavby, a pokud se jí
   nepodaří  takové  závady v rámci vykonávání dozoru odstranit, oznámí je
   neprodleně stavebnímu úřadu.
 
   § 154
 
   Vlastník stavby a zařízení
 
   (1) Vlastník stavby je povinen
 
   a) udržovat stavbu podle § 3 odst. 4 po celou dobu její existence,
 
   b) neprodleně ohlásit stavebnímu úřadu závady na stavbě, které ohrožují
   životy či zdraví osob nebo zvířat,
 
   c)  umožnit  kontrolní  prohlídku  stavby,  a  pokud tomu nebrání vážné
   důvody, této prohlídky se zúčastnit,
 
   d)  uchovávat  stavební  deník  po  dobu  10 let od vydání kolaudačního
   souhlasu,  popřípadě  od  dokončení stavby, pokud se kolaudační souhlas
   nevyžaduje,
 
   e)  uchovávat po celou dobu trvání stavby dokumentaci jejího skutečného
   provedení,   rozhodnutí,   osvědčení,  souhlasy,  ověřenou  projektovou
   dokumentaci, popřípadě jiné důležité doklady týkající se stavby.
 
   (2) Vlastník zařízení, které podléhá tomuto zákonu, je povinen
 
   a) udržovat zařízení v řádném stavu po celou dobu jeho existence,
 
   b)  neprodleně  ohlásit  stavebnímu  úřadu  závady  na  zařízení, které
   ohrožují životy či zdraví osob nebo zvířat,
 
   c)  umožnit  kontrolní  prohlídku  zařízení, a pokud tomu nebrání vážné
   důvody, této prohlídky se zúčastnit,
 
   d)  uchovávat  dokumentaci  skutečného  provedení zařízení, rozhodnutí,
   souhlasy  a  jiné  důležité  doklady týkající se zařízení po celou dobu
   jeho existence.
 
   § 155
 
   (1)  Stavební  podnikatelé,  stavbyvedoucí, osoby vykonávající stavební
   dozor,  autorizovaní  inspektoři,  stavebníci  a  vlastníci staveb jsou
   povinni   bezodkladně   oznamovat   příslušnému   stavebnímu   úřadu  a
   ministerstvu  výskyt  závady,  poruchy  nebo  havárie stavby a výsledky
   šetření  jejich  příčin,  došlo-li  při  nich ke ztrátám na životech, k 
   ohrožení  života  osob  nebo  zvířat nebo ke značným majetkovým škodám.
   Oznámení musí obsahovat zejména místo, čas, popis oznamované události a
   jejích  důsledků, povahu stavby, popřípadě další okolnosti důležité pro
   správné  posouzení  příčin;  nezabývá se hodnocením či posuzováním viny
   nebo odpovědnosti.
 
   (2)  Rozsah  a  způsob  oznamování výskytu závady, poruchy nebo havárie
   stavby  a  výsledky  šetření  jejich  příčin  stanoví  prováděcí právní
   předpis.
 
   § 156
 
   Požadavky na stavby
 
   (1)  Pro  stavbu  mohou  být  navrženy  a  použity  jen takové výrobky,
   materiály  a  konstrukce,  jejichž  vlastnosti  z hlediska způsobilosti
   stavby  pro  navržený účel zaručují, že stavba při správném provedení a
   běžné  údržbě  po  dobu  předpokládané  existence  splní  požadavky  na
   mechanickou  odolnost a stabilitu, požární bezpečnost, hygienu, ochranu
   zdraví a životního prostředí, bezpečnost při udržování a užívání stavby
   včetně  bezbariérového  užívání stavby, ochranu proti hluku a na úsporu
   energie a ochranu tepla.
 
   (2)  Výrobky  pro  stavbu,  které mají rozhodující význam pro výslednou
   kvalitu  stavby a představují zvýšenou míru ohrožení oprávněných zájmů,
   jsou stanoveny a posuzovány podle zvláštních právních předpisů^39).
 
   § 157
 
   Stavební deník
 
   (1)  Při  provádění  stavby  vyžadující stavební povolení nebo ohlášení
   stavebnímu  úřadu musí být veden stavební deník, do něhož se pravidelně
   zaznamenávají údaje týkající se provádění stavby; u ohlašovaných staveb
   uvedených  v  §  104 odst. 1 písm. e) až k) postačí jednoduchý záznam o 
   stavbě.
 
   (2)  Stavební  deník  nebo  jednoduchý  záznam o stavbě je povinen vést
   zhotovitel  stavby,  u stavby prováděné svépomocí stavebník. Záznamy do
   nich   jsou   oprávněni   provádět   stavebník,   stavbyvedoucí,  osoba
   vykonávající  stavební  dozor,  osoba  provádějící  kontrolní prohlídku
   stavby a osoba odpovídající za provádění vybraných zeměměřických prací.
   Záznamy jsou dále oprávněny provádět osoby vykonávající technický dozor
   stavebníka a autorský dozor, jsou-li takové dozory zřízeny, koordinátor
   bezpečnosti  a  ochrany  zdraví  při  práci,  působí-li  na staveništi,
   autorizovaný  inspektor  u stavby, pro jejíž provedení vydal certifikát
   podle § 117, a další osoby oprávněné plnit úkoly správního dozoru podle
   zvláštních právních předpisů^4).
 
   (3)  Po  dokončení  stavby  předá  její  zhotovitel originál stavebního
   deníku nebo jednoduchého záznamu o stavbě stavebníkovi.
 
   (4)  Obsahové  náležitosti  stavebního  deníku a jednoduchého záznamu o 
   stavbě a způsob jejich vedení stanoví prováděcí právní předpis.
 
   ČÁST PÁTÁ
 
   SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
 
   HLAVA I 
 
   VYBRANÉ   ČINNOSTI   VE   VÝSTAVBĚ  A  SOUČINNOST  VLASTNÍKŮ  TECHNICKÉ
   INFRASTRUKTURY
 
   § 158
 
   Vybrané činnosti ve výstavbě
 
   (1)  Vybrané  činnosti,  jejichž  výsledek  ovlivňuje ochranu veřejných
   zájmů  ve  výstavbě, mohou vykonávat pouze fyzické osoby, které získaly
   oprávnění  k  jejich  výkonu  podle  zvláštního  právního předpisu^14).
   Vybranými  činnostmi  jsou  projektová  činnost  ve výstavbě, kterou se
   rozumí   zpracování   územně   plánovací  dokumentace,  územní  studie,
   dokumentace pro vydání územního rozhodnutí a pro uzavření veřejnoprávní
   smlouvy  nahrazující  územní  rozhodnutí a projektové dokumentace podle
   odstavce 2, a odborné vedení provádění stavby nebo její změny.
 
   (2) Projektovou dokumentací je dokumentace
 
   a) stavby podle § 104 odst. 1 písm. a) až e),
 
   b) stavby pro vydání stavebního povolení podle § 115,
 
   c) k uzavření veřejnoprávní smlouvy podle § 116,
 
   d) k posouzení autorizovaným inspektorem podle § 117,
 
   e)  změn  staveb  uvedených  v písmenech a) až d) před jejím dokončením
   podle § 118,
 
   f)  staveb  uvedených  v  písmenech  a)  až e) k opakovanému stavebnímu
   řízení nebo dodatečnému povolení stavby podle § 129,
 
   g) pro provádění stavby,
 
   h) pro nezbytné úpravy podle § 137, nebo
 
   i) vodního díla k ohlášení podle § 15a odst. 2 písm. c) vodního zákona.
 
   § 159
 
   Projektová činnost ve výstavbě
 
   (1)   Projektant  odpovídá  za  správnost,  celistvost  a  úplnost  jím
   zpracované  územně  plánovací  dokumentace, územní studie a dokumentace
   pro  vydání  územního  rozhodnutí,  zejména za respektování požadavků z 
   hlediska  ochrany  veřejných  zájmů  a za jejich koordinaci. Je povinen
   dbát  právních  předpisů  a  působit v součinnosti s příslušnými orgány
   územního plánování a dotčenými orgány.
 
   (2)  Projektant odpovídá za správnost, celistvost, úplnost a bezpečnost
   stavby   provedené   podle  jím  zpracované  projektové  dokumentace  a
   proveditelnost  stavby  podle této dokumentace, jakož i za technickou a
   ekonomickou  úroveň  projektu technologického zařízení, včetně vlivů na
   životní  prostředí.  Je  povinen  dbát  právních  předpisů  a  obecných
   požadavků  na výstavbu vztahujících se ke konkrétnímu stavebnímu záměru
   a  působit  v  součinnosti  s  příslušnými  dotčenými orgány. Statické,
   popřípadě   jiné   výpočty   musí   být   vypracovány   tak,  aby  byly
   kontrolovatelné.  Není-li projektant způsobilý některou část projektové
   dokumentace zpracovat sám, je povinen k jejímu zpracování přizvat osobu
   s oprávněním pro příslušný obor nebo specializaci, která odpovídá za jí
   zpracovaný  návrh.  Odpovědnost  projektanta za projektovou dokumentaci
   stavby jako celku tím není dotčena.
 
   (3)  Dokumentaci ohlašovaných staveb uvedených v § 104 odst. 1 písm. f)
   až  i)  a  k)  může  kromě  projektanta  zpracovat  též osoba, která má
   vysokoškolské  vzdělání  stavebního  nebo architektonického směru anebo
   střední vzdělání stavebního směru s maturitní zkouškou a alespoň 3 roky
   praxe  v  projektování  staveb.  Na  tuto  osobu  se přiměřeně vztahuje
   ustanovení odstavce 2.
 
   § 160
 
   Provádění staveb
 
   (1) Provádět stavbu může jako zhotovitel jen stavební podnikatel, který
   při   její   realizaci   zabezpečí   odborné  vedení  provádění  stavby
   stavbyvedoucím,  pokud v odstavcích 3 a 4 není stanoveno jinak. Dále je
   povinen  zabezpečit,  aby  práce  na  stavbě,  k  jejichž  provádění je
   předepsáno  zvláštní  oprávnění^49),  vykonávaly  jen osoby, které jsou
   držiteli takového oprávnění.
 
   (2)   Zhotovitel   stavby  je  povinen  provádět  stavbu  v  souladu  s 
   rozhodnutím   nebo  jiným  opatřením  stavebního  úřadu  a  s  ověřenou
   projektovou   dokumentací,   dodržet   obecné  požadavky  na  výstavbu,
   popřípadě   jiné  technické  předpisy  a  technické  normy  a  zajistit
   dodržování  povinností  k ochraně života, zdraví, životního prostředí a
   bezpečnosti práce vyplývajících ze zvláštních právních předpisů.
 
   (3) Svépomocí může stavebník sám pro sebe provádět
 
   a) stavby, terénní úpravy, zařízení a udržovací práce uvedené v § 103,
 
   b) stavby, terénní úpravy, zařízení a udržovací práce uvedené v § 104.
 
   (4) Stavby uvedené v odstavci 3 lze provádět svépomocí, pokud stavebník
   zajistí  stavební  dozor,  není-li  pro  takovou  činnost  sám  odborně
   způsobilý. Jde-li však o stavbu pro bydlení nebo změnu stavby, která je
   kulturní   památkou,  je  stavebník  povinen  zajistit  odborné  vedení
   provádění stavby stavbyvedoucím.
 
   § 161
 
   Vlastníci technické infrastruktury
 
   (1) Vlastníci technické infrastruktury jsou povinni vést o ní evidenci,
   která  musí  obsahovat  polohové  umístění  a ochranu, a v odůvodněných
   případech,  s  ohledem na charakter technické infrastruktury, i výškové
   umístění.  Na  žádost pořizovatele územně analytických podkladů, územní
   studie  nebo  územně  plánovací dokumentace, obecního úřadu, žadatele o 
   vydání  regulačního  plánu  nebo  územního  rozhodnutí, stavebníka nebo
   osoby  jím zmocněné sdělí vlastník technické infrastruktury ve lhůtě do
   30  dnů údaje o její poloze, podmínkách napojení, ochrany a další údaje
   nezbytné  pro  projektovou  činnost a provedení stavby. Informace mohou
   být poskytnuty v digitální podobě. Vlastník technické infrastruktury je
   oprávněn  požadovat  na žadateli úhradu nákladů spojených s poskytnutím
   požadovaných  údajů,  nejvýše  však  do výše nákladů na pořízení jejich
   kopií, nosičů dat a nákladů na doručení.
 
   (2)  Na  výzvu  orgánu  územního  plánování  a  stavebního  úřadu  jsou
   vlastníci  technické  infrastruktury povinni jim bez průtahů poskytnout
   nezbytnou součinnost při plnění úkolů podle tohoto zákona.
 
   HLAVA II
 
   EVIDENCE  ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ ČINNOSTI, UKLÁDÁNÍ PÍSEMNOSTÍ A NAHLÍŽENÍ DO
   NICH
 
   § 162
 
   (1) Evidenci územně plánovací činnosti vede ministerstvo, popřípadě jím
   pověřená  organizační  složka  státu  a  vkládá  do  ní  data  na návrh
   Ministerstva obrany.
 
   (2) Předmětem evidence územně plánovací činnosti jsou data o 
 
   a) územně plánovací dokumentaci a průběhu jejího pořizování,
 
   b) zastavitelných plochách nad 10 ha a účelu jejich využití,
 
   c) územních studiích.
 
   (3)   Evidence   územně   plánovací  činnosti  se  zveřejňuje  způsobem
   umožňujícím dálkový přístup.
 
   (4)  Krajský  úřad,  popřípadě  jím  pověřené úřady územního plánování,
   vkládá  data  do  evidence  územně  plánovací  činnosti za svůj správní
   obvod.
 
   (5)  Úřad  územního  plánování podává krajskému úřadu návrhy na vložení
   dat do evidence územně plánovací činnosti za svůj správní obvod.
 
   (6)  Obecní úřad, který splňuje podmínky pro výkon pořizovatele, podává
   krajskému  úřadu  návrhy  na  vložení  dat do evidence územně plánovací
   činnosti.
 
   (7)   Obsahové  náležitosti  podkladů  pro  evidenci  územně  plánovací
   činnosti stanoví prováděcí právní předpis.
 
   § 163
 
   (1)  Politiku  územního  rozvoje  a  zprávu  o jejím uplatňování ukládá
   ministerstvo.
 
   (2)   Ministerstvo   zveřejní   způsobem  umožňujícím  dálkový  přístup
   schválenou  politiku  územního  rozvoje  a zprávu o jejím uplatňování a
   místo,  kde  je možné do ní a do její dokladové dokumentace nahlížet, a
   zašle ji krajským úřadům.
 
   § 164
 
   (1)  Zásady územního rozvoje, včetně dokladů o jejich pořizování ukládá
   krajský  úřad; zásady územního rozvoje opatřené záznamem o účinnosti se
   poskytují  v  rozsahu  potřebném pro výkon působnosti stavebním úřadům,
   úřadům  územního  plánování na území kraje a krajským úřadům sousedních
   krajů.  Zásady  územního  rozvoje opatřené záznamem o účinnosti krajský
   úřad zasílá ministerstvu.
 
   (2)  Krajský  úřad zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup vydané
   zásady územního rozvoje spolu s usnesením zastupitelstva kraje a místa,
   kde  je  možné do nich a do dokladové dokumentace nahlížet; toto oznámí
   dotčeným  orgánům  neuvedeným  v  odstavci  1  jednotlivě. Krajský úřad
   rovněž   zveřejňuje  způsobem  umožňujícím  dálkový  přístup  zprávu  o 
   uplatňování zásad územního rozvoje schválenou zastupitelstvem kraje.
 
   § 165
 
   (1)  Územní  plán  a  regulační plán, včetně dokladů o jeho pořizování,
   ukládá  pořizovatel u obce, pro kterou byl pořízen; opatřené záznamem o 
   účinnosti  je  poskytuje  stavebnímu  úřadu, úřadu územního plánování a
   krajskému úřadu.
 
   (2)  Vymezení  zastavěného  území  vydané formou opatření obecné povahy
   podle  § 59 odst. 2 včetně dokladů o jeho pořizování ukládá pořizovatel
   u  obce,  pro  kterou  bylo  pořízeno; opatřené záznamem o účinnosti je
   bezodkladně  poskytne  stavebnímu  úřadu  a  úřadu  územního plánování.
   Vymezení  zastavěného  území  pořizovatel  současně  zveřejní  způsobem
   umožňujícím dálkový přístup.
 
   (3)  Pořizovatel  zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup údaje o 
   vydaném územním plánu, regulačním plánu a místech, kde je možné do této
   územně  plánovací dokumentace a do její dokladové dokumentace nahlížet;
   toto  oznámí  dotčeným  orgánům  neuvedeným  v  odstavci  1 jednotlivě.
   Pořizovatel  rovněž  zveřejňuje  způsobem  umožňujícím  dálkový přístup
   zastupitelstvem obce schválenou zprávu o uplatňování územního plánu.
 
   § 166
 
   (1)  Územně analytické podklady a jejich aktualizace ukládá pořizovatel
   a  poskytuje  je  stavebním úřadům v rozsahu potřebném pro výkon jejich
   působnosti. Pořizovatel poskytuje územně analytické podklady s výjimkou
   údajů  o území na základě žádosti poskytovatele údajů, od kterých je, s 
   výjimkou  orgánů  veřejné  správy a jimi zřízených organizací, oprávněn
   požadovat  úhradu  nákladů  spojených s poskytnutím územně analytických
   podkladů, nejvýše však do ceny nákladů na pořízení jejich kopií, nosičů
   dat a nákladů na jejich doručení žadateli.
 
   (2)   Pořizovatel   zveřejňuje  územně  analytické  podklady  a  jejich
   aktualizace  v  rozsahu a způsobem umožňujícím dálkový přístup, obdobně
   zveřejňuje  informace  o technické infrastruktuře a o jejím vlastníkovi
   obsažené v údaji o území, poskytnuté podle § 27.
 
   (3)  Územní studii ukládá její pořizovatel; poskytuje ji tomu, na jehož
   návrh nebo žádost byla pořízena, obci a stavebnímu úřadu. Místa, kde je
   do územní studie možné nahlížet, oznámí jednotlivě dotčeným orgánům.
 
   § 167
 
   (1)  Veškerá  pravomocná  rozhodnutí  a  jiná opatření stavebního úřadu
   podle  tohoto  zákona, podklady pro správní řízení a pro jiná opatření,
   včetně  ověřené  projektové dokumentace a certifikátů od autorizovaného
   inspektora, eviduje a ukládá příslušný stavební úřad.
 
   (2)  Obecný  stavební  úřad  zasílá  svá  pravomocná  rozhodnutí a jiná
   opatření  podle  tohoto zákona, včetně ověřené projektové dokumentace a
   certifikátů  od  autorizovaného inspektora, místně příslušnému obecnímu
   úřadu, pokud není doručováno obci.
 
   (3)  Místně příslušný obecní úřad, který není stavebním úřadem, eviduje
   a  ukládá  rozhodnutí  a  jiná  opatření  stavebního  úřadu  a ověřenou
   projektovou dokumentaci týkající se stavby.
 
   (4)  U  staveb v působnosti vojenských a jiných stavebních úřadů ukládá
   podklady a projektovou dokumentaci výhradně příslušný stavební úřad.
 
   § 168
 
   (1)  Opatření  obecné  povahy  po  dni  nabytí  jeho  účinnosti  opatří
   příslušný  orgán  záznamem  o jeho účinnosti; ustanovení § 75 správního
   řádu se použije přiměřeně.
 
   (2)  Vedení  spisové  služby  a nahlížení do spisu se řídí ustanoveními
   správního  řádu  a  zvláštního právního předpisu^50). Kopii dokumentace
   stavby stavební úřad poskytne, pokud žadatel předloží souhlas toho, kdo
   dokumentaci  pořídil,  případně  souhlas  vlastníka  stavby,  které  se
   dokumentace  týká.  V  odůvodněných  případech  lze  usnesením  odepřít
   nahlížení do vybraných částí dokumentace u staveb důležitých pro obranu
   státu, staveb civilní ochrany a bezpečnosti, popřípadě z důvodů ochrany
   osob a jejich majetku.
 
   HLAVA III
 
   OBECNÉ  POŽADAVKY  NA  VÝSTAVBU,  ÚČELY  VYVLASTNĚNÍ A ÚPRAVA NĚKTERÝCH
   DALŠÍCH PRÁV A POVINNOSTÍ
 
   § 169
 
   Obecné požadavky na výstavbu
 
   (1)  Právnické  osoby,  fyzické osoby a příslušné orgány veřejné správy
   jsou   povinny   při   územně  plánovací  a  projektové  činnosti,  při
   povolování, provádění, užívání a odstraňování staveb respektovat záměry
   územního  plánování  a  obecné požadavky na výstavbu [§ 2 odst. 2 písm.
   e)] stanovené prováděcími právními předpisy.
 
   (2)  Výjimku  z obecných požadavků na výstavbu, jakož i řešení územního
   plánu  nebo  regulačního  plánu  odchylně  od  nich  lze v jednotlivých
   odůvodněných  případech  povolit  pouze  z  těch ustanovení prováděcího
   právního  předpisu,  ze kterých tento předpis povolení výjimky výslovně
   umožňuje,  a  jen  pokud  se  tím neohrozí bezpečnost, ochrana zdraví a
   života  osob  a  sousední  pozemky  nebo stavby. Řešením podle povolené
   výjimky  musí  být  dosaženo  účelu  sledovaného  obecnými požadavky na
   výstavbu.
 
   (3)  O  výjimce  z obecných požadavků na využívání území při pořizování
   územního  plánu  a regulačního plánu rozhoduje příslušný pořizovatel. O 
   výjimce z obecných požadavků na využívání území při stanovení požadavků
   na  vymezování  pozemků  a umisťování staveb na nich rozhoduje stavební
   úřad příslušný rozhodnout ve věci.
 
   (4) O výjimce z technických požadavků na stavby a technických požadavků
   zabezpečujících  bezbariérové  užívání  stavby  rozhoduje stavební úřad
   příslušný rozhodnout ve věci.
 
   (5)  Řízení  o  výjimce se vede na žádost buď samostatně, nebo může být
   spojeno  s  územním,  stavebním nebo jiným řízením podle tohoto zákona;
   nemusí však být ukončeno společným správním aktem.
 
   (6) Rozhodnutí o povolení výjimky nebo odchylného řešení podle odstavců
   2 až 5 lze vydat jen v dohodě nebo se souhlasem dotčeného orgánu, který
   hájí  zájmy  chráněné  podle  zvláštních  právních předpisů, kterých se
   odchylné řešení týká.
 
   § 170
 
   Účely vyvlastnění
 
   (1)  Práva  k  pozemkům a stavbám, potřebná pro uskutečnění staveb nebo
   jiných  veřejně  prospěšných opatření podle tohoto zákona, lze odejmout
   nebo  omezit, jsou-li vymezeny ve vydané územně plánovací dokumentaci a
   jde-li o 
 
   a)  veřejně  prospěšnou  stavbu  dopravní  a  technické infrastruktury,
   včetně  plochy nezbytné k zajištění její výstavby a řádného užívání pro
   stanovený účel,
 
   b)  veřejně  prospěšné  opatření,  a  to  snižování  ohrožení  v  území
   povodněmi   a  jinými  přírodními  katastrofami,  zvyšování  retenčních
   schopností  území, založení prvků územního systému ekologické stability
   a ochranu archeologického dědictví,
 
   c) stavby a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu,
 
   d) asanaci (ozdravění) území.
 
   (2)  Právo  k  pozemku  nebo  stavbě  lze  odejmout  nebo  omezit též k 
   vytvoření  podmínek  pro  nezbytný  přístup,  řádné užívání stavby nebo
   příjezd k pozemku nebo stavbě.
 
   (3)  Řízení o vyvlastnění práv k pozemkům a stavbám, příslušnost k jeho
   vedení a podmínky vyvlastnění upravuje zvláštní právní předpis^51).
 
   § 171
 
   Státní dozor ve věcech územního plánování a stavebního řádu
 
   (1)  Státní  dozor  ve  věcech  územního  plánování  a  stavebního řádu
   vykonávají  ministerstvo, krajské úřady jako orgány územního plánování,
   úřady  územního  plánování a stavební úřady. Při výkonu této působnosti
   dozírají  na  dodržování  ustanovení  tohoto  zákona, právních předpisů
   vydaných k jeho provedení, jakož i na dodržování opatření obecné povahy
   a rozhodnutí vydaných na základě tohoto zákona.
 
   (2)  Ministerstvo  při  provádění  státního  dozoru sleduje, jak orgány
   veřejné  správy vykonávají působnost stanovenou tímto zákonem, a státní
   dozor   nad  činností  autorizovaných  inspektorů,  který  je  součástí
   státního dozoru ve věcech stavebního řádu.
 
   (3)  V  případě  zjištění  nedostatků  orgán  uvedený  v odstavci 1, se
   zřetelem  na  jejich  charakter  a následky či možné následky, vyzve ke
   zjednání  nápravy  nebo  rozhodnutím  uloží povinnost zjednat nápravu v 
   přiměřené  lhůtě; v rozhodnutí může do doby zjednání nápravy pozastavit
   nebo  omezit  výkon  činnosti,  při  níž  dochází  k  porušování právní
   povinnosti.
 
   (4) Působnost jiných orgánů veřejné správy není ustanoveními odstavců 1
   až 3 dotčena.
 
   § 172
 
   Vstupy na pozemky a do staveb
 
   (1)  Pověřený zaměstnanec stavebního úřadu, orgánu územního plánování a
   orgánu  obce  (dále jen "oprávněná úřední osoba")^52), pokud plní úkoly
   podle tohoto zákona, je oprávněn vstupovat na cizí pozemky, stavby a do
   staveb s vědomím jejich vlastníků při
 
   a) zjišťování stavu stavby a pozemku,
 
   b) opatřování důkazů a dalších podkladů pro vydání správního rozhodnutí
   nebo opatření.
 
   (2)  V  případě  bezprostředního  ohrožení  života  nebo zdraví osob či
   zvířat,   které   nastalo   v  souvislosti  s  přípravou  a  prováděním
   neodkladného  odstranění  stavby,  nutných  zabezpečovacích  prací nebo
   vyklizení  stavby  ve  veřejném  zájmu,  může  oprávněná  úřední  osoba
   vstoupit  na pozemek, stavbu a do stavby i bez vědomí jejich vlastníka.
   O  tom musí vlastníka bez zbytečného odkladu informovat a uvést důvody,
   které k tomu vedly.
 
   (3)  Do  obydlí  může  oprávněná úřední osoba vstoupit, jen pokud je to
   nezbytné  pro  ochranu  života,  zdraví nebo bezpečnosti osob. Pokud je
   obydlí  užíváno  také  pro  podnikání nebo provozování jiné hospodářské
   činnosti,  může  do  něj  oprávněná úřední osoba vstoupit též, je-li to
   nezbytné  pro plnění úkolů veřejné správy podle tohoto zákona. Uživatel
   obydlí je v uvedených případech povinen oprávněné úřední osobě vstup do
   obydlí umožnit.
 
   (4)  Oprávnění  ke vstupu se prokazuje zvláštním průkazem, ve kterém je
   uvedeno jméno, příjmení, zaměstnavatel a funkce oprávněné úřední osoby,
   rozsah  oprávnění a vymezení platnosti průkazu. Průkaz musí být opatřen
   otiskem úředního razítka a podepsán s uvedením jména, příjmení a funkce
   osoby,  která  pověření  vydala.  Pokud  je  to třeba, přizve oprávněná
   úřední  osoba  na  pozemek,  stavbu  a do stavby znalce, autorizovaného
   inspektora nebo pověřeného pracovníka dotčeného orgánu, popřípadě další
   osoby  z  důvodu jejich odborných znalostí. Vlastník je povinen umožnit
   pro  účely  podle  odstavce  1  vykonání  nezbytných  zkoušek  a měření
   použitím  nezbytných  technických  zařízení  či  prostředků.  Oprávněné
   úřední  osoby  i  přizvané  osoby  jsou povinny dbát, aby při vstupu na
   pozemek,  stavbu  nebo  do  stavby  nedošlo  ke škodě, které bylo možno
   zabránit.
 
   (5)  Pokud  vlastník  pozemku  nebo stavby bude bránit vstupu oprávněné
   úřední osobě nebo jí přizvané osobě, může mu stavební úřad rozhodnutím,
   které  je  prvním  úkonem  v  řízení, umožnění vstupu nařídit. Odvolání
   proti takovému rozhodnutí nemá odkladný účinek.
 
   (6)  Zvláštní  právní  předpisy  o  vstupu  na pozemky nebo do staveb v 
   okruhu  zájmů  obrany,  bezpečnosti  nebo  jiného  zájmu  státu  nejsou
   dotčeny.
 
   § 173
 
   Pořádková pokuta
 
   (1)  Stavební  úřad může rozhodnutím uložit pořádkovou pokutu do 50 000
   Kč  tomu,  kdo závažným způsobem ztěžuje postup v řízení nebo provedení
   kontrolní prohlídky, anebo plnění úkolů podle § 172 tím, že
 
   a)  znemožňuje  oprávněné  úřední osobě nebo osobě jí přizvané vstup na
   svůj pozemek nebo stavbu,
 
   b) na výzvu stavebního úřadu se nezúčastní kontrolní prohlídky, ač je k 
   tomu podle tohoto zákona povinen.
 
   (2)  Pořádkovou pokutu do 50 000 Kč může stavební úřad uložit vlastníku
   technické  infrastruktury, který neposkytl nezbytnou součinnost podle §
   161 odst. 2, ačkoli byl k tomu vyzván.
 
   (3)  Při  ukládání  pořádkové  pokuty podle odstavců 1 a 2 se postupuje
   podle ustanovení správního řádu o pořádkové pokutě^53).
 
   § 174
 
   Expertní součinnost
 
   (1)  V  souvislosti  s  územním  a  stavebním  řízením,  s  posuzováním
   způsobilosti   stavby  k  užívání,  se  změnami  v  užívání  stavby,  s 
   odstraňováním  stavby,  s  dohledem  a  uplatňováním  svých  zvláštních
   pravomocí  může  stavební  úřad  zabezpečit  součinnost  autorizovaného
   inspektora,  znalce  a vědeckého nebo jiného specializovaného odborného
   pracoviště.
 
   (2) Půjde-li o opatření ukládané ve veřejném zájmu, kdy stav stavby ani
   opatření   stavebního   úřadu   nejsou  vyvolány  neplněním  povinností
   vlastníka  stavby,  hradí náklady na expertní práce, zejména zpracování
   posudků,  stanovisek  a  jiných  podkladů  stavební  úřad.  V ostatních
   případech  nese  podle okolností tyto náklady nebo jejich část vlastník
   stavby,  popřípadě stavebník; povinnost hradit náklady nebo jejich část
   uloží  stavební  úřad  rozhodnutím.  Obdobně  se  postupuje,  nařídí-li
   stavební   úřad   sejmutí  a  přezkoušení  vzorků,  zkoušky  stavebních
   materiálů, popřípadě provedení jiných odborných úkonů a zkoušek.
 
   (3)  Právní  úprava  úhrady  dalších nákladů, zejména nákladů správního
   řízení, tím není dotčena.
 
   HLAVA IV
 
   OCHRANA VEŘEJNÝCH ZÁJMŮ A SOUČINNOST SPRÁVNÍCH ORGÁNŮ
 
   § 175
 
   (1) V územích vymezených Ministerstvem obrany nebo Ministerstvem vnitra
   lze  v  zájmu  zajišťování  obrany  a  bezpečnosti  státu  vydat územní
   rozhodnutí a povolit stavbu jen na základě jejich závazného stanoviska.
   Vymezená  území  oznámí  pořizovatelům  územně  analytických podkladů a
   stavebním úřadům, v jejichž správních obvodech se nacházejí.
 
   (2)  Ministerstvo  obrany  nebo  Ministerstvo  vnitra  mohou  v územích
   vymezených podle odstavce 1 uplatňovat u staveb již zřízených požadavky
   na nezbytné úpravy nebo si u nich vyhradit předchozí závazné stanovisko
   ke  změnám  stavby.  Náklady  na  nezbytné úpravy provedené na zvláštní
   požadavek  Ministerstva  obrany  nebo  Ministerstva  vnitra  hradí tyto
   orgány.
 
   § 176
 
   (1) Dojde-li při postupu podle tohoto zákona nebo v souvislosti s tím k 
   nepředvídaným  nálezům  kulturně  cenných předmětů, detailů stavby nebo
   chráněných  částí  přírody anebo k archeologickým nálezům, je stavebník
   povinen  neprodleně  oznámit  nález  stavebnímu  úřadu  a orgánu státní
   památkové  péče  nebo  orgánu ochrany přírody a zároveň učinit opatření
   nezbytná  k tomu, aby nález nebyl poškozen nebo zničen, a práce v místě
   nálezu  přerušit.  Tuto  povinnost  může  stavebník přenést smlouvou na
   stavebního  podnikatele  nebo na osobu zabezpečující přípravu stavby či
   provádějící  jiné  práce  podle tohoto zákona. Stavební úřad v dohodě s 
   příslušným dotčeným orgánem stanoví podmínky k zabezpečení zájmů státní
   památkové  péče  a  ochrany  přírody  a  krajiny,  popřípadě rozhodne o 
   přerušení prací.
 
   (2)  Hrozí-li  nebezpečí  z  prodlení  a nepostačují podmínky stanovené
   stavebním  úřadem  podle  odstavce  1, může orgán státní památkové péče
   nebo  orgán  ochrany  přírody  do  5  pracovních dnů od oznámení nálezu
   stanovit  opatření  k  ochraně nálezu a rozhodnout o přerušení prací. V 
   takovém  případě  může  stavebník  v  pracích  pokračovat až na základě
   písemného  souhlasu  orgánu,  který  rozhodl  o  přerušení prací. Kopie
   rozhodnutí a souhlasu se zasílá příslušnému stavebnímu úřadu.
 
   (3)  Na  základě oznámení nálezu podle odstavce 2 může stavební úřad po
   dohodě  s  orgánem  státní  památkové péče nebo orgánem ochrany přírody
   vydané stavební povolení ve veřejném zájmu změnit.
 
   (4)  Ministerstvo  kultury  může  na návrh orgánu státní památkové péče
   nebo Archeologického ústavu Akademie věd České republiky rozhodnout, že
   se  jedná  o  nález  mimořádného  významu,  a  z  vlastního podnětu jej
   prohlásí   za   kulturní   památku^32).   Kopie  rozhodnutí  se  zasílá
   příslušnému stavebnímu úřadu.
 
   (5) Na základě rozhodnutí podle odstavce 4 může stavební úřad po dohodě
   s  Ministerstvem  kultury  vydané  stavební  povolení ve veřejném zájmu
   změnit nebo zrušit.
 
   (6)  Stavebník může uplatnit nárok na náhradu nákladů, které mu vznikly
   v důsledku postupu podle odstavců 2 a 3, u orgánu státní památkové péče
   nebo  orgánu ochrany přírody, anebo v důsledku postupu podle odstavce 5
   u  Ministerstva  kultury,  a to ve lhůtě 6 měsíců ode dne nabytí právní
   moci  rozhodnutí, na jehož základě mu tyto náklady vznikly; jinak nárok
   na jejich náhradu zaniká.
 
   § 177
 
   Mimořádné postupy
 
   (1)  Pokud  při  vyhlášení  stavu  nebezpečí,  nouzového  stavu,  stavu
   ohrožení   státu   nebo   válečného  stavu  podle  zvláštního  právního
   předpisu^54) anebo při bezprostředně hrozící živelní pohromě či závažné
   havárii je třeba bezodkladně provést opatření k odvrácení nebo zmírnění
   možných  dopadů  mimořádné  události,  lze  se v mezích odstavců 2 až 4
   odchýlit od postupů stanovených tímto zákonem.
 
   (2)  Opatření  na  stavbách a pozemcích spočívající podle okolností i v
   provádění  staveb,  terénních  úprav nebo odstraňování staveb, jimiž se
   předchází bezprostředně hrozícím důsledkům živelní pohromy nebo závažné
   havárie,  čelí  jejich  účinkům a zabraňuje ohrožení života nebo zdraví
   osob,  popřípadě  jiným  škodám,  mohou  být  zahájena  bez předchozího
   rozhodnutí  nebo  jiného  opatření  podle  tohoto  zákona, nestanoví-li
   zvláštní   právní  předpisy  jinak.  Stavebnímu  úřadu  však  musí  být
   neprodleně  oznámeno,  že  jsou  taková opatření prováděna. V následném
   stavebním řízení o stavbě, pokud je podle tohoto zákona vyžadováno, lze
   postupovat podle odstavců 3 a 4.
 
   (3)  Jestliže  se  stavby  nebo  terénní  úpravy zničené nebo poškozené
   živelní  pohromou  nebo  závažnou havárií mohou v souladu se zvláštními
   právními předpisy obnovit ve shodě s původními rozhodnutími nebo jinými
   opatřeními  stavebního  úřadu,  postačí, že takové opatření bylo předem
   stavebnímu  úřadu  ohlášeno.  Pro  tento  postup platí ustanovení § 106
   odst.  1  obdobně s tím, že lhůta pro písemné sdělení stavebního úřadu,
   že proti obnovení stavby nemá námitek, činí 7 dnů. V ohlášení se uvedou
   údaje  o  stavbě  nebo  terénních  úpravách,  které  mají být obnoveny,
   jednoduchý technický popis prací a osoba, která bude činnost provádět.
 
   (4)  Souhlas stavebního úřadu podle odstavce 3 platí po dobu 12 měsíců;
   nepozbývá   však  platnosti,  pokud  v  této  době  bylo  s  prováděním
   ohlášených prací započato. Lhůta začíná běžet dnem následujícím po dni,
   kdy byl stavebníkovi doručen písemný souhlas, nebo dnem následujícím po
   dni, kdy uplynulo 7 dnů ode dne ohlášení.
 
   (5)  U  staveb a terénních úprav, které je nezbytné bezodkladně provést
   ke  zmírnění nebo odvrácení dopadů živelní pohromy nebo závažné havárie
   stavby, může být
 
   a)  po  projednání  se  stavebním  úřadem  upuštěno  od vydání územního
   rozhodnutí  nebo územního souhlasu, popřípadě stanoveno, že k provedení
   stavby  nebo  terénních úprav postačí souhlas stavebního úřadu s jejich
   ohlášením,
 
   b)  po  projednání  se  stavebním  úřadem omezen obsah žádosti a jejích
   příloh na nejnutnější míru nezbytnou pro rozhodnutí,
 
   c) stanoveno v rozhodnutí, že některé doklady předepsané jako přílohy k 
   žádosti,  popřípadě  jiné  doklady  budou předloženy ve stanovené lhůtě
   dodatečně,
 
   d)  v  odůvodněných  případech  vydáno  předběžné  povolení,  v němž se
   stanoví  lhůta dodatečného předložení podkladů; po jejich předložení se
   provede řízení a vydá rozhodnutí,
 
   e)  zkrácena  lhůta  pro  provedení  právního  úkonu  účastníků řízení,
   nejvýše  však  na polovinu lhůty stanovené tímto zákonem nebo zvláštním
   právním předpisem; o zkrácení lhůt stavební úřad poučí účastníky řízení
   v oznámení o zahájení řízení.
 
   (6)  Odvolání  proti rozhodnutí vydanému v řízení podle odstavce 5 nemá
   odkladný účinek.
 
   (7)  Dokončení  staveb  a  prací provedených podle odstavců 2, 3 a 5 je
   stavebník povinen bezodkladně oznámit stavebnímu úřadu.
 
   HLAVA V 
 
   SPRÁVNÍ DELIKTY
 
   Přestupky
 
   § 178
 
   (1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
 
   a)  v  rozporu  s  §  76  provede  činnosti,  ke kterým je třeba územní
   rozhodnutí   nebo  veřejnoprávní  smlouva  nebo  územní  souhlas  anebo
   regulační plán,
 
   b)  jako  žadatel  o  vydání  územního  rozhodnutí  nezajistí  vyvěšení
   informace podle § 87 odst. 2,
 
   c)  jako  žadatel o vydání územního rozhodnutí ve zjednodušeném územním
   řízení  nezajistí vyvěšení informace o návrhu výroku rozhodnutí podle §
   95 odst. 4,
 
   d)   provede   činnosti   v   rozporu  s  územním  rozhodnutím  nebo  s 
   veřejnoprávní  smlouvou  anebo  regulačním  plánem nahrazujícími územní
   rozhodnutí, nebo provede činnosti jimi zakázané, anebo provede činnosti
   v rozporu s územním souhlasem,
 
   e)  v  rozporu  s  §  119  odst.  1 užívá stavbu, na kterou se vztahuje
   povinnost  oznámení  podle  §  120  odst. 1, bez zajištění zkoušek nebo
   měření a jejich vyhodnocení,
 
   f)   užívá  stavbu  bez  kolaudačního  rozhodnutí,  pokud  bylo  takové
   rozhodnutí třeba,
 
   g) užívá stavbu v rozporu s kolaudačním rozhodnutím,
 
   h)  užívá  změnu  stavby bez kolaudačního rozhodnutí, pokud bylo takové
   rozhodnutí třeba,
 
   i) užívá změnu stavby v rozporu s kolaudačním rozhodnutím,
 
   j)  užívá  stavbu  bez  kolaudačního  souhlasu,  pokud  je podle zákona
   vyžadován, nebo přes zákaz stavebního úřadu podle § 122 odst. 4,
 
   k) užívá stavbu v rozporu s kolaudačním souhlasem,
 
   l)  užívá změnu stavby bez kolaudačního souhlasu, pokud je podle zákona
   vyžadován, nebo přes zákaz stavebního úřadu podle § 122 odst. 4,
 
   m) užívá změnu stavby v rozporu s kolaudačním souhlasem,
 
   n)  užívá  stavbu bez oznámení stavebníka podle § 120 odst. 1 nebo přes
   zákaz stavebního úřadu podle § 120 odst. 2,
 
   o) užívá stavbu v rozporu s oznámením stavebníka podle § 120 odst. 1,
 
   p)  užívá změnu stavby bez oznámení stavebníka podle § 120 odst. 1 nebo
   přes zákaz stavebního úřadu podle § 120 odst. 2,
 
   q)  užívá  změnu  stavby  v  rozporu s oznámením stavebníka podle § 120
   odst. 1,
 
   r) užívá stavbu nebo terénní úpravy uvedené v § 104 odst. 1 písm. e) až
   i) provedené bez souhlasu nebo povolení stavebního úřadu,
 
   s)  užívá  stavbu  v  rozporu se souhlasem stavebního úřadu podle § 127
   odst. 2 nebo povolením podle § 127 odst. 4,
 
   t)  užívá  stavbu  v  rozporu  s povolením k předčasnému užívání stavby
   podle § 123,
 
   u) provede zkušební provoz v rozporu s rozhodnutím podle § 124,
 
   v) v rozporu s § 128 odstraní stavbu uvedenou v § 103 obsahující azbest
   nebo  stavbu  uvedenou v § 103 odst. 1 písm. e) bodech 4 až 8 anebo v §
   104 bez souhlasu nebo povolení stavebního úřadu,
 
   w)  v  rozporu s § 128 odstraní stavbu vyžadující stavební povolení bez
   souhlasu nebo povolení stavebního úřadu,
 
   x)  odstraní  stavbu  v  rozporu se souhlasem nebo povolením stavebního
   úřadu podle § 128,
 
   y) v rozporu s § 158 provádí vybrané činnosti ve výstavbě bez oprávnění
   podle zvláštního právního předpisu^14), nebo
 
   z)  v  rozporu  s  § 171 odst. 3 nezjedná nápravu ve lhůtě stanovené ve
   výzvě nebo rozhodnutí stavebního úřadu.
 
   (2) Fyzická osoba se jako stavebník dopustí přestupku tím, že
 
   a)  v  rozporu  s  § 104 provede stavbu nebo její změnu, terénní úpravy
   nebo udržovací práce bez souhlasu stavebního úřadu,
 
   b)  v  rozporu  s  § 104 provede stavbu nebo její změnu, terénní úpravy
   nebo udržovací práce v rozporu se souhlasem stavebního úřadu,
 
   c)  v  rozporu  s  § 104 provede stavbu nebo její změnu, terénní úpravy
   nebo  udržovací práce v chráněném území nebo v ochranném pásmu anebo na
   nezastavitelném   pozemku   nebo  v  nezastavěném  území  bez  souhlasu
   stavebního úřadu,
 
   d)  v rozporu s § 108 provede změnu stavby bez stavebního povolení nebo
   veřejnoprávní   smlouvy  anebo  oznámeného  certifikátu  autorizovaného
   inspektora,
 
   e)  v  rozporu  s  §  108  provede  stavbu bez stavebního povolení nebo
   veřejnoprávní   smlouvy  anebo  oznámeného  certifikátu  autorizovaného
   inspektora,
 
   f)  v  rozporu  s  §  108 provede stavbu nebo její změnu bez stavebního
   povolení   nebo  veřejnoprávní  smlouvy  anebo  oznámeného  certifikátu
   autorizovaného  inspektora  v  chráněném  území  nebo v ochranném pásmu
   anebo na nezastavitelném pozemku nebo v nezastavěném území,
 
   g) provede stavbu nebo její změnu v rozporu se stavebním povolením nebo
   veřejnoprávní    smlouvou,    oznámeným   certifikátem   autorizovaného
   inspektora, opakovaným stavebním povolením anebo s dodatečným povolením
   stavby,
 
   h)  provede  stavbu  nebo  její změnu v rozporu se souhlasem stavebního
   úřadu,   stavebním   povolením,   veřejnoprávní   smlouvou,   oznámeným
   certifikátem  autorizovaného inspektora, opakovaným stavebním povolením
   nebo  s  dodatečným povolením stavby v chráněném území nebo v ochranném
   pásmu anebo na nezastavitelném pozemku nebo v nezastavěném území,
 
   i)  v  rozporu  s § 134 odst. 2 nebo 3 nezjedná nápravu nebo nepředloží
   doklady ve lhůtě stanovené ve výzvě nebo rozhodnutí stavebního úřadu,
 
   j)  v  rozporu  s  §  134  odst. 4 neuposlechne výzvu nebo rozhodnutí k 
   zastavení prací na stavbě,
 
   k) poruší některou z povinností podle § 152 odst. 1, 3 nebo 4,
 
   l) poruší povinnost podle § 160 odst. 4,
 
   m)  poruší  některou z povinností k ochraně veřejných zájmů podle § 176
   odst. 1,
 
   n) v rozporu s § 155 poruší oznamovací povinnost, nebo
 
   o)  v  rozporu  s  § 157 nevede stavební deník nebo jednoduchý záznam o 
   stavbě.
 
   (3) Za přestupek lze uložit pokutu
 
   a)  do  2  000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. c), f)
   nebo h),
 
   b)  do  1  000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. f), j)
   nebo n) nebo odstavce 2 písm. e) nebo m),
 
   c) do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), d), g),
   h),  i),  k),  l),  m),  o), p), q), s), t), u) nebo w) nebo odstavce 2
   písm. d) nebo g),
 
   d) do 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), c), e),
   r), v), x), y) nebo z) nebo odstavce 2 písm. a), b), i), j), k), l), n)
   nebo o).
 
   § 179
 
   (1) Fyzická osoba se jako stavbyvedoucí dopustí přestupku tím, že
 
   a)  v  rozporu  s § 134 odst. 2 nebo 3 nezjedná nápravu nebo nepředloží
   doklady ve lhůtě stanovené ve výzvě nebo rozhodnutí stavebního úřadu,
 
   b) poruší některou z povinností podle § 153 odst. 1 nebo 2, nebo
 
   c) v rozporu s § 155 poruší oznamovací povinnost.
 
   (2) Fyzická osoba vykonávající stavební dozor se dopustí přestupku tím,
   že
 
   a)  v  rozporu  s § 134 odst. 2 nebo 3 nezjedná nápravu nebo nepředloží
   doklady ve lhůtě stanovené ve výzvě nebo rozhodnutí stavebního úřadu,
 
   b)  nevykonává řádně odborný dozor nad prováděním stavby svépomocí tím,
   že poruší některou z povinností podle § 153 odst. 3 nebo 4, nebo
 
   c) v rozporu s § 155 poruší oznamovací povinnost.
 
   (3) Fyzická osoba se jako vlastník stavby dopustí přestupku tím, že
 
   a)  v  rozporu  s  §  128 odst. 5 nezajistí odstranění stavby stavebním
   podnikatelem nebo při odstraňování stavby svépomocí nezajistí provádění
   stavebního   dozoru   anebo  provádění  dozoru  oprávněnou  osobou  při
   odstraňování stavby, v níž je obsažen azbest,
 
   b) odstraní stavbu v rozporu s rozhodnutím podle § 129,
 
   c) v rozporu s § 131a neoznámí stavebnímu úřadu odstranění stavby,
 
   d) neodstraní stavbu ve lhůtě stanovené v rozhodnutí podle § 129,
 
   e)  v  rozporu  s § 134 odst. 2 nebo 3 nezjedná nápravu nebo nepředloží
   doklady ve lhůtě stanovené stavebním úřadem ve výzvě nebo rozhodnutí,
 
   f)  neprovede  nařízené  nutné  zabezpečovací  práce  nebo je provede v 
   rozporu s rozhodnutím podle § 135 nebo 136,
 
   g)  neprovede  nařízené  neodkladné odstranění stavby nebo je provede v 
   rozporu s rozhodnutím podle § 135 nebo 136,
 
   h)  neprovede  nařízené  nezbytné  úpravy  nebo  je provede v rozporu s 
   rozhodnutím podle § 137,
 
   i)  neprovede  nařízenou  údržbu  stavby  nebo  ji  provede v rozporu s 
   rozhodnutím podle § 139,
 
   j)  poruší  některou z povinností podle § 154 odst. 1 písm. a) , b), d)
   nebo e), nebo
 
   k) v rozporu s § 155 poruší oznamovací povinnost.
 
   (4) Fyzická osoba se jako vlastník zařízení dopustí přestupku tím, že
 
   a) odstraní zařízení v rozporu s rozhodnutím podle § 129,
 
   b)  v  rozporu  s § 134 odst. 2 nebo 3 nezjedná nápravu nebo nepředloží
   doklady ve lhůtě stanovené stavebním úřadem ve výzvě nebo rozhodnutí,
 
   c)  neprovede  nařízené  nutné  zabezpečovací  práce  nebo je provede v 
   rozporu s rozhodnutím podle § 135 nebo 136,
 
   d)  neprovede nařízené neodkladné odstranění zařízení nebo je provede v 
   rozporu s rozhodnutím podle § 135 nebo 136,
 
   e)  neprovede  nařízené  nezbytné  úpravy  nebo  je provede v rozporu s 
   rozhodnutím podle § 137,
 
   f)  poruší  některou z povinností podle § 154 odst. 2 písm. a), b) nebo
   d), nebo
 
   g) neodstraní zařízení ve lhůtě stanovené v rozhodnutí podle § 129.
 
   (5)  Fyzická  osoba  se  jako vlastník technické infrastruktury dopustí
   přestupku tím, že
 
   a) nesplní některou z povinností podle § 161 odst. 1,
 
   b) nesplní některou z povinností podle § 27 odst. 3 nebo 4.
 
   (6) Fyzická osoba se jako autorizovaný inspektor dopustí přestupku tím,
   že v rozporu s § 155 poruší oznamovací povinnost nebo nesplní povinnost
   podle § 117 odst. 1.
 
   (7) Za přestupek lze uložit pokutu
 
   a) do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3 písm. b), f), g),
   h) nebo i) nebo podle odstavce 4 písm. a), d) nebo e),
 
   b) do 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b) nebo
   c)  nebo  podle  odstavce  2 písm. a), b) nebo c) nebo podle odstavce 3
   písm. a), c), d), e), j) nebo k) nebo podle odstavce 4 písm. b), c), f)
   nebo g) nebo podle odstavce 5 nebo 6.
 
   (8)  Za  přestupek  lze  v blokovém řízení uložit pokutu do 5 000 Kč, v 
   příkazním řízení do 10 000 Kč.
 
   Správní delikty právnických osob a podnikajících fyzických osob
 
   § 180
 
   (1)  Právnická  nebo  podnikající  fyzická  osoba  se dopustí správního
   deliktu tím, že
 
   a)  v  rozporu  s  §  76  provede  činnosti,  ke kterým je třeba územní
   rozhodnutí   nebo  veřejnoprávní  smlouva  nebo  územní  souhlas  anebo
   regulační plán,
 
   b)  jako  žadatel  o  vydání  územního  rozhodnutí  nezajistí  vyvěšení
   informace podle § 87 odst. 2,
 
   c)  jako  žadatel o vydání územního rozhodnutí ve zjednodušeném územním
   řízení  nezajistí vyvěšení informace o návrhu výroku rozhodnutí podle §
   95 odst. 4,
 
   d)   provede   činnosti   v   rozporu  s  územním  rozhodnutím  nebo  s 
   veřejnoprávní  smlouvou  anebo  regulačním  plánem nahrazujícími územní
   rozhodnutí, nebo provede činnosti jimi zakázané, anebo provede činnosti
   v rozporu s územním souhlasem,
 
   e)  v  rozporu  s  §  119  odst.  1 užívá stavbu, na kterou se vztahuje
   povinnost  oznámení  podle  §  120  odst. 1, bez zajištění zkoušek nebo
   měření a jejich vyhodnocení,
 
   f)   užívá  stavbu  bez  kolaudačního  rozhodnutí,  pokud  bylo  takové
   rozhodnutí třeba,
 
   g) užívá stavbu v rozporu s kolaudačním rozhodnutím,
 
   h)  užívá  změnu  stavby bez kolaudačního rozhodnutí, pokud bylo takové
   rozhodnutí třeba,
 
   i) užívá změnu stavby v rozporu s kolaudačním rozhodnutím,
 
   j)  užívá  stavbu  bez  kolaudačního  souhlasu,  pokud  je podle zákona
   vyžadován, nebo přes zákaz stavebního úřadu podle § 122 odst. 4,
 
   k) užívá stavbu v rozporu s kolaudačním souhlasem,
 
   l)  užívá změnu stavby bez kolaudačního souhlasu, pokud je podle zákona
   vyžadován, nebo přes zákaz stavebního úřadu podle § 122 odst. 4,
 
   m) užívá změnu stavby v rozporu s kolaudačním souhlasem,
 
   n)  užívá  stavbu bez oznámení stavebníka podle § 120 odst. 1 nebo přes
   zákaz stavebního úřadu podle § 120 odst. 2,
 
   o) užívá stavbu v rozporu s oznámením stavebníka podle § 120,
 
   p)  užívá změnu stavby bez oznámení stavebníka podle § 120 odst. 1 nebo
   přes zákaz stavebního úřadu podle § 120 odst. 2,
 
   q)  užívá  změnu  stavby  v  rozporu s oznámením stavebníka podle § 120
   odst. 1,
 
   r)  užívá stavbu nebo terénní úpravy podle § 104 odst. 1 písm. e) až i)
   provedené bez souhlasu nebo povolení stavebního úřadu,
 
   s)  užívá  stavbu  v  rozporu se souhlasem stavebního úřadu podle § 127
   odst. 2 nebo povolením podle § 127 odst. 4,
 
   t)  užívá  stavbu  v  rozporu  s povolením k předčasnému užívání stavby
   podle § 123,
 
   u) provede zkušební provoz v rozporu s rozhodnutím podle § 124,
 
   v) v rozporu s § 128 odstraní stavbu uvedenou v § 103 obsahující azbest
   nebo  stavbu  uvedenou v § 103 odst. 1 písm. e) bodech 4 až 8 anebo v §
   104 bez souhlasu nebo povolení stavebního úřadu,
 
   w)  v  rozporu s § 128 odstraní stavbu vyžadující stavební povolení bez
   souhlasu nebo povolení stavebního úřadu,
 
   x)  odstraní  stavbu  v  rozporu se souhlasem nebo povolením stavebního
   úřadu podle § 128, nebo
 
   y)  v  rozporu  s  § 171 odst. 3 nezjedná nápravu ve lhůtě stanovené ve
   výzvě nebo rozhodnutí stavebního úřadu.
 
   (2)  Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako stavebník dopustí
   správního deliktu tím, že
 
   a)  v  rozporu  s  § 104 provede stavbu nebo její změnu, terénní úpravy
   nebo udržovací práce bez souhlasu stavebního úřadu,
 
   b)  v  rozporu  s  § 104 provede stavbu nebo její změnu, terénní úpravy
   nebo udržovací práce v rozporu se souhlasem stavebního úřadu,
 
   c)  v  rozporu  s  § 104 provede stavbu nebo její změnu, terénní úpravy
   nebo  udržovací práce v chráněném území nebo v ochranném pásmu anebo na
   nezastavitelném   pozemku   nebo  v  nezastavěném  území  bez  souhlasu
   stavebního úřadu,
 
   d)  v rozporu s § 108 provede změnu stavby bez stavebního povolení nebo
   veřejnoprávní   smlouvy  anebo  oznámeného  certifikátu  autorizovaného
   inspektora,
 
   e)  v  rozporu  s  §  108  provede  stavbu bez stavebního povolení nebo
   veřejnoprávní   smlouvy  anebo  oznámeného  certifikátu  autorizovaného
   inspektora,
 
   f)  v  rozporu  s  §  108 provede stavbu nebo její změnu bez stavebního
   povolení   nebo  veřejnoprávní  smlouvy  anebo  oznámeného  certifikátu
   autorizovaného  inspektora  v  chráněném  území  nebo v ochranném pásmu
   anebo na nezastavitelném pozemku nebo v nezastavěném území,
 
   g) provede stavbu nebo její změnu v rozporu se stavebním povolením nebo
   veřejnoprávní    smlouvou,    oznámeným   certifikátem   autorizovaného
   inspektora, opakovaným stavebním povolením anebo s dodatečným povolením
   stavby,
 
   h)  provede  stavbu  nebo  její změnu v rozporu se souhlasem stavebního
   úřadu,   stavebním   povolením,   veřejnoprávní   smlouvou,   oznámeným
   certifikátem  autorizovaného inspektora, opakovaným stavebním povolením
   nebo  s  dodatečným povolením stavby v chráněném území nebo v ochranném
   pásmu anebo na nezastavitelném pozemku nebo v nezastavěném území,
 
   i)  v  rozporu  s § 134 odst. 2 nebo 3 nezjedná nápravu nebo nepředloží
   doklady ve lhůtě stanovené ve výzvě nebo rozhodnutí stavebního úřadu,
 
   j)  v  rozporu  s  §  134  odst. 4 neuposlechne výzvu nebo rozhodnutí k 
   zastavení prací na stavbě,
 
   k) poruší některou z povinností podle § 152 odst. 1, 3 nebo 4,
 
   l) poruší povinnost podle § 160 odst. 4,
 
   m)  poruší  některou z povinností k ochraně veřejných zájmů podle § 176
   odst. 1,
 
   n) v rozporu s § 155 poruší oznamovací povinnost, nebo
 
   o)  v  rozporu  s  § 157 nevede stavební deník nebo jednoduchý záznam o 
   stavbě.
 
   (3) Za správní delikt se uloží pokuta
 
   a)  do 2 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. c),
   f) nebo h),
 
   b)  do 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. f),
   j) nebo n) nebo podle odstavce 2 písm. e) nebo m),
 
   c)  do  500  000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a),
   d),  g),  h), i), k), l), m), o), p), q), s), t), u) nebo w) nebo podle
   odstavce 2 písm. d) nebo g),
 
   d)  do  200  000 Kč, jde-li o delikt podle odstavce 1 písm. b), c), e),
   r),  v), x) nebo y) nebo podle odstavce 2 písm. a), b), i), j), k), l),
   n) nebo o).
 
   § 181
 
   (1)   Právnická   nebo  podnikající  fyzická  osoba  se  jako  stavební
   podnikatel dopustí správního deliktu tím, že
 
   a) v rozporu s § 155 poruší oznamovací povinnost,
 
   b) poruší některou z povinností podle § 160 odst. 1 nebo 2,
 
   c)  provede činnosti bez územního rozhodnutí nebo veřejnoprávní smlouvy
   nebo  regulačního  plánu  nahrazujících  územní  rozhodnutí,  nebo  bez
   územního souhlasu,
 
   d)   provede   činnosti   v   rozporu  s  územním  rozhodnutím  nebo  s 
   veřejnoprávní  smlouvou  anebo s regulačním plánem nahrazujícími územní
   rozhodnutí  nebo provádí činnosti jimi zakázané, anebo provede činnosti
   v rozporu s územním souhlasem,
 
   e)  v  rozporu  s  § 104 provede stavbu nebo změnu stavby anebo terénní
   úpravy,   které   je  třeba  ohlásit  stavebnímu  úřadu,  bez  souhlasu
   stavebního úřadu nebo v rozporu s ním, nebo
 
   f)  v  rozporu  s § 108 provede stavbu nebo změnu stavby bez stavebního
   povolení,  veřejnoprávní smlouvy, oznámeného certifikátu autorizovaného
   inspektora nebo v rozporu s nimi.
 
   (2)  Právnická  osoba se jako vlastník stavby dopustí správního deliktu
   tím, že
 
   a)  v  rozporu  s  §  128 odst. 5 nezajistí odstranění stavby stavebním
   podnikatelem nebo při odstraňování stavby svépomocí nezajistí provádění
   stavebního   dozoru   anebo  provádění  dozoru  oprávněnou  osobou  při
   odstraňování stavby, v níž je obsažen azbest,
 
   b) odstraní stavbu v rozporu s rozhodnutím podle § 129,
 
   c) v rozporu s § 131a neoznámí stavebnímu úřadu odstranění stavby,
 
   d) neodstraní stavbu ve lhůtě stanovené v rozhodnutí podle § 129,
 
   e)  v  rozporu  s § 134 odst. 2 nebo 3 nezjedná nápravu nebo nepředloží
   doklady ve lhůtě stanovené stavebním úřadem ve výzvě nebo rozhodnutí,
 
   f)  neprovede  nařízené  nutné  zabezpečovací  práce  nebo je provede v 
   rozporu s rozhodnutím podle § 135 nebo 136,
 
   g)  neprovede  nařízené  neodkladné odstranění stavby nebo je provede v 
   rozporu s rozhodnutím podle § 135 nebo 136,
 
   h)  neprovede  nařízené  nezbytné  úpravy  nebo  je provede v rozporu s 
   rozhodnutím podle § 137,
 
   i)  neprovede  nařízenou údržbu nebo ji provede v rozporu s rozhodnutím
   podle § 139,
 
   j)  poruší  některou  z povinností podle § 154 odst. 1 písm. a), b), d)
   nebo e), nebo
 
   k) v rozporu s § 155 poruší oznamovací povinnost.
 
   (3) Právnická osoba se jako vlastník zařízení dopustí správního deliktu
   tím, že
 
   a) odstraní zařízení v rozporu s rozhodnutím podle § 129,
 
   b)  v  rozporu  s § 134 odst. 2 nebo 3 nezjedná nápravu nebo nepředloží
   doklady ve lhůtě stanovené stavebním úřadem ve výzvě nebo rozhodnutí,
 
   c)  neprovede  nařízené  nutné  zabezpečovací  práce  nebo je provede v 
   rozporu s rozhodnutím podle § 135 nebo 136,
 
   d)  neprovede nařízené neodkladné odstranění zařízení nebo je provede v 
   rozporu s rozhodnutím podle § 135 nebo 136,
 
   e)  neprovede  nařízené  nezbytné  úpravy  nebo  je provede v rozporu s 
   rozhodnutím podle § 137,
 
   f)  poruší  některou z povinností podle § 154 odst. 2 písm. a), b) nebo
   d), nebo
 
   g) neodstraní zařízení ve lhůtě stanovené v rozhodnutí podle § 129.
 
   (4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník technické
   infrastruktury dopustí správního deliktu tím, že
 
   a) nesplní některou z povinností podle § 161 odst. 1,
 
   b) nesplní některou z povinností podle § 27 odst. 3 nebo 4.
 
   (5)  Právnická  nebo  podnikající  fyzická  osoba  se jako autorizovaný
   inspektor   dopustí   správního  deliktu  tím,  že  poruší  některou  z 
   povinností podle § 155 nebo nesplní povinnost podle § 117 odst. 1.
 
   (6) Za správní delikt se uloží pokuta
 
   a)  do  500  000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b),
   c),  d)  nebo  f)  nebo  odstavce  2  písm. b), f), g), h) nebo i) nebo
   odstavce 3 písm. a), d) nebo e) nebo odstavce 4,
 
   b)  do  200  000  Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a)
   nebo  e) nebo odstavce 2 písm. a), c), d), e), j) nebo k) nebo odstavce
   3 písm. b), c), f) nebo g) nebo odstavce 5.
 
   § 182
 
   Společná ustanovení
 
   (1)  Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že
   vynaložila  veškeré  úsilí,  které  bylo  možno požadovat, aby porušení
   právní povinnosti zabránila.
 
   (2)  Při  určení  výše pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti
   správního  deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a
   k okolnostem, za nichž byl spáchán.
 
   (3)  Odpovědnost  právnické  osoby  za  správní delikt zaniká, jestliže
   stavební  úřad  o  něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm
   dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán.
 
   (4)  Správní  delikty  podle  tohoto  zákona v prvním stupni projednává
   stavební úřad příslušný podle § 13, 15 a 16; správní delikt podle § 181
   odst.  4  písm.  b)  v prvním stupni projednává stavební úřad příslušný
   podle  §  13  odst.  1 písm. c) zákona. Dopustí-li se správního deliktu
   podle  tohoto  zákona  obec,  jejíž  obecní  úřad  je  stavebním úřadem
   příslušným  vést řízení o správním deliktu, určí nadřízený orgán, který
   jiný  obecní  úřad,  který  je  stavebním úřadem, provede řízení a vydá
   rozhodnutí.
 
   (5)  Na  odpovědnost  za  jednání,  k němuž došlo při podnikání fyzické
   osoby^55) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona
   o odpovědnosti a postihu právnické osoby.
 
   § 183
 
   (1) Pokuty vybírá a vymáhá správní orgán, který je uložil.
 
   (2)  Příjem  z pokut je příjmem rozpočtu, ze kterého je hrazena činnost
   správního orgánu, který pokutu uložil.
 
   HLAVA VI
 
   VYUŽÍVÁNÍ ÚDAJŮ Z INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ VEŘEJNÉ SPRÁVY
 
   § 184
 
   (1)  Pro  výkon působnosti podle tohoto zákona využívá stavební úřad ze
   základního registru obyvatel tyto referenční údaje:
 
   a) příjmení,
 
   b) jméno, popřípadě jména,
 
   c) adresa místa pobytu,
 
   d)  datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v 
   cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,
 
   e) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území
   České  republiky,  datum  úmrtí,  místo  a stát, na jehož území k úmrtí
   došlo;  je-li  vydáno  rozhodnutí  soudu  o prohlášení za mrtvého, den,
   který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který nepřežil, a
   datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
 
   (2)  Pro  výkon  působnosti podle tohoto zákona využívá stavební úřad z 
   informačního systému evidence obyvatel tyto údaje:
 
   a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
 
   b) datum narození,
 
   c) místo a okres narození, v případě narození v cizině místo a stát,
 
   d)  adresa  místa  trvalého  pobytu,  včetně  předchozích  adres  místa
   trvalého  pobytu,  případně  též  adresa, na kterou mají být doručovány
   písemnosti podle zvláštního právního předpisu,
 
   e) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům,
 
   f)  datum,  místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České
   republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo,
 
   g)  den,  který  byl  v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden
   jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil.
 
   (3)  Pro  výkon  působnosti podle tohoto zákona využívá stavební úřad z 
   informačního systému cizinců tyto údaje:
 
   a) jméno, popřípadě jména, příjmení,
 
   b) datum narození,
 
   c)  místo  a  stát,  kde  se  cizinec narodil; v případě, že se cizinec
   narodil na území České republiky, místo a okres narození,
 
   d) druh a adresa místa pobytu na území České republiky,
 
   e) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům,
 
   f)  datum,  místo  a  okres  úmrtí;  jde-li  o  úmrtí  mimo území České
   republiky, stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí,
 
   g)  den,  který  byl  v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden
   jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil.
 
   (4)  Z údajů podle odstavců 1 až 3 lze v konkrétním případě použít vždy
   jen  takové  údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu. Údaje,
   které  jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel,
   se  využijí  z informačního systému evidence obyvatel nebo informačního
   systému  cizinců,  pouze  pokud  jsou  ve tvaru předcházejícím současný
   stav.
 
   ČÁST ŠESTÁ
 
   PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
 
   Přechodná ustanovení
 
   § 185
 
   (1)  Poskytovatelé  údajů  poskytnou  údaje o území pro pořízení územně
   analytických  podkladů  nejpozději  do 9 měsíců po dni nabytí účinnosti
   tohoto  zákona  úřadům  územního plánování a krajským úřadům. Doloží-li
   poskytovatel  údajů  v  této  lhůtě  závažné  důvody,  může  být  lhůta
   prodloužena nejdéle o 3 měsíce.
 
   (2)  Vlastník  technické  infrastruktury dokončené a zkolaudované přede
   dnem  nabytí  účinnosti  tohoto zákona poskytne ve lhůtě do 9 měsíců po
   dni   nabytí   účinnosti   tohoto   zákona   úřadu  územního  plánování
   polohopisnou  situaci  technické infrastruktury. Do 6 let po dni nabytí
   účinnosti  tohoto  zákona  poskytne  polohopisné  údaje  této situace v 
   souřadnicovém  systému  Jednotné trigonometrické sítě katastrální^18) v 
   měřítku katastrální mapy nebo měřítku podrobnějším.
 
   (3)  Územně  analytické  podklady  pořídí  pro  své  správní území úřad
   územního  plánování  do  24  měsíců  a krajský úřad do 30 měsíců po dni
   nabytí  účinnosti  tohoto zákona. Nebudou-li územně analytické podklady
   pořízeny,  bude  pořízení územně plánovací dokumentace vždy zahrnovat i 
   zpracování  průzkumů  a  rozborů řešeného území v rozsahu odpovídajícím
   územně analytickým podkladům.
 
   (4)  Urbanistické studie, územní generely a územní prognózy, zpracované
   přede  dnem  nabytí  účinnosti tohoto zákona, které nepřesahují hranice
   působnosti  jednoho  úřadu  územního  plánování,  prověří tento úřad ve
   spolupráci   s  dotčenými  obcemi  z  hlediska  jejich  aktuálnosti;  v 
   ostatních   případech   prověří   jejich  aktuálnost  krajský  úřad  ve
   spolupráci  s  dotčenými úřady územního plánování. Úřad, který potvrdil
   aktuálnost  urbanistické  studie,  územního generelu a územní prognózy,
   podá  návrh  na  vložení  dat,  popřípadě vloží data o nich do evidence
   územně plánovací činnosti.
 
   (5) Zadání urbanistické studie, územního generelu nebo územní prognózy,
   rozpracovaných  ke  dni  nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za
   zadání územní studie.
 
   § 186
 
   Politiku  územního  rozvoje  pořídí  ministerstvo  a  předloží vládě ke
   schválení do 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
 
   § 187
 
   (1)  Územně plánovací dokumentace schválená přede dnem 1. července 1992
   pozbývá  platnosti  nejpozději do 3 let ode dne nabytí účinnosti tohoto
   zákona.
 
   (2) Krajský úřad prověří územní plány velkých územních celků z hlediska
   aktuálnosti  jednotlivých  záměrů a splnění kritérií jejich nadmístního
   významu.  Záměry vyhovující uvedeným hlediskům převezme bez věcné změny
   do  návrhu  zásad  územního  rozvoje  projednaných  s dotčenými orgány.
   Územní  plán  velkého  územního  celku  a  právní  předpis, kterým byla
   vyhlášena  jeho  závazná  část, pozbývá platnosti dnem nabytí účinnosti
   zásad územního rozvoje pro území těmito zásadami řešené.
 
   (3)  Zásady  územního rozvoje pořídí krajský úřad a vydá zastupitelstvo
   kraje  nejpozději  do  5  let  ode  dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
   Uplynutím  této lhůty pozbývají platnosti územní plány velkých územních
   celků.
 
   (4)  Při  pořízení prvních zásad územního rozvoje zpracuje krajský úřad
   jejich zadání, které obsahuje hlavní cíle a požadavky na jejich řešení.
   Zadání  zašle  jednotlivě  dotčeným  orgánům, dotčeným obcím, sousedním
   krajům  a  ministerstvu, které mohou do 30 dnů po obdržení uplatnit své
   požadavky,  včetně  požadavků  na  vyhodnocení  vlivu uplatňování zásad
   územního rozvoje na podmínky udržitelného rozvoje v území. Krajský úřad
   návrh   zadání,   upravený   podle  výsledků  projednání,  předloží  ke
   schválení.   Zadání  pro  pořízení  zásad  územního  rozvoje  schvaluje
   zastupitelstvo kraje.
 
   (5)  Ustanovení  §  45  odst.  2  se  neuplatní  na první vydané zásady
   územního rozvoje.
 
   (6) Schválené zadání územního plánu velkého územního celku a zpracovaný
   návrh  územního  plánu  velkého územního celku, které splňují požadavky
   tohoto  zákona  na  zásady  územního  rozvoje, se považují za schválené
   zadání zásad územního rozvoje a návrh zásad územního rozvoje.
 
   (7)  Do doby vydání zásad územního rozvoje se považují za závaznou část
   územního  plánu  velkého  územního  celku  rozvojové plochy nadmístního
   významu,  plochy  a  koridory  umožňující  umístění  staveb  dopravní a
   technické  infrastruktury  nadmístního významu, vymezení regionálních a
   nadregionálních  územních  systémů ekologické stability, limity využití
   území  nadmístního  významu  a  plochy  pro  veřejně  prospěšné  stavby
   obsažené  ve  schváleném  územním plánu velkého územního celku; ostatní
   části  řešení  pozbývají platnosti dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
   Při  projednávání a vydání návrhu změny územního plánu velkého územního
   celku se postupuje přiměřeně podle § 37 odst. 2 až 5, § 38 až 41.
 
   § 188
 
   (1)  Územně  plánovací  dokumentaci  sídelního útvaru nebo zóny, územní
   plán  obce  a  regulační  plán schválené před 1. lednem 2007 lze do 31.
   prosince  2020  podle tohoto zákona upravit, v rozsahu provedené úpravy
   projednat a vydat, jinak pozbývají platnosti.
 
   (2)  Územní  plány obcí, regulační plány a jejich změny, u kterých bylo
   přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zahájeno pořizování, se podle
   tohoto  zákona  upraví,  projednají  a vydají; přitom činnosti ukončené
   přede  dnem  nabytí  účinnosti tohoto zákona se posuzují podle právních
   předpisů platných a účinných do 31. prosince 2006.
 
   (3)   Při  projednání  a  vydání  návrhu  změny  územního  plánu  obce,
   regulačního  plánu  nebo  územně plánovací dokumentace sídelního útvaru
   nebo  zóny  schválené  do  31.  prosince 2006 se postupuje podle tohoto
   zákona.  O úpravě směrné části této dokumentace rozhoduje pro své území
   obecní  úřad, v ostatních případech úřad územního plánování. Při úpravě
   se postupuje podle dosavadních právních předpisů.
 
   (4)  Obecně  závazné  vyhlášky, jimiž byla vymezena závazná část územně
   plánovací  dokumentace  sídelního útvaru nebo zóny, územního plánu obce
   nebo regulačního plánu, se pro účely tohoto zákona považují za opatření
   obecné   povahy;   ustanovení   §   174   odst.  2  správního  řádu  se
   nepoužije^56a).
 
   § 188a
 
   (1) Na území obce nebo části území obce, která nemá platný územní plán,
   územní  plán  obce,  popřípadě  územně  plánovací dokumentaci sídelního
   útvaru nebo zóny, lze do doby vydaní územního plánu, nejpozději však do
   31.  prosince  2020,  umisťovat  v  nezastavěném  území  kromě  staveb,
   zařízení a jiných opatření uvedených v § 18 odst. 5 také
 
   a) stavby, pro které byly podle právních předpisů platných a účinných k 
   31. prosinci 2006 pravomocně povoleny stavby technické infrastruktury,
 
   b) stavby podle urbanistické studie, byla-li pro území obce opatřena do
   31. prosince 2006 a data o ní byla vložena do evidence územně plánovací
   činnosti,
 
   c)  stavby  pro  bydlení  na  pozemcích, které mají společnou hranici s 
   pozemky v zastavěném území, které je tvořeno více než jedním zastavěným
   stavebním pozemkem,
 
   d) stavby pro zemědělství s byty pro trvalé rodinné bydlení; stavba pro
   zemědělství  může  mít  nejvýše  tři  samostatné  byty,  přičemž součet
   podlahových  ploch bytů smí v tomto případě činit nejvýše jednu třetinu
   celkové podlahové plochy stavby, nejvýše však 300 m2,
 
   e)  stavby  občanského  vybavení  na  pozemcích,  které  mají společnou
   hranici  s  pozemky  v  zastavěném  území; pozemek, na kterém je stavba
   umisťována, může mít rozlohu nejvýše 5000 m2.
 
   (2)  Stavby  uvedené  v  odstavci 1 písm. c) až e) lze umisťovat jen se
   souhlasem  zastupitelstva obce, na jejímž území má být stavba umístěna.
   Souhlas zastupitelstva obce může obsahovat podmínky pro umístění takové
   stavby.  V  řízení  o  umisťování  těchto staveb má zastupitelstvo obce
   postavení  dotčeného  orgánu;  v  tomto  případě  není  obec účastníkem
   řízení.
 
   § 189
 
   (1)  Za  zastavěné  území  se  považuje  současně  zastavěné území obce
   vyznačené podle dosavadních právních předpisů v územním plánu obce nebo
   v  regulačním  plánu,  a  to  po  dobu  platnosti této územně plánovací
   dokumentace.  V  případě  pořizování a vydání jejich změny se zastavěné
   území aktualizuje podle tohoto zákona.
 
   (2)  Platné  územní  plány  velkých  územních  celků jsou ve schváleném
   rozsahu  závazné pro pořizování územních plánů, regulačních plánů a pro
   rozhodování  v  území.  Platné  územní  plány  obcí  a územně plánovací
   dokumentace  sídelních  útvarů  jsou závazné pro pořizování regulačních
   plánů schvalovaných zastupitelstvy obcí a pro rozhodování v území.
 
   (3) Kvalifikační předpoklad pro výkon územně plánovací činnosti splňuje
   úředník,  který  vykonává  ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona územně
   plánovací  činnost na ministerstvu, krajském úřadu nebo obecním úřadu a
   má  příslušné  osvědčení zvláštní odborné způsobilosti podle zvláštního
   právního předpisu^17) vydané přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
 
   § 189a
 
   Při  změnách  a  rušení  stavebních  uzávěr  vyhlášených podle právních
   předpisů  účinných  před  31. prosincem 2006 a při povolování výjimek z 
   nich se postupuje podle tohoto zákona.
 
   § 190
 
   (1)  Obecné  stavební úřady vykonávají působnost podle tohoto zákona ve
   správních  obvodech,  ve  kterých  vykonávaly  působnost k 31. prosinci
   2006.
 
   (2)  Obec,  jejíž obecní úřad je obecným stavebním úřadem, může uzavřít
   veřejnoprávní  smlouvu  s  jinou  obcí  o tom, že pro ni bude vykonávat
   působnost  stavebního  úřadu;  přitom  postupuje  podle správního řádu.
   Jinak  pro  takovou  obec  vykonává působnost obecného stavebního úřadu
   pověřený obecní úřad, v jehož správním obvodu leží.
 
   (3)  Řízení  zahájená  přede  dnem  nabytí  účinnosti  tohoto zákona se
   dokončí podle dosavadních právních předpisů, s výjimkou
 
   a)  stavebních  řízení  neukončených  v  prvním stupni, která se týkají
   staveb,  u  nichž  podle nové právní úpravy postačí ohlášení; na takové
   stavby  se hledí jako na ohlášené podle tohoto zákona, za ohlášení se v 
   tomto  případě  považuje  žádost  o vydání stavebního povolení a za den
   ohlášení den nabytí účinnosti tohoto zákona,
 
   b)  řízení  o  správním  deliktu  spáchaném přede dnem nabytí účinnosti
   tohoto zákona, pokud nová právní úprava je pro obviněného příznivější,
 
   c)  řízení o přestupku a správním deliktu, kdy podle nové právní úpravy
   se  jednání obviněného nepovažuje za porušení stavební kázně; v takovém
   případě se řízení zastaví,
 
   d)  řízení  o  vyvlastnění,  které se dokončí podle zvláštního právního
   předpisu.
 
   (4)  Neukončená  řízení  vedená  podle  dosavadní právní úpravy dokončí
   stavební  úřad,  který  se  stal příslušným k vedení řízení v dané věci
   podle tohoto zákona.
 
   (5)  U  staveb pravomocně povolených přede dnem nabytí účinnosti tohoto
   zákona   se   provede  kolaudační  řízení  podle  dosavadních  právních
   předpisů.
 
   (6)  V  případě  pochybnosti  příslušný  krajský  úřad  stanoví,  který
   stavební úřad povede neukončená řízení.
 
   § 191
 
   Městské  a  obecní  úřady,  které  nebudou vykonávat působnost obecného
   stavebního  úřadu, jsou povinny předat nejpozději do 30 dnů od ukončení
   činnosti  stavebního  úřadu  veškeré  doklady  týkající se neukončených
   správních  řízení vedených podle stavebního zákona stavebním úřadům, na
   které tato agenda přechází, a o předání sepsat protokol.
 
   § 192
 
   Vztah ke správnímu řádu
 
   (1)  Na  postupy  a  řízení se použijí ustanovení správního řádu, pokud
   tento zákon nestanoví jinak.
 
   (2)  K  přezkoumání  opatření  obecné  povahy  vydaného  orgány obce je
   příslušný  krajský  úřad. K přezkoumání opatření obecné povahy vydaného
   orgány kraje je příslušné ministerstvo.
 
   Zmocňovací ustanovení
 
   § 193
 
   Ministerstvo vydá vyhlášky k provedení § 14 odst. 2, § 21 odst. 4, § 26
   odst.  2, § 29 odst. 1 a 3, § 36 odst. 6, § 40 odst. 4, § 42 odst. 8, §
   43  odst.  6, § 47 odst. 6, § 50 odst. 1, § 55 odst. 6, § 61 odst. 3, §
   64 odst. 6, § 66 odst. 5, § 78a odst. 10, § 86 odst. 7, § 87 odst. 5, §
   92 odst. 5, § 94a odst. 7, § 95 odst. 7, § 96 odst. 10, § 99 odst. 2, §
   100  odst.  3, § 105 odst. 8, § 110 odst. 5, § 115 odst. 6, § 116 odst.
   8,  §  117  odst. 8, § 120 odst. 6, § 122 odst. 6, § 123 odst. 5, § 125
   odst.  6, § 127 odst. 6, § 128 odst. 8, § 134 odst. 6, § 138 odst. 5, §
   143  odst. 5, § 150 odst. 3, § 155 odst. 2, § 157 odst. 4 a § 162 odst.
   7.
 
   § 194
 
   K provedení § 169
 
   a)  ministerstvo stanoví právním předpisem obecné požadavky na výstavbu
   [§ 2 odst. 2 písm. e)],
 
   b)   Ministerstvo   zemědělství  stanoví  právním  předpisem  technické
   požadavky  pro  vodní  díla a technické požadavky pro stavby pro plnění
   funkcí lesa,
 
   c)  Ministerstvo  dopravy stanoví právním předpisem technické požadavky
   pro  letecké  stavby  podle  zákona o civilním letectví^57), pro stavby
   drah  a  na  dráze  včetně  zařízení  na  dráze, stavby dálnic, silnic,
   místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací a rozsah
   a obsah projektové dokumentace k uvedeným stavbám,
 
   d)  Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví právním předpisem technické
   požadavky  pro stavby k účelům těžby, zpracování, transportu a ukládání
   radioaktivních  surovin na území vyhrazeném pro tyto účely a pro stavby
   související   s  úložišti  radioaktivních  odpadů  obsahující  přírodní
   radionuklidy  a  pro  stavby  náležející  k  provozním  celkům, jejichž
   součástí   je  jaderné  zařízení^10)  a  stavby  k  účelům  přepravy  a
   skladování ropy,
 
   e)  hlavní město Praha stanoví nařízením vydaným v přenesené působnosti
   obecné  požadavky  na využívání území a technické požadavky na stavby v 
   hlavním městě Praze.
 
   f)  Český  báňský  úřad stanoví právním předpisem požadavky pro stavby,
   které  mají  sloužit  otvírce,  přípravě a dobývání výhradních ložisek,
   jakož  i  úpravě  a  zušlechťování  nerostů prováděných v souvislosti s 
   jejich  dobýváním,  požadavky  na stavby skladů výbušnin a požadavky na
   ochranná pásma důlních děl,
 
   g)  Ministerstvo  spravedlnosti  stanoví  právním  předpisem  technické
   požadavky  pro  stavby pro účely Vězeňské služby a jejích organizačních
   jednotek.
 
   § 195
 
   (1) Výjimku z kvalifikačního požadavku vzdělání podle § 24 ministerstvo
   udělí  na  základě žádosti úředníka územního samosprávného celku, pokud
   prokáže,  že  vykonává  územně  plánovací  činnost v souladu s právními
   předpisy.  Při posuzování ministerstvo vychází z kvality úkonů žadatele
   při  pořizování  územně  plánovací  dokumentace  a  územně  plánovacích
   podkladů, na nichž se prokazatelně osobně podílel.
 
   (2)  K  žádosti  o  udělení výjimky z kvalifikačního požadavku vzdělání
   žadatel připojí zejména
 
   a)  doklad  o  praxi  ve veřejné správě při pořizování územně plánovací
   dokumentace nebo územně plánovacích podkladů v délce nejméně 18 měsíců,
   včetně  výčtu  územně  plánovacích  dokumentací nebo územně plánovacích
   podkladů,  na  jejichž  pořízení  se  prokazatelně  osobně  podílel,  s 
   uvedením rozsahu svého podílu,
 
   b)  kopie  návrhu  zadání  nebo  zprávy  o uplatňování územně plánovací
   dokumentace  a  návrhu  územně  plánovací dokumentace, anebo stanoviska
   krajského úřadu k návrhu územního plánu, na kterých se osobně podílel,
 
   c) posudek o pracovní činnosti^67) nebo jiný doklad prokazující kvalitu
   práce,
 
   d)  kopii  osvědčení  zvláštní odborné způsobilosti pro správní činnost
   územní plánování.
 
   Závěrečná ustanovení
 
   § 196
 
   Ohlášení, žádosti, návrhy a další podání podle tohoto zákona, pro která
   prováděcí  právní  předpis  určuje formuláře, lze činit pouze na těchto
   formulářích,  a  to  i v elektronické podobě podepsané podle zvláštních
   právních předpisů^58).
 
   § 197
 
   Zrušovací ustanovení
 
   Zrušují se
 
   1. Zákon č. 86/1946 Sb., o stavební obnově.
 
   2.  Zákon  č.  115/1947  Sb.,  jímž se mění a doplňuje zákon ze dne 12.
   dubna 1946, č. 86, o stavební obnově.
 
   3. Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební
   zákon).
 
   4.  Zákon  č.  262/1992 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 50/1976
   Sb.,  o  územním  plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění
   zákona č. 103/1990 Sb.
 
   5.  Zákon  č.  43/1994  Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 50/1976
   Sb.,  o  územním  plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění
   pozdějších předpisů.
 
   6. Zákon č. 59/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 50/1976 Sb., o územním
   plánování  a  stavebním  řádu  (stavební  zákon),  ve  znění pozdějších
   předpisů.
 
   7.  Zákon  č.  422/2002  Sb.,  kterým  se  mění zákon č. 50/1976 Sb., o 
   územním   plánování   a  stavebním  řádu  (stavební  zákon),  ve  znění
   pozdějších předpisů.
 
   8. Vyhláška č. 120/1979 Sb., o prostorové identifikaci informací.
 
   9.  Vyhláška  č.  132/1998  Sb., kterou se provádějí některá ustanovení
   stavebního zákona.
 
   10.  Vyhláška č. 135/2001 Sb., o územně plánovacích podkladech a územně
   plánovací dokumentaci.
 
   11.  Vyhláška č. 492/2002 Sb., kterou se mění vyhláška č. 132/1998 Sb.,
   kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona.
 
   12.  Vyhláška č. 570/2002 Sb., kterou se mění vyhláška č. 135/2001 Sb.,
   o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci.
 
   ČÁST SEDMÁ
 
   ÚČINNOST
 
   § 198
 
   Tento  zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2007, s výjimkou ustanovení
   §  143,  144, 145, 147 a 151, která nabývají účinnosti dnem 1. července
   2006,  a  s  výjimkou  ustanovení § 102 odst. 2, které nabývá účinnosti
   dnem 1. ledna 2012.
 
   Zaorálek v. r.
 
   Klaus v. r.
 
   Paroubek v. r.
 
   Příl.
 
   Rámcový  obsah  vyhodnocení  vlivů  politiky  územního  rozvoje,  zásad
   územního  rozvoje  a  územního  plánu  na  životní  prostředí pro účely
   posuzování  vlivů  koncepcí  na  životní  prostředí (Část A vyhodnocení
   vlivů na udržitelný rozvoj území)
 
   [K § 19 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním
   řádu (stavební zákon)]
 
   1.  Stručné  shrnutí  obsahu  a hlavních cílů politiky územního rozvoje
   nebo územně plánovací dokumentace, vztah k jiným koncepcím.
 
   2.   Zhodnocení  vztahu  politiky  územního  rozvoje  k  cílům  ochrany
   životního  prostředí  přijatým  na  mezistátní nebo komunitární úrovni.
   Zhodnocení   vztahu   územně  plánovací  dokumentace  k  cílům  ochrany
   životního prostředí přijatým na vnitrostátní úrovni.
 
   3.  Údaje  o současném stavu životního prostředí v řešeném území a jeho
   předpokládaném  vývoji,  pokud  by  nebyla  uplatněna politika územního
   rozvoje nebo územně plánovací dokumentace.
 
   4.  Charakteristiky  životního prostředí, které by mohly být uplatněním
   politiky  územního  rozvoje  nebo územně plánovací dokumentace významně
   ovlivněny.
 
   5.  Současné  problémy  a  jevy životního prostředí, které by mohly být
   uplatněním  politiky územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace
   významně ovlivněny, zejména s ohledem na zvláště chráněná území a ptačí
   oblasti.
 
   6.  Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant
   politiky  územního  rozvoje  nebo  územně plánovací dokumentace, včetně
   vlivů    sekundárních,   synergických,   kumulativních,   krátkodobých,
   střednědobých  a  dlouhodobých,  trvalých  a  přechodných,  kladných  a
   záporných; hodnotí se vlivy na obyvatelstvo, lidské zdraví, biologickou
   rozmanitost,  faunu,  floru,  půdu, horninové prostředí, vodu, ovzduší,
   klima,    hmotné    statky,    kulturní    dědictví   včetně   dědictví
   architektonického  a  archeologického  a vlivy na krajinu včetně vztahů
   mezi uvedenými oblastmi vyhodnocení.
 
   7. Porovnání zjištěných nebo předpokládaných kladných a záporných vlivů
   podle  jednotlivých  variant  řešení  a jejich zhodnocení. Srozumitelný
   popis použitých metod vyhodnocení včetně jejich omezení.
 
   8. Popis navrhovaných opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci
   všech  zjištěných  nebo  předpokládaných  závažných  záporných vlivů na
   životní prostředí.
 
   9.  Zhodnocení  způsobu  zapracování  cílů  ochrany životního prostředí
   přijatých  na  mezinárodní nebo komunitární úrovni do politiky územního
   rozvoje  a  jejich  zohlednění  při  výběru  řešení. Zhodnocení způsobu
   zapracování  vnitrostátních  cílů ochrany životního prostředí do územně
   plánovací dokumentace a jejich zohlednění při výběru variant řešení.
 
   10.  Návrh  ukazatelů  pro  sledování vlivu politiky územního rozvoje a
   územně plánovací dokumentace na životní prostředí.
 
   11.  Návrh požadavků na rozhodování ve vymezených plochách a koridorech
   z hlediska minimalizace negativních vlivů na životní prostředí.
 
   12. Netechnické shrnutí výše uvedených údajů.
 
   Vybraná ustanovení novel
 
   Čl. II zákona č. 191/2008 Sb.
 
   Přechodné ustanovení
 
   Řízení,  která  nebyla  pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti
   tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních právních předpisů.
 
   Čl. II zákona č. 350/2012 Sb.
 
   neplatil
 
   Přechodná ustanovení
 
   1.   Obsahuje-li   vymezené  zastavěné  území  zákres  nezastavitelných
   zemědělských  pozemků  podle  dosavadních  právních předpisů, tato část
   vymezení se nepoužije.
 
   2.  Činnosti  při  pořizování  aktualizace  politiky  územního rozvoje,
   územně plánovací dokumentace nebo její aktualizace či změny, které byly
   ukončeny  přede  dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzují podle
   dosavadních   právních   předpisů;   části   zadání   územně  plánovací
   dokumentace, pokynů pro zpracování jejího návrhu a zprávy o uplatňování
   politiky územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace, které jsou
   v rozporu s tímto zákonem, se nepoužijí.
 
   3. Část zásad územního rozvoje, ve které bylo uloženo prověření využití
   územní  studií jako podmínka pro rozhodování o změnách v jejich využití
   podle  dosavadních  právních  předpisů,  se  nepoužije  a při nejbližší
   aktualizaci musí být z této dokumentace vypuštěna.
 
   4.  Části  územně plánovací dokumentace, které podle zákona č. 183/2006
   Sb.,  ve  znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nemohou
   být  její součástí, se nepoužijí a při nejbližší aktualizaci nebo změně
   musí být z této dokumentace vypuštěny; toto ustanovení se nepoužije pro
   vyhodnocení  vlivů  na udržitelný rozvoj území a u regulačního plánu na
   dokumentaci vlivů.
 
   5.  Úkol  prověřit  územní  studií  změny  využití plochy nebo koridoru
   vymezených  v  územním  plánu  jako  podmínka  pro  rozhodování pozbývá
   platnosti uplynutím 4 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud
   není v uvedené územně plánovací dokumentaci stanovena lhůta pro vložení
   dat  o  územní studii do evidence územně plánovací činnosti. Pořízení a
   vydání  regulačního  plánu  jako  podmínka pro rozhodování v ploše nebo
   koridoru  vymezených  v  zásadách územního rozvoje nebo v územním plánu
   pozbývá  platnosti  uplynutím  4  let  ode  dne nabytí účinnosti tohoto
   zákona,  pokud  v  zásadách  územního rozvoje nebo v územním plánu není
   uvedena lhůta pro pořízení a vydání regulačního plánu.
 
   6.  Pokud  byl  ke  dni  nabytí účinnosti tohoto zákona pořízen koncept
   územního  plánu  a  nebylo  zahájeno jeho projednání, považuje se tento
   koncept  za  návrh  územního  plánu; v případech, kdy již bylo zahájeno
   jeho  projednání, dokončí se podle dosavadních právních předpisů včetně
   schválení pokynů pro zpracování návrhu. O návrhu zpracovaném na základě
   těchto  pokynů  se  vede  řízení  o územním plánu, ustanovení § 50 a 51
   zákona  č.  183/2006  Sb.,  ve  znění  účinném ode dne nabytí účinnosti
   tohoto zákona, se v tomto případě nepoužijí.
 
   7.  Činnosti  při  pořizování  aktualizace  politiky  územního rozvoje,
   územně  plánovací dokumentace nebo její aktualizace či změny, neuvedené
   v  bodě 6, které byly započaty a neukončeny přede dnem nabytí účinnosti
   tohoto  zákona,  se  dokončí  a  posuzují  podle  dosavadních  právních
   předpisů;  to  neplatí  pro  vymezení předkupního práva v územním plánu
   nebo regulačním plánu.
 
   8.  Na  území obce, která nemá platný územní plán, lze po 1. lednu 2021
   umisťovat v nezastavěném území kromě staveb, zařízení a jiných opatření
   uvedených  v  §  18 odst. 5 také stavby, pro které byly před tímto dnem
   pravomocně umístěny stavby dopravní nebo technické infrastruktury.
 
   9.  Vymezení  předkupního  práva v územním plánu nebo regulačním plánu,
   které  je  v  rozporu s tímto zákonem, se nepoužije. Obec, která územní
   plán  nebo regulační plán vydala, zašle příslušnému katastrálnímu úřadu
   bez  zbytečného  odkladu  návrh  na výmaz předkupního práva, které je v 
   rozporu  s  tímto zákonem, z listu vlastnictví s uvedením katastrálních
   území a čísel parcel.
 
   10.  Obsahuje-li  návrh  územního plánu nebo regulačního plánu vymezení
   předkupního  práva  v  rozporu  s  tímto  zákonem,  zajistí pořizovatel
   nejpozději  před  řízením podle § 52 nebo 67 zákona č. 183/2006 Sb., ve
   znění  účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, upravení návrhu.
   Pokud  již  bylo  toto řízení přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona
   zahájeno  nebo  ukončeno a územní plán nebo regulační plán nebyl vydán,
   pořizovatel   zajistí   úpravu  návrhu  a  koná  se  opakované  veřejné
   projednání upraveného návrhu.
 
   11.  Pokud byla nabídka k uzavření smlouvy o převodu pozemku zatíženého
   předkupním  právem  učiněna  přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona,
   postupuje  se  při  uplatňování  předkupního  práva  podle  dosavadních
   právních předpisů.
 
   12.  V případě záměrů, které vyžadovaly vydání územního rozhodnutí nebo
   územního souhlasu, a podle zákona č. 183/2006 Sb., ve znění účinném ode
   dne nabytí účinnosti tohoto zákona, je již nevyžadují, stavební úřad po
   dni  nabytí  účinnosti  tohoto  zákona  zahájená řízení, popřípadě jiné
   postupy, usnesením, které se poznamenává do spisu, zastaví.
 
   13.  Oznámení  o záměru v území k vydání územního souhlasu podané přede
   dnem  nabytí  účinností  tohoto  zákona  se považuje za žádost o územní
   souhlas  a  postupuje  se  podle  § 96 zákona č. 183/2006 Sb., ve znění
   účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
 
   14.  Správní řízení, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí
   účinnosti   tohoto   zákona,  se  dokončí  podle  dosavadních  právních
   předpisů, s výjimkou
 
   a)  stavebních  řízení  neukončených  v  prvním stupni, která se týkají
   staveb,  u  nichž  podle nové právní úpravy postačí ohlášení; na takové
   stavby  se hledí jako na ohlášené podle tohoto zákona, za ohlášení se v 
   tomto  případě  považuje  žádost  o vydání stavebního povolení a za den
   ohlášení den nabytí účinnosti tohoto zákona,
 
   b)  řízení  o  správním  deliktu  spáchaném přede dnem nabytí účinnosti
   tohoto zákona, pokud nová právní úprava je pro obviněného příznivější.
 
   15.  Stavební  úřad  dokončí  postupy, které nejsou správním řízením, k 
   oznámení,  ohlášení  nebo  žádosti  podaným přede dnem nabytí účinnosti
   tohoto zákona, podle dosavadních právních předpisů.
 
   16.  Pokud byl návrh na uzavření veřejnoprávní smlouvy podán přede dnem
   nabytí  účinnosti  tohoto  zákona,  postupuje  se  při  uzavírání  této
   veřejnoprávní smlouvy podle dosavadních právních předpisů.
 
   17.  Přezkumné  řízení  týkající se veřejnoprávních smluv, které nabyly
   účinnosti  přede  dnem  nabytí  účinnosti  tohoto  zákona,  lze zahájit
   nejpozději do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
 
   18.  Obsahuje-li územní plán vymezení staveb nezpůsobilých pro zkrácené
   stavební řízení, tato jeho část se nepoužije. Pořizovatel ve spolupráci
   s  obcí  zajistí,  aby uvedené vymezení bylo z územního plánu vypuštěno
   při vydání jeho nejbližší změny.
 
   19.  Kvalifikační  požadavky  pro  výkon  činnosti na obecném stavebním
   úřadu  uvedeném v § 13 odst. 1 písm. a) na úseku územního rozhodování a
   stavebního  řádu podle zákona č. 183/2006 Sb., ve znění účinném ode dne
   nabytí  účinnosti tohoto zákona, splňuje ten, kdo tuto činnost vykonává
   ke  dni  nabytí účinnosti tohoto zákona. Kvalifikační požadavky podle §
   13a  zákona  č. 183/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti
   tohoto  zákona, splňuje úředník obecného stavebního úřadu uvedeného v §
   13  odst.  1  písm.  b)  až  e),  který  činnost vykonává ke dni nabytí
   účinnosti  tohoto  zákona  a  má  příslušné  osvědčení zvláštní odborné
   způsobilosti  podle  zvláštního  právního  předpisu nebo je získá do 18
   měsíců  od  nabytí  účinnosti  tohoto zákona nebo má osvědčení o uznání
   rovnocennosti  vzdělání  nebo  jeho  části,  v souladu s nímž může tuto
   činnost   vykonávat,   nebo   získal   vzdělání   v  bakalářských  nebo
   magisterských   studijních  programech  stanovených  zvláštním  právním
   předpisem,  v  důsledku čehož může tuto činnost vykonávat. Kvalifikační
   požadavky  splňuje  také  fyzická  osoba,  která má příslušné osvědčení
   zvláštní odborné způsobilosti podle zvláštního právního předpisu.
 
   Čl. VI zákona č. 39/2015 Sb.
 
   Přechodná ustanovení
 
   1.  Územní řízení vedená podle § 91 stavebního zákona, ve znění účinném
   přede  dnem  nabytí  účinnosti  tohoto  zákona,  neukončená pravomocným
   územním  rozhodnutím  přede  dnem  nabytí  účinnosti  tohoto  zákona se
   přerušují dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Žádost podaná podle § 91
   odst. 4 stavebního zákona, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti
   tohoto zákona, přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se považuje za
   oznámení  podle  §  6  zákona  č.  100/2001  Sb., o posuzování vlivů na
   životní  prostředí,  ve  znění  účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto
   zákona,   a  stavební  úřad  ji  postoupí  příslušnému  úřadu  spolu  s 
   dokumentací  vlivu  záměru  na  životní prostředí; v územním řízení lze
   pokračovat  po  vydání stanoviska podle § 9a odst. 1 zákona č. 100/2001
   Sb.,  o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění účinném ode dne
   nabytí účinnosti tohoto zákona.
 
   2.  Postupy,  které nejsou správním řízením, zahájené přede dnem nabytí
   účinnosti  tohoto zákona a oznámení, ohlášení nebo žádosti podané přede
   dnem  nabytí  účinnosti  tohoto  zákona,  dokončí  stavební  úřad podle
   dosavadních právních předpisů.
 
   3.  Pokud  bylo  vydáno stanovisko příslušného úřadu podle § 65 odst. 5
   stavebního  zákona, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto
   zákona,  regulační  plán  se  pořídí  a vydá podle dosavadních právních
   předpisů.
 
   4. Správní řízení neukončená rozhodnutím, k jejichž vedení je příslušný
   podle  §  13  odst. 8 stavebního zákona, ve znění účinném po dni nabytí
   účinnosti  tohoto  zákona, obecní úřad obce s rozšířenou působností, se
   přerušují dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a stavební úřad příslušný
   podle  stavebního  zákona,  účinného přede dnem nabytí účinnosti tohoto
   zákona,  bezodkladně  postoupí  celý  spis příslušnému stavebnímu úřadu
   podle  §  13  odst. 8 stavebního zákona, ve znění účinném po dni nabytí
   účinnosti tohoto zákona.
 
   5.  U  záměrů,  pro  které  bylo  vydáno  stanovisko  k posouzení vlivů
   provedení  záměru  na životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů
   na  životní  prostředí,  ve  znění  účinném přede dnem nabytí účinnosti
   tohoto  zákona,  se územní rozhodnutí znovu nevydává, pokud bylo územní
   rozhodnutí zrušeno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
 
   1) § 34 zákona č. 128/2000 Sb.
 
   2)  Zákon  č.  455/1991  Sb.,  o  živnostenském podnikání (živnostenský
   zákon), ve znění pozdějších předpisů.
 
   3) § 136 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.
 
   4) Například zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů
   (vodní  zákon),  ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1992 Sb., o 
   ochraně  přírody  a  krajiny,  ve  znění  pozdějších předpisů, zákon č.
   86/2002  Sb.,  o  ochraně  ovzduší  a  o změně některých dalších zákonů
   (zákon  o  ochraně  ovzduší),  ve  znění  pozdějších předpisů, zákon č.
   334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších
   předpisů,  zákon  č.  20/1987  Sb.,  o  státní památkové péči, ve znění
   pozdějších  předpisů,  zákon  č.  289/1995  Sb.,  o  lesích a o změně a
   doplnění  některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů,
   zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů,
   zákon  č.  13/1997  Sb.,  o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších
   předpisů,  zákon  č.  44/1988  Sb.,  o  ochraně  a  využití  nerostného
   bohatství  (horní  zákon),  ve  znění  pozdějších  předpisů,  zákon  č.
   164/2001  Sb.,  o  přírodních  léčivých  zdrojích,  zdrojích přírodních
   minerálních  vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o 
   změně   některých  souvisejících  zákonů  (lázeňský  zákon),  ve  znění
   pozdějších  předpisů,  zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve
   znění  pozdějších  předpisů, zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného
   zdraví  a  o  změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších
   předpisů.
 
   5) § 149 zákona č. 500/2004 Sb.
 
   6) § 140 zákona č. 500/2004 Sb.
 
   7)  Zákon  č. 131/2000 Sb. , o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších
   předpisů.
 
   8) Zákon č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a
   stanovení obcí s rozšířenou působností, ve znění zákona č. 387/2004 Sb.
 
   9)  Zákon  č.  76/2002  Sb.,  o  integrované  prevenci  a  o  omezování
   znečištění,  o  integrovaném  registru znečišťování a o změně některých
   zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění pozdějších předpisů.
 
   10)  Zákon  č.  18/1997  Sb.,  o  mírovém  využívání  jaderné energie a
   ionizujícího  záření  (atomový  zákon)  a  o změně a doplnění některých
   zákonů,  ve  znění  pozdějších  předpisů.  Zákon  č.  458/2000  Sb.,  o 
   podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích
   a  o  změně  některých  zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších
   předpisů.
 
   11)  Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o 
   změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 93/2004 Sb.
 
   12) Zákon č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
 
   13) § 139 zákona č. 500/2004 Sb.
 
   14)  Zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů
   a  o  výkonu  povolání  autorizovaných  inženýrů  a techniků činných ve
   výstavbě, ve znění pozdějších předpisů.
 
   15)  Zákon  č.  133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o 
   změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších
   předpisů.
 
   15)  Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a
   o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
 
   16) § 76 zákona č. 500/2004 Sb.
 
   17)  §  21  až  26  zákona  č.  312/2002  Sb.,  o  úřednících  územních
   samosprávných  celků  a  o  změně  některých zákonů, ve znění zákona č.
   46/2004 Sb.
 
   18)  Nařízení  vlády  č.  116/1995  Sb.,  kterým  se stanoví geodetické
   referenční  systémy,  státní mapová díla závazná na celém území státu a
   zásady jejich používání.
 
   19)  Zákon  č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění )
   zákona č. 320/2002 Sb.
 
   20)  Zákon  č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí,
   ve znění pozdějších předpisů.
 
   21) § 172 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb.
 
   22)  Zákon  č.  344/1992  Sb.,  o  katastru nemovitostí České republiky
   (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů.
 
   23) § 171 až 174 zákona č. 500/2004 Sb.
 
   25) § 159 až 170 zákona č. 500/2004 Sb.
 
   32)  Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších
   předpisů.
 
   33)  §  2,  3  a  11 zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a o 
   pozemkových  úřadech  a  o  změně  zákona  č.  229/1991  Sb.,  o úpravě
   vlastnických  vztahů  k  půdě  a  jinému zemědělskému majetku, ve znění
   pozdějších předpisů.
 
   34)  Například  zákon  č.  266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších
   předpisů,  zákon  č.  13/1997  Sb.,  o pozemních komunikacích, ve znění
   pozdějších předpisů.
 
   35)  Zákon  č.  72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické
   vztahy  k  budovám  a  některé  vlastnické  vztahy  k bytům a nebytovým
   prostorům  a  doplňují  některé  zákony  (zákon o vlastnictví bytů), ve
   znění pozdějších předpisů.
 
   36) Například § 70 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny,
   ve znění zákona č. 218/2004 Sb.,
 
   36)§ 23 zákona č. 100/2001 Sb., ve znění zákona č. 93/2004 Sb.
 
   37)  §  5  odst. 1 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České
   republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů.
 
   38)   Zákon  č.  219/2000  Sb.,  o  majetku  České  republiky  a  jejím
   vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů.
 
   39)  Zákon  č.  22/1997  Sb.,  o technických požadavcích na výrobky a o 
   změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
 
   39)  Nařízení  vlády  č.  163/2002  Sb.,  kterým  se  stanoví technické
   požadavky na vybrané stavební výrobky.
 
   Nařízení  vlády  č. 190/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky
   na  stavební výrobky označované CE, ve znění nařízení vlády č. 251/2003
   Sb. a nařízení vlády č. 128/2004 Sb.
 
   40)  Například  vyhláška  č.  104/1997  Sb.,  kterou se provádí zákon o 
   pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.
 
   41) Například § 4 vyhlášky č. 111/1981 Sb., o čištění komínů,
 
   41)  §  15  a  19  vyhlášky č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č.
   274/2001  Sb.,  o  vodovodech  a  kanalizacích pro veřejnou potřebu a o 
   změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích),
 
   §  4  vyhlášky  č.  85/1978  Sb.,  o  kontrolách,  revizích a zkouškách
   plynových zařízení, ve znění nařízení vlády č. 352/2000 Sb.
 
   41a) Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech.
 
   41b)  §  31  odst.  1  až  3 zákona č. 128/2000 Sb., ve znění zákona č.
   227/2009 Sb.
 
   §  14  odst. 1 až 3 zákona č. 131/2000 Sb., ve znění zákona č. 227/2009
   Sb.
 
   42)  Zákon  č.  552/1991  Sb.,  o  státní kontrole, ve znění pozdějších
   předpisů.
 
   43)  Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně
   některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
 
   Vyhláška  č.  380/2002  Sb.,  k  přípravě  a  provádění  úkolů  ochrany
   obyvatelstva.
 
   44)  §  35  odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve
   znění zákona č. 102/2000 Sb.
 
   45) Občanský zákoník.
 
   45a)  Zákon  č.  18/2004  Sb.,  o  uznávání  odborné kvalifikace a jiné
   způsobilosti  státních  příslušníků  členských  států  Evropské  unie a
   některých  příslušníků jiných států a o změně některých zákonů (zákon o 
   uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů.
 
   46)  Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších
   předpisů.
 
   46a)  §  15a  zákona  č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných
   architektů  a  o  výkonu  povolání  autorizovaných  inženýrů a techniků
   činných ve výstavbě, ve znění zákona č. 224/2003 Sb.
 
   47)  §  22  odst. 3 zákona č. 360/1992 Sb., ve znění zákona č. 224/2003
   Sb.
 
   48)  Zákon  č.  499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně
   některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
 
   49)  Například  zákon  č.  360/1992  Sb.,  zákon  č.  200/1994  Sb.,  o 
   zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho
   zavedením, ve znění pozdějších předpisů.
 
   50) § 68 zákona č. 499/2004 Sb.
 
   51)  Zákon  č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k 
   pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění).
 
   52) § 15 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb.
 
   53) § 58 a § 62 odst. 3 až 6 zákona č. 500/2004 Sb.
 
   54) Zákon č. 239/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
 
   54)Zákon  č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů
   (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.
 
   Zákon č. 254/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
 
   55) § 2 odst. 2 obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů.
 
   56a) Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů.
 
   57)  §  36  zákona  č.  49/1997  Sb.,  o  civilním letectví a o změně a
   doplnění   zákona   č.   455/1991   Sb.,   o   živnostenském  podnikání
   (živnostenský zákon).
 
   58) Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu, ve znění pozdějších
   předpisů.
 
   59) § 30 odst. 2 zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech.
 
   59)  Zákon  č.  458/2000  Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní
   správy   v   energetických   odvětvích   a  o  změně  některých  zákonů
   (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.
 
   60)  Například  zákon  č.  289/1995  Sb., o lesích a o změně a doplnění
   některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
 
   61)  Například  zákon  č.  77/1997  Sb.,  o  státním  podniku, ve znění
   pozdějších předpisů.
 
   62)  §  2 odst. 1 zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně
   některých  zákonů  (zákon  o  oceňování  majetku),  ve znění pozdějších
   předpisů.
 
   63) § 12 odst. 4 zákona č. 219/2000 Sb.
 
   § 10 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.
 
   64)  Vyhláška č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti
   a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci).
 
   65)  §  15a zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů
   (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
 
   66)  §  20  odst.  3 zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a
   doplnění  některých  zákonů  souvisejících  s  jeho zavedením, ve znění
   pozdějších předpisů.
 
   67) Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.

Platnost od

1. ledna 2007

Ke stažení

Reklama

Přihlášení

Přihlášení
E-mail:
Heslo:

Facebook

Page generated in 1.7686 seconds.
Redakční systém teal.cz naprogramoval Vítězslav Dostál